Článek
Ve středu 11. listopadu 2026 jsem se v budově Kulturního a kreativního centra v Litoměřicích zúčastnil zahájení výstavy Oráč z Čech – Život a doba Jana ze Žatce.
„Co byste řekli smrti, kdybyste s ní mohli mluvit?“ zeptal se přítomných v úvodním slovu jeden z autorů expozice Otokar Löbl, předseda Nadačního spolku Saaz / Žatec.
Otokar Löbl při úvodním projevu
„Právě na tom je postaveno dílo Jana ze Žatce, ke kterému se vztahuje tato výstava. Možná to zní jako hodně staré téma. Ve skutečnosti ale řeší otázky, které jsou aktuální dodnes – co znamená lidská důstojnost, jak se vyrovnat se ztrátou nebo co dává životu smysl. Zkuste při procházení výstavy přemýšlet nad tím, jestli byste dnes odpověděli jinak než lidé před šesti sty lety. Nejde jen o historii, ale také o vztah k místu, odkud pocházím, a o snahu otevírat minulost Žatce dnešnímu pohledu,“ uvedl Otokar Löbl.
Vernisáže se zúčastnil místostarosta Litoměřic Lukáš Korbel, ze Žatce zastupitelka Jaroslava Veselá a další hosté.
O hudební vložku se postaral Ladislav Knaspl
Kdo byl Jan ze Žatce?
Jan ze Žatce (asi 1350–1414/15) byl středověký literát, pedagog a městský písař, působící mimo jiné v Žatci. Jeho nejznámějším dílem je Oráč z Čech, které napsal německy. Kniha je dialogem mezi Oráčem a Smrtí, kde se řeší otázky lidské důstojnosti, ztráty a smyslu života – témata, která jsou aktuální dodnes.
Jan vedl městskou kancelář v Žatci, založil několik městských knih a roku 1411 odešel do Prahy pracovat jako protonotář Nového Města pražského.
Autorství a význam díla
Identita autora byla dlouho nejasná, znám byl jako Jan ze Šitboře nebo Jan z Teplé. Teprve na přelomu 20. a 30. let 20. století historici odhalili, že jde o jednu osobu. Jméno Jan ze Žatce a název Oráč z Čech se začaly používat až v 19. století.
Dílo bylo několikrát přeloženo do češtiny, například Pavlem Eisnerem v roce 1938 a Jaromírem Povejšilem v roce 1985.
Výraznou zvláštností je, že Oráč Smrti vyká, zatímco Smrt mu tyká a mluví v množném čísle. Na konci knihy se navíc skrývá akrostich jména Johann, což naznačuje osobní výpověď autora.
Farmář naříká nad smrtí své ženy (dřevoryt 1480).
Šest století staré otázky, které nezestárly
Při návštěvě výstavy jsem si znovu uvědomil, jak snadno někdy odsouváme středověkou literaturu do přihrádky dávné historie. Přitom právě Oráč z Čech ukazuje, že některá témata se s člověkem táhnou po staletí. Smrt, ztráta blízkých, spravedlnost, důstojnost a hledání smyslu života nejsou otázky, které by patřily jen do minulosti.
A možná právě proto má smysl podobné osobnosti a jejich díla připomínat. Nejen proto, abychom věděli, kdo žil před šesti sty lety, ale také proto, abychom lépe poznali místa, ve kterých žijeme, a jejich často překvapivě bohatou historii.
„Těší nás, že ať už s expozicí zavítáme kamkoli, studenti a mladí lidé projevují zájem o bohatou historii starobylého města a pomáhají objevovat bílá místa historie spojená s osobnostmi, jejichž význam přesahuje hranice Žatce,“ doplnila za organizátory ze spolku žateckých rodáků Jarmila Šímová.
Z vernisáže výstavy v Litoměřicích
Příběh Jana ze Žatce přitom zdaleka nepřesahuje jen hranice města, s nímž je jeho jméno spojeno. Jeho životní cesta vedla ze Žatce až do Prahy a jeho literární dílo si našlo čtenáře daleko za hranicemi rodného kraje i českých zemí. Je proto příznačné, že se s jeho odkazem mohou nyní setkat také návštěvníci Litoměřic – dalšího historického města s bohatou minulostí. Výstava tak symbolicky propojuje dvě významná severočeská města a připomíná, že skutečné kulturní dědictví nepatří jen jednomu místu. Přesahuje regiony, generace i hranice.
Výstava Oráč z Čech – Život a doba Jana ze Žatce potrvá v Kulturním a kreativním centru v Litoměřicích do 27. listopadu 2026. Pokud budete mít příležitost, určitě stojí za návštěvu.
***
Prameny a další informace
Při přípravě článku jsem vycházel z informačních materiálů k výstavě Oráč z Čech – Život a doba Jana ze Žatce a z dostupných historických a literárních zdrojů věnovaných Janu ze Žatce a jeho dílu.
