Hlavní obsah

Motoristé sobě - nejbizarnější politický spolek od konce komunistické totality

Foto: Petr Střešňák

Pokud se někdo rozhodne jít k volbám, obvykle nejprve přemýšlí, komu dá svůj hlas. Má nějaká kritéria, preference a očekávání, podle kterých upřednostní tu „svou“ stranu před ostatními.

Článek

Přemýšlím, kdo a proč Motoristy sobě volil. Mladí naivkové asi podle fotek Filipa Turka. Staří naivkové možná podle volebního programu a proklamací. Ti zbylí nejspíš oceňují machrování, primitivismus a myšlenkovou tekutost.

Připomínat sarkasticky voličům Motoristů jejich hlídání Babiše, deficitu státního rozpočtu, veřejnoprávních médií a další pozoruhodné veletoče, je namístě. Zároveň ale platí, že se vlastně vůbec není čemu divit. Stačí si uvědomit, jaké postavy ono bizarní motoristické panoptikum tvoří.

Za duchovního otce Motoristů bývá považován Václav Klaus. Jeho nejvýraznější stopy v české politice? Tajně odeslaná „půjčka“ do Ruska ve výši 1,3 miliardy dolarů poté, co začal působit jako ministr financí. A nehorázná amnestie, kterou tak řečený „tunel-dědek“ udělil na konci svého prezidentování. Zhatil tím mnohaletou práci vyšetřovatelů hospodářské kriminality – a jako kouřová clona byly omilostněny zástupy neplatičů alimentů, opilců za volantem a dalších darebáků. Dnes, na konci života, může tento zastánce kremelského běsnění a tvůrce neologismů jako nevýhra či nepotlesk dobře posloužit při vysvětlování pojmu „tragikomický“.

K nejvýznamnějším sponzorům strany patří Richard Chlad, který měl blízko k mafiánům Krejčířovi a Mrázkovi. Loni během oslav 17. listopadu hrozil těm, co na Národní třídě pískali na jeho milovanou „hranatou legendu“, že se ocitnou ve speciální databázi závadových osob. Jeho posledním nápadem je obnovení „železné opony“ na státní hranici. Bezectný a zestárlý vekslák, pragmatik, jenž jako někdejší člen KSČ před rokem 1989 oddaně sloužil komunistické ideologii, voličům Motoristů nevadí, protože jediným odporným členem KSČ, který by se měl stydět a navždy zalézt, je ten Pávek, co ho hlupáci ve službách bruselského diktátu dostali na Hrad.

Předsedou strany je Petr Macinka, který je bohužel také ministrem zahraničí. Donedávna byl znám pouze divákům obskurní XTV, kde se vysmíval pomoci Ukrajině nebo vyzýval sledující, aby spálili vlajku EU, poněvadž nejde o státní symbol, a tedy ani o trestný čin. Nejvíce si užívá role „hustého teenagera“, ale zvládne i jiné. Třeba vzteklého ratlíka, pokud jde o poměr ke klidné síle hlavy státu. Nebo zbabělce, jde-li o strach z novinářky Zdislavy Pokorné. A také hlupáka, uvážíme-li, že coby seriózně ustrojený ministr poskytl interview jakémusi podivně zakuklenému broukovi. Určitě není pěkné, že své kritiky pokládá za méněcenné. Ale uznejme, že ukončil klimatickou krizi – tak nějak hezky po trumpovsku.

Mimořádným zjevem je nepochybně Oto Klempíř, ministr kultury. Dosud nebyl (a věřme, že už nikdy nebude) v čele resortu člověk, jenž by byl tak silně odmítán v podstatě celou kulturní obcí. Vypískán by nebyl snad jen na koncertě Ortelu, Hejmova Žlutého psa a Michala Davida, jinak všude. Jeho zpanštělé, konfrontační chování koresponduje s mizernou odborností, kdy návrh zákona o médiích zpatlal natolik, že byl kritizován víc jak třiceti institucemi a čelil stovkám připomínek. Velmi zaráží také jeho nevzdělanost. Nad Klempířovou interpretací pánů Voskovce a Wericha či nesmyslným užitím pojmu Velký pátek zůstává rozum stát. (Nebo to proboha opravdu myslel tak, jak to vyznělo?!).

Podobným myslitelem je i ministr životního prostředí Igor Červený. Splést si Bibli s komedií Zdeňka Trošky, je věru silné kafe. Ačkoliv u Motoristů sobě… V jeho kanceláři se zabydlel „zmocněnec Fíla“ – tak si draze nechal zrekonstruovat jinou, to dává smysl, ne? Ale ironii stranou. Vyházet z ministerstva odborníky s náležitým vzděláním i praxí a nahradit je duševně zakřiknutými influencery, jakousi oddanou „hvězdnou pěchotou“ – to je naprostý výsměch a destrukce veřejné správy. Pak už se nelze divit čistkám a rozkladu ve vedení KRNAPu, nelze se divit vlastně ničemu.

Motoristy sobě zastupuje ve vládě ještě Boris Šťastný. Obecně se o něm ví, že je lékař, že je obdivovatelem Klause a Zemana a že se mu říká „ministr pro chůzi do schodů“. A ještě si vybavuji překvapení, když se díky novinářce Marii Bastlové dozvěděl, že sportovní svazy jsou neziskové organizace. V jeho současném angažmá se mu ta informace určitě hodí.

Do vlády se ovšem nedostalo (na)duté monstrum jménem Filip Turek, které je totemem, ergo „čestným prezidentem“ Motoristů sobě. K tomu jen stručně: Pane prezidente – díky, díky, díky!!!

Zajímalo by mne, jak moc ocenili příznivci Motoristů sobě poslance Miroslava Krejčího, který (opět u Marie Bastlové) sdělil, že jako poslanec bude hlasovat o Babišově vydání jinak než by hlasoval jako občan, i když to není spravedlivé ani morální. Ale myslím, že to kvitovali, případně jim to bylo jedno; nějaké „pravdoláskařské smetí“ motoristické tvrďáky nedojme.

Závěrem ještě momentka z tramvaje, která se v mé sociální bublině stala letním hitem. Týkala se poslance Matěje Gregora, jenž jisté provokatérce nejprve potvrdil, že jej může jako veřejně známou osobu znát. Ta se ho vzápětí prostořece otázala: „Nejste vy ten debil od motoristů?“ Pan poslanec přitakal.

A k tomu už je věru zbytečné cokoli dodávat.

Snad jenom, že podobně by šlo psát o známých představitelích všech stran, které se podílejí na současné vládě. Jenže to už by nebyl článek, ale pořádný sborník.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz