Článek
Česká republika, jak známo, má velký přebytek pracovní síly. A zoufalý nedostatek volných pracovních míst. Před nejmenovaným úřadem práce, vypukla rvačka mezi uchazeči o volné pracovní místo. Když se rozneslo, že úřad práce hledá dva pomocné dělníky pro stavební firmu. Rvačku údajně vyvolali romští uchazeči o práci. Byla jich většina. Když nedostali možnost hlásit se přednostně, prohlásili: „Je to diskriminace“.
Čeští politici by rádi přebytečné pracovníky vyvezli do ciziny. Např. na Filipíny, do Mongolska a dalších východních států. Jenže narazili na důrazný odpor tamních pracovníků. Oni se bojí, že by jim levná česká pracovní síla kazila jejich štědré mzdy, a zabírala výnosná pracovní místa.
Vysokou nezaměstnanost naštěstí pomáhá řešit i soukromý sektor. Vytvářením nových pracovních míst. Vznikla spousta pracovních agentur. Jen na Tachovsku je jich asi tisícovka. Ty část volné pracovní síly vstřebaly. A ulevily dlouhodobě přetíženým úřadům práce. Zdaleka to ale nestačí. Uchazeči o práci se k nim jen hrnou. Oceňují jejich nezištný způsob zaměstnávání, odměňování a výborné pracovní podmínky.
Vytváření nových pracovních míst řeší i politici. Například vznikem institutu ombudsman. Ty rostou jako houby po dešti. Kdo z nadřízených orgánů by se odvážil nesouhlasit s ombudsmanem/mankou. Je to důležitý orgán a pomáhá řešit problémy, které odpovědné orgány řešit neumí. Nebo spíš nechtějí? I když jsou za to placeny? Povinnost řešit nepříjemné věci přehodí na ombudsmana.
Kolik je v Česku ombudsmanů není známo. Ale chtějí založit zastřešující orgán, „Česká Asociace Ombudsmanů, ČAO“. Opět získá zaměstnání početný tým odborníků.
Asi nejnovější kvalifikovanou ombudsmankou je zpěvačka Michaela Kolman na MPSV. Jmenoval ji Juchelka a na MPSV bude pomáhat s hudební výchovou. Aby se úředníci ještě víc zkulturnili. Některé výroky klientům budou muset dokonce povinně zazpívat. Juchelka se údajně inspiroval starším hitem Věry Špinarové-Jízdenka. Kdo ho nezná, může si ho „vygúglit“na „Jů Tube“. Špinarová ukázkově zazpívala upozornění ze zadní strany tramvajové jízdenky.
Další ombudsmankou je Kateřina Bursíková na ministerstvu obrany. Díky minulosti Bursíkové velmi šťastná volba. Byla členkou strany Zelení, a pracovala v ekologii. O vojácích dobré jazyky pochvalně tvrdí: „Vojáci mají zelené mozky. Obzvláště vyšší důstojnictvo“. Tudíž zelená k zeleným. Budou si rozumět.
Bursíková ale působí vojsku starosti. Údajně navrhovala udělení dvou týdnů kasárníka pro nejvyššího velitele armády ČR, prezidenta Pavla. Za ty jeho úhybné manévry při volbách v Černoučku. Návrh neprošel. Hlavy sice namáhali, seč mohli, nepřišli ale na to, jak to udělat. Kterýsi generál navrhl, aby se zeptali Děda Vševěda. Nevěděli ale, kde bydlí.
Bursíková chce prosadit ekologickou munici a střelný prach v Bio kvalitě. Údajně vznikne nový „Výzkumný ústav pro ekologickou munici“. Bude soukromý. Majitel bude z důvodu bezpečnosti tajný. Jeho jméno může být zveřejněno až za třicet let. Uchazeč o založení a řízení už byl vybrán. Výjimečně přímo, bez výběrového řízení. Něco naprosto velmi neobvyklého. To se v Česku může stát maximálně tak jednou za deset let.
Česká armáda má další problém. Velký počet vojáků, kterým nemá kdo velet. Pomlouvači tvrdí, že důstojníků, zejména generálů a plukovníků je málo. Prezident Petr Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, naštěstí stavy pravidelně doplňuje. Vždy v květnu a říjnu. Je to ale málo. Potřeboval by aspoň ještě jedno významné výročí. Ale kde ho vzít. Vítězný únor už neslavíme, výročí SNP patří Slovákům a VŘSR rovněž neslavíme.
Dalším problémem, nejen armády, je nízké zastoupení ženského živlu ve vyšších hodnostech. Jsou obavy, co se stane, až si toho všimne Evropská unie. A bude požadovat aspoň 30 % žen ve vyšších hodnostech. Malinké zlepšení neutěšeného stavu má nastat jmenováním Michaely Jílkové, moderátorky České televize, do hodnosti generálporučík České televize. Nedávno se navezla do prezidenta Pavla, a tak má na postu moderátorky skončit.
Po jmenování do uvedené hodnosti se má stát generální ředitelkou České televize. A Jílková, to je fakt rázný živel. Uzná každý, kdo někdy viděl její pořad Kotel, nebo Máte slovo. Jílková prostředí dobře zná. A změny by mohly být zásadní. Koluje pomluva, že ČT je černá díra na peníze. Zaměstnanci ČT už se možných změn bojí.
Prezidentský pár se těší velké pozornosti médií. Domácích i světových. Zejména první dáma, Eva Pavlová, si to užívá. Pozorně sleduje, jak je hodnocen její outfit a celková vizáž. Chce být inspirací pro první dámy i v dalších státech.
Eva Pavlová by ráda uspořádala mezinárodní soutěž elegance prvních dam. Jmenovala by se World's first lady. Našla okamžité pochopení u Melanie Trumpové. Tyto dvě dámy by převzaly nad soutěží patronát. Údajně už byl zřízen organizační tým. Ten řeší parametry a určí místo, kde soutěž proběhne. Štědří sponzoři už se hrnou.
Co se týká hlasování, bude převzat osvědčený způsob z finále soutěže „Československo má talent“. Telefonicky by hlasovali občané jednotlivých zemí formou SMS. Výsledek by nešel ovlivnit. Otázka je, co na to Trump. Když nezvítězí Melania Trumpová. Organizační tým určí cenu jedné esemesky. Soutěž by moderovaly dva pětičlenné týmy. Jeden česko-slovenský, druhý americký. Za ČR-SR byl předběžně vybrán osvědčený tým ze soutěže Československo má talent, pod vedením Jaro Slávika.
Elegance Evy Pavlové si všímají rovněž občané. Její příznivci by chtěli, aby za ní zůstala trvalá památka. Inspirací jim byla „Knihovna Václava Havla“. Chtěli by podobný odkaz na něco, v čem první dáma vyniká. Nakonec vznikl návrh zřídit muzeum se jménem „Šatník Evy Pavlové“. V oblékání první dáma vyniká.
Muzeum chtějí zřídit co nejdříve. Aby do něho první dáma mohla vkládat kousky, které už definitivně odložila. U každého vystaveného kusu bude podrobný popis kde, a kdy, ho první dáma použila. A také její fotografie ve vystaveném oděvu. Aby i v budoucnu návštěvníci měli možnost posoudit, jak jí to slušelo. Přípravný tým musí vypracovat přibližný odhad, kolik kousků do konce prezidentského období ještě asi může přibýt. Kvůli velikosti baráku pro muzeum. Aby se tam vše vešlo.
Na rodinné hrobce rodiny Havlových, na Vinohradském hřbitově, údajně několikrát nadskočila náhrobní deska. Zrovna, když šel kolem farář s doprovodem ministrantů. Církev tuto událost chtěla utajit, aby zamezila fámám. Ministrantům farář řekl. „Nesmíte o tom nikde mluvit. Pokud to prozradíte, přijde na Vás extra Boží dopuštění“.
Nicméně, jeden z hochů, když s kamarády kouřili jointy, se prořekl. A už to bylo venku. A vzniklo to, čeho se církev bála. Vznikla fáma. Téma uchopili pomlouvači a začali tvrdit. „To se Olga a Václav Havlovi v hrobce obracejí. Když vidí manýry současného prezidentského páru. A celkovou politickou atmosféru v zemi“. A nenechali si své tvrzení vyvrátit. I přes oficiální prohlášení, že událost způsobilo drobné lokální zemětřesení. A hoch, co se prořekl, teď s hrůzou čeká, co přijde.
Citát: „Lež má krátké nohy, ale umí se na ně výborně postavit“. ST. J. LEC: NEUČESANÉ MYŠLENKY. Z publikace Miloš Kočka: Střípky moudrosti
Babišova vláda potřebuje peníze na přerozdělování. Slíbili před volbami, „Nebudeme zvyšovat daně“, a slib poctivě dodržují. Oni by přece voličům nelhali. Schillerová je proslulá svou pravdomluvností a starostí o lidi. Ani Matka Tereza nebyla taková světice. A Babiš? To je snad nejpoctivější člověk v ČR.
Aby vláda získala další peníze, a nezvyšovala daně, zavede místo daní speciální poplatky. A speciální poplatek, to přece není daň. Stejně jako půjčka není dluh. Poplatek za odběr podzemní vody je na spadnutí, pro lidi se má zvýšit až třiapůlnásobně. ČAU LIDI.
Poplatek za dešťovou vodu ze střech do kanalizace, tzv. střechovné, je rovněž na spadnutí. Určí se podle plochy střechy. Jsem zvědav, zda budou platit také obce. Z dlážděných náměstí, návsí, chodníků, silnic, voda rovněž proudí do dešťové kanalizace.
Dále je na stole návrh na zavedení speciálního poplatku za dýchání. Jak známo, při dýchání lidé vylučují oxid uhličitý. Vznikl návrh na emisní povolenky za dýchání. Ministr životního prostředí navrhoval ještě speciální poplatek za pšoukovné a výkalné. To neprošlo. Důvod? Pšoukovné by se těžko určovalo. A co se týká výkalného, jeden z kolegů vysvětlil šéfovi MŽP, že ho už lidé platí ve stočném. On to asi nevěděl.
Počet povolenek za dýchání by se stanovil podle tělesné hmotnosti. Za každý kilogram živé váhy jedna povolenka. Cenu povolenky by stanovili vybraní odborníci. A realizace? Na každém správním úřadě, Obecní úřad, Městský úřad atd., by byla zřízena funkce „Decimální technik“. Další pracovní místa pro volnou pracovní sílu. Dá se předpokládat, že k vážení budou občané chodit vyhládlí a žízniví. Aby vážili co nejmíň.
Občané by byli povinni vždy v den svých narozenin se dostavit, a nechat zvážit na decimálce. Dostali by certifikát, kolik povolenek si musí koupit. Jak by se zacházelo s neukázněnými, není zatím známo. Zákonem by byla zavedena povinnost oslovovat se „Vážená paní, Vážený pane“. Když by všichni byli vážení.
Děti do jedenácti let by od poplatku za dýchání byly osvobozeny. Proč do jedenácti? V tomto věku začíná s dětmi mlátit puberta, děti začínají divočit. Spotřebují tak více kyslíku.
A důchodcům, počínaje osmdesátým rokem věku, by se poplatky snižovaly každých pět let o 20 %. Po dosažení věku sto let by důchodci mohli dýchat zadarmo. I kdyby ještě pracovali. Což by někteří politici uvítali.
Číšníci budou mít dýška jako čistý nezdaněný příjem. Zvýší jim to důchod i z peněz, ze kterých není odváděna důchodová daň. Okamžitě se ozval mocný „Odborový svaz pracovníků ve veřejném záchodnictví“, (OSPVZ), a chce stejné podmínky.
OSPVZ požaduje, zvýšení poplatků za užití veřejného WC. Vybrané peníze by dostali pracovníci jako čistý, nezdaněný příjem. Ten by se jim počítal do výpočtu výše důchodu. Nebo při žádosti o hypotéku. Možná tak na ojetou maringotku. Dále požadují zařazení pracovníků do rizikových profesí s dřívějším nárokem na důchod. Rovněž požadují úplný zákaz bezplatných veřejných WC. Je to nekalá konkurence pro placené veřejné záchody.
Odkazy: Žádné neuvádím, všechny informace byly získány ze závislých a dobře informovaných důvěryhodných zdrojů, které nechtějí být jmenovány. Dal jsem slib mlčenlivosti, cítím se jím vázán. Uvedené zdroje jsou, jak je známo, v každé místnosti počínaje veřejným záchodkem. Nejen v ČR.
