Článek
Hnutí SPD znovu prosazuje princip „můj dům, můj hrad“. Člověk má mít podle jeho představ možnost účinně bránit své obydlí před násilným vetřelcem. Předseda hnutí Tomio Okamura však v případě Ukrajiny zastává jiný přístup: napadenému státu doporučuje, aby se v zájmu ukončení války vzdal části svého území.
Proč má český občan bránit svůj dům před vetřelcem, zatímco Ukrajina by se podle Okamury měla části svého domu vzdát?
Když jde o vlastní dům
SPD zdůrazňuje právo člověka bránit sebe, svou rodinu a svůj domov. Nutná obrana je přitom součástí českého právního řádu již dnes. Politická debata se vede o tom, zda a jak její možnosti rozšířit.
Princip je srozumitelný: člověk nemá být bezbranný vůči tomu, kdo násilím vnikne do jeho obydlí.
Přenášet pravidla nutné obrany jednotlivce přímo na mezinárodní vztahy by samozřejmě nebylo právně přesné. Přesto se nabízí otázka, zda lze podobný morální princip uplatňovat jen tehdy, když se týká českého občana.
A když jde o Ukrajinu?
Dne 10. července 2026 Tomio Okamura zveřejnil stanovisko, podle něhož by se Ukrajina měla kvůli ukončení války vzdát území, kde podle něj historicky žijí Rusové.
Podobný postoj zaujal také v pořadu Události, komentáře České televize v březnu 2025. Krym, Doněck a Luhansk označoval za historicky ruská území a odmítal představu, že by Rusko mělo nabízet územní ústupky.
Tady se ukazuje zásadní rozdíl. Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Přesto Okamura požaduje územní ústupky především od napadeného státu, zatímco ruské ústupky odmítá.
Podporovat mírová jednání je legitimní. Stejně tak lze diskutovat o rozsahu české vojenské a finanční pomoci. Něco jiného je však představa, že napadená země má za ukončení války zaplatit ztrátou svého území, zatímco agresor si své nároky ponechá.
Historie není automatickým nárokem na cizí území
Okamura svůj postoj opírá také o historické osídlení. Jenže skutečnost, že na určitém území žije národnostní menšina nebo že území kdysi patřilo jinému státu, sama o sobě nezakládá právo na jeho získání.
Maďarské menšiny žijí například na Slovensku, v Rumunsku a na Ukrajině. Znamená to, že by Maďarsko mělo mít právo získat tato území zpět? Samozřejmě ne. Práva menšin je nutné chránit, ale jejich ochrana není totéž co územní nároky jiného státu.
Stejně tak přítomnost ruskojazyčného obyvatelstva sama o sobě neopravňuje Rusko k vojenskému obsazení ukrajinského území.
Ukrajina není bez problémů
Obhajoba ukrajinské územní celistvosti neznamená, že musíme přehlížet problémy této země. Ukrajina se potýká s korupcí a nedostatky v ochraně práv některých národnostních menšin. Spory se týkají například práv maďarské menšiny a diskriminace romské menšiny. Kontroverze vyvolává také vztah části ukrajinské společnosti k historickým osobnostem, zejména ke Stepanovi Banderovi.
Tyto problémy je třeba pojmenovávat a řešit. Ukrajina má odpovědnost chránit práva menšin, potírat diskriminaci a korupci a kriticky se vyrovnávat s vlastní historií.
Nic z toho však Rusku nedává právo zabrat ukrajinské území.
Právo na sebeobranu není odměnou za bezchybnou domácí politiku. Rusko porušilo zákaz použití síly zakotvený v čl. 2 odst. 4 Charty OSN. Článek 51 téže Charty uznává právo na individuální a kolektivní sebeobranu při ozbrojeném útoku.
Právo Ukrajiny bránit se přitom neznamená, že každý stát musí automaticky poskytnout jakoukoli požadovanou vojenskou pomoc. O rozsahu podpory lze legitimně diskutovat.
Z hlediska vlastní bezpečnosti České republiky a ochrany Evropy před další ruskou expanzí je však rozumné Ukrajinu podporovat. Její schopnost bránit se má přímý význam také pro bezpečnost ostatních evropských států.
Univerzální princip, nebo politické heslo?
Tomio Okamura chce posílit právo českého občana bránit svůj domov před násilným vetřelcem. Současně tvrdí, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území, zatímco Rusko podle něj nemusí nabízet územní ústupky.
Tento rozpor sám o sobě neznamená, že SPD výslovně popírá právo Ukrajiny na sebeobranu. Ukazuje však, že důraz na obranu vlastního prostoru může mít v politické praxi odlišnou podobu podle toho, koho se týká.
Jestliže platí „můj dům, můj hrad“, proč by pro Ukrajinu mělo platit, že část svého domu musí přenechat tomu, kdo do něj vtrhl?
Podrobnější právní a politickou analýzu tohoto tématu jsem publikoval v Britských listech.
