Článek
Pro mnohé se dvojice, která se o několik měsíců později přejmenovala na The Timelords a poté na The KLF, stala legendou. Pro jiné však představovala noční můru a pro některé byla dokonce zdrojem, jak dosáhnout na vrchol hitparády a pořádně si vydělat. Ale pěkně od začátku.
Vrchol a zcela záměrný pád
Drummond s Cautym natočili jako The Timelords v roce 1988 singl Doctorin' The Tardis. Oba hudebníci byli až zaskočeni jeho úspěchem. Vždyť jak sami později řekli, jednoduchá melodie, absolutně nic neříkající vokály a opakující se samply, to není žádné velké umění.
Jenže skladba stanula na první příčce britské hitparády a jako singl se prodala na pěti milionech nosičích. Podobné úspěchy pak čekaly i další skladby dvojice. S The KLF opět dobyli špičky hitparád. Skladby jako What Time Is Love, Train To Trancentral nebo 3 a.m. Eternal jsou prakticky nesmrtelné, protože položily základy takových stylů, jako je euro house nebo euro trance. Možná i stovky interpretů produkujících v 90. letech taneční hudbu použili postupy, které The KLF zahráli v těchto skladbách, potažmo na celé desce The White Room, jež vyšla v roce 1991.
Jenže The KLF během svého kariérního vrcholu předvedli něco nevídaného. Během ceremoniálu předávání cen Brit Awards 1992 ukázali hudebníci, jak na celý komerční a konzumní hudební průmysl zvysoka kašlou. V momentě, kdy měli zahrát jednu ze svých hitových skladeb, konkrétně 3 a.m. Eternal, s nimi vstoupila na pódium grindcorová kapela Extreme Noise Terror. Drummond do mikrofonu pronesl slavná slova: „This Is Television Freedom“ (Tohle je televizní svoboda).
Začalo peklo. Členové Extreme Noise Terror mlátili do nástrojů, jejich dva zpěváci přes sebe řvali, zatímco Drummond do mikrofonu hulákal slova, která byla vše, jen ne původním textem skladby. Na záběrech do publika byl vidět jasný zmatek: sakra, měli přece hrát tu skvělou skladbu, co známe z MTV? Během druhé sloky se Drummond na malou chvíli při pohledu na diváky neudržel a vyprskl smíchy, pak se ale sebral a zbytek skladby nějak dohuhlal. Vzápětí zmizel v zákulisí, a když se znovu objevil, měl v puse zapálený doutník a v ruce samopal. Chvíli se apaticky pohupoval, pak zvedl zbraň a začal do publika střílet slepými náboji. Na konci skladby spadla opona a do nastalého ticha se ozvala předtočená věta: „Dámy a pánové, The KLF právě opustili hudební průmysl.“
Na oficiální after party pak Drummond a Cauty nechali jako dar organizátorům doručit uříznutou ovčí hlavu a dva kýbly zvířecí krve. Vzápětí oficiálně rozpustili The KLF a o několik měsíců později smazali mastery skladeb, které vytvořili, aby nemohly být již nikdy vydány. Ty jsou paradoxně dodnes hrány a nosiče s nimi jsou mezi sběrateli neustále vyhledávány.
O dva roky později, 23. srpna 1994, se Drummond s Cautym vydali s vydělaným milionem liber do Skotska. S sebou vzali novináře a před televizní kamerou všechny peníze spálili v krbu. Byly pravé.
The KLF předvedli hudební chaos, provokaci, ale vlastně i svobodu, která nemá v historii hudebního byznysu obdoby. Ve svých skladbách samplovali šlágry od Abby nebo Elvise. Na pódiu provokovali. Co vydělali, spálili.
Manuál, jak se dostat na vrchol hitparády
Svoje zkušenosti se vstupem do hudební branže sepsali Drummond a Cauty v knize Manuál: Jak se dostat na vrchol hitparády. Ta vyšla již v roce 1988 jako satirická reakce na úspěch singlu Doctorin' the Tardis. Knihu lze číst jako humorný dokument, ale jak se později ukázalo, také jako regulérní manuál. Dvojice v ní totiž s nadsázkou popisuje jak levně, bez talentu a bez peněz vyrobit hit, který roztrhá hitparády.
Možná i k překvapení samotných autorů se knihou skutečně někteří hudebníci začali řídit. V roce 1989 postupoval přesně podle manuálu rakouský DJ Edelweiss a vytvořil skladbu Bring Me Edelweiss. Světe div se, skladba se na počátku devadesátých let hrála snad ve všech západních hitparádách a prodalo se jí přes pět milionů kopií. Zrodila se legenda.
K inspiraci manuálem se přiznali třeba The Klaxons, The Pipettes nebo zpěvák kapely Chumbawamba. Velkými fanoušky The KLF je i německá formace Scooter.
V českém prostředí nemáme o využití manuálu žádný důkaz ani žádné přiznání, ale odborníci se přiklánějí k verzi, že skladba Mumuland od Petra Kotvalda vznikla podle knihy. Kotvald se k nařčení vyjádřil s tím, že Manuál nikdy nečetl. Mimochodem první kapela Drummonda a Cautyho se jmenovala The JAMS neboli The Justified Ancients of Mu Mu.
Kniha vyšla v Česku v roce 2010 pod názvem KLF Manuál (Jak se dostat na vrchol hitparády) a její náklad byl okamžitě rozebrán.
Zdroje: Autorský text; B. Drummond, J. Cauty - KLF Manuál (jak se dostat na vrchol hitparády) ; Časopis Tripmag 6/2000 - Historie taneční scény