Článek
Dětství a rané roky
Edmund Kemper se narodil 18. prosince 1948 v Burbanku v Kalifornii. Už jeho dětství bylo poznamenané těžkým vztahem s matkou, která ho psychicky i fyzicky týrala. Otec, válečný veterán, rodinu opustil, když byl Edmund malý. Matka trpěla hraniční poruchou osobnosti, navíc byla alkoholička, Edmunda neustále ponižovala a napadala. Proto na nějaký čas utekl ke svému otci, ale ten jej brzy poslal zpět k matce. Ta jej později poslala bydlet k jeho prarodičům.
Malý Kemper byl neobyčejně inteligentní, ale zároveň velmi introvertní a uzavřený. Už v dětství vykazoval znepokojivé známky sadismu – například rád mučil a zabíjel zvířata. To jsou známky, které později kriminalisté považovali za varovné signály.
První vraždy
V roce 1964, ve věku pouhých 15 let, Kemper poprvé vraždil. Zastřelil svou babičku, která se s ním začala hádat. Následně zastřelil i dědečka, který se vracel domů. Údajně proto, aby se nedozvěděl, že zastřelil babičku. Když se ho policie ptala na motiv, odpověděl:
„Chtěl jsem zjistit, jaké to je někoho zabít.“
Po tomto činu byl umístěn do psychiatrického zařízení pro mladistvé zločince. Přestože lékaři diagnostikovali závažné psychopatologické rysy, byl Edmund ve svých šestnácti letech hodnocen jako „naprosto vyléčený“ a v osmnácti letech propuštěn na svobodu.
Druhá šance – a nové hrůzy
Po propuštění se Kemper vrátil k matce, která ho dál ponižovala a odmítala. Jeho nenávist vůči ní a obecně k ženám postupně narůstala.
Mezi roky 1972 a 1973 začal Edmund systematicky vraždit mladé ženy, většinou studentky vysokých škol, které stopovaly v okolí Santa Cruz v Kalifornii. Svou velikostí (měřil přes 2 metry) a klidným vystupováním si získával jejich důvěru.
Oběti nejen zabíjel, ale také se dopouštěl posmrtného zneužívání jejich těl. Některé těla rozřezával a části si ponechával jako trofeje.
V médiích dostal přezdívku „Co-Ed Killer“ (zkráceně z „co-educational“, tedy smíšené vzdělávání na univerzitách).
Vražda matky – klíčový moment
Jeho nenávist vyvrcholila v roce 1973, kdy zavraždil svou vlastní matku Clarnell Strandberg. Zabil ji v jejím domě, následně její tělo znetvořil a groteskně s ním manipuloval.
Po vraždě matky zabil ještě její nejlepší kamarádku – zřejmě aby odstranil svědka.
Krátce poté, co spáchal tyto činy, odjel pryč, a pak se sám přihlásil policii.
Po zatčení s chladným klidem popsal všechny detaily svých vražd.
Soud a trest
V roce 1973 byl Edmund Kemper shledán vinným z osmi vražd a odsouzen k osmkrát doživotí.
Zajímavé je, že během soudu vystupoval klidně, inteligentně a ochotně spolupracoval s vyšetřovateli, což jen podtrhovalo jeho děsivý charakter.
Život ve vězení
Ve vězení v kalifornském Vacaville se Kemper stal relativně „ukázněným vězněm“. Začal spolupracovat na psychologických studiích sériových vrahů, nahrával audio knihy pro nevidomé a celkově se choval jako vzorný vězeň.
Přesto opakovaně odmítl možnost podmíněného propuštění, protože podle jeho slov „nepatří na svobodu“.
Edmund Kemper v popkultuře
Edmund Kemper inspiroval mnoho filmů, seriálů a knih o sériových vrazích. Nejznámější je pravděpodobně jeho ztvárnění v seriálu Mindhunter od Netflixu.
Mohé detaily o jeho životě i činech jsou popisovány v jím poskytnutých rozhovorech nebo v zfilmovaných dokumentech.
Jeho postava ukazuje, že sérioví vrazi nemusí být vždy tiší podivíni – někdy mohou být velmi charismatičtí, inteligentní a na první pohled „normální“.
Příběh Edmunda Kempera je mrazivým varováním před tím, jak hluboké psychologické rány z dětství, v kombinaci s vrozenou psychopatií, mohou vést k extrémnímu násilí. Je to příběh muže, který byl chytrý, slušně vystupující – a přesto schopen těch nejděsivějších činů.
Zdroje:
