Článek
Za poslední roky jsem vypozoroval, že lidem odchovaným na knihách o komunikaci, přátelskosti a jazycích lásky, schází jedna podstatná dovednost – přímost. Vlastně i mně samotnému donedávna scházela. Komunikace s druhými lidmi byl jeden nekonečný valčík, ve kterém jsem se snažil nikomu nešlápnout na nožku a současně se mnoho lidí snažilo o to samé se mnou.
Vypadalo to moc hezky, vstřícně, uctivě, láskyplně, empaticky a soucitně. Mělo to ale jeden háček. Bylo to neefektivní a často neproduktivní. Tolik jsme si vzájemně dbali na své feelingy, až jsme nedokázali jasně pojmenovat, co je potřeba a proč je to potřeba. Správně bychom spolu měli umět mluvit jako zralé bytosti, kterým nevládne ego.
Pokud bychom si všichni primárně dokázali vyřešit své vlastní ego a strachy, nebylo by potřeba se učit tisíci knihami přátelské komunikaci. Každý by uměl pojmenovat a říct, co právě potřebuje a proč to potřebuje, nikdo by si nic nebral osobně a produktivita by šla rázem nahoru. Rozuměli bychom si a nikdo by se nerozčiloval. Komunikace by byla věcná, vstřícná a rychlejší, protože bychom se úzkostně neustále nesnažili nezranit city druhých nebo se nevzpamatovávali z nedorozumění. Pojmenování věcí, přesným a jasným způsobem, totiž obvykle přinese nejrychlejší úlevu, řešení a pokrok.
Kdo se tomu vyhýbá ve snaze druhého nezranit, nebo nepoškodit vztah, hraje vztahovou hru na přátelství, které vlastně pravým přátelstvím ani není, protože kdyby bylo, mohli bychom si říct, jak to vidíme, aniž bychom se báli, že tím něco nebo někoho poškodíme. Rozuměli bychom, že zranění nám nepřináší slova, která druhý vysloví, ale nejčastěji to, jak si je my sami interpretujeme a emočně provážeme.
Jistě takový názor hraje do karet egu, které si rádo za upřímnost a přímost převléká drzost, neomalenost, sarkasmus a aroganci. Tady je třeba připomenout, že než začneme být přímí a upřímní k druhým, potřebujeme se nejdříve naučit být přímí a upřímní sami k sobě. Potřebujeme si přiznat, zda svojí přímostí náhodou netoužíme druhé srazit, zastrašit, znejistět, nebo si do nich vyventilovat svůj vztek či napětí. Ona totiž i přímá komunikace potřebuje mít svoji elementární atmosféru, kterou je prostá laskavost.
Přeji vám bohatství ve všech aspektech života, s úctou Petr Štěpánek | Více článků autora naleznete zde.
