Článek
Jak si politické strany v Praze prostřednictvím zákonů prosazují úpravy, které jdou zcela jednoznačně proti samosprávám a jejich právu rozhodovat o vlastním území. Změny, které se těchto území bezprostředně týkají, by přitom politický a ústavní systém neměl centrální moci dovolovat schvalovat bez dohody a souhlasu dotčených samospráv.
Tak tomu ale ani zdaleka není. Jedním z důkazů je právě tento případ, který navíc ukazuje, jak se zde desítky let hraje hra na vládu a opozici.
Motoristé ve Sněmovně prosadili změnu, která oslabuje ochranu nejbližšího okolí národních parků. Pozměňovací návrh vedený jako sněmovní dokument 1308 je veden na poslance Vojtěcha Krňanského a ve Sněmovně jej načetl Boris Šťastný. Jeho podstata je jednoduchá: souhlas orgánu ochrany přírody už nemá být potřeba nejen v zastavitelném území ochranného pásma národního parku, jak navrhovala samotná novela, ale ani v dalším pásu do 150 metrů od hranice tohoto zastavitelného území, stále uvnitř ochranného pásma národního parku.
Nejde jen o rodinné domy, hotely nebo apartmány. Dosavadní souhlas orgánu ochrany přírody se vztahoval také na terénní úpravy, změny využití pozemků, zásahy do vodního režimu nebo používání chemických prostředků. Ochranné pásmo přitom existuje právě proto, aby chránilo národní park před tím, co se děje těsně za jeho hranicí. Motoristé navrhli dosavadní pravomoc orgánu ochrany přírody v tomto dalším stopadesátimetrovém pásu jednoduše vypnout. Bez veřejně předložené analýzy vysvětlující, proč právě 150 metrů. Bez vysvětlení, jaké konkrétní problémy má tato vzdálenost řešit. Bez vyhodnocení dopadů na jednotlivé národní parky. Bez předložení dotčeným samosprávám, zda s tím souhlasí.
Zákon se mění ve Sněmovně bez veřejnosti
Do sněmovního systému byl tento návrh vložen ve druhém čtení 3. června 2026 a Sněmovna jej schválila 10. července. Tento postup ukazuje systémový problém, který existuje desítky let: zásadní změna zákona se objeví až během projednávání ve Sněmovně, a proto neprojde standardním mezirezortním připomínkovým řízením, veřejnou diskusí ani řádným hodnocením dopadů. Odborníci, obce ani veřejnost nemají zaručený prostor takový zásah předem rozebrat a připomínkovat. Poslanec vloží několik vět, jedinou větu nebo dokonce jen jedno slovo a většina zvednutých rukou může takovým návrhem změnit ochranu území na desítky let – přesně jako v tomto případě.
Tak se v České republice dělají zákony. Nejdřív se u zásadní změny obejde standardní proces její přípravy. Potom se k předloze připojí desítky poslaneckých změn. A nakonec se během jednoho hlasovacího maratonu rozhodne také o tom, že orgány ochrany přírody přijdou o dosavadní pravomoc předem posuzovat zásahy v dalším pásu kolem našich nejcennějších území.
Rozhodující hlasy dodala ODS
Krňanského návrh prošel 108 hlasy proti 59, pět poslanců se zdrželo. Motoristy podpořili poslanci vládních ANO a SPD. Rozhodující pomoc však přišla z opozice: pro návrh hlasovalo 22 z celkem 27 poslanců ODS. Jeden poslanec ODS se zdržel (že by si tím vysloužil stopku pro příští volby?) a čtyři nebyli k hlasování přihlášeni. Bez dvaadvaceti hlasů ODS by návrh při stejném počtu přihlášených poslanců nezískal potřebnou většinu.
Pro návrh nehlasoval jediný poslanec KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů ani STAN. Čtrnáct přítomných lidovců bylo proti, stejně jako osm poslanců TOP 09, sedmnáct Pirátů a dvacet poslanců STAN. Jeden poslanec STAN se zdržel. ODS se tak stala jediným opozičním klubem, který Motoristům pomohl tuto změnu prosadit.
Pokud je zákon či novela skutečně zcela nepřijatelná, jak opoziční strany veřejně deklarovaly, měly by se ji snažit shodit jako celek – nebo ji alespoň co nejvíce napravit. ODS však novelu v tomto případě neopravila. Pomohla koalici ještě více oslabit ochranu území kolem národních parků, a tím její dopady ještě zhoršit.
A co je na tom nejvíce zarážející? Nebyl to ojedinělý přešlap jednotlivce. Dvaadvacet hlasů ze sedmadvaceti poslanců klubu je politické rozhodnutí naprosté většiny ODS. Ještě před závěrečným hlasováním její poslanec Karel Haas prohlásil: „Cílům, záměrům a smyslu velké novely stavebního práva rozumím a považuji je za správné.“ Poslanec Ivan Adamec dokonce oznámil, že ODS zákon nebude obstruovat a umožní jeho schválení.
„Já jsem hned tady v prvním čtení říkal, že my to obstruovat nebudeme, že vám umožníme tento návrh zákona schválit. (…) Taky to bude postoj našeho klubu ODS, Občanské demokratické strany.“
Tolik poslanec Adamec ve sněmovním stenozáznamu z 8. července 2026. Obdobný postoj zopakoval i 10. července.
To je skutečná ODS ve Sněmovně. Před kamerami kritizuje nepřipravenost zákona, centralizaci a ohrožení samospráv. Když se však hlasuje o konkrétní změně, která dál uvolňuje ruce výstavbě v ochranných pásmech národních parků, dvaadvacet jejích poslanců zvedne ruku společně s Motoristy, ANO a SPD.
Právě taková hlasování ukazují, nakolik u nás vůbec existuje skutečná opozice. Strany se mohou před kamerami hádat, obviňovat jedna druhou a hrát své role pro voliče. Při rozhodování o rozdělení moci, oslabení samospráv a uvolňování cesty velkým investorům se však hranice mezi poslanci napříč značkami náhle vytrácí.
Proč právě 150 metrů?
Vojtěch Krňanský veřejně přesvědčivě nevysvětlil, proč navrhl právě dalších 150 metrů a proč se změna týká právě ochranných pásem národních parků. Nevysvětlili to ani poslanci ODS, kteří jeho návrh rozhodujícími hlasy podpořili.
Nezbývá tedy než se ptát, na co se v rozpravě z poslanců nikdo nezeptal:
- Proč právě 150 metrů?
- Kde jsou odborná zdůvodnění tohoto návrhu?
- Kde jsou analýzy dopadů tohoto návrhu?
- Jaké stanovisko k tomuto návrhu mají samosprávné celky?
A my občané se můžeme ještě spekulativně ptát:
- Co se má v těchto nově uvolněných pásech stavět?
- Kdo tam asi vlastní pozemky?
- Jsou mezi jejich vlastníky lidé spojení s Motoristy, ODS nebo se sponzory těchto stran?
- O kolik může po přijetí této změny vzrůst hodnota dotčených pozemků?
- A komu přesně těch dvaadvacet poslanců ODS svým hlasováním pomohlo?
Petr Suda
Listopad ještě neskončil
