Článek
Předseda SPD (pardon, majitel hnutí SPD) se zas jednou dostal na titulní stránky novin. Mohlo by mu to – vzhledem ke klesajícím preferencím SPD – udělat radost. A to z nejméně dvou důvodů:
Za prvé: Komerční populisté typu Okamury nic nemilují víc, než když se můžou vášnivě hájit, srdnatě krvácet a bojovat v naprosto irelevantních bitvách o fusekli, ideálně ve chvíli, kdy sami ze sebe mohou dělat oběť toho hnusného establishmentu, který je horší než totalitní režim v Severní Koreji (ačkoli jim v reálu už léta platí život na vysoké noze skrz politické příspěvky a poslanecké platy, navíc se obden mohou exhibovat ve všech televizích…). Jde o to, že rádoby vlastenecký parník jménem SPD pomalu, ale jistě nabírá vodu a noví sekáči ukrajují z voličského jádra tu zleva, tu zprava. A tak nějaké to stíhání je to nejlepší, co se podobným populistickým komikům může stát.
Za druhé: Není snad v české politice jiný člověk, který by se radši a častěji soudil než právě Tomio Okamura. Už léta posílá k soudu kdekoho – jen si vzpomeňte na nekonečné tahanice o vcelku lichotivou přezdívku Pitomio, žalobu na Pavla Novotného, soudu s Transparency International a tak podobně. Žaloby miluje natolik, že sám před léty neváhal spolupodepsat i žalobu na tehdy ještě prezidenta Klause za jeho údajnou velezradu.
No ale k věci.
Policie žádá poslaneckou sněmovnu o vydání poslance Tomia Okamury. A to proto, že jej podezírá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, konkrétně kvůli kampani, v níž zkrvavený černoch s mačetou v ruce pod vlajkou SPD byl uveden heslem „chirurgové z dovozu nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší.“
O tom, že jeho kampaň byla pitomá, rasistická a hloupá, není sporu. Zda je potřeba za ni někoho stíhat jistě s dostatečným odstupem a nadhledem rozhodne nezávislý soud.
Tomio po tomhle policejním oznámení ožil jak politý živou vodou. Z klobouku místo obvyklých virtuálních migrantů konečně mohl vytáhnout svatý grál všech populistů – totiž svobodu slova, samozřejmě doprovázenou zbylými jezdci apokalypsy, konkrétně cenzurou a politickými procesy.
Samozřejmě že Okamura nemá ani páru o tom, co ta slova ve skutečnosti znamenají, ale to není podstatné. Podstatné je, že jedna z nezávislých složek státu – policie – má prostě podezření na spáchání trestného činu a tak – jak je v souladu s jejím smyslem - koná. Jak si povede při dokazování u soudu je samozřejmě zcela jiná otázka (historie novodobá česká nabízí spousty indicií, jak to asi dopadne). Takže defacto Tomio strach mít nemusí.
Nepochybně jej nikdo za mříže nepošle. Ani se z něj nestane nové Milada Horáková, ani nepůjde rubat uran do Jáchymova. Ale nějak to dopadne a rozhodne o tom nezávislá justice, na kterou (jak jsme si ukázali výše) se sám Tomio s radostí a důvěrou obrací v mnoha jiných případech.
Neděje se ve skutečnosti nic, nad čím by mělo být třeba zvedat více obočí. Nežijeme v totalitě, ale v demokratickém státě s funkčními demokratickými a nezávislými institucemi. A ačkoli se vás Tomio nebo jiní klauni mohou snažit o opaku, fakt nejsme Korea Maďarsko, nebo Rusko. Tady lidé z oken nevypadávají, tady nejsou posílání na desetiletí do pracovních táborů za pokusy o veřejné angažmá, ani tu není kasta vyvolených, jimž média a soudy přizvukují.
Nenechte se napálit. A popřejme Tomiovi pár vteřin mediální slávy, kterou si při tom všem cirkuse užije. Dost možná budou jedny z posledních.
