Článek
MPSV je velmi těžké ministerstvo. V podstatě rozděluje největší část rozpočtu ČR. Bohužel Marian Jurečka není dobrý ekonom. Chce neustále někde přidávat, peníze na to však nejsou. To ho nezajímá. Tak rozdává na dluh.
Např. zavedené „Lidovecké“ výchovné 500,- Kč za „vychované“ dítě, které prosadila Jana Maláčová ve vládě Andreje Babiše, je velmi nepovedené. Ekonomové před jeho zavedením varovali. Je na dluh a náklady asi 19 mld zaplatí, i s úroky, děti a vnuci rodičů, kteří výchovné pobírají.
Připomenu prohlášení Marka Výborného v TV debatě 26.2.2023, které není ničím jiným než autoritativním vydíráním vlády. V podstatě rozkaz. Citace: „Těch 500 korun za vychované dítě zůstane. Debata může být o tom, jak výchovné valorizovat. Pokud by se na něj sáhlo, KDU-ČSL by opustilo vládu,“ řekl Výborný a silou prohlášení překvapil i moderátorku.
Na výchovné chce sáhnout sám Jurečka a rozhodl, že se od roku 2027 změní. Ti, co ho dostanou do r. 2027, budou asi dál pobírat 500,- Kč za všechny děti. Od roku 2027 má být pětistovka až za každé třetí a další dítě. Za první 2 děti má být fiktivní vyměřovací základ (FVZ). Není jasné, zda rodiče tří a více dětí budou pobírat FVZ i 500,- Kč. Osobám, které mají mzdu do výše průměrné mzdy, se má FVZ počítat z průměrné mzdy. Osobám, které mají mzdu vyšší než průměrnou, se má FVZ počítat ze skutečné mzdy. Zdá se mi to poněkud nelogické. Všem by se mělo počítat ze skutečné mzdy. Navíc navržená doba pobírání FVZ do 4 let věku dítěte je příliš dlouhá. A nápad, že osobám, které nastoupí do práce dříve, než dítě dosáhne 4 let, se bude FVZ počítat navíc k jejich platu, to už je vrchol nesmyslnosti. Takže od r. 2027 několik druhů výchovného.
Zavedení FVZ bude mít zásadní problém. Část vyplácených důchodů nebude kryta odvodem důchodové daně, bude vyplácena na dluh, případně na úkor jiných kapitol st. rozpočtu. Tudíž zvýší náklady již tak dost deficitního důchodového účtu. Kolik to bude stát nelze odhadnout. Ale jistě to bude částka nemalá. A o kolik to zvýší důchody? Domnívám se, že průměrně spíše daleko víc než ta pětistovka. Přesnější propočet nechám profesionálům. Za 4 roky „fiktivní práce“, to už je slušný zápočet.
Výchovné bylo zavedeno předčasně a zbytečně. Politici zamlčují, že příčinou nižších důchodů žen je dřívější nástup do důchodu. Ze statistické ročenky ČSSZ 2022 – důchody, jednoznačně vyplývá, že ženy v roce 2022 nastupovaly do důchodu průměrně o 5 let dříve než muži. A o 5 let práce méně, to už je na výpočtu důchodu znát. Vyhodnotit rozdíly důchodů mužů a žen, lze až po srovnání věku pro nárok na důchod. Původně to mělo být 65 let po roce 2037. Mezitím ale bylo rozhodnuto důchodový věk zvýšit.
Snížení mimořádné valorizace v červnu 2023. Nezbytné, ale velmi špatně provedené opatření. Výrok, že nesnížením valorizace by vznikly velké hospodářské škody je nepravdivý. Vláda měla možnost, růst penzí zpomalit zákonným způsobem. Mimořádnou valorizaci nechat na stanovené výši podle zákona a poté další valorizace snížit. Např. přijetím pravidla, že se od roku 2024 penze zvyšují jen o inflaci. Na dobu, než penze klesnou pod 45 % k průměrné mzdě. Ve vládě bohužel nejsou ekonomové.
A k tomu skandální prohlášení pana Jurečky ohledně valorizace a zvýšení rodičáku. To mělo jediný cíl. Popudit veřejné mínění, zejména maminky, proti důchodcům. Jako by řekl. Oni za to mohou že nepřidám. Citace: „Jurečka o valorizaci důchodů: Pokud porostou současným tempem, nebude na zvýšení rodičovského příspěvku“. „Já na to dneska ty peníze nemám. A když budeme důchody takto zvyšovat, tak se mi finanční prostor pro to ještě zmenšuje,“ řekl Jurečka ke zvyšování rodičovského příspěvku.
Další kauza, Lex Soukup a důchody disidentů, byla dostatečně veřejně probrána. Disidenti měli možnost po roce 1990 žádat o rehabilitaci a pracovat. Někteří to využili, jiní se rozhodli pokračovat v alternativním způsobu života a nepracovat. A teď drze a neurvale požadují důstojný důchod. I když na něj nemají nárok. V podstatě jsou ostudou disentu. Např. p. Soukup. Většinu aktivního života poustevničil v zahraničí. Měl možnost se po roce 1990 vrátit do ČR, pracovat a zajistit si zápočet na důchod. Nevyužil to a vrátil se do ČR 30 let po pádu totality. Na důchod mu nevznikl nárok. Po hladovce a stanování před úřadem vlády p. Jurečka okamžitě ustoupil a přiznal mu průměrný důchod. Není to zneužití pravomoci úřední osoby? Mám za to, že přiznat důchod a stanovit jeho výši, je ve výlučné pravomoci ČSSZ a nikoliv ministra. Je to v podstatě stejné jako kdyby např. ministr spravedlnosti svévolně převzal pravomoc soudu a rozhodl se odsoudit nebo osvobodit žalovaného.
Speciální zákon pak přizná průměrné důchody všem disidentům, kteří podepsali Chartu 77. Jsou to politické důchody. Paradoxem je, že pan Jurečka 32 let po pádu totality začal bojovat proti „nehorázným důchodům funkcionářů KSČ“. V době, kdy již zbylo pár starců a stařenek, kteří pro svůj věk nemají sílu a vůli podat stížnost k ÚS. Jejich důchody byly stanoveny podle platných zákonů, a kdo v té době žil, tak ví, že rozdíly ve výši mezd nebyly moc velké. Že někteří brali peníze za nic, aniž by něco užitečného vytvářeli, je další věc. Třeba takový „Vedoucí politického kabinetu“ ve fabrice a další podobní „pracovníci“. Funkce samozřejmě vykonávali jen část aktivního života, když předtím i pracovali.
A nakonec krveprolití na fakultě, kdy se Marian Jurečka choval tak, jak se choval. Další setrvání ve vládě a v politice vůbec, záleží na něm. Sám odstoupit nehodlá. A Petr Fiala ho nechce odvolat. Asi z obavy před rozpadem koalice a pádem vlády. Myslím, že je to obava zbytečná. I kdyby Lidovci z vlády odešli, stejně by jim nezbylo, než podržet doplněnou vládu. A udržet se v politice do řádných voleb. Samozřejmě s využitím pravidla něco za něco. V případě předčasných voleb by asi skončili hned.
Článek je souhrnem osobních názorů autora s využitím veřejně dostupných údajů.
