Článek
Kjótský Protokol: přijetí a následné odmítnutí USA, citace z odkazu 1
Světoví vládní představitelé zahájili diskuse, vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, aby se pokusili nejhorším předpovídaným důsledkům zabránit. První mezinárodní smlouva o snižování skleníkových plynů, tzv. Kjótský protokol, byla přijata v roce 1997. Protokol podepsaný prezidentem Billem Clintonem, zavazoval 41 zemí + Evropskou unii v cílovém období 2008 až 2012 ke snížení emisí šesti skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990.
V březnu 2001, krátce po svém nástupu do funkce, oznámil prezident George W. Bush, že USA nebudou Kjótský protokol ratifikovat. Argumentoval tím, že protokol „obsahuje zásadní chyby“ a odvolával se na obavy, že dohoda výrazně poškodí americkou ekonomiku.
Pařížská dohoda o klimatu: přijetí a následné odmítnutí USA, citace z odkazu 1
Spojené státy pod vedením prezidenta Baracka Obamy podepsaly v roce 2015 další milníkovou smlouvu – Pařížskou dohodu o klimatu. V této dohodě se 197 zemí zavázalo ke stanovení cílů pro snížení vlastních emisí skleníkových plynů a k podávání zpráv o svém pokroku. Základem pařížské dohody o klimatu bylo zabránit globálnímu zvýšení teploty o 2 °C (3,6 °F). Mnoho odborníků považovalo oteplení o 2 stupně C za kritickou hranici, která, pokud bude překročena, povede ke zvýšení rizika smrtících vln veder, sucha, bouří a vzestupu globální mořské hladiny.
Zvolení Donalda Trumpa v roce 2016 vedlo k odstoupení USA od Pařížské dohody. Prezident Trump s odvoláním na „tíživá omezení“ stanovená dohodou uvedl, že nemůže „s čistým svědomím podpořit dohodu, která trestá Spojené státy“.
Velmi ambiciózní plán navrhuje Evropská komise. Do roku 2040 chce snížit emise o 90 procent. Mnohé státy, včetně ČR jsou proti. Považují plán za nereálný. Kromě první vlny emisních povolenek od roku 2005, chce nyní Evropská komise zavést druhou vlnu, ETS 2, od roku 2027. Nyní běží zkušební provoz.
ETS 2 se mají vztahovat na vytápění domácností a dopravní prostředky poháněné fosilními palivy. Proti zavedení ETS 2 se zvedl velký odpor nejen ze strany spotřebitelů. Zejména část novinářů a politiků přímo hystericky varuje před velkým zdražováním. Přidávají se též někteří ekonomové. Například Lukáš Kovanda, mediálně velmi známý ekonom, varoval před zdražením až o 83 000,- Kč/rok pro průměrnou českou domácnost. Údaj alarmující, nezůstal nepovšimnut laickou veřejností. Nastupující vládní garnitura slibuje odmítnutí ETS 2.
Pro lepší pochopení je třeba uvést, jak velké emise produkují vybraná fosilní paliva. Jsou použity měrné jednotky (MJ), zavedené a užívané v běžném životě.
Reálný zemní plyn, směs uhlovodíků, hlavní složka je metan, CH4. Dále uvedené údaje se vztahují na čistý metan, reálný zemní plyn se trochu liší, záleží na místě původu. MJ = 1 m3. Měrná hmotnost čistého metanu, (za normálních podmínek, tj. při tlaku 101325 Pa a teplotě 0 st. C) = 0,72 kg/m3. Obsah uhlíku = 75 % = 0,54 kg/m3 metanu. Dokonalým spálením 1 m3 čistého metanu vznikne asi 1,98 kg CO2.K produkci jedné tuny CO2, jedna emisní povolenka, je zapotřebí spálit asi 505 m3 čistého CH4.
Benzin jako PHM, směs uhlovodíků. MJ = 1 litr. Měrná hmotnost průměrně 0,75 kg/litr. Obsah uhlíku průměrně = 87 % = 0,652 kg/litr. Dokonalým spálením 1 litru benzinu vznikne asi 2,392 kg CO2. K produkci jedné tuny CO2, jedna emisní povolenka, je nutno spálit asi 418 litrů benzinu.
Nafta jako PHM, směs uhlovodíků. MJ = 1 litr. Měrná hmotnost průměrně 0,835 kg/litr. Obsah uhlíku průměrně = 86,2 % = 0,72 kg/1 litr. Dokonalým spálením 1 litru nafty vznikne asi 2,64 kg CO2. K produkci jedné tuny CO2, jedna emisní povolenka, je zapotřebí spálit asi 379 litrů nafty.
Kvalitní uhlí s vysokou výhřevností. MJ = 1 kg. Obsah uhlíku asi 95 % = 0,95 kg/1 kg. Dokonalým spálením 1 kg uhlí vznikne asi 3,484 kg CO2. K produkci jedné tuny CO2, jedna emisní povolenka, je zapotřebí spálit asi 287 kg kvalitního uhlí.
Dopad zavedení ETS 2 na domácnosti. Cena jedné emisní povolenky je 60 Euro = 1500,- Kč. Připomínám, že naměřený údaj na plynoměru není hodnota m3 za normálních podmínek, tlak i teplota se liší.
Modelový příklad 1: Jednočlenná šetrná domácnost důchodce. Vytápění dálkové, k vaření (ohřevu) jídla a k přípravě TUV je používán plyn. Fakturovaná roční spotřeba = 55 m3, objemový koeficient = 0,983, spotřeba v kWh = 588,6 kWh. Majitel vyprodukoval emise asi 109 kg CO2. Náklady na plyn se mu zvýší asi o 164,- Kč/rok.
Majitel používá starší naftový automobil, průměrná spotřeba 6,5 litru/100 km. Za rok najede asi 8000 km, spotřebuje asi 520 litrů nafty. Vytvoří emise asi 1361 kg CO2. Náklady na automobil se mu zvýší asi o 2042,- Kč /rok. Celkem náklady ETS 2 = 2206,- Kč. Při ceně emisní povolenky 120 Euro náklady 4412, Kč atd.
Modelový příklad 2. Čtyřčlenná domácnost, údaje spotřeby plynu převzaty z odkazu 6. Rodinný dům o rozloze 84 m2. Domácnost používá plyn na vytápění, přípravu TUV a vaření. Roční spotřeba 15500 kWh = asi 1470 m3 plynu. Spálením tohoto množství vytvoří asi 2911 kg emisí CO2. Náklady na plyn se domácnosti zvýší asi o 4366,- Kč/rok.
Přidávám vlastní odhad nákladů na PHM. Rodina má 2 naftové automobily s průměrnou spotřebou 6,5 litru/100 km. Úhrnem najezdí 50000 km/rok, spotřebuje asi 3250 litrů nafty. Spálením nafty vyprodukuje asi 8580 kg CO2. Náklady na dopravu se zvýší o 12870,- Kč. Celkem náklady ETS 2 = 17236,- Kč/rok. Při ceně emisní povolenky 120 Euro náklady vyšší o 34472,- Kč atd. Aby měla tato průměrná česká rodina roční náklady ETS 2 83000,- Kč, musela by cena emisní povolenky činit 290 Euro.
Emisní povolenky, jak jsou zavedeny, jsou naprosto zbytečné. Jsou především produktem politickým. Spotřebitelé paliv platí nejen náklady na jejich distribuci, ale zejména zisky spekulantů. Uvedení povolenek na burzu bylo tím nejhorším, co mohla EK udělat. Staly se z nich fakticky volně obchodovatelné akcie. Spekulanti jásají.
Mnohem praktičtější by bylo zvýšit přímo cenu fosilních paliv o emise CO2. Obsah uhlíku v palivech je přesně znám. Tím by odpadly náklady na administraci povolenek. Pro spotřebitele by to bylo levnější. Navíc jednodušší a přehlednější. Odpadly by zisky spekulantů. To je ovšem pro politiky nepřijatelné. Není známo kolik vrcholných politiků, zejména evropských, je do tohoto byznysu zapojeno. Přímo, nebo zprostředkovaně. Politici vědí dříve než ostatní, co se připravuje. A jak je známo, kapři si rybník nevypustí.
Navržená regulace ceny povolenek ETS 2? Při zvýšení ceny se údajně uvolní dalších až 80 milionů povolenek. To by mělo cenu snížit. Pochybuji. Jestliže emisní povolenky jsou nesmysl, pak regulovat cenu tímto způsobem je nesmysl na druhou. Naprosto nelogické. Uvolněním dalších povolenek se povolí vyšší spotřeba fosilních paliv a zvýšení emisí. A spekulanti opět zajásají.
Takovýto způsob regulace ceny by mohl být inspirací pro nastupující českou vládní garnituru. Oni přece chtějí snížit ceny potravin, energií apod. Zvýší se např. ceny másla nebo vajec? Tak na trh vrhneme dalších 10 % těchto potravin. Zvýší se spotřeba a sníží cena. Kde je ale vzít? Ledaže by je vytiskli na 3D tiskárně. Nebo. Zvýší se cena elektřiny? Tak na trh vrhneme další elektrárnu. Další příklady neuvádím. Čtenáři jistě pochopí, že je to ironie.
Odkazy:
