Článek
Nejprve se omluvím všem, kteří budou ve slově komedie cítit urážku. Vývoj neustále zhoršujících se podmínek pro výrobu potravin v České republice a celé Evropské unii bedlivě sleduji. Nepatřím pouze ke kritikům současné politiky vlády. Ve svých dosavadních příspěvcích na Seznamu jsem uvedl, že pocházím ze selského rodu, děd i otec byli soukromými zemědělci, sám jsem členem zemědělského družstva a dlouhá léta jsem řídil mlékárnu. Snažím se vždy vžít do role účastníků potravinového řetězce, bez ohledu na způsob hospodaření.
Tragédií pro zemědělce je dlouhodobě převládající názor ve společnosti, že důležitější, než výroba potravin je ochrana životního prostředí. Tzv. Green Deal se stal náboženstvím, které je velice nebezpečné. Opatření přijatá Evropskou unií, mnohdy ještě přitvrzená naší vládou jsou v rozporu s možnostmi zajištění výroby vlastních potravin. Tato krize je umocněna aktuálními problémy válečnými, energetickými a především politickými. Nyní se pokusím vysvětlit, proč se domnívám, že reakci zemědělců pokládám za tragikomickou.
Před 14 dny jsem vyjádřil překvapení, že zemědělci téměř v celé Evropě vyjeli do ulic, aby upozornili na bezvýchodnou situaci a u nás nic. Představitelé rozhodujících nevládních zemědělských organizací pouze informovali, že jednají s českou vládou a v březnu se rozhodnou o dalším postupu. Na základě těchto informací se rozhodli zemědělci v regionech Českolipsko a Liberecko nečekat a svoji nespokojenost vyjádřit hned. Očekával jsem, že se tak urychlí postup všech zemědělců za jejich práva. Nestalo se. Výsledek? Představitelé Agrární komory, Zemědělského svazu, Asociace soukromého zemědělství vyhlásili demonstraci na 22. 2. 2024 společně se zemědělci okolních států na hraničních přechodech. Hlavním cílem je vyjádřit nespokojenost s dovozy obilí z Ukrajiny a upozornit na největší problémy současné agrární politiky. Zároveň formulovat jasné požadavky na potřebné změny, které by měli zajistit konkurenčně schopné výrobní prostředí. Na tomto jednání nevidím nic komického.
Pochopit události první demonstrace uskutečněné v pondělí 19. 2. 2024 je složitější. První věc, které jsem nerozuměl byla otázka, kdo je svolavatel této demonstrace. Až v průběhu demonstrace jsem zjistil, že ústřední postavou je představitel odborů pan Dufek. Marně jsem pátral po tom, koho z okolí zastupuje. Neznám široko daleko, žádného soukromého zemědělce, žádného člena zemědělského družstva, žádného zemědělského podnikatele, který by byl členem odborů, a proto vůbec nechápu jeho úlohu při řešení zásadních agrárních problémů. Druhou osobností, která stála v čele byl agrární velkopodnikatel pan Jandejsek. Přesto, že si jeho odborných schopností velice vážím, nepochopil jsem, co bylo cílem celé demonstrace. Svrhnout současnou vládu bylo asi nereálné a odstoupit od Green Dealu v rámci celé EU asi také. Jediné, co se podařilo a dokázali toho dobře využít někteří představitelé zemědělců, jako např. předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, byl prostor, který zemědělské politice a problémům sedláků věnovaly sdělovací prostředky.
Celý příběh mi připadal trochu komický. Možná zajímavý námět pro dobrý scénář zajímavého filmu. Možná přece jen začneme více využívat zdravý selský rozum, bez ohledu na to, ke které skupině zemědělců patříme.
