Bájná Atlantida byla konečně nalezena

Existovala skutečně Atlantida? Mnoho badatelů označuje Platónovu Atlantidu za alegorii a fikci, nicméně jak historie ukazuje, často není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Ostatně i Trója byla považována za výplod Homérovy fantazie, dokud nebyla nalezena a vykopávky nepotvrdily, že byla skutečně obléhána a dobyta.

Na rozdíl od desítek badatelů, kteří marně pátrají na dně moří a oceánů po celé planetě, bych si dovolil shrnout a použít informace, které Platón poskytl a při hledání Atlantidy využít následně klasickou vylučovací metodu.

Jaké informace od Platóna máme?

Co ostatně o poloze Atlantidy píše sám Platón?

Překlad Platónova textu ze starořečtiny může být poněkud zavádějící:

Mnohé z velkých činů vašeho města, které jsou zde zaznamenány, budou obdivovány. Ale nad všemi září jedna věc – vaše město se vyznačuje nejen velikostí, ale i statečností. Zapsané události vyprávějí o tom, jak vaše město jednou zastavilo moc, která se chtěla svévolně šířit po celé Evropě a Asii, vyplouvající z Atlantského oceánu. Tehdy bylo moře průjezdné, protože před ústím existoval ostrov, který nazýváte Herkulovými sloupy. Ten ostrov byl větší než Libye a Asie dohromady. Lidé tehdy používali tento ostrov jako přechodový bod k dalším ostrovům a odtud přecházeli na pevninu v okolí téhož moře.

(překlad z původního Platónova textu vytvořen za pomoci OpenAI GPT)

Předpokládejme tedy, že Platón vycházel z dochovaných pramenů o skutečně existující civilizaci.

Pokud však uvádí, že Atlantida byla kontinent větší než Asie a Libye dohromady a zároveň tento kontinent zanikl beze stop během jediného dne, jistě tušíte, že takováto rozsáhlá katastrofa by měla globální dopad na celý svět a záznamy by se jistě objevily i v dalších nezávislých zdrojích. Mnohem pravděpodobnější tedy je, že se jednalo o průměrně velký ostrov, který byl zničen například sopečnou erupcí. V takovém případě by se objevily katastrofické záznamy jen v přilehlejších oblastech.

Jestliže neměl Platón žádné informace o skutečné rozloze Atlantidy a čerpal pouze z rozsahu jejího vlivu na tehdejší známý svět, snadno mohl odvodit, že její domnělá rozloha byla oproti realitě mnohonásobně vyšší.

Jistou indicii nám dává Platón sám i pojmenováním ostrova. Atlantida má základ ve starořeckém slově „Ἀτλαντικός“ (Atlantikos), které je odvozeno od jména mýtické postavy Atlas, který byl v řecké mytologii titánem nesoucím nebeské sféry na svých ramenou. Sami obyvatelé ostrova by nikdy nepoužili starořecký základ. Je tedy jasné, že Platón tento název sám vymyslel a použil jej záměrně, aby zdůraznil význam Atlantidy. Proto není možné v žádných jiných záznamech informace o Atlantidě najít. Jestliže skutečně existovala, nazývala se zcela jistě jinak.

Vyloučíme-li tedy tedy jméno i rozlohu Atlantidy, podstatně se nám tím rozšiřují možnosti jejího hledání. Platón popisuje, že se nacházela za Herkulovými sloupy. V první řadě je třeba zdůraznit, že je pouhým předpokladem, že byl zamýšlen Gibraltarský průliv. Není s jistotou zřejmé, co pod tímto názvem Platón označoval. Ovšem i v případě, že by se skutečně jednalo o Gibraltarský průliv, v překladu může mít dvojí význam:

Tehdy bylo moře průjezdné, protože před ústím existoval ostrov, který nazýváte Herkulovými sloupy.

Byl ostrov před ústím při vyplouvání ve směru vyplutí směrem ven, nebo opačně? To již Platón zřetelně neuvedl. I když mnoho badatelů směřuje své hledání do světových oceánů, protože předpokládají, že hledají kontinent, který by se svou rozlohou nevešel do Středozemního moře, Platónovo určení polohy vlastně nevylučuje, že se mohlo jednat o ostrov ve Středozemním moři. Pokud však bylo opravdu Platónovým záměrem umístit Atlantidu do Atlantiku, pravděpodobně tak činil jen z důvodu, že jím popisovaný kontinent by se do středozemního moře prostě nevešel.

Připusťme tedy, že skutečná rozloha Atlantidy byla několikanásobně menší a její velikost spočívala především v síle a vlivu jejích obyvatel na okolní svět. Ostatně pokud skutečně existoval národ, který byl díky využití na svou dobu vyspělých technologií mocnější než zbytek tehdy známého světa, dá se předpokládat, že po staletí ústně předávaná informace postupně vybájila počet obávaných nepřátel i rozlohu jimi obývaného území do velikosti kontinentu. Pokud tedy Platón sám záměrně rozlohu ostrova nenavýšil na velikost kontinentu, aby vlivu Atlantidy ve svých spisech dodal patřičnou váhu, mohl vycházet jen z dostupných a nepřesných informací.

Zbývá tedy hledat civilizaci, která byla ve své době nadprůměrně vyspělou. Hned první co se nabízí, je civilizace mínojská.

Mínojská civilizace je ve středomořské historii nepřehlédnutelná. V dobách, kdy byl vrcholem technologií ve většině světa pazourkový nůž, luk se šípy s kostěnými hroty a oštěp s opáleným ostřím, Mínojci tavili bronz. Evropané v té době většinou žili v domech z kůlů a hlíny, kde středem rodinného či kmenového kruhu bylo ohniště. Mínojci však v té době stavěli kamenné domy zdobené omítkou s nádhernými malbami. Jejich města měla fungující kanalizaci, jaká se objevila v našich městech až o bezmála 3500 let později. Mínojci údajně již ve své době stavěli splachovací záchody. Vodu z horkých pramenů využívali k budování lázní, teplá voda byla zavedena i do některých paláců.

Vykopávky dokonce naznačují, že počátek vzniku mínojské civilizace se dá datovat až do roku 2700 let před naším letopočtem. Technologie Mínojců tedy měly oproti většině zbylého světa ve své době značný náskok. Dá se tedy předpokládat, že by se případná konfrontace průměrného člověka s Mínojcem mohla formou vyprávění předávat po generace. Tím byl splněn třetí bod Platónova popisu i mého hledání.

Atlantida měla být hustě zalidněným a úrodným ostrovem. V době kdy žil sám Platón, neexistoval hustě osídlený kontinent. Na kontinentech žily jen odlehlé skupiny lidí, kteří se sdružovali v osídleních nepřesahujících pár stovek obyvatel. Nezřídka se však jednalo o vzájemně odlehlé osady s několika desítkami obyvatel. Tím opět nepřímo vylučujeme, že Atlantida byla hustě osídleným kontinentem, tudíž se muselo jednat o ostrov svou velikostí přiměřený tehdejšímu počtu lidí. Jestliže Platón zmiňuje, že byl ostrov hodně úrodný, mohlo by to naznačovat jeho sopečný původ.

Tomu ostatně napovídá ti zmínka o tom, že ostrov poskytoval prameny teplé vody. To naznačuje termální prameny.

Platón zmiňuje, že Atlanťané uctívali býka. Mínojci shodou okolností uctívali také právě býka, což je dochováno například na zbytku ruin mínojského paláce v Knóssos na Krétě. Býk byl pro Mínojce tak důležitý, že je dochován ve formě sošek, rytin i kreseb na mnohých nalezených předmětech pocházejících z minojské kultury. Býk ovlivňoval mínojskou civilizaci natolik, že je prakticky nemyslitelné býka nezmínit, kdykoli chcete uvést nějaká fakta o mínojské kultuře.

Pokud někoho napadne souvislost mezi mínojci a Minotaurem známým z řecké mytologie, má pravdu. Minotaurus bylo monstrózní stvoření, které mělo tělo muže a  hlavu býka. Byl nevlastním synem krále Mínóa a jeho manželky Pásifaé. Podle legendy svedl Pasifaé posvátný bílý býk a té se tak narodila zrůda s býčí hlavou. Král Mínos pak nevěrné manželce přichystal krutou smrt a nevlastního krvelačného syna navždy uvěznil v Labyrintu na Krétě.

Jelikož se nedochovaly žádné informace o tom, jakým jazykem mínojci mluvili a jak se sami nazývali, jejich kultura je pojmenována po právě mýtickém králi Minóovi, který je úzce spojen s ostrovem Kréta, kde se tato kultura vyvinula.

Platónova zmínka o tom, že Atlanťané uctívali býka, tedy přímo nabízí obrýtit svůj pohled k Mínojcům.

Mínojci ve své době ovládali většinu středomoří a jedno ze svých sídel měli i na dnešním ostrově Santorini. Jak nazývali ostrov Santorini sami Mínojci není známo. Je ale nepravděpodobné, že by mu říkali Atlantida. Původní známé jméno ostrova z antické doby je Théra. Nazýván byl také Kallístē, což znamená „nejkrásnější“, nebo Strongylē, což znamená „kulatý“. Někdy je také udáván název Stroggili. Později byl také nazýván Thira, což je odvozeno z původního názvu Théra. Moderní název Santorini pochází ze 13. století podle svaté Ireny (Sancta Irene).

Současné Santorini svým tvarem odpovídá do jisté míry Platónovu popisu tvaru Atlantidy. Ve středu je umístěn malý ostrov, kolem kterého se rozlévá kruhový kanál oddělující zbytek ostrova. Jedná se však o dočasně spící sopku, která jednou opět projeví svou aktivitu.

Je doloženo, že Santorini v době 1600 let př. n. l. obývali Mínojci. Nelze však doložit, zda byl tento ostrov jejich centrem s hlavní vládou, nebo jedním z mnoha jiných území. Nicméně poloha ostrova je přímo ideální k tomu, aby případný vládce mohl rychle kontrolovat dění ve většině středomoří. A Santorini je právě ostrovem, který naplňuje historicky osud Mínojců.

Přibližně době 1600 let př. n. l. sopka bez varování vybuchla a začala chrlit lávu. Je jisté, že pro obyvatele ostrova to znamenalo okamžitou zkázu. Výbuch vyvolal vlnu tsunami, kterou zaznamenali i Egypťané. Shodou okolností Platón uvádí, že informace o Atlantidě čerpal z části právě z Egyptských zdrojů. Na 100 km vzdálené Krétě vlna srovnala se zemí pobřežní města, včetně mínojského Knóssos. Na Mínojce měla tato katastrofa tak dramatický dopad, že jejich kultura prosperující více než celé tisíciletí, během následujících 150 let zcela zanikla.

Nyní vás možná napadne, že se nedá doložit, zda na Santorini před tak silným výbuchem sopky skutečně někdo žil. Přesto archeologové pod vrstvou lávy objevili dochované mínojské domy, které svou výbavou i výzdobou předběhly zbytek světa mnohdy i o stovky let. Pokud však existoval palác ve středu ostrova, musela ho sopka rozmetat desítky kilometrů po okolí. Mohlo však být Santorini bájnou Atlantidou?

Vyloučíme-li Platónovu informaci o tom, že se mělo jednat o rozlehlý kontinent, vše ostatní tomu více než nasvědčuje. V době před výbuchem sopky byl ostrov skutečně osídlen rozvinutou civilizací, jejíž popis se dokonale shoduje s tím, co Platón uvedl.

Je prokazatelné, že do výbuchu sopky 1600 let př. n. l. bylo Santorini hustě osídlené. Obyvatelé žili v nádherných kamenných domech se zavedenou teplou i studenou vodou a splachovacími toaletami. Města byla díky kanalizačnímu systému čistá. Silnice byly dlážděné a je jisté, že úrodná sopečná půda zajistila bohatou úrodu různých plodin. V centru ostrova byl minimálně jeden kruhový kanál podobně jako dnes, nelze však vyloučit, že kanálů před sopečným výbuchem mohlo být i více, jak popisuje Platón. Až na uváděnou rozlohu Santorini splňuje vše, co je v Platónových dialozích „Timaios“ a „Kritias“ popsáno. Je tedy téměř jisté, že ho k jejich sepsání inspiroval právě ostrov Santorini.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADnojsk%C3%A1_civilizace

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantida

https://cs.wikipedia.org/wiki/Santorini

https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADn%C3%B3tauros

https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADn%C3%B3s