Článek
Jenže pak se to stalo.
Přes přechod vykročila žena, která mi dokonale změnila náladu. Nebyla to obyčejná žena – měla něco, co se nedalo přehlédnout. Ohromné prsa, skutečné poklady, které nesla s grácií a pýchou. Nepotřebovala psa, žádné rekvizity, její přednosti byly samy o sobě tím největším darem pro oči všech řidičů.
Její úsměv zářil přes celé náměstí a jak kráčela, celé místo jako by ztichlo. Muži v autech zůstali nehnutě zírat s upřitroublým úsměvem, či otevřenou pusou, zatímco její vnady se jemně pohupovaly v rytmu kroků. Skoro se zdálo, že se čas zastavil. Na semaforu padla zelená, ale chvíli trvalo, než se vůbec někdo rozjel…
A v tu chvíli jsem pochopil něco důležitého – stačilo pár vteřin pohledu na krásnou ženu s úsměvem a celý můj den se otočil o 180 stupňů. Najednou jsem se místo nadávání usmíval, jak je ten svět krásný, a dobrou náladu jsem si nesl s sebou ještě další tři hodiny.
Milé dámy, berte to jako výzvu. Ukazujte nám své přednosti, chlubte se jimi a buďte hrdé na to, čím vás příroda obdařila. Protože právě vy děláte tento svět o tolik krásnější a z našich obyčejných dní umíte vykouzlit něco nezapomenutelného.
Zamyšlení: Proč jsme my muži z prsou tak paf?
Možná je to evoluce. Prsa jsou už od pravěku signálem plodnosti a zdraví – zkrátka blikající reklamou na dobrou genetiku a dostatek energie k výchově potomků. Naše mozky se kdysi dávno naučily zbystřit, když spatří křivky, které slibují „dost mléka pro děti a sílu přežít zimu“. A i když už dávno lovíme maximálně slevy v supermarketu, instinkt zůstal.
Psychologové zase připomínají, že prsa jsou prvním zdrojem bezpečí a útěchy – mateřské kojení. V dospělosti stačí jediný pohled a mozek si podprahově přehraje ten pocit klidu, tepla a naplněného břicha. Kombinace biologie a sentimentu je zkrátka silný koktejl.
A pak je tu kultura. Od antických soch přes renesanční obrazy až po dnešní sociální sítě jsou prsa neustále prezentována jako vrchol ženské krásy. Mediální masáž dělá svoje: čím víc se něco ukazuje jako symbol, tím víc na to zaměřujeme pozornost.
Zkrátka – když před námi projde dáma se sebevědomým úsměvem a výstavním dekoltem, spustí to v našich hlavách hotový ohňostroj instinktů, vzpomínek a představ. A než se nadějeme, stojíme na červené, civíme jak opaření a pak se celý den culíme, protože svět je znenadání o kousek hezčí.
