Článek
Když se řekne řemeslo, které zaniká, většina lidí si vybaví kováře nebo košíkáře. Prýmkařství – výrobu ozdobných šňůr, třásní a střapců, které kdysi zdobily uniformy, divadelní opony i nábytek – ale dnes zná málokdo. A přitom jde o obor, kterému v Česku hrozí, že po jedné generaci úplně zmizí.
Řemeslo, které nosili králové i vojáci
Prýmky provázely oblečení šlechty, divadelní kostýmy i uniformy po celá staletí – ozdobné šňůry a třásně dodávaly látce lesk a honosnost, aniž bylo potřeba víc drahé látky. S nástupem strojní výroby a levných náhražek se ale ruční prýmkařství stalo pro běžný trh nerentabilní a řemeslníci postupně mizeli, aniž by za sebou zanechali nástupce.
Muž, který zůstal sám
Řemeslu se od poloviny devadesátých let věnuje Jan Répal, který se k němu dostal víceméně náhodou – předtím šil vlajky. Podle svých slov je dnes v Česku se svou ruční výrobou prakticky jediný. Podobný osud potkal i další řemesla spojená s měšťanským a šlechtickým prostředím, třeba kamnářství, jež upadalo od chvíle, kdy kachlová kamna nahradila kamna litinová, nebo štukatérství a vitrážnictví. Odborníci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se proto spolu s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem pustili do několikaletého výzkumu, který má zmapovat postupy posledních mistrů dřív, než jejich know-how zmizí úplně.
Co bude, až mistr přestane pracovat
Zajímavé je, že ne všechna stará řemesla skončila stejně. Voroplavba, která kdysi zásobovala české země dřevem splavovaným po řekách, formálně zanikla s výstavbou přehrad, ale díky nadšeneckým spolkům a síni tradic v jihočeském Purkarci se dostala dokonce na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Bednářství zase přežilo díky pivovarům – Plzeňský Prazdroj dodnes zaměstnává bednáře, kteří ručně opravují dubové sudy a kádě, v nichž zraje pivo. Prýmkařství ale zatím žádnou takovou záchrannou síť nemá.
Až Jan Répal jednou dílnu zavře, nezmizí jen jeden obor. Zmizí i poslední živý důkaz, jak se dřív vyrábělo něco, co dnes bereme jako samozřejmou ozdobu na kostýmu nebo závěsu. Jestli se najde někdo, kdo se to od něj ještě stihne naučit, zatím neví nikdo – ani on sám. Podobných řemesel, která visí na jednom jediném páru rukou, je v Česku podle odhadů etnologů z Karlovy univerzity ještě několik desítek – a většina z nich nemá ani tolik štěstí na pozornost médií jako právě prýmkařství.
