Zlynčovali ho a vláčeli za autem. Herec Billy Haines jako první v Hollywoodu přiznal homosexualitu

16. května 1933. V hollywoodských studiích MGM vládne atmosféra hutného strachu. Obávaný šéf Louis B. Mayer, který je proslulý svým sexuálním zájmem o mladé herecké hvězdičky, rázuje po rozlehlém ateliéru. Natáčení je přerušeno a všichni s obavou sledují, na koho padne hněv jejich zlého ředitele. Louis B. Mayer byl totiž skutečný postrach, přezdívalo se mu „Monstrum“. A běda, když se mu někdo znelíbil! Nyní Louis naprosto zuří. Právě absolvoval velice nepříjemný telefonický rozhovor s náčelníkem policejního oddělení v Los Angeles:

„Máme tady vašeho zaměstnance,“ řekl Mayerovi strážce zákona, „Byl zatčen. Jmenuje se William Haines.“ „A co provedl?“ usmál se ironicky Mayer, zabafal z doutníku a pohodlně se opřel do křesla ve své obrovské kanceláři. Myslel si, že jeho vycházející hvězda někde flámovala a poprala se v baru. Nebo že si vysoký hezounek, který zazářil ve filmu Půlnoční expres, zašpásoval s nějakou lehkou děvou a někdo je při tom načapal! V tom se Louis B. Mayer nemýlil. Billy Haines si skutečně zašpásoval. Ale ne s dívkou.

„Zatkli jsme ho za nemravné chování. Měl sexuální styk na veřejnosti. Tedy orální styk. V automobilu poblíž budovy YMCA…“ odmlčel se policista. „No jo, ti kluci. To se nedá nic dělat. Kolik vám zaplatím? Když průšvih, tak pořádný, že jo,“ brumlal Mayer, ale vzápětí nevěřícně vytřeštil oči a neměl daleko k infarktu. Náčelník mu totiž rozpačitě sdělil, že Haines byl ve voze s jistým námořníkem, se kterým byl v baru na Pershingově náměstí. A že prý ho nesbalil, že ho zná už dlouho!

Mayera mohl trefit šlak. Řval jako tygr a pro Hainese poslal svého asistenta. „Ten se něco dozví! Jen až přijde, ten…“ nadával na adresu hvězdy němého filmu, arogantního, ale velice inteligentního mladíka, kterému přezdívali Krásný Billy. „Už je tady!“ ozve se asistentka a raději se z dosahu rozčíleného Mayera vzdálí.

William Haines přichází k Mayerovi svou typickou klátivou chůzí a na pohledné tváři mu sedí rozpačitý úsměv. „Ty hnusnej..!“ napřáhne Louis B. Mayer tlustou ruku a nadává Billymu hanlivým označením homosexuála. „Jestli mě uhodíte, vrátím vám to.“ oznámí mu William Haines. Mayer se zapotácí: tohle si k němu ještě nikdy nikdo nedovolil! „Do kanceláře!“ pokyne Billymu rezolutně. Zavře dveře a učiní svému zaměstnanci nabídku, která se neodmítá. Jenže Haines ji odmítne. A tím si zpečetí svůj další osud.

Jaký je příběh Williama Hainese, který se všem vzepřel pro svou lásku?

William Haines nemá na svém kontě mnoho rolí. Byl ale velkou hvězdou němých snímků, později se dostal i do zvukových filmů, jenže jeho slibná kariéra byla přetržena, když teprve začínal. Mohl se stát stoprocentním hollywoodským hercem a vejít mezi legendy, ale… Vysoký atletický muž s pohlednou tváří aristokrata se narodil 2. ledna 1900 ve Virginii do početné rodiny výrobce doutníků, jak zněl vznešený opis toho, že Williamův otec George střídal zaměstnání, zkoušel podnikat ve všem možném, až přivedl celou rodinu na buben a začal chlastat.

Malý Billy zpíval v kostelním sboru a už tehdy si farář zavolal jeho matku Lauru a řekl jí: „Je něco nezdravého na tom, jak se na ostatní hochy dívá!“ Laura kontrovala: „Je mu teprve dvanáct let, co to povídáte?“ „Poznám to,“ pokrčil rameny kněz. Laura mu vynadala, přestala chodit do kostela, v jádru ale věděla, že je s klukem něco „špatně“.

Od dětství se rád díval na tehdy začínající filmy, chodil do divadel a doma se převlékal za ženy; hrál role, které odkoukal od hereček. Otec ho řezal jako žito. „Já z tebe tyhle móresy vytluču!“ křičel na zbitého syna opilý George. William se ve čtrnácti letech sebral a utekl z domu. Rodiče ho nechali hledat policí: „Dostali jsme se na stopu vašeho syna. Nejdřív byl v Richmondu, pak v Hopewellu.“ říkal Lauře policista. „Hopewell?“ zalapala po dechu. Virginské město mělo tehdy pověst naprosté žumpy, kde se scházela jen spodina společnosti. Prostitutky, propuštění vězni, zloději, vrazi, kasaři, mafiáni, zkrachovalé existence, hochštapleři - a homosexuálové.

„Je tu ještě něco,“ dorazil je policista, „Není sám. Je v doprovodu jistého muže. O mnoho let staršího muže. Vydržuje si ho.“ uklonil se muž zákona zdrceným rodičům, kteří se právě dozvěděli, že jejich krásný syn se živí jako homosexuální prostitut. Williamův mecenáš si platil jeho „služby“, velice bohatý pán také zakoupil v Hopewellu taneční sál, v němž provozoval gay nevěstinec - ač to zní sebehůř, jinak to pojmenovat nelze! Otec Georg se syna zřekl, proklínal ho, ale Laura se za ním rozjela.

„Naléhala, abych se vrátil domů. Já nemohl, už ne. Posílal jsem jim peníze. Ale otec je nechtěl. Špinavé prachy nechtěl. Přitom jsem tvrdě pracoval - ne tak, jak si mysleli! Dřel jsem v továrně za pakatel!“ uvedl Haines. Stejně se pak k rodičům vrátil. George se totiž zbláznil. Nervové zhroucení přišlo po požáru, který zcela zničil jejich jediný majetek - dům. William rodiče přestěhoval do Richmondu, kde se o churavého otce staral. „Usmířili jsme se. Bylo to dobré. Není kapitola z mého života, která by zůstala neuzavřena!“ tvrdil víceznačně Haines. V roce 1919 se ale od rodiny „trhl“ a odjel do New Yorku.

Usadil se v gay komunitě v Greenwich Village, živil se podřadnou prací a mnohdy neměl ani co jíst. Dokonce pracoval jako gigolo - tančil v barech s obstarožními dámami, které si krásného mladíka chtěly vydržovat se vším všudy. I to se posléze stalo. Jenže Haines nemohl potlačit svou sexuální orientaci, takže staré dámy zůstaly neuspokojeny. „Máš krásné tělo. Zkus natočit pár krátkých filmů pro opravdové znalce!“ hučel do něj v baru nějaký špinavý producent a kameraman v jedné osobě, který točil zakázané gay porno.

„V tu chvíli jsem pochopil, že jsem na samotném dně společnosti. Nechtěl jsem. Musel jsem se odrazit ze vší té špíny!“ popisoval Haines své štěstí, protože když se loudal ze zaplivaného baru, narazil do hledačky talentů. Bijou Fernandez byla slavná herečka němých filmů a odchytila Williama na ulici. „Je vypsaná soutěž. Hledají se nové talenty pro film. Vy jste moc hezký a fotogenický. Zkuste to!“ dala mu Bijou vizitku. Haines přišel, zvítězil a dostal smlouvu se slovutnou filmovou institucí Metro Goldwyn Mayer. Louis B. Mayer mladíkovi dlouze třásl rukou a sliboval si od něj hory doly.

„Objevil se jako blesk z čistého nebe. S obličejem řeckého boha, s tělem antické sochy, s arogantním úšklebkem září jako vycházející hvězda studia MGM!“ stojí v dobových filmových magazínech. Haines se skutečně líbil. Měl ohromný herecký talent - v němých filmech se muselo více „přehrávat“, což Billy opravdu uměl. Ženy jej milovaly, byl hojně obsazovaný, ale němé filmy z té doby dnešnímu divákovi už moc neřeknou - namátkou můžeme vyjmenovat například Svůdná kouzelnice, Policajtova Nanynka, Zeptej se námořníka, Slečna Peggy v pokušení, Půlnoční expres, Pouštní psanec, Brown z Harvardu, Malá Annie Rooney.

Když studio MGM přecházelo na film zvukový, Mayer předpokládal, že hlavní hvězdou bude právě Haines. Pár ozvučených snímků natočil a kritika nešetřila superlativy. Jenže již brzy mělo dojít k velkému třesku. O tom, že je Haines homosexuál, si šuškali snad všichni, jenže nikdo neměl žádný důkaz. Šlo spíše o to, že krásný herec zcela odmítal sexuální návrhy svých slavných kolegyň. A že to byly hvězdy! Mary Pickford, Joan Crawford, Gloria Swanson…Když se s ním 16. května 1933 Louis B. Mayer zavřel v kanceláři, vše to konečně prasklo. Mayer si „svého“ herce znechuceně prohlížel, obcházel ho dokola a vrtěl hlavou.

„Řekl mi: já si to vždy myslel. Ale tohle! Nechat se načapat jako uličník při čuňárnách! Copak jsi prase! Když to musíš dělat s chlapem, tak si laskavě zalez někam, kde tě policajti nenajdou! Řval na mě a oháněl se kodexem,“ popisoval William. Tzv. Haysův kodex platil od roku 1930, kdy se v Hollywoodu stalo několik velkých skandálů - herci byli například obviněni ze zabití nebo „nemravného chování“.

Aby byly nastoleny jakési morální normy, vešel v platnost „Hays“, který ukazoval, co je přípustné a co ne. Ve filmech bylo po určitou dobu zakázáno oslavovat zločince, ukazovat braní drog a kšefty s nimi, na plátně nesměl být zobrazen milenecký vztah mezi černoškou a bělochem (a naopak) - a hlavně nebylo přípustné mít ve snímku homosexuála.

Ani narážky na homosexualitu. Bylo to naprosté tabu, přísně se trestalo a Louis B. Mayer na kodex neustále upozorňoval a péroval každého, kdo se trochu vymykal. Tak jako Hainese. Když se obávaný producent dostatečně vyřval, navrhl Williamovi řešení, které zachránilo nejednoho herce i prostého člověka před naprostým zavržením od společnosti - fingovaný sňatek.

Sňatek z rozumu, kterým se tehdy běžně spojovali lidé s nákloností ke stejnému pohlaví. Pak měli pokoj. „Je to pro tebe řešení. Ožeň se. Mám tady dokonce pár jmen, která mě v rychlosti napadla. Vidíš? Třeba tahle. Není lesba, miluje tě, zařídím, aby byla ochotná s tebou žít bez sexu. Budeš mít pokoj,“ naléhal na Hainese tehdy opravdu všemocný Louis B. Mayer.

Ale William toho měl právě dost. „Tehdy jsem mu řekl: Já už ženatý jsem. Miluji svého muže. Vytřeštil na mě oči. Koho že miluješ? A já poprvé řekl jméno své lásky, svého námořníka,“ usmíval se Billy. Haines totiž už celé roky žil s Jamesem „Jimmym“ Shieldsem. Mayer vypadal, že brzy pukne vzteky, zvlášť, když mu Billy poněkud arogantně navrhl, že se Jimmyho vzdá, pokud se Mayer rozvede se svou ženou. A bylo vymalováno, jak se říká!

Haines letěl na ulici, za ním letěly jeho věci a rozervané smlouvy; Louis B. Mayer byl tak strašně rozzuřený, že dokonce fyzicky napadl úplně nevinného vrátného. „Tak skončila moje filmová kariéra,“ usmíval se Billy, „Byla to taková úleva, nemusel jsem se pořád hlídat. Nemusel jsem ze sebe dělat šaška a pózovat, když jsem neměl náladu. Ano, hraní jsem miloval. Ale vybral jsem si. Před slávou jsem si vybral autentický život.“ dodal Haines. Jenže to nejhorší bylo teprve před ním.

S Jimmym si založil firmu, která se zabývala interiérovým designem. Dlužno dodat, že velice úspěšnou. Zákazníky obou mužů byli například Frank Sinatra, Joan Crawford, Ronald Reagan - a dokonce i Louis B. Mayer! Rozjezdu úspěšné firmy dvou mužů, kteří se velice milovali, předcházela příšerná a tragická řada velice krutých událostí, kterou oba málem zaplatili životem. Sotva se totiž rozkřiklo, že herec Billy Haines je gay a žije s námořníkem Jimmym, občané L.A. zbystřili. Většinou ti, kteří měli sami obrazné máslo na hlavě.

V Kalifornii také působila skupina tzv. bílé nadřazenosti zvaná Bílá Legie. Členové se považovali za odnož Ku-klux-klanu, týrali černochy, zapalovali kříže a nenáviděli homosexuály. Jenže Billy byl pořád slavný, takže se drželi v ústraní a čekali na záminku k nějakému útoku. A dočkali se. William Haines se jednoho rána vydal na pláž vyvenčit svého psa. Do maličkého pudlíka se znenadání pustil větší pes, kterého nemohl udržet na vodítku malý chlapec ze sousedství. „Drž si toho pejska pevně, ten můj je moc maličký,“ usmíval se na osmiletého kluka dobrácky Haines.

„Já jsem upadl, ten pes moc táhne, podívejte,“ plakal hoch a ukazoval herci rozbité koleno. Haines mu setřel krev z kolene a dal mu šest centů, aby si v lékárně koupil náplast. Chlapec to udělal, běžel domů, vše řekl matce - a paní Rodrigez z nevinné drobné pomoci udělala sexuální zneužívání. Zaplacené! A s brutálním zraněním! Dlouho své dva sousedy nesnášela, viděla je oknem, jak se objímají a líbají. A teď přijde syn s tím, že mu dal pan Haines peníze! Okamžitě běžela za lékařem a ječela na celé kalifornské El Porto: „Znásilnění! Mýho kluka znásilnili a do krve zranili ti dva prasáci! A aby mlčel, tak mu zaplatili!“

Bílá legie vylezla ze svých nor, mohutní chlapi cestou nabrali další občany poklidného města - a šlo se na lynč. Opravdový klasický lynč, jaký bychom si představili někde v jižanských zapadákovech, ne v čistě bílé prominentní kalifornské čtvrti! „Z pláže vzali hrábě, ze zahrad vidle, pálky, řetězy, provazy, nože. Vytáhli Billyho a Jimmyho z bytu a začalo to. Rány, týrání, Jimmy utekl pro policii a Billy zůstal sám,“ popisuje fórum Quora. Billy byl za řetěz uvázán k nastartovanému automobilu a za mohutného povzbuzování asi čtyřiceti zfanatizovaných lidí šlápl řidič na plyn. Dva další muži ale vůz naštěstí zadrželi.

Nastal chaos, všichni se začali rvát mezi sebou a Bílá Legie tahala Hainese na sloup, že ho oběsí. Zbitý a ztýraný bývalý herec tak tak vyvázl životem. Útočníky rozehnala policie přivolaná Jimmym, ale nikdo nebyl potrestán. Šerif L.A. dokonce v novinách, kde se tato šílenost hojně propírala, naznačil, že vlastně o žádných vinicích neví a nikoho žalovat nebude!

Billy a Jimmy se odstěhovali na západ Los Angeles do otevřené a kosmopolitní komunity Brentwood, kde už měli konečně klid. Žili spolu neuvěřitelných 47 let! Joan Crawford pár nazvala nejšťastnějším manželstvím v Hollywoodu. V roce 1972 byla Billymu diagnostikována rakovina plic. Vše šlo rychle, zbytek života strávil Haines v nemocnici, kde 26. prosince 1973 zemřel v náručí Jimmyho Shieldse. Bylo mu 73 let.

Jimmy se nemohl smířit se smrtí svého celoživotního partnera. 6. března 1974 spáchal sebevraždu - otrávil se barbituráty. Oba muži jsou pohřbeni vedle sebe na hřbitově Woodlawn Memorial Cemetery v Santa Monice.

Vyprávění o herci, který zbořil jedno z největších tabu tehdejší doby a málem za to zaplatil životem, můžeme zakončit výňatkem z dopisu na rozloučenou Jimmyho Shieldse, který vyjadřuje opravdu neskutečnou lásku, kterou k sobě museli ti dva cítit:

Zpracováno podle: Fandom, William Haines, MentalFloss.com, GoldenGlobes.com, ČSFD, IMDb, Quora