Článek
Nedělní večer jsem ani neměl v plánu strávit jinak. Na řadě bylo 308. derby mezi pražskými S. Jako obvykle jsem se vybavil šálou nejúspěšnějšího českého klubu a s napětím jsem začal sledovat přenos a s jedním nádechem jsem ho sledoval od začátku, až do konce.
S potěšením jsem sledoval, s jakým zápalem a tvrdostí spolu oba týmy soupeří. Kde jsou ty doby, kdy Spartu trénoval italský šašek (A. Stramaccioni) a na hřišti se ploužilo 11 předraze placených žoldáků, pro které nemělo derby žádný význam. Ani Slavia tenkrát nepředváděla tvrdou a obětavou hru. Jednak hrála proti jedenácti cizincům bez zájmu a ponětí o derby a druhak to tenkrát na Spartu bohatě stačilo i bez toho a v poloplynu.
Naopak to bylo v době krize Slavie. To Spartě stačilo hrát jako proti komukoliv jinému z ligy a bohatě to stačilo na pohodlnou výhru. Sice oba týmy věděly o významu derby, ale tenkrát by Slavii prostě nestačila k úspěchu ani všechna bojovnost světa.
Včera, to byla úplně jiná káva. Chorea obou fanouškovských táborů, neustálé fandění. Včetně už tradičních pokřiků „všude Slavie“ a „smrk Spartě“. Ostré souboje a tvrdé zápolení o každý balon. Penalta trochu sporná, ale s největší pravděpodobností správně odpískaná.
A vše gradovalo před koncem zápasu. Domácí útočník fauloval brankáře hostů a brankářovi spoluhráči ho šli hájit. Správně. Pranýřovaného útočníka šel pro změnu bránit jeho tým. Taktéž správně. I účast obou kapitánů je správná. Jen ten zbytek už byl poněkud přes čáru… Držet se pod krkem a koukat na sebe jak supy na poušti, to už nebylo ono. Korunu tomu však nasadil Bořil, který ještě loktem sestřelil k zemi Haraslína. Krejčí je tak trochu rapl. Ale druhý kapitán, ten je ještě o dva levely výš. Na hřišti se jako bonus objevili i asistenti trenérů. Mě dlouhodobě nesympatický pan Řezáč a z hostující strany Miroslav Baranek. Těmto dvěma i oběma kapitánům nakonec byla po vší zásluze udělena červená karta. Uvidíme, co na to poví komise a kdo si jak dlouho nezahraje/nezatrénuje.
Zkrátka a dobře, takhle za mě vypadá správné derby. Karet jak na mariáši, vášeň a emoce na obou stranách. A k radosti jedné půlky tábora srovnal gólový účet v nejzazším závěru Haraslín. Už teď se těším na další měření sil. Tentokráte na lepším stadiónu.
