Článek
V Čejči znamenala milionová kauza konec dlouholeté starostky. Odešla z funkce, odstěhovala se z obce a později dostala 8,5 roku vězení.
V Třebčicích byla Jana Kubíková pravomocně odsouzena kvůli mimořádně nevýhodnému prodeji obecních pozemků. Ještě téhož roku však znovu získala mandát zastupitelky a následně byla zvolena starostkou.
Jedna obec řekla dost. Druhá odsouzenou zastupitelku postavila do svého čela.
Právě tento rozdílný přístup je možná ještě důležitější než samotné rozsudky. Ukazuje totiž, že o budoucnosti obce nerozhoduje pouze soud. Rozhodují také voliči a zastupitelé – tedy lidé, kteří mohou problematického politika zastavit, nebo mu naopak znovu otevřít dveře.
V Čejči znamenala kauza politický konec
Čejč na Hodonínsku má přibližně 1 250 obyvatel. Marta Výmolová patřila mezi nejdéle sloužící představitele obce.
Dvanáct let byla místostarostkou a dalších čtrnáct let starostkou. Ve vedení Čejče tak strávila přibližně 26 let. Lidé ji opakovaně volili a dlouho se těšila značné důvěře.
Potom se však začalo ukazovat, co se dělo s obecními i soukromými penězi.
Podle pravomocného rozsudku si nechávala posílat na svůj účet částky, které patřily obci nebo jiným lidem.
Obci podle soudu způsobila škodu přibližně tři miliony korun a soukromé osoby připravila o dalších zhruba 17 milionů.
V roce 2016 skončila ve funkci. Následně se z Čejče odstěhovala a dostala se do insolvence. V dubnu 2023 jí Vrchní soud v Olomouci pravomocně potvrdil trest 8,5 roku vězení za zpronevěru, podvod a zneužití pravomoci úřední osoby.
Čejč už Martu Výmolovou do svého čela nevrátila.
V Třebčicích rozsudek politickou kariéru nezastavil
Třebčice na Plzeňsku mají přibližně 120 obyvatel. Také zde skončilo celé tehdejší zastupitelstvo před soudem kvůli nakládání s obecním majetkem.
Obec v roce 2019 prodala tehdejšímu zastupiteli Dušanu Kubíkovi téměř deset hektarů obecních pozemků za necelých 97 000 korun. Znalecký posudek přitom stanovil jejich hodnotu na 6,098 milionu korun.
Kupujícím byl člen zastupitelstva. Jeho matka Jana Kubíková byla rovněž zastupitelkou a patřila mezi lidi, kteří za mimořádně nevýhodný obchod nesli trestní odpovědnost.
Před soudem nakonec stanulo všech sedm tehdejších zastupitelů. Všichni uznali vinu za porušení povinnosti při správě cizího majetku a 10. února 2022 odešli od soudu s podmíněnými tresty. Pozemky se následně musely vrátit obci.
Je důležité být přesný: Jana Kubíková osobně nevzala z obecní pokladny šest milionů korun. Jako členka zastupitelstva však byla pravomocně odsouzena za své jednání při obchodu, v němž její syn získal obecní majetek oceněný na více než šest milionů za necelých 97 tisíc korun.
V mnoha obcích by takový rozsudek znamenal konec politické kariéry.
V Třebčicích nikoliv.
Z podmínky rovnou do čela obce
Jana Kubíková v komunálních volbách roku 2022 znovu získala mandát zastupitelky. Nové zastupitelstvo ji následně – ještě v době, kdy jí běžela soudem uložená podmínka – zvolilo starostkou.
Zatímco v Čejči milionová kauza znamenala konec, v Třebčicích pravomocné odsouzení návratu do čela obce nezabránilo.
Proč to někde projde?
V malé vesnici se téměř všichni znají. Lidé jsou sousedé, příbuzní nebo spolupracovníci. Mnozí nechtějí mít problémy, veřejně se hádat nebo vystoupit proti někomu, koho budou druhý den potkávat před domem.
Jiní si řeknou, že se jich obecní majetek netýká. Že už je všechno minulostí. Že pozemky byly vráceny, a tak se vlastně nic nestalo.
Jenže stalo.
Soud pravomocně rozhodl, že při správě obecního majetku došlo k trestnému činu. A přesto místní zastupitelé odsouzenou ženu zvolili do nejvyšší funkce v obci.
To už není pouze příběh Jany Kubíkové.
Je to také příběh lidí, kteří jí dali hlas, zastupitelů, kteří ji zvolili, a ostatních obyvatel, kteří takové poměry přijali.
Volby se blíží. Tohle je varování
Komunální volby se blíží a tento příběh by měl být varováním pro každou obec. Nebuďte jako ti, kteří v Třebčicích po pravomocném odsouzení zavřeli oči a vrátili dotyčnou do čela obce. Buďte jako Čejč, která po milionové kauze pokračovala s jiným vedením.
U voleb se totiž nerozhoduje jen o tom, kdo bude příštím starostou. Rozhoduje se také o tom, co ještě budou lidé ve své obci ochotni tolerovat.
Jak může taková obec fungovat?
Obec samozřejmě může dál vyplácet faktury, pořádat zastupitelstva a vyřizovat běžnou agendu. Otázkou však je, zda může dobře fungovat obec, v jejímž čele stojí člověk pravomocně odsouzený právě v souvislosti s nakládáním s obecním majetkem.
Starosta potřebuje důvěru občanů, zastupitelů, úřadů i obchodních partnerů. Jakmile je tato důvěra jednou vážně narušena, nad každou další smlouvou, prodejem pozemku nebo větší investicí může viset pochybnost: je toto rozhodnutí skutečně v zájmu obce?
Ještě závažnější je, pokud selžou i kontrolní mechanismy. Když se zastupitelé přestanou ptát a část obyvatel rezignuje s tím, že stejně nic nezmění, může vedení obce pokračovat prakticky bez skutečné veřejné kontroly.
Největším problémem potom není pouze jeden odsouzený člověk. Je jím prostředí, které jeho návrat do čela obce umožnilo a nedokáže mu nastavit hranice.
Taková obec může fungovat administrativně. Otázkou zůstává, zda ještě funguje demokraticky.
Zdroj:
