Článek
Jenže jakmile vyjdete z učebny ven mezi lidi, zjistíte, že se „otevři okno“ říká všelijak. A každý kraj má svůj styl.
U nás na jihu Plzeňska a Nepomucka se běžně ozve: „Nastevř vokno!“
Tohle slovo „nastevř“ je krásná ukázka starého jihozápadočeského nářečí, kde se k otevřít přidá předpona na-, čímž se původně myslelo pootevřít, ale v běžné řeči se to časem srovnalo s významem otevřít úplně. Stejně tak okno se promění na vokno, protože lidová čeština má tendenci přidávat před o- písmeno v (říká se tomu protetické „v“). Proto otevři okno ➔ nastevř vokno.
Pokud popojedete do Plzně nebo do větších měst, nejčastěji uslyšíte: „Votevři vokno!“ Tady předpona „na-“ odpadá, ale „v“ zůstává před oběma slovy. V Chodsku kolem Domažlic zas často slyšíte: „Otvoř vokno!“, protože tam se používá sloveso otvořit místo otevřít.
Když se vydáte na východní Moravu, například na Valašsko nebo Slovácko, místo otevři se používá „roztvor“ nebo „otvor“, takže vám řeknou: „Roztvor okno!“ A na Hané zase často zmizí měkké „i“ na konci, takže uslyšíte: „Otevř okno.“
Společné ale je, že „otevři okno“ se ve většině Česka říká jinak než v učebnici, protože si lidé upravili řeč podle toho, jak jim lépe zní, nebo jak si to nesli z generace na generaci.
Proč je to zajímavé?
Tyhle drobné rozdíly nejsou jen „vesnická mluva“, ale cenná památka na to, jak se mluvilo dřív. Každá vesnice měla jiný přízvuk, jinou výslovnost a jiná slova. Díky tomu dnes dokážeme odhadnout, odkud člověk pochází, už jen podle toho, jak řekne tak obyčejnou věc, jako je otevření okna.
A tak až příště uslyšíte, že někdo říká „nastevř vokno“, nezlobte se, že to není spisovné. Je to malý poklad řeči našeho kraje, který nás odlišuje a zároveň spojuje, i když máme okna stejná jako ve zbytku republiky.
