Článek
Zachrání důchody vyšší porodnost?
Domnívám se, že NE.
Politici tvrdí, že zvýšená porodnost zajistí další budoucí daňové poplatníky.
Momentálně probíhá přehadování o kolik se má zvýšit tzv. „rodičák“ na podporu zvýšení porodnosti. Bohužel v některých rodinách je rodičák jeden ze základních příjmů, v podstatě dotace za pořízení dětí, které třeba nebudou nikdy pracovat a odvádět daně.
Podpora rodin s dětmi je důležitá. Ale především pracujících rodičů. Rodiče, kteří řádně pracují a řádně děti vychovávají, si je nepořizují za účelem získání „dotace“. A pomoc si zaslouží.
„Investiční pobídka“ může způsobit „porodnostní bublinu“, na nějaký čas se zvýší porodnost. Porodnost časem opět poklesne, třeba i v důsledku postupných společenských změn a důsledky se dostaví později. Příkladem jsou tzv. Husákovy děti.
Za XY let by se to mohlo opakovat, pokud se náhle zvýší porodnost. Důsledky se dostaví až půjdou do důchodu třeba „Jurečkovy děti“. Přechodné zvýšení porodnosti na základě „investiční pobídky“ bude mít 3 efekty. 2 negativní a 1 pozitivní.
1. efekt je negativní: Náhlé zvýšení porodnosti zvýší náklady sociálního systému, než děti nastoupí do zaměstnání.
2. efekt je pozitivní: Po nastoupení Jurečkových dětí do práce se zvýší odvody důchodové daně od těch dětí, které budou pracovat. Současně ale naběhnou náklady na ty, které pracovat nezačnou.
3. efekt je negativní: Po ukončení aktivní kariéry „Jurečkovy děti“ nastoupí do důchodu, zvýší se počet důchodců na jejichž důchody bude málo poplatníků důchodové daně. Stejný problém jako „Husákovy děti“.
Snížila se porodnost?
Domnívám se, že NE.
Porodnosti je nejvhodnější nechat přirozený průběh. Sociální inženýrství zatím nic nevyřešilo.
Když se dívám kolem sebe, dlouhodobým ideálem většiny rodičů jsou 2 děti. Bez ohledu na „investiční pobídky na zvýšení porodnosti“. Někdo nemůže mít děti vůbec, někdo má hodně. Znám velice solidního chlapíka, který jich má 12. O řádnou výchovu jeho dětí nemám obavu.
Domnívám se, že problém nižšího „příbytku“ dětí, budoucích daňových poplatníků, není ve snížení porodnosti. Myslím, že porodnost se od sedmdesátých let nijak nezměnila. Problém je především ve zpomalení reprodukce oddálením početí prvního dítěte. Tedy zpomalení porodnosti.
V době „Husákových dětí“ (v té době jsem žil) bylo celkem běžné uzavírat sňatky brzy po dosažení 18 let věku. A rychle mít děti. Bylo dosti časté, když dívka krátce po dosažení 20 let věku měla 2 děti. Za účelem snadnějšího získání podnikového nebo státního bytu a novomanželské půjčky. Investiční pobídka.
Po roce 1990 nastal radikální zvrat. Otevřely se hranice i do zemí, kde předtím mohli cestovat jen vyvolení a prověření. Mladí lidé, po ukončení SŠ nebo VŠ, mohou vyrazit za prací a získáváním zkušeností do zahraničí. Posunul se počátek reprodukce, min. o 5 let a více. Dnes je běžné, když mnozí partneři zakládají rodinu po třicítce.
Je logické, že ubylo osob v produktivním věku, které přispívají na důchody současným důchodcům. Domnívám se, že porodnost je zhruba stejná ale obměna generací je pomalejší. Příklad. Zatímco dříve se v produktivním věku vyměnilo třeba 2,5 generace, dnes se vymění generace dvě. Co bylo dříve, už se nevrátí a je třeba se novému trendu přizpůsobit. „Úplatky“ matkám nic nevyřeší.
Z reálného života v minulosti pak vyplývá, že více dětí se rodí spíše v dobách bídy. Se vzrůstajícím blahobytem, kdy je dostupných spousta jiných potěšení, než jsou děti, porodnost naopak spíše klesá
Zachrání důchody příliv cizinců?
Domnívám se, že NE.
Je to podobné jako u zvýšení porodnosti. Zde ještě záleží, jestli přijdou sólo pracovníci, nebo i s rodinami. Sólo pracovníci zde část peněz utratí za nezbytné potřeby a část pošlou rodinám domů.
Přechodně se vybere víc na důchodové dani, dlouhodobě ale přibude příjemců důchodů.
Cizinci s pracovním povolením by asi byli ze zemí, se kterými máme dohodu o sociálním zabezpečení.
Cizinci velmi často vykonávají málo placené práce, které Češi nechtějí dělat. Na důchodové dani a zdravotním pojištění tudíž odvádějí málo. Předpokládám, že na DPFO mají stejné úlevy jako Češi, tudíž odvádějí málo nebo nic.
Málo placení pracovníci, nejen cizinci, kteří pracují za mzdu blízkou mzdě minimální, (v roce 2023 17300,- Kč) jsou paradoxně velkou zátěží pro důchodový a následně i sociální a zdravotní systém. Odvádějí málo a díky náhradovému poměru dostávají nejvyšší procento ze svých dřívějších odvodů.
Nejideálnějšími poplatníky důchodové daně a zdravotního pojištění jsou osoby, které odvádějí z maxima, tj. čtyřnásobku průměrné mzdy. Odvedou hodně, téměř desetinásobně víc než osoby pracující za min. mzdu, ale dostanou ze svých odvodů procentuálně nejméně.
Průměrná nominální měsíční mzda ve 2. čtvrtletí 2023 činila 43193,- Kč. Liší se to podle krajů. Nejvyšší je v Praze, zhruba o 10000,- víc než v jiných krajích.
Osoby, které odvádějí z maxima, bohatě dotují důchody a zdravotní péči těm, co vydělávají a odvádějí málo. To je princip solidarity, která je víc než dostatečná. Pan Jurečka chce solidárnost ještě více zvýšit a potlačit zásluhovost.
Pokud u nás cizinci zůstanou, opět časem přibude důchodců. A pokud se vrátí domů, tak jim bude dílčí důchod posílán domů. Získanou „výsluhu“ neutratí u nás, tudíž nepřispějí do rozpočtu ani prostřednictvím odvodů DPH a spotřební daně.
Přechodně zvýšený počet cizinců má stejné, nebo podobné efekty, jako přechodně zvýšená porodnost českých matek.
Výše uvedený text je osobním názorem autora.
Další dva odstavce jsou skutečnosti všeobecně známé.
Další peníze na důchody?
Jediné řešení, jak získat další peníze na důchody, je rychlejší růst HDP na hlavu a rychlejší přibližování se vyspělejším sousedům. To ale znamená především produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou a s tím spojený rychlejší růst mezd. A to bude trvat hodně dlouho.
Budování dalších montoven důchodovou reformu určitě nevyřeší. Montovny slouží na sebepropagaci politiků, aby se mohli chlubit, kolik pracovních míst zajistili. Úsměvné je, a politici o tom nemluví, že na obsazení takto vytvořených pracovních míst dovezeme zahraniční pracovníky.
Skutečná pomoc důchodům a hlavně matkám.
Další peníze lze též získat zvýšením počtu jeslí a MŠ, aby matky, pokud budou chtít, mohly nastoupit co nejdříve do práce. Pomohly by tak finančně zabezpečit svoji rodinu, přispěly do systému svými odvody a co je hlavní, nevypadly by ze získané praxe.
Brzy uvidíme, co politici vymyslí.
Informace o redukčních hranicích a náhradovém poměru pro výpočet důchodu jsou uvedeny
v Zák. č. 155/1995 Sb. zejména § 15. Příp. další zdroje na internetu. Odkazuji třeba na:
https://www.investujeme.cz/clanky/vysoke-prijmy-a-duchod-co-je-dobre-vedet/
Zdroj k tématu průměrná mzda:
