Článek
V normální zemi by to byl politický skandál. V Česku jen další den v kalendáři.
Premiér, který sám stojí před soudem kvůli dotačnímu podvodu, si zve Filipa Turka, aby mu domluvil za jeho „nevhodné výroky“. Jinými slovy: obviněný z podvodu moralizuje obviněného z blbosti.
Andrej Babiš, muž, jehož kauza Čapí hnízdo má víc pokračování než turecký seriál, hraje učitele etiky. Na druhé straně stolu sedí Filip Turek, jehož trestní oznámení se týká komentářů, e-mailů a údajného násilí spáchaného kdysi dávno – tedy přinejmenším ne za miliardy, ale za slova.
Tohle je dokonalá česká rovnice: čím větší kauza, tím větší odvaha k moralizování.
Čím víc másla na hlavě, tím větší chuť říkat druhým, že kloužou.
A tak budoucí premiér, jehož soudní spis váží víc než jeho předvolební sliby, káže o hodnotách.
Mluví o „hranici slušnosti“, kterou sám dávno překročil. A lidé mezitím jen krčí rameny – protože v téhle republice už si nevšímají, kdo má máslo na hlavě, ale kdo ho má lépe zabalené.
Pointa:
Turek čelí trestnímu stíhání za slova, Babiš za činy. Ale ten, kdo káže o morálce, není ten, kdo mlčí – nýbrž ten, komu to prošlo.
