Článek
Fotbal umřel, právem hořekovali i samotní fanoušci Slavie, kterým hordy primitivů sebrali bezprostřední radost z titulu po strhujícím zápase se Spartou. O silná prohlášení a výzvy nebyla ve veřejném prostoru nouze. Nekompromisně se zpočátku vyjadřoval i slávistický boss Jaroslav Tvrdík.
Ale jak to celé reálně skončí?
Uvítal bych, kdyby tzv. Tribuna Sever byla zrušena navždy. A důsledně paralyzována by měla být všechna fanouškovská „tvrdá jádra“. Ti lidé fotbalu beztak nerozumí, nebaví je a není pravda ani to, že vytvářejí tu správnou atmosféru. Zkrátka je evidentní, že na stadiony nechodí kvůli hře, ale z docela jiných pohnutek.
Zdá se jako samozřejmé, že fotbalový fanoušek pozná konec utkání. Primitivové z Edenu nikoliv. Jakkoli všichni hráči na hřišti chtějí pokračovat ve hře, plochu zaplní údajní příznivci Slavie – ale ne proto, aby oblíbeným borcům vyjádřili zblízka své nadšení, radost a vděk. Na hráče naprosto kašlou. Chtějí dát volný průběh své buranské a kriminální podstatě. Ne, na hře a klubových barvách jim opravdu nezáleží.
Pokud chce někdo zažít vzrušení ze hry, těžko si zaplatí za to, aby byl dlouhé minuty schovaný pod jakousi obří plachtou. Byl to faul, roh, ofsajd – co myslíš? Nevím, nic jsem neviděl, zrovna bylo choreo…
Jestliže chtějí veřejně prezentovat své olbřímí výtvarné počiny, nechť si na pár hodin stoupnou k nějaké frekventované železniční trati, třeba na Kolín nebo na Beroun. A v bezpečné vzdálenosti na bezpečném místě mohou používat i pyrotechniku. Někteří cestující jim z vláčku jistě nadšeně zamávají.
Ano, jsem sarkastický – ale jako člověk, který rád zajde na fotbal, říkám jasně, že projevy „kotlů“ vůbec neoceňuji, spíše mě od návštěvy stadionů odrazují. Chce-li někdo namítnout, že fotbalové zápasy nejsou koncertem vážné hudby a vyžadují hlučnou atmosféru a fandění, naprosto souhlasím. Však se i na obyčejných tribunách skanduje, burácí, vstává ze sedadel, převrhávají piva… Rukááá! Ofsááájd! Pískej tóóó! A když padne gól, je to slyšet daleko za branami stadionu. Vítaným oživením mohou být i „lidoví baviči“, vtipní glosátoři dění na trávníku.
Rozhodně ale nestojím o dělbuchy, dýmovnice, potažmo naprosto nesmyslné přerušování hry. Jsem přesvědčen, že to vadí i většině hráčů, i když to mediálně neventilují. Těžko si mohou dovolit mluvit o blbečcích, kvůli kterým vypadli z tempa, nadýchali se štiplavého sajrajtu a pálí je v očích.
Tak ale kdo o to opravdu stojí? K čemu jsou dobří tzv. ultras? Jsou to jen paraziti na krásné hře zvané fotbal.
Naprosto děsivé pak byly následně zveřejněné záběry zakuklených slávistických násilníků, kteří ve značné přesile a s neuvěřitelnou brutalitou zaútočili začátkem dubna na fanoušky rivala v pražské Hostivaři. Ti přežili jen zázrakem…
Velice se obávám, že všechno zase pomalu vyšumí… Nedlouho po osudném derby jsem kdesi zaslechl Jaroslava Tvrdíka, který už zase s papalášskou přezíravostí opakoval jako papoušek: Není to jen problém Slavie… Není to jen problém Slavie…
Jasně, že to není jenom problém Slavie! Ale pokud bezobsažnými frázemi odbude konkrétní dotazy, kde se bere na „jeho“ stadionu takové množství pyrotechniky, dává tím na srozuměnou, že už se tím zabývat nehodlá. Tak jo… Hlavně, ať u turniketů pořadatelská služba náležitě osahává šedovlasé kamarády, co si zašli na fotbal, ať pořádně kontroluje batohy tátům a jejich dětem… Opravdu nechutné pokrytectví.
Dokud budou mít kluby otevřenou náruč pro organizované grázly, pokud s nimi budou hledat konsensus, jejich zápasy navštěvovat nebudu. Jsou tu koneckonců i zápasy nižších soutěží. Fotbal je náš nejpopulárnější sport, hraje se po všech krajích a okresech, šikovní hráči a dramatická utkání zdaleka nejsou výsadou nejvyšší ligy.
