Článek
V naší společnosti panuje velká tolerance k alkoholu. I když závislých na něm každoročně přibývá a do závislostí spadá čím dál mladší věková kategorie, málokdo si připustí, že nadužívání alkoholu a závislost na něm je jedním z nejhorších lidských návyků. Alkohol je tvrdá droga, která je volně dostupná a její zničující účinky na člověka se projeví až za pár let či za pár desítek let. V tom tkví největší zákeřnost alkoholu - destrukce alkoholika je pomalá, plíživá, ale jistá.
Dlouhodobé nadužívání alkoholu může pochopitelně vést až k silné závislosti, kdy je pro tělo náročné bez pravidelných dávek alkoholu normálně fungovat. V takové situaci se při náhlém přerušení konzumace alkoholu často rozvíjí odvykací symptomy, které můžou vést až do závažného stavu nazývaného delirium tremens.
Pojem delirium tremens je u nás s oblibou zesměšňován a tato alkoholová psychóza je opředena různými mýty. Často můžeme zaslechnout věty jako: „Já se včera snad propil do deliria!“, „Ten byl tak ožralej, že byl v deliriu!“ nebo „Ještě jedno pivo a uvidím bílý myši!“
Laická představa o deliriu tremens a jejím vzniku bývá mylná. Jak tedy delirantní stav vypadá a co ho spouští?
Mechanismus vzniku
Delirium tremens, neboli „třesoucí šílenství“, volně přeloženo „šílenství s třesem“ je silný intenzivní odvykací stav, který vzniká po úplném vysazení alkoholu nebo snížení dávek alkoholu. Stává se často, že na alkoholu silně závislý pacient například upadne na ulici, zlomí si nohu a je převezen do nemocnice. Přísun alkoholu je z minuty na minutu přerušený a alkoholik se nemá jak k alkoholu dostat. Odborníci na závislosti také často varují, aby se závislý člověk nepokoušel přestat s alkoholem sám. Vždy by se měl svěřit do rukou odpovídajícího odborného lékaře či pracoviště. Pokud se alkoholik rozhodne, že s tím skoncuje sám a doma, záleží samozřejmě na jeho pevné vůli a skutečně málokdo to vydrží. Ovšem právě při takové osamocené abstinenci reálně hrozí delirium tremens a právě v těchto případech se postižený často pomoci nedovolá - jednoduše proto, že upadne do deliria a může i zemřít. Odvykací stav provází delirium tremens až u 5% alkoholiků.
Uvádí se, že před dostupnou lékařskou péčí a vznikem jednotek intenzivní péče umíralo až 50 % alkoholiků při vynucené abstinenci - jednoduše proto, že je při deliriu neměl kdo správně ošetřit a podat odpovídající léčbu.
Ilustrační foto
Příznaky deliria tremens
Druhý až třetí den po násilném odnětí alkoholu či v případě již těžkých případů po nuceném snížení dávek nastává tzv. „predelirantní stav“. V tomto stavu lehčích abstinenčních příznaků se alkoholik začíná silně potit, nemůže spát, třesou se mu ruce a nastupuje nebezpečná srdeční tachykardie (zrychlení srdeční frekvence nad fyziologickou mez, laicky řečeno - strašné bušení srdce). Pacient zažívá návaly horka, pocit sucha v ústech, pocit na omdlení, nauzeu (nutkání ke zvracení). Budí ho noční děsy, prožívá úzkost. Skutečně nebezpečný je epileptický záchvat, který nastává bez předchozího onemocnění epilepsií a je způsoben právě vysazením alkoholu. Pokud vznikne epileptický záchvat, nastává daleko vyšší riziko rozvoje deliria tremens (až 30-40% pravděpodobnost).
Pokud se nezasáhne včas podáním tlumících léků či dokonce alkoholu, přechází pacient do deliria. Mezi typické příznaky deliria tremens patří masivní třes celého těla, pocení, nucení na zvracení, tachykardie, klesající krevní tlak, zrychlený tep, zvýšená teplota. Člověk v deliriu silně halucinuje – často člověk v deliriu tremens vidí hmyz nebo nějaké v tu chvíli nepřítomné osoby, bojí se jich, snaží se před nimi uprchnout, bojuje s nimi. Stav doprovází silný neklid či úzkost. Pacient ztrácí orientaci v čase i prostoru, nepoznává blízké, rozvíjí se silná paranoia.
Mikrozoopsie
Jak je to tedy s viděním bílých myší? U pacienta v deliriu tremens se při mohutných halucinacích objevuje mikrozoopsie, což je vidění různých drobných zvířat, např. myší, žabiček, háďat, červíků. Alkoholik také často v halucinacích vidí lezoucí hmyz, brouky, pavouky, včely, vosy, mravence, kobylky. Je to halucinace pocitová, nejen, že je vidí, ale i je cítí na těle, křičí a odhání je a snaží se je ze sebe setřást.
Ilustrační foto
Delirium často provází i halucinace sluchové či zrakové, kdy daný člověk slyší či vidí rozličné osoby. Nezřídka s neexistujícími lidmi vede dlouhé, kupodivu i smysluplné rozhovory, častěji jsou však tato vidění agresivní a na deliranta křičí a hádají se s ním a on s nimi. Snaží se před nimi schovávat, pláče, prosí, aby odešli, nebo se pokusí je fyzicky inzultovat, čímž se stává nebezpečným pro sebe i pro okolí. Buší do stěn v domnění, že se pere s neexistujícím nepřítelem, nebo se schová a třese se. Pokud tito pacienti mají štěstí a dostanou se do nemocnice, bývají při rozvinutém bludu omezeni v pohybu za pomoci látkových pout s páskem na končetinách. Zamezí se tím možnému zranění nejen pacienta, ale i zdravotnického personálu.
Zautomatizované pohyby
Delirium tremens provází jeden velice zajímavý, až strašidelný symptom - tvz. „automatický pohyb“. Pacient ve svém halucinačním bludu provádí činnost, na kterou byl zvyklý „z civilu“. Často se automatický pohyb vyskytuje například u řidičů z povolání - delirant sedí a točí imaginárním volantem a šlape na neexistující pedály. Je takto schopen doslova „ujet“ celou trasu, sahá na neexistující páčky k otevření dveří autobusu, zapíná blinkry neexistujícího automobilu, vystupuje ze dveří, v domnění, že má pauzu na oběd si sedne (často sedí v prostoru, bez nábytku, jen s pokrčenými koleny), nají se neexistujícího jídla, napije se a opět nastoupí, nastartuje a vyjede. Další automatický pohyb bývá u kuřáků - zapálí si neexistující cigaretu, „kouří“, oklepává popel, drží v druhé ruce neexistující popelník. Jsou známy případy, kdy při „típnutí“ cigarety se pacient „spálí“ o oharek a skutečně vyjekne bolestí, jako by spálenina byla doslova reálná.
Spisovatelé píší neexistujícím perem na neexistující papír, v poslední době a s nástupem nové mladší generace silně závislých alkoholiků též telefonují, hrají hry na mobilu, který vidí jen oni, píší do klávesnice imaginárního počítače.
Ilustrační foto
Nebezpečnými příznaky deliria tremens nejsou však pouze ty psychické, ale i fyzické. Dochází k silnému třesu končetin nebo celého těla, epileptickým záchvatům, zvracení či tachypnoi (zrychlenému dýchání), které mohou dotyčného dostat až na dno jeho fyzických sil. Pokud má pacient štěstí a dostane se včas na odpovídající jednotku intenzivní péče, má velkou šanci na přežití.
Léčba
Delirium tremens trvá obvykle 3 -6 dní. Typický je kolísavý průběh a zhoršování příznaků v noci. Končí hlubokým, bezvědomí podobným spánkem, ze kterého se nemocný probírá do relativně normálního duševního stavu. Na proběhlý stav má nemocný amnézii - nepamatuje si vůbec nic, což je pro něj mírně řečeno milosrdné. Pokud má to štěstí a přežije. Míra úmrtnosti při deliriu tremens závisí na několika faktorech - předně je nutné včas dostat alkoholika s vysazenou dávkou a predelirantním stavem do odpovídajícího zdravotnického zařízení na jednotku intenzivní péče. Pokud je jinak fyzicky zdravý a netrpí žádnou velkou přidruženou nemocí, která bývá obvyklá u rozvinutého alkoholismu, přežije. Komorbidita (přítomnost jednoho či více onemocnění vyskytujících se současně s primárním onemocněním) je riziko samo o sobě, natož s rozvinutým deliriem tremens. Hlavně nebezpečná tachykardie a tachypnoe jsou hlavní příčinou úmrtí při deliriu.
Úmrtnost se i přes adekvátní léčbu pohybuje v rozmezí 5–15 % Hrozí riziko sepse a multiorgánového selhání, dále je nemocný ohrožený dehydratací a rozvratem vnitřního prostředí, krvácením do trávicího traktu. Dalšími komplikacemi bývají jaterní selhání, oběhové nebo respirační selhání, edém mozku a další.
Léčba spočívá v tlumení neklidu pacienta, v masivním podávání hydratačních roztoků, tekutin, vitamínů a minerálů. U těžkých delirií je nutná trvalá kontrola životních funkcí pacienta na jednotce intenzivní péče. K farmakologické léčbě deliria tremens jsou jako léky první volby doporučovány především benzodiazepiny (hlavně diazepam, oxazepam, chlordiazepoxid). Lékem první volby je clomethiazol.
Široce používané jsou ale i další preparáty, zejména tiaprid, melperon, haloperidol, midazolam, v poslední době doporučovaný carbamazepin. Výběr konkrétního preparátu závisí na závažnosti deliria. Léky se podávají v infuzích, pokud je pacient v klidu a připoután k lůžku, lze napíchnout kanylu. Pokud je ve fázi třesu a halucinací, podání je injekční s momentem překvapení. Perorálně (ústy) lék podat nelze, hrozí pokousání, nespolknutí, vyzvracení.
Ilustrační foto
Delirium tremens se však netýká jen alkoholu. Může vzniknout i při náhlém vysazení právě benzodiazepinů, které závislý užívá v již obrovském množství, také při náhlém vysazení opiátů při silné závislosti na nich. Léčba je podobná, spočívá právě v podání a tlumení nižšími dávkami farmak, na kterých je nemocný závislý. Většinou se delirium „z léků“ nerozjede tak jako alkoholová psychóza a nemívá tak bouřlivý průběh.
Po odeznění deliria je pacientovi důrazně doporučena další léčba a pomoc při odvykání s alkoholem. Jen málokterý silně závislý pacient, který měl štěstí a delirium přežil, však tuto pomoc přijme.
Delirium tremens je závažný, život ohrožující stav, a stal se pojmem doslova mýtickým. Jako epilog za smutným shrnutím tohoto drastického stavu se hodí citace ze slavné Balady o deliriu tremens Vlasty Buriana:
„Do šera večera bílé kachlíky vrhají matné pablesky. A nemocniční cela vyhlíží tak nehezky, tak neintimně a neútulně, že tesknota jako olověné břímě se vkrádá do duše. Široce rozevřených očí dvojice, jenž neklidně září z vyhublých, přepadlých, kachektických tváří, jež tělo ještě ubožejší nese. A celek v hrozném neklidu se třese, jako když číšník sulc na talíři nese. A široce rozevřených očí dvojice vyvalené jak dvě vodnice. A vše chvěje se v hrozném tremoru odzdola nahoru od paty po zuby tisíci záškuby, jakýpak orace, hladce a vobrace. (…) Když skončen myší boj, zas jiné hnusné stvůry, z děr zemských vylézají housenky, štíři, můry, odporní chrobáci, lepkaví slimáci, vyzáblých pakobylek stíny mátožné a s rukama sepjatýma - kudlanky nábožné“
Zdroje:
krizová linka pro odvykání alkoholu - rozhovor s lékařem
psychiatrická scripta
www.zavislostiolomouc.cz
www.alkoholik.cz
