Článek
Pokud se vám to nechce číst celé, tady je krátká verze:
- Co dělala cla v historii USA s průmyslem a inflací? Cla občas nakopla domácí fabriky, protože zahraniční konkurence dostala na frak. Ale taky zdražila všechno od bot po chleba, a když to přehnali, napumpovala se inflace. Třeba v 19. století to pomohlo průmyslu, ale za Velké deprese to spíš všechno potopilo.
- Dá se obchodní válka vyhrát? No, spíš ne. Krátkodobě si můžete mávnout pěstí a říct „Amerika first“, ale pak přijdou odvety, ceny letí nahoru a nakonec brečí všichni – včetně těch, co to začali.
- Koho budou cla nejvíc bolet? Historie ukazuje podobný vzorec - v historii po zavedení takových opatření obvykle stouply ceny základních komodit, což nejvíce bolelo nižší a střední třídu.
Tak a teď trochu obšírněji.
Stručná historie amerických obchodních válek
Obchodní války a cla provázejí dějiny Spojených států od jejich vzniku. Amerika a cla, to je prostě love story starší než první hamburger.
V raných letech, po získání nezávislosti, byla cla hlavním zdrojem příjmů federální vlády. První významný celní zákon, Tariff Act z roku 1789, měl chránit mladou americkou ekonomiku před britskou konkurencí. Tento protekcionismus pomohl rozvoji domácího průmyslu, zejména v severních státech, ale vyvolal napětí s agrárním Jihem, který byl závislý na dovozu.
Během 19. století se cla stala politickým nástrojem. Například Tariff of Abominations z roku 1828 zvýšil daně na dovoz až o 50 %, což rozlítilo jižanské státy a vedlo k tzv. Nullifikační krizi. Naopak po občanské válce (1861–1865) vysoká cla podporovala průmyslovou revoluci v USA, chránila ocelářský a textilní průmysl a přispěla k rychlému růstu ekonomiky. Inflace však rostla, protože dovoz zdražil.
Nejznámějším příkladem obchodní války je Smoot-Hawley Tariff Act, známý také jako United States Tariff Act z roku 1930. Tento zákon zvýšil cla na přibližně 900 dovozních položek, v průměru o 40 % až 60 %, a dotkl se celkem více než 20 000 druhů zboží. Jeho hlavním cílem bylo ochránit americké podniky a farmáře, kteří trpěli poklesem cen a poptávky po krachu na burze v roce 1929.
Autoři zákona, senátor Reed Smoot a poslanec Willis Hawley, věřili, že vyšší cla zastaví příliv levného zahraničního zboží a podpoří domácí produkci. Místo toho však zákon přinesl katastrofální následky. Ostatní země, jako Kanada, Francie a Velká Británie, rychle odpověděly vlastními odvetnými cly na americké zboží, což vedlo k dramatickému poklesu mezinárodního obchodu – o dvě třetiny během několika let. Například export USA klesl z 5,2 miliardy dolarů v roce 1929 na 1,7 miliardy v roce 1933. Tento kolaps obchodu přidal obrovský stres k již tak křehké ekonomice během Velké deprese, prodloužil krizi a zvýšil nezaměstnanost, která v roce 1933 dosáhla 25 %. Historici a ekonomové se shodují, že Smoot-Hawley nezpůsobil depresi sám o sobě, ale výrazně zhoršil její průběh a globální dopady. Tato lekce vedla po druhé světové válce k opačnému přístupu – USA prosazovaly volný obchod skrze dohody jako GATT (později WTO), což pomohlo poválečnému hospodářskému boomu.
V moderní době se cla vrátily za prvního Trumpova prezidentství (2017–2021). V roce 2018 zavedl 25% cla na ocel a 10% na hliník, později rozšířená na Kanadu, Mexiko a EU, a 25% cla na čínské zboží. Cílem bylo oživit americký průmysl a snížit obchodní deficit. Výsledky byly smíšené: někteří výrobci oceli profitovali, ale ceny rostly, což poškodilo odběratele, a Čína s EU odpověděly odvetnými cly. Inflace se zvýšila jen mírně, ale globální dodavatelské řetězce byly narušeny.
Trumpovo oznámení z roku 2025 v kontextu
Dne 2. dubna 2025 Donald Trump, znovu zvolený prezident, oznámil 25% clo na dovoz všech automobilů, které nejsou vyrobeny v USA, s platností od téhož dne.
Na všechno ostatní zboží z EU bude platit 20 procent, pro Čínu platí 34 procent a nejvyšší sazbu ve výši 49 procent dostala Kambodža. 10 procent - ta budou platit na zboží z Velké Británie, Singapuru, Brazílie, Chile, Austrálie, Turecka či Kolumbie.
A nabídnul řešení, které je poněkud naivní. Pokud se země budou chtít clům vyhnout, mají podle Trumpa zrušit svá cla, přestat s měnovými manipulacemi a dalšími překážkami ve vzájemném obchodu s USA.
Tento krok navazuje na jeho předchozí politiku a slib posílit domácí výrobu. V projevu zdůraznil, že cla přimějí zahraniční firmy platit za přístup na americký trh a přinesou rozpočtu 100 miliard dolarů. Zároveň hrozí rozšířením cel na další zboží, včetně EU, což vyvolává obavy z nové obchodní války.
V historickém kontextu jde o návrat k protekcionismu, který připomíná 19. století nebo Smoot-Hawley. Oproti minulosti je však dnešní ekonomika globalizovaná – USA jsou propojeny s dodavatelskými řetězci v Mexiku, Kanadě či Evropě. Například automobilový průmysl, na který Trump cílí, zahrnuje subdodavatele z celého světa. Cla mohou krátkodobě podpořit americké výrobce aut, ale zdražení dílů a odvetná opatření (EU už plánuje cla na americké zboží za 26 miliard eur) pravděpodobně zvýší ceny pro spotřebitele a naruší export.
Ekonomové už teď varují, že opakování scénáře z roku 1930 je reálné. Inflace by mohla vzrůst, protože dovoz zdraží, a globální růst může zpomalit. A taky se to s největší pravděpodobností stane. Trumpova víra, že „obchodní války jsou jednoduché a je lehké je vyhrát“ (jak řekl v 2018), ignoruje historické důkazy – vítězové totiž obvykle nejsou žádní.
Jak to dopadne na Čechy?
Pro Česko, jehož průmysl je propojen z velké části s Německem, to znamená nepřímé, ale bolestivé dopady: pokles exportu do USA přes německé firmy může snížit HDP o výraznou část.
„Dvacetiprocentní cla na všechny evropské produkty a 25procentní na auta znamenají výrazné zdražení evropské produkce. Můžeme se utěšovat tím, že jiné země mají cla ještě vyšší, ale tato Trumpova politika povede k velmi rychlému poklesu poptávky po evropském zboží v USA,“ komentuje pro SZ Byznys situaci Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, napsaly Seznam Zprávy.
Kdo na to doplatí? Dělnická třída v ohrožení
Ironií Trumpova plánu může být, že právě lidé z dělnických profesí, kteří ho často volí a kterým slibuje prosperitu, na cla doplatí nejvíce. Cla na automobily zvýší ceny vozů – průměrná cena nového auta v USA (kolem 48 000 dolarů v roce 2024) by mohla stoupnout o 5 000–10 000 dolarů podle odhadů analytiků. Pro dělníky, kteří si kupují levnější modely a spoléhají na auto jako na základní dopravní prostředek do práce, to znamená větší díru v rozpočtu. Stejně tak zdražení dovozních dílů může vést k propouštění v amerických továrnách, které na ně spoléhají – například v Michiganu či Ohiu, srdci Trumpovy voličské základny.
Historie ukazuje podobný vzorec: po Smoot-Hawley stouply ceny základních komodit, což nejvíce bolelo nižší a střední třídu. Dnes, když inflace už tlačí na domácnosti (v březnu 2025 podle Fedu dosahovala 3,2 %), mohou vyšší ceny zboží denní potřeby – od aut po spotřebiče – paradoxně oslabit právě ty, kterým měla politika pomoci. Cla tak mohou být obojetnou zbraní: chrání pracovní místa v jednom sektoru, ale ohrožují životní úroveň širší populace, zejména dělníků.
Takže suma sumárum: cla v Americe možná mohou pomoct průmyslu, ale taky nadělat paseku. Trumpovo nové kolo z roku 2025 je sázka na nejistotu – v propojeném světě to ale smrdí problémy. Politicky to může znít skvěle, ale ekonomicky? Spíš ruská ruleta. A největší ranou to může být pro dělníky, co si myslí, že Trump je jejich spasitel. Historie se opakuje – a obvykle to nekončí happyendem.
Tohle dopadne jako vždycky v historii - hroznou kocovinou dělníků, kterým asi nikdy nedojde, že za všechno, co se jim teď slibuje a čemu teď aplaudují vestoje - už brzo zaplatí právě oni a nikdo jiný a nakonec zatáhnou účet za celou hospodu právě oni.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-nastal-trumpuv-den-osvobozeni-oznami-na-koho-a-jaka-uvali-cla-273085
https://en.wikipedia.org/wiki/Tariff_of_Abominations
https://en.wikipedia.org/wiki/Smoot–Hawley_Tariff_Act
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-zdrazeni-a-cinska-zaplava-prouza-varuje-pred-dopady-trumpovych-cel-273087#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
