Článek
Ještě o den dříve, v neděli, kdy se slaví slavnost Nanebevzetí, by jeho smrt nesla ještě hlubší duchovní význam. Nanebevzetí je jedním z nejvýznamnějších svátků katolické církve.
Úmrtí papeže Františka na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 se stalo výjimečnou a historicky téměř bezprecedentní událostí. V moderních dějinách církve neexistuje jiný případ, kdy by papež zemřel přímo během velikonočních svátků – nejvýznamnějšího období křesťanského liturgického roku, které oslavuje smrt a vzkříšení Ježíše Krista.
Zatímco papež Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005, tedy den před svátkem Božího milosrdenství (který sám ustanovil a který spadá na první neděli po Velikonocích), a papež Martin IV. zemřel 28. března 1285 během velikonočního týdne, žádný papež v novodobé historii nezemřel přímo během velikonočních svátků – až nyní.
Smrt papeže Františka tak nese hlubokou duchovní symboliku. Věřící ji vnímají jako silné znamení: odchod pastýře v čase, kdy církev slaví Kristovo vítězství nad smrtí.
Papež František byl známý svou skromností, podporou chudých, otevřeným přístupem k moderním výzvám a snahou o reformu katolické církve. Jeho odchod ve věku 88 let přináší velký zármutek věřícím i široké veřejnosti po celém světě, kteří v něm viděli nejen duchovního vůdce, ale také morální autoritu a inspiraci.
