Hlavní obsah
Cestování

Nedaleko Prahy je les, kde lidem v žilách tuhne krev

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Petr Tichý - Freepik AI

V naší krásné zemi naleznete mnoho míst, které se pojí s různými bájemi a pověstmi. Některé z nich mohou nahánět hrůzu a při jejich návštěvě budete mít po těle husí kůži.

Článek

Jedno takové místo se nachází kousek od Prahy u obce Mukařov. Z konečné stanice metra Háje trvá cesta do Mukařova sotva půl hodinky. V Mukařově si můžete prohlédnout nádherný kostel, od kterého se můžete vydat do nedalekého lesa. Ten je opředen mnoha místními pověstmi.

V minulosti se tomuto lesu říkávalo Pánova březina.

Toto označení bylo na dlouhé roky zapomenuto, ale v několika posledních letech se opět oživilo a dokonce dostalo na některé na mapy.

Čím je ale tento les tak výjimečný?

První pověsti se vztahují k období třicetileté války. V té době údajně lesem měla před švédskými vojáky prchat nebohá kněžna Ležárka, ve snaze zachránit si život. V ruce prý nesla poslední cennost, zlatý pohár, kterým si snad chtěla někde vykoupit pomoc a úkryt. Ten však během útěku někde v lese ukryla do studánky.

Vojáci ji však na okraji obce Mukařov dostihli a ve snaze přinutit ji říct, kam pohár ukryla, ji umučili. Podle pověsti pak lidé na místě jejího umučení postavili kostel.

(Zde je však nutné informaci uvést na pravou míru. I když neexistují informace o tom, kdy byl mukařovský kostel postaven, existuje záznam z roku 1372, že zde zemřel tehdejší farář. Kostel tedy prokazatelně stál již nejméně čtvrt století před vypuknutím třicetileté války.)

S kněžnou Ležárkou (někdy se také chybně uvádí jméno Nežárka) se pak spojují různá vyprávění o zahlédnutí jejího ducha bloudícího dodnes po lese. Tu a tam prý lidé mezi stromy zahlédnou na okamžik bílou postávající, nebo prchající postavu. Místo, kde je ukryt zlatý pohár prý hlídá tajemný černý pes.

V lese jsou také údajně občas slyšet výkřiky a nářek zmasakrovaných obyvatel nedaleké zaniklé hrnčířské vesnice Janovice. Ta byla vypálena rovněž za třicetileté války a její pozůstatky jsou částečně patrné nedaleko obce Babice dodnes. Výrazná je zejména protržená hráz někdejšího rybníka, v lese jsou také viditelné jámy, v nich hrnčíři dobývali hlínu, patrné jsou také části základů některých domů.

Foto: Petr Tichý - OpenStreetMap

Mapa Mukařov a okolí

Pánova březina ale zaznamenala mnoho tragických událostí i v novodobější historii. Koncem devatenáctého století zde prý život ukončil mladý pár, kterému rodiče bránili v lásce. Dobrovolně společně raději ve velkém mraze nazí umrzli, aby mohli navždy zůstat spolu. Od té doby se tomu místu říká „U zmrzlých“.

O pár let později v lese spáchal sebevraždu mladý student z Prahy. Někdo říkal, že to bylo z nešťastné lásky, jíní tvrdí, že prý snad kvůli špatnému prospěchu a strachu z rodičů. Možná jej k tragickému činu přimělo obojí. Pánově březině se proto také někdy přezdívá „les sebevrahů“. Nejnovější událostí je nález tří mrtvých těl v předvánočním období v roce 2010.

Mnoho lidí při návštěvě lesa popisuje nepříjemné pocity. Někteří tvrdí, že cítí neodůvodněný strach, mrazení v zádech, jiní popisují, že doslova cítí, že je tu někdo nebo něco sleduje. Většinou je to sice možné vysvětlit tím, že si tyto pocity návštěvníci vyvolají podvědomě na základě jim známých pověstí a vyprávění. Jenže podobné pocity často popisují i lidé, kteří o minulosti lesa před jeho návštěvou nic nevěděli. Někdy je dokonce vyděsil přízrak mlhavé postavy, kterou letmo zahlédli mezi stromy a teprve později se dozvěděli, že to snad mohl být duch nebohé Ležárky.

Již v minulosti popisovali i formani, že koně v této oblasti přidávají do kroku, jako by chtěli mít tuto část cesty co nejrychleji za sebou. A lesu se nezřídka raději vyhnou i další zvířata. Někteří psi zde projevují nervozitu, jiní do lesa se svým pánem odmítají vejít, nebo do něho vstoupí jen velice neochotně.

Foto: Petr Tichý + freepik AI

Duch kněžny Ležárky prý lesem bloudí dodnes

Osobně jsem se do Pánovy březiny nedávno vypravil. Na výlet jsem vzal děti i psa, aby se vyvenčil. Když jsme do lesa vstoupili, po nějaké době jsem se nemohl zbavit na zátylku silného dojmu, že nás někdo sleduje. Pes se mi držel u nohy a nervózně se rozhlížel. Děti, které jindy pobíhají vesele okolo ztichly a držely se mne za ruku. Přestože se les na první pohled nijak neliší od jiných, atmosféra je tu děsivě zvláštní. Vyhýbají se mu i někteří místní lidé.

Pánova březina se řadí mezi nejtajemnější místa v naší republice, které by raději neměli navštěvovat citlivější jedinci.

Zdroj:

https://www.mukarov.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Janovice_(Babice)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz