Článek
Stručně jsem problematiku popsal v předešlém článku z 5.3.2025, na který navazuji. Rozhodl jsem se ještě víc svůj názor upřesnit a rozvést podrobněji. Stručně popíšu některé použité pojmy.
Kalendářní měsíc, pro důchodce je obdobím hospodaření s důchodem, např. od 1.1. do 31.1.
Hospodářský měsíc, (tzv. klouzavý) pro důchodce je obdobím hospodaření s důchodem od data obdržení důchodu do data příjmu dalšího důchodu. Např. od 6.1 do 5.2. Pro důchodce bude v roce 2025 hospodářský měsíc březen/duben o 10 dnů kratší, ale dostanou důchod za celý měsíc.
Roční důchod, je souhrn všech důchodů za rok.
Měsíční důchod, je příjem částky za daný měsíc.
Denní důchod, je poměrná část ročního důchodu připadající na 1 den.
Důchodci skupiny A, jsou ti, jimž je vyplácen důchod v prvé polovině měsíce.
Důchodci skupiny B, jsou ti, jimž je vyplácen důchod ve druhé polovině měsíce.
Krátce zmíním. Reálné přidání je způsobeno pravidlem vyplácení důchodů. Ty jsou pro příjemce účtovány a vypláceny dopředu na tzv. klouzavý měsíc. To je na období, ve kterém mohou příjemci s důchodem hospodařit. Než dostanou další důchod. Tedy na hospodářský měsíc od důchodu k důchodu. Důchodci skupiny B dostanou v dubnu důchod o 10 dní dříve, dostanou desetidenní důchod navíc oproti skupině A. Uvedu konkrétní příklady.
1-Důchodce A, má výplatní termín 6.1., hospodářský rok mu začíná 6.1.2025 a končí 5.1.2026. Roční účetní období jeho důchodu trvá 365 dnů. Dostane 365 denních důchodů.
2-Důchodce B, má výplatní termín 22.1., Hospodářský rok mu začíná 22.1.2025 a po přesunu termínu výplaty o deset dnů v dubnu 2025 mu končí 11.1.2026. Roční účetní období jeho důchodu trvá jen 355 dnů, o 10 dnů méně. Dostane rovněž 365 denních důchodů. Za deset dní v dubnu dostanou důchodci skupiny B důchod dvakrát. U důchodu třeba ve výši 30000,- Kč to činí 10000,- navíc. To je docela slušná suma. ČSSZ již avizovala, že se překryv příjmu nebude vyúčtovávat a zůstane příjemcům.
Ještě lépe se pochopí rozdíly obou skupin důchodců porovnáním příjmů za kalendářní rok od 1.1. do 31.12. Díky momentální valorizaci od 1. ledna je to možné. Příklad: Důchodci skupiny A i B mají stejný důchod ve výši 30417,- Kč/měsíc, to je denní důchod průměrně 1000,- Kč.
Důchodce B, díky překryvu výplatních termínů v dubnu dostane desetidenní důchod navíc. Za kalendářní rok, 365 dnů, dostane 375 denních důchodů.
Důchodce A, dostane za stejný kalendářní rok, 365 dnů, pouze 365 denních důchodů. O 10000,- Kč méně. Pro důchodce skupiny A je to nespravedlivé. Část důchodců dostane reálně přidáno, větší část ne. A opozice, jindy horlivě bojující za práva důchodců mlčí. Jindy už by v mediích zněla prohlášení typu: „Až budeme vládnout, pak tuto nespravedlivost napravíme“. Případně: „Podáme ústavní stížnost proti znevýhodnění části důchodců“. A nikde nic. Ticho po pěšině.
Částka vyplacená navíc díky překryvu termínů dubnové výplaty, bude činit celkem asi osm miliard korun. Tolik dostanou reálně důchodci skupiny B navíc. O tuto sumu se rovněž jednorázově zvýší náklady důchodového systému. Ony ty náklady nebudou tolik vidět. Prostě se rozpustí v deficitním důchodovém účtu. Vláda sdělí, že se na důchodové dani vybralo méně, než bylo vyplaceno na důchody. Za uvedenou sumu by bylo nejméně tisíc pěkných bytů. A vláda přitom řeší, kde vzít miliardy na jejich výstavbu. Opozice, jindy soustavně peskující vládu za způsob hospodaření, kupodivu opět mlčí.
Jak jsem přišel k částce 8 mld? Je to jednoduché. Uvedu modelový příklad. Tak, aby se to snadno počítalo. Přesné údaje nemám, ale myslím, že můj odhad je blízký skutečnosti. Na důchody v roce 2025 jsou měsíční náklady asi 60 mld. Vycházím z předpokladu, že větší část důchodů, asi 60 %, je vyplácena v prvé polovině, a menší část, asi 40 %, ve druhé polovině měsíce. Tudíž poměr 60/40 %. Třetina (za 10 dní) je 20 mld a 40 % z této třetiny je 8 mld.
Je to pochybení vlády, zejména pak ministra Jurečky. Odpovědnost má i premiér Fiala. Za to, jakého má na MPSV ministra. Domnívám se, že to mělo být řešeno v okamžiku, kdy padlo rozhodnutí o přesunu termínů. Osobám, kterým se výplata přesune o deset dní dříve, měly být důchody přepočítány na zkrácenou dobu při přechodu na nový systém. Úředníci na to měli času víc než dost. Museli by ale přepočítat víc než 1,16 milionu důchodů. A to je dost práce navíc. Úředníci ČSSZ a MPSV za to ale nemohou. Pracovali tak, jak byli zaúkolováni.
Náprava je na vládě. Nelze znevýhodňovat jednu skupinu oproti druhé. Přilepšení osobám skupiny B už nelze zpětně vyúčtovat a odebrat. Zbývá jediné reálné řešení. Přidat desetidenní dubnový důchod i osobám skupiny A. Tím pádem by u těchto důchodců, stejně jako u důchodců skupiny B, nastal desetidenní překryv důchodů. Dostali by za kalendářní rok, 365 dnů, 375 denních důchodů. Podmínky pro obě skupiny by se srovnaly.
Dodatečné dorovnání lze provést kdykoliv během roku. Celkové náklady přechodu na nový systém by stouply asi na 20 miliard. Pouze jednorázově. Nákladné, ale spravedlivé. Státní rozpočet by tento výdaj nějak asi unesl. Spíše by musel. A ti „postižení“ důchodci, kteří by dostali nečekaně jednorázově přidáno? Věřím, že by se s tím časem smířili a nějak to unesli. Jak to tedy dopadne záleží na vládě. Nejspíš nijak. Nenápadně to vyšumí do ztracena. S přepočítáváním důchodů by bylo příliš mnoho práce.
Odkazy:
