Hlavní obsah
Názory a úvahy

Ukrajina je první linií Evropy v boji proti ruskému imperialismu. Je třeba jí pomáhat víc

Foto: Sunriseforever/pixabay.com

Vladimír Putin neskrývá své velmocenské choutky. Rozpad sovětského svazu, a ztrátu východoevropských kolonií, vždy považoval za největší katastrofu v dějinách SSSR. Nyní by se rád dožil obnovení sovětského impéria.

Invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko 24. února 2022. Měla to být několikadenní Speciální Vojenská Operace. Záminkou bylo potlačování práv ruského obyvatelstva. Několikadenní operace už trvá pátý rok. A nechýlí se ke konci.

Článek

Otevřená válka mezi Ukrajinou a Ruskem začala vpádem ruských hord na Ukrajinu 24.2.2022. Anexe ukrajinských území ale začala už v roce 2014. Spouštěčem bylo sesazení prezidenta Janukovyče a jeho útěk do Ruska. Následovalo, s podporou Ruska, referendum na Krymu a následné připojení poloostrova k Rusku. To posílilo separatistické tendence v Doněcku a Luhansku. Za podpory Ruska proběhlo rovněž referendum a početná ruská pátá kolona se vyslovila pro připojení k Rusku.

Probíhaly boje mezi slabou ukrajinskou armádou a separatisty. Ti byli vydatně podporováni Ruskem. V roce 2022 pak na východ Ukrajiny vtrhla ruská vojska. S cílem podrobit si Ukrajinu celou. Putin předtím ujišťoval, že na Ukrajinu nezaútočí. Vyjádřil se, že kdyby chtěl, tak jsou Rusové do týdne v Kyjevě. Vpádem ruských vojsk pak začala několikadenní speciální vojenská operace. Tažení na Kyjev překazili stateční Ukrajinci.

Putin se velmi přepočítal, co se týká odhodlání Ukrajinců bránit svoji zem. Oni si ruské okupace užili víc než dost. A na hladomor na Ukrajině v třicátých letech, kdy zemřely miliony Ukrajinců, vyvolaný sovětským vedením, nezapomněli. Ukrajinci velmi rychle modernizovali armádu a v současnosti odolávají agresorovi.

Evropské státy začaly na Ukrajinu posílat zbraně. Zejména sovětského původu, např. letadla a tanky. Ukrajinci na ně byli zvyklí a západní země se této techniky, která už se blížila k vyřazení, výhodně zbavily. A taky začaly na Ukrajinu proudit moderní zbraně západní.

Velkou pomocí pak byly zbraně americké, zejména prostředky proti raketám. Po nástupu Donalda Trumpa byla americká pomoc omezena. V současnosti americké zbraně nakupuje Evropa a posílá je na Ukrajinu. Jaký podíl je za peníze a co je darem, nemám přehled. Nicméně pomoc by bylo zapotřebí navýšit. Tak aby Ukrajina vnucenou válku mohla vyhrát a donutit Putina k míru. Zatím je situace patová.

Výhry Ukrajiny se obávají někteří západní představitelé. Mají obavy z eskalace konfliktu, případně z možnosti vypuknutí třetí světové války. Nebo dokonce z možnosti nasazení jaderných zbraní ruskými jestřáby. V případě, kdy by Rusko vyhodnotilo svoji prohru jako ohrožení ruské státnosti. Tyto obavy nejsou na místě. Považuji to pouze za oddalování nevyhnutelného. Co má přijít, stejně přijde. Nakonec se najde nějaký šílenec, který zažehne jiskru. Akorát následky v budoucnu budou ještě horší.

Státníci by se měli poučit z minulosti. V třicátých letech taky ustupovali Hitlerovi. V zájmu míru a odvrácení války. Mohli Hitlera spojenými silami porazit, když byl ještě slabý. Zbaběle ustoupili. Následky pak byly katastrofální. Hitler ovládl Československo a jeho vyspělý zbrojní průmysl. A pak si chtěl podrobit celý svět.

Nyní je situace podobná. Putin by rád ovládl ukrajinské „Sudety“ tj. pohraničí, a odřízl Ukrajinu od moře. Anexí ukrajinského pohraničí by si Rusko otevřelo cestu k invazi do Moldávie. Ta by asi byla první obětí dalšího rozšiřování Ruska po porážce Ukrajiny. Je to stát s malou armádou. Rusko tam má separatistický stát Podněstří a své vojáky.

Vůbec nejhorší možností by byla úplná porážka Ukrajiny. O to Putinovi od začátku šlo. Ovládnutí celé Ukrajiny. Poté by ukrajinská armáda byla podřízena Rusům. Voják vždy musí poslouchat rozkazy. V tomto případě by ukrajinský voják měl dvě možnosti. Poslechnout, nebo se nechat zastřelit. Na východní hranici NATO by vznikla velmi silná mocnost. Bělorusko by se jistě muselo přidat. A cesta do Evropy by byla otevřena.

Aby k takové možnosti nedošlo, je třeba Ukrajině pomoci daleko víc. Aby Rusko dokázala porazit. Ukrajinští vojáci prokázali svou statečnost. A jsou velmi zkušení. Mají ale málo zbraní. Zejména prostředků PVO. Bohužel, ve světě je momentálně trochu podstav. I díky válce proti Íránu. Nicméně, západní státy by měly sáhnout ještě víc do svých zásob. A zvýšit výrobu. Boj proti Rusku na momentální první linii, tj. na ukrajinsko-ruské hranici, je pro Evropu výhodnější než čelit Rusům třeba na polské, slovenské, maďarské nebo rumunské hranici. Ukrajina bojuje za celou Evropu. To je fakt, který nelze zpochybnit. I když to někteří, prorusky orientovaní politici zpochybňují. Bohužel i čeští.

Odkazy:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz