Článek
S touto myšlenkou jako první přišel v roce 1957 John Campbell, ve svém románu Islands of Space. Albert Einstein, který zemřel o dva roky dříve tedy neměl možnost tento román přečíst, což je škoda, protože myšlenka cestování nadsvětelnou rychlostí je v rozporu s jeho teorií relativity. Bylo by proto asi zajímavé vyslechnout si Einsteinovu reakci na uvedený román.
Vezmeme to ale popořádku. Rozlehlost vesmíru s omezenou rychlostí cestování je prozatím nepřekonatelný problém a problém by to byl i v případě, že by se nám podařilo dosáhnout rychlosti blízké rychlosti světla. Pro představu stačí uvést, že rychlostí světla bychom Pluto byli schopni dorazit za necelých 5 hodin. Sonda New Horizons s naší současnou technologií na tuto cestu potřebovala celých 9 let. Jestliže bychom chtěli vyslat stejnou rychlostí další sondu k nejbližší hvězdě, což je Proxima Centauri vzdálená 4,22 světelných let, trvala by sondě tato cesta více než 50 000 let.
Warp pohon zůstal v říši sci-fi desítky let, než v roce 1994 představil teoretický fyzik Miguel Alcubierre svůj koncept, který by umožnil rychlost světla překonat, aniž by se tím porušily zákony teorie relativity. Jeho návrh spočívá v tom, že by se před lodí pomocí extrémně silné umělé gravitace smrštil prostor a za lodí by se naopak natáhl. To by lodi umožnilo navenek dosáhnout zdánlivé nadsvětelné rychlosti. K vytvoření takovéto gravitační vlny by však bylo třeba neskutečné množství energie, navíc počítá s využitím záporné hustoty energie a exotické hmoty. Proto tato myšlenka zůstala dlouho jen jako teorie nedosažitelná v reálném světě. To by se však brzy mohlo změnit.
Astrofyzik Dr. Erik Lentz se na problematiku podíval novým úhlem a našel mezery v předchozím výzkumu. Uvědomil si, že existují možnosti zakřivení prostoru do tzv. „solitonů“, které by mohly vše vyřešit a teoreticky by byly životaschopné v reálném světě. Takováto konfigurace by již nepotřebovala žádnou exotickou hmotu, problémem však zůstává fakt, že pro její vytvoření by bylo třeba stejné množství energie, jako je stonásobek hmotnosti planety Jupiter. Naštěstí se ale při výzkumech ukázalo, že dalšími modifikacemi by bylo možné spotřebu snížit až o 60 řádů. V současné době tak probíhá další výzkum, jak tyto hodnoty dál snížit tak, aby byl warpový pohon realizovatelný s našimi současnými technologickými možnostmi.
Pokud by se podařilo tuto technologii skutečně realizovat, pak by například let kosmické lodi k Proximě Centauri namísto 50 000 let trval pouhých 5 let.
