Článek
Její příběh je na jedné straně příběhem odvahy a průkopnického ducha ve snaze lidstva prozkoumat vesmír, na straně druhé příběhem jedné z obětí poválečného vesmírného závodu mezi Spojenými státy a SSSR. Tak či tak, z historie to už nikdo nevymaže – tato malá fenka se stala prvním živým tvorem, který obletěl Zemi ve vesmírné lodi. Doslova tak lidstvu otevřela dveře k dalšímu objevování vesmíru.
Z ulice do kabiny vesmírné lodi
Lajka (rusky Лайка, česky bychom mohli říct třeba „Štěkačka“) byla kříženec, malá toulavá fenka, podle dostupných pramenů zhruba dvou až tříletá, vážící 6 kg, byla odchycena v ulicích Moskvy. Přestože coby adepti na vesmírnou misi byli i další psi, Lajka byla nakonec vybrána především pro svou klidnou povahu, houževnatost a schopnost se přizpůsobit. A taky proto, že byla fenou, tedy při močení nezvedala nohu, jako psí samci – a tím se ušetřilo tolik potřebné místo v hermetické kabině družice Sputnik.
Výcvik, kromě jiného, zahrnoval pobyt v malých uzavřených prostorech - kabinu, ve které se nemohli otáčet, pouze sednout, postavit či lehnout, přivykání na hlučné prostředí, stejně tak jako na speciální stravu ve formě želatinových kuliček. Dnes bychom to asi s klidem mohli označit jako týrání.
Mimochodem, Lajka nebyla prvním zvířetem ve vesmíru. Jako první ale byla vyslána až na oběžnou dráhu a obletěla Zemi. Za zmínku stojí i její předchůdci. Úplně prvními živými tvory vyslanými k hranici vesmíru (tedy do výšky cca 100 kilometrů nad zemí) byly úplně obyčejné octomilky. Stalo se tak už v roce 1947 a nesla je Američany ukořistěná německá válečná raketa V2. O dva roky později je následovala v další americké raketě opice, konkrétně makak. Za SSSR byli prvními psy ve vesmíru Dezik a Cygan (rusky Дезик и Цыган), kteří byli vysláni roku 1951 z kosmodromu Kapustin Jar po balistické dráze až do výšky 101 km.
Zde se můžete podívat na originální záběry Lajky, ale i na to, jak vypadala její „kabina“:
Start do Vesmíru
Do vyslání Lajky na oběžnou dráhu promluvila politika. Tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov požadoval start ke 40. výročí Říjnové revoluce, nejpozději tedy do 7. listopadu 1957. A tak se i stalo, přestože družice byla sestavena ve spěchu a pod tlakem politického vedení SSSR. Neobešlo se to však bez komplikací.
Zdroje NASA uvádí, že Lajka byla umístěna do boxu v družici Sputnik 2 už 31. října 1957, celé tři dny před startem. Dne 3. listopadu 1957 loď odstartovala a družice byla vypuštěna na oběžnou dráhu Země. A je nesporné, že v té době byl Sputnik 2 technologickým zázrakem.
Lajka byla bezpečně připoutaná v malém prostoru s dostatečným množstvím kyslíku a vody. Během startu byla monitorována její srdeční činnost a dechová frekvence, aby vědci mohli sledovat její reakce na stres a mikrogravitaci.
Originální skafandr Lajky
Lajka úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu a stala se prvním živým tvorem, který obletěl Zemi. Její přítomnost poskytla cenné údaje o tom, jak živý organismus reaguje na vesmírné podmínky. Očekávalo se, že pes prožije na oběžné dráze jeden týden, Lajka však uhynula následkem stresu a přehřátí už zhruba během čtvrtého oběhu planety – tedy nějakých 5 až 7 hodin po startu.
Jako zásadní faktor její smrti se ukázal spolu se stresem i ne zcela funkční systém regulace teploty, přičemž kabina se postupně zahřála na 40 °C.
Už při plánování mise vědci věděli, že tehdejší technologie neumožňovala bezpečný návrat Lajky na Zemi. Bylo známo, že mise je jednosměrná a podle některých informací měla zemřít naprogramovanou injekcí.
Sputnik 2 - už i s mrtvou Lajkou - shořel v atmosféře Země 14. dubna 1958.
Řez družicí Sputnik 2, dole je „kabina“ Lajky
Odkaz a Památka
Lajčin příběh se stal symbolem odvahy a oběti. I když její osud byl tragický, její mise poskytla neocenitelné informace pro budoucí vesmírné lety s lidskou posádkou. Lajka otevřela cestu pro další živé organismy, a nakonec i lidi, aby mohli prozkoumat vesmír. Už jen proto, že se potvrdilo, že živý tvor bez problémů přežije vzlet do vesmíru a delší pobyt na oběžné dráze ve stavu beztíže.
V roce 2008 byla Lajka poctěna památníkem v Moskvě – sochou psa stojícího na vrcholu rakety, což připomíná její hrdinský čin a přínos k vesmírnému výzkumu.
A tak se Lajka, malá fenka z moskevských ulic, stala pionýrem vesmírného průzkumu. Její příběh je připomínkou lidského úsilí a touhy po poznání, stejně jako odvahy všech, kteří se odvážili vstoupit do neznáma. Lajka bude navždy vzpomínána jako první živá bytost, která se odvážila do vesmíru a obětovala se pro pokrok lidstva.
Zdroje:
· GRAHN, Sven. Sputnik-2, more news from distant history [online]. [cit. 2004-12-01]. Dostupné online.
