Článek
Tomio Okamura se vrátil z Číny a měl se čím pochlubit. Bohužel hlavně fotkami. Byla to první oficiální cesta ústavního činitele České republiky do Pekingu po sedmi či osmi letech. A Okamura si dal záležet, aby působila jako historický obrat v zahraniční politice. Ještě před odletem si vytyčil konkrétní cíle: víc přímých letů, hlavně do Šanghaje, srovnání obchodní bilance, která je dnes silně v čínský prospěch, zrušení vízové povinnosti a řešení případu Čecha, kterého čínské úřady zadržely a obvinily z ohrožení státní bezpečnosti. Po týdnu v Číně možná Tomio Okamura konečně otevře oči.
Sliby před odletem, mlžení po návratu
Než Okamura nastoupil do letadla, sliboval otevření jednání o letecké lince do Šanghaje, kam před covidem mířily čtyři přímé lety ročně a přivážely stovky tisíc čínských turistů, a nápravu obchodního vztahu, ve kterém dovoz z Číny mnohonásobně převyšuje to, co Česko samo vyveze. Komentátorka Českého rozhlasu k tomu po návratu suše poznamenala, že šlo hlavně o klišé a hezká slova, zatímco praktický dopad zůstává sporný. Případ zadrženého Čecha, kvůli kterému měl Okamura v Pekingu osobně intervenovat, zůstal po celé cestě nevyřešený a delegace k němu nepřinesla žádnou konkrétní zprávu.
Opozice upozorňovala na kontext ještě před odletem. Podle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba čínský režim v reakci na lednové zadržení svého občana v Praze bere takzvaná náhodná rukojmí, a Okamurova návštěva podle něj takovou praxi jen legitimizuje. Okamura tvrdil, že oba případy spolu nesouvisí, opozice mu to ale nevěřila.
Zeď, elektromobil a ticho o lidských právech
Z cesty se do médií dostaly hlavně snímky z Velké čínské zdi a nadšené komentáře k projížďce luxusním elektromobilem značky BYD. Delegace se navíc nechala slyšet, že zastává takzvanou politiku jedné Číny, tedy postoj, na který Peking v jednáních slyší nejvíc. Sám Okamura zopakoval, že nechce Číně mluvit do vnitřní politiky ani lidských práv, což podle osloveného experta na čínskou politiku ponechává stranou nepohodlnou skutečnost, že Peking dlouhodobě utlačuje etnické a náboženské menšiny.
Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL to komentoval nekompromisně. Podle něj by čeští politici neměli k pekingskému režimu přistupovat tak podlézavě a měli by se místo toho víc věnovat spolupráci s demokratickým Tchaj-wanem. I samotný sinolog oslovený médii po návratu delegace opatrně odhadoval, že praktických výsledků bude asi pomálu, a čínská státní média cestu komentovala zdrženlivě, jako by si Peking teprve zkoušel, zda se mu takové gesto vůbec vyplatí.
Odměna za vstřícnost? Sankce na Tatru
Ironii celé návštěvy dokonal moment, který si Okamurův tým do scénáře jistě nepřipsal. Právě v době, kdy se předseda Sněmovny snažil budovat vřelejší vztahy s Pekingem, se česká firma Tatra Trucks, vyrábějící mimo jiné vojenskou a speciální techniku, ocitla na čínském seznamu exportních sankcí. Bývalý ministr Martin Dvořák z hnutí STAN si z výsledků cesty neodpustil rýpnutí. Podle něj kromě turistických fotografií není moc co ukázat.
Přesto plány na další sbližování pokračují. Premiér Andrej Babiš už avizoval, že příští jaro by mohl do Číny vyrazit společně s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, tentokrát rovnou na vládní úrovni, a to pod podmínkou, že cesta přinese skutečně velký úspěch. Po zkušenosti s Okamurovou návštěvou by se ale ambice možná hodilo trochu zkrotit.
Vy jako daňoví poplatníci jste zaplatili delegaci, která místo víz, letů nebo osvobozeného krajana přivezla hlavně dovolenkové fotky a nový důvod k obavám o export vlastní zbrojařské firmy. Pokud si někdo v Pekingu myslel, že Českou republiku snadno omotá kolem prstu, Okamura mu to bohužel usnadnil sám.
Zdroje
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/neverte-na-nahody-tri-momenty-kdy-cina-zneuzila-okamurovu-cestu-ve-svuj-prospech/r~aaa2987ae402d653c902c7f819e64d22/
