Článek
Jo, já vím, jsou tu zas volby. Tak je čas na trochu té upřímnosti. Nebo rovnou upřímnou volební kalkulačku!
A začneme hned zostra. Lidi, kteří ve volbách volí tlučhuby, populisty a proruské klauny, jsou jako lidé, co si kupují permanentku do kina na filmy, které nikdy neuvidí. Ale to není to nejhorší, protože každý má právo být za pitomce a volit podle toho. Horší jsou ti, co se jim podbízejí.
Ale nebudu hned hejtovat. Pojďme si rozebrat ty naše české uchazeče o 21 evropských mandátů jedny po druhém.
Lidi z ANO se tváří jako spasitelé národa, ale ve skutečnosti jsou to jen hladoví predátoři, kteří se snaží urvat si svůj kousek moci pro svého šéfa. Jejich směšné pokusy o prosazení se v Bruselu, nebo kdekoli jinde připomínají parodii na skutečnou politiku. Prázdnou tak, že by ji mohl sepsat i automatický generátor náhodných frází, nebo umělá inteligence. Kdo nevěří, ať si počte v Babišových knihách. Akorát že celá jejich politika je založena na heslu „Všichni jsme tu pro jednoho a ten jeden je Andrej.“
SPD – parta lidí, co sní o postavení vesmírné lodi z lega v českých národních barvách – myslí si přitom, jak jsou cool, ale reálně jsou naprosto k ničemu. Jejich politický program je složený z poloviny z falešných slibů a z druhé poloviny z naprostých nesmyslů.
PRO – tahle parta zkouší vystřelit svého bosse na Měsíc pomocí trampolíny, a to za pomoci slibů, které zní, jako by ryba přednášela o jízdě na kole. Víc asi netřeba dodávat.
Přísaha a Motoristé, alias Diesel a Fízl – strana s inteligencí a plány přesně odpovídající hloubce dětského bazénku. Další idiotský pokus o politiku pro lidi, které mají za idioty.
No a pak je tu Konečná a její rudohnědě peklo pod značkou STAČILO. Tahle parta už ví, že klaunské triky v Evropě nefungují a jejich pokusy o zviditelnění se setkávají s posměchem a opovržením, ale je jim to jedno, protože prachy, vole. O to tady jde především. A jen tak mimochodem, jejich plány třeba na mír jsou realistické jako pokusy léčit zlomenou nohu náplastí s obrázkem jednorožce.
A teď k těm normálnějším stranám.
SPOLU je fajn kandidátka, která má jedinou nevýhodu, totiž že na ní jsou lidi se zcela diametrálně rozdílnými názory na směřování Unie. To ale asi není nic, co by se nadalo přežít, když člověk ví, jak použít ty svoje dva kroužky v souladu se svým přesvědčením, že jo. Prostě staří dobří známí, které známe už tak dlouho, že je máme rádi i těmi jejich (minulými) skandály.
PIRÁTI, moje skoro srdcovka, parta technologických geeků se sklonem k dobrodružství v libovolném směru, o němž rozhodne jejich neovladatelné fórum. Je to vždycky jízda, když pustíte Jacka Sparrowa ke kormidlu, ale proč ně, že jo. Navíc za ně kandiduje i „skoroJežíš“.
ČSSD a SOCANI by byli skoro fajn pro lidi preferujícími staré dobré levicové hodnoty, kdyby tu taky nebylo to strašné a děsné vedení, pohřbívající vlastně velmi chvályhodný a smysluplný politický projekt pro lidi. No tak asi nic, sorryiako.
A pak je tu kandidátka STAN, kterou si teda vyberu já, což vám říkám hned a upřímně, abych abych vyloučil nějaká ta podezření z podjatosti. Mám totiž dojem, že jde o pragmatiky, kteří věří, že malé obce mohou změnit velký svět a že lidi, co znají běžné problémy, si můžou troufnout i na ty velké, protože se dokážou domluvit i tím nerudným sousedem za plotem.
A nakonec tu jsou Mimozemšťané, Mourek, Urza a podobné mikro partaje s nicotným dosahem, a ještě menší šancí cokoli změnit a ovlivnit v Bruselu. Chcete-li EU trojit, klidně je volte, ale jinak je to ztráta času a energie.
Tak co s tím, sakra?
Je dobré pro jednou neposadit na velín jaderné elektrárny makaka, ale normálního člověka. To by asi jako doporučení pro evropské volby stačilo, hm?
Tak běžte volit. Zas jednou jde o naši budoucnost, hele.
