Článek
Wimbledon zažil za sto devětatřicet let existence leccos, ale ryze české finále ženské dvouhry se na centrálním dvorci odehrálo teprve teď. Linda Nosková a Karolína Muchová si to mezi sebou rozdaly ve dvouhodinovém boji, ve kterém rozhodovaly detaily — a nakonec i pět neproměněných mečbolů. Do Londýna přitom obě odjížděly jako součást nejsilnější generace českého ženského tenisu za poslední dekádu, která travnatý grand slam v posledních letech bere s pravidelností, jaká nemá v žádné jiné zemi obdoby.
Cesta na vrchol
Jednadvacetiletá Nosková došla do finále jako nasazená devítka poté, co ve čtvrtfinále i semifinále zvládla vyrovnané bitvy, a vstupovala do Wimbledonu jako čerstvá šampionka travnatého turnaje v Berlíně — vyhrála dvanáct z posledních třinácti zápasů. Karolína Muchová, nasazená desítka, se do finále probojovala přes osmifinálovou bitvu s krajankou Barborou Krejčíkovou a čtvrtfinálovou výhru nad Naomi Ósakaovou, které předtím sama podlehla ve finále v Bad Homburgu. Pro devětadvacetiletou Muchovou šlo o druhé grandslamové finále kariéry po French Open 2023, pro Noskovou o vůbec první.
Zápas plný zvratů
První sadu ovládla Nosková jasně 6:2. Ve druhé se zdálo, že směřuje k vítězství i tady — vedla 5:2 a měla postupně pět mečbolů, ani jeden ale nedokázala využít. Muchová zápas za bouřlivé podpory publika otočila na 7:5 a poslala duel do rozhodující sady. Nosková si před třetím setem odskočila z dvorce, po pauze čelila hned v prvním gamu třem brejkbolům, ale ustála je a vzápětí Muchové servis odebrala. Tenhle brejk se ukázal jako klíčový moment celého zápasu, po kterém si Nosková vítězství už pohlídala.
Publikum na straně outsidera
Diváci na centrálním dvorci se ve druhé sadě jednoznačně postavili za Muchovou, která srovnávala zápas navzdory pěti nevyužitým mečbolům soupeřky — atmosféra podle svědků připomínala spíš domácí kurt v Praze než neutrální londýnský trávník. Vítězka si odnesla nejen wimbledonskou trofej, ale i více než tři miliony liber v prize money a citelný skok v žebříčku WTA, který ji poprvé v kariéře posunul mezi absolutní světovou špičku. Pro obě Češky navíc šlo o vzájemný osmý zápas kariéry, ve kterém si vedení dělily zhruba vyrovnaně — což jen podtrhuje, jak vyrovnaný a nervy drásající souboj wimbledonské publikum sledovalo.
Do jaké historie se to řadí
Ryze české finále grand slamu ve dvouhře je od rozdělení Československa unikát. Nejblíž mu bylo finále Wimbledonu 1986 mezi Hanou Mandlíkovou a Martinou Navrátilovou, ta už ale tou dobou reprezentovala Spojené státy. Posledním čistě československým grandslamovým finále zůstává mužské klání Ivana Lendla s Miloslavem Mečířem na Australian Open 1989. Nosková se navíc zařadila po bok Rybakinové, Džabúrové a Anisimovové jako čtvrtá hráčka jednadvacátého století, která si zahrála svou úplně první grandslamovou finálovou účast rovnou ve Wimbledonu.
Česko si tak připsalo třetí wimbledonský titul v ženské dvouhře za poslední čtyři ročníky po Markétě Vondroušové (2023) a Barboře Krejčíkové (2024) — a zároveň už osmý wimbledonský singlový titul v historii po Jaroslavu Drobném (1954), Janu Kodešovi (1973) a Janě Novotné (1998). Martina Navrátilová jich má na kontě devět, všechny ale získala už jako americká reprezentantka. Série posledních let navíc ukazuje, že nejde o náhodu jedné generace — česká ženská větev tenisu produkuje grandslamové šampiony s pravidelností, které se žádná jiná země aktuálně nevyrovná, a se jmény Noskové, Muchové i Krejčíkové v elitní světové desítce má českému tenisu na travnatých kurtech co závidět kdekdo.
Zdroje
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/noskova-porazila-v-ceskem-finale-wimbledonu-muchovou/2849545
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fin%C3%A1le_%C5%BEensk%C3%A9_dvouhry_ve_Wimbledonu_2026
https://isport.blesk.cz/clanek/tenis-wimbledon/476955/wimbledon-2026-program-a-vysledky-cechu-na-nejslavnejsim-tenisovem-grandslamu.html
