Článek
Mariánský sloup 1918
Dne 3. listopadu 2025, přesně sto sedm let od stržení původního Mariánského sloupu, byl dokončen jeho návrat na Staroměstské náměstí. Čtyři andělé – podle barokních předloh Jana Jiřího Bendla – se vrátili na místa, která zůstávala prázdná po celé generace. Sloup, znovu vztyčený roku 2020, se tak stal teprve nyní celistvým dílem, jakým byl v době svého vzniku v polovině 17. století.
Mariánsky sloup 2018
Tohle dokončení není jen technickým aktem.
Není to stavební krok.
Je to paměťový krok.
Co vlastně osazení andělů znamená
Každý z andělů nese symbol:
- 🗡️ meč
- 🛡️ štít
- ✝️ kříž
- 🍷 kalich
Nesou významy ochrany, víry, odvahy a naděje.
Ale v dnešním kontextu nesou i něco dalšího: trpělivost a schopnost nesoudit minulost jen podle dnešních emocí.
A když se na anděly podíváme pozorněji, nejsou si podobní. Každý z nich bojuje s jiným protivníkem — ne náhodou.
První sráží kopím ďábla a představuje moudrost: vědět, kde začíná lež, ještě než se převlékne za pravdu.
Druhý přemáhá obouručním mečem lvíče a znázorňuje spravedlnost: schopnost zasáhnout pevně, ale bez nenávisti.
Třetí bojuje s drakem a projevuje statečnost: odvahu jít tam, kam ostatní ustupují.
Čtvrtý anděl přemáhá křížem ďábla a vyjadřuje mírnost: sílu, která se nebojí být tichá.
A snad nejvýmluvnější je, že v podnoží sloupu bývala dutá kaplička. Prostor tak malý, že se do něj vešel jen jeden člověk.
Zvenku se bojovalo s draky a lvy, ale skutečný zápas probíhal uvnitř — v člověku samotném.
Sto let hledání vztahu k vlastnímu dědictví
Stržení sloupu v roce 1918 nebylo promyšleným historickým rozhodnutím.
Byla to nálada doby – silná, rychlá, vítězná.
A jak už to u nálad bývá, nezůstala po ní jistota, ale prázdné místo.
Návrat sloupu nezačal výkřikem ani velkým gestem.
Začal občanskou trpělivostí.
Diskusemi, sbírkami, dopisy, posudky, rekonstrukcemi – a někdy i nepochopením.
Návrat andělů není triumf.
Je to završení nejtišší části odvahy: nevzdát se smyslu věcí jen proto, že se jejich význam kdysi zkřivil.
Most mezi generacemi
Mariánský sloup 2025
Sloup dnes nestojí proto, aby vracel minulost.
Stojí proto, že jsme se naučili číst minulost bez potřeby vítězit.
Je to most:
- mezi těmi, kdo sloup kdysi strhli,
- těmi, kdo usilovali o jeho návrat,
- a těmi, kdo dnes jen sedí na podstavci se zmrzlinou v ruce.
Most mezi vztekem a pochopením.
Mezi gestem a pamětí.
Mezi bolestí a smířením.
Závěr
Nejsilnější na Mariánském sloupu dnes není jeho výška ani kámen.
Je to něco nenápadnějšího:
To, že někdy netrvá změna rok.
Někdy trvá celé století.
A přesto se může stát.
Pozvání k diskusi
Jak se má měnit společnost, aby dokázala obnovit to, co kdysi sama zničila?
Stačí čas — nebo je potřeba i odvaha přiznat, že jsme se mýlili?
👇 Napište svůj pohled v komentářích.
