Článek
Otázka, zda jsme ve Vesmíru sami, nebo jestli jinde existuje mimozemský život, ať již méně vyspělý, nebo vyspělejší než na Zemi, trápí lidstvo dlouho. Záznamy o podivných létajících objektech se objevují už od starověku. Člověka vždy znepokojí jevy, jejichž původ neumí vysvětlit. Nakolik byla pozorování reálná, už odpověď nenajdeme. Velkou roli v té době hrálo i náboženství.
V dnešní době mají jasno především vyznavači UFO. Zprávy o spatření létajících talířů se objevují celkem pravidelně. Americká vláda je podezírána, že skutečnosti o UFO, nebo dokonce o havárii mimozemského stroje tají. Objevily se spekulace o oblasti 51 v USA. V ní jsou údajně zkoumány zbytky mimozemské lodi. Případně zůstatky mimozemské bytosti. Po nástupu Donalda Trumpa mají být zprávy o UFO odtajněny. Na to mnozí Ufologové, a nejen oni, čekají. Získají Ufologové důkazy? A splní se jim jejich sny?
Sny o možnosti létat doprovázejí člověka od nepaměti. Asi záviděl ptákům, že létat umějí. Od letů balóny, přes první dvouplošníky dospěla technika až k dnešku. K raketovému motoru. Od prvního letu Jurije Gagarina do Vesmíru se technika dále vyvíjela. Snů o létání do Vesmíru se chopili i tvůrci filmoví. Vznikají různé filmy a seriály sci-fi. V nich jsou líčeni jak mimozemšťané k lidem přátelští, tak mimozemšťané, kteří chtějí lidstvo zotročit nebo zničit. Nejznámější jsou například Star Trek, Hvězdná brána, Predátor a další.
Ani čeští tvůrci nezaháleli. Za připomenutí určitě stojí fantasy komedie Baron Prášil Karla Zemana z roku 1962. Rozpustilý Zeměkoulec, skvěle ztvárněný panem Hercem Milošem Kopeckým, prožívá bláznivá dobrodružství, různě cestuje, létá na dělové kouli, na Měsíci potká Měsíčňana a další výborné scénky. Je to skvělá ukázka toho, co filmoví tvůrci dokázali vyplodit bez moderní počítačové grafiky.
Za zmínku určitě stojí český film o letu do Vesmíru, Ikarie XB1, natočený v roce 1963 Jindřichem Polákem. Děj se odehrává v roce 2163, kdy loď Ikarie XB1 letí k souhvězdí Alfa Centauri, vzdálenému 4,37 světelných let, hledat mimozemský život. Děj po strastiplné cestě končí radostným zvoláním, „hledali jsme mimozemský život a on našel nás“. Nebo tak nějak, už je to dávno, co jsem film viděl.
Ukázkou toho, co tvůrci dokázali bez moderní počítačové grafiky je i film, Kdo chce zabít Jessii, natočený Václavem Vorlíčkem v roce 1966. Děj je doprovázen skvělými ilustracemi Káji Saudka. V té době ostatně vzniklo mnoho skvělých filmů. Nelze nevzpomenout výbornou pohádku z roku 1971 Dívka na koštěti. Natočil Václav Vorlíček s Petrou Černockou, Saxanou, v hlavní roli. Taky létala. A mnoho dalších, politikou nepoznamenaných filmů.
Zásadním problémem k navázání kontaktu nebo setkání s mimozemšťany je rozsáhlost Vesmíru. Odhady některých astronomů, o existenci 135 miliard galaxií z nichž každá obsahuje asi sto miliard hvězd, můžeme opomenout. Spokojíme se s tvrzením. Vesmír obsahuje miliardy galaxií, z nichž každá obsahuje miliardy hvězd. Je velmi reálné se domnívat, že ve Vesmíru existuje velký počet objektů, na nichž jsou podmínky ke vzniku života, a na nichž život existuje. Otázkou je, v jaké podobě a na jakém stupni vývoje.
Člověk, ve své omezenosti, uvažuje o životě podobném pozemskému. Uhlíková forma života. Na objektu v tzv. obyvatelné zóně, kde jsou stejné, nebo podobné podmínky jako na Zemi. Atmosféra, voda, teplota díky energii získané z blízké hvězdy apod. Na každém objektu se ale život může vyvíjet jinak. A může mít jiné podmínky a potřeby. A může se vyvíjet jinak než na uhlíkové bázi. Na Zemi se první jednoduchý život objevil podle zjištění a odhadů asi před 3,5 miliardami let. Je to obrovská cesta až k dnešní technické civilizaci.
Vývoj na Zemi je čím dál rychlejší. Technická civilizace vznikla teprve nedávno. V podstatě během několika století. Člověk vytvořil lodě, střelný prach, první parní stroj, první výbušný motor, letadla, a tak by bylo možno pokračovat. Velký pokrok v poznání a šíření informací nastal po vzniku internetu, rozšíření osobních počítačů a mobilních telefonů. Dnešní školáci žijí v plně digitálním věku. Když vidím ty malé špuntíky, jak nastoupí před školou do autobusu MHD, první, co udělají, začnou „pracovat“ na mobilu. S úsměvem si pomyslím, další generace už bude mít plně digitální mozky.
Velkou neznámou zůstává, jak by se vyvíjela civilizace na americkém kontinentu, pokud by ji nezdevastovali Evropané. Toužíce po zlatě a moci, vyhubili mnoho původních obyvatel a změnili životní prostředí. Pokud by se civilizace vyvíjela přírodní cestou, bez technického rozvoje, pak by zůstala nutně osamocena. Technický rozvoj je důležitou podmínkou k navázání kontaktu s jinými civilizacemi. Bez technických prostředků je kontakt nemožný. Velkou záhadou zůstává vymření vyspělých Neandertálců před třiceti až čtyřiceti tisíci lety.
Existují pokusy o zachycení signálů mimozemšťanů. Hlavní překážkou jsou obrovské vzdálenosti. Než signál vůbec může dorazit k Zemi. Vyslaný signál by musel být velmi silný a všesměrový. K tomu by byla zapotřebí téměř nekonečná energie. Signál vyslaný směrově, s menší potřebou energie, by bylo obtížné zachytit. Kam zaměřit vysílač nebo přijímač?
Co kdyby se podařilo zachytit signál vyslaný z objektu vzdáleného třeba sto milionů světelných let? Co s tím? Rozluštit a poslat odpověď? Ta by putovala zpět dalších sto milionů let. Mezitím by civilizace byla na úplně jiném stupni vývoje, nebo by neexistovala. K vyslání takové odpovědi je třeba velké množství energie. A té se nám nedostává. Jak se domlouvat s neznámou cizí civilizací, když se nemůžou domluvit jednotlivé kmeny na Zemi mezi sebou? Kmeny, které se znají navzájem celkem dobře. Ovládáme mizerných pár procent energie v hmotě obsažené a už se chceme navzájem zničit. V zájmu hromadění moci a majetku. Lidstvo, na současné úrovni poznání a chování, není na kontakt s cizí civilizací připraveno.
Můžeme s cizí civilizací navázat kontakt nebo se s ní setkat? Je to v podstatě nemožné. Civilizací ve Vesmíru je nejspíš mnoho. Narazit na civilizaci na stejné úrovni a poznání jako lidstvo na Zemi je nemožné. Vývoj civilizace trvá velmi dlouho a na různých objektech nezačíná současně. A že by nás navštívili mimozemšťané mnohem vyspělejší? V podstatě nemožné vzhledem k vzdálenostem. Tvůrci sci-fi filmů cestování zvládli pomocí warp pohonu, případně skrze červí díry. K tomu je třeba obrovské množství energie. Tvůrci sci-fi to řešit nemusí. Reálný člen civilizace ovšem ano. A dlouho to řešitelné nebude. Je otázka, zda někdy vůbec. Možná na vyšším stupni vývoje.
A tvrzení, že jsou již vyspělí mimozemšťané mezi námi a pozorují nás, jak tvrdí někteří zavilí Ufologové? Pak by viděli, jak se k sobě chováme. A pokud by byli mírumilovní, pak musí učinit jediný závěr. Od takových primitivních tvorů, co nejdál.
Závěr zní. S žádnou cizí civilizací kontakt nikdy nenavážeme, a ani se s ní nesetkáme. Jsme na nízkém stupni vývoje. Pokud se nezničíme sami, pak se třeba budeme dále vyvíjet. A možná si v budoucnu zasloužíme označení, Člověk moudrý. Je možné, že v důsledku evoluce bude takový člověk vypadat trochu jinak. Vývoj postupně spěje od tvorů obrovských, k tvorům menším.
Nicméně, všechny civilizace ve Vesmíru jsou nejspíš odsouzeny žít, a vyvíjet se o samotě. Kvůli velkým vzdálenostem. Tvůrci sci-fi nám aspoň přiblíží lidské sny. O dobrých, nebo zlých mimozemšťanech.
Odkazy:
