Liz Taylor mu říkala Monstrum, Judy Garland sexuálně zneužíval. Hollywoodský tyran Louis B. Mayer

Louis B. Mayer byl jedním z prvních hollywoodských filmových magnátů. Pravděpodobně i tím nejvýznamnějším. Nejmocnější z mocných, tak se rád nazýval. Zlatá éra slavných filmových hvězd, lesk krásných žen a výpravné filmy - to byla jeho práce. Osobnost Louise B. Mayera je dodnes velice kontroverzní. Někteří ho oslavují jako zakladatele „továrny na sny“ - a je to vlastně svým způsobem pravda. Bez něj by nebyl Hollywood takový, jak ho dnes známe.

Vypracoval se z naprosté nuly, z chudého přistěhovalce z tehdejšího Ruského impéria, na respektovaného a obávaného producenta, který jen luskl prstem a všichni stáli v pozoru - i nejslavnější hvězdy filmové historie. Kdo se mu znelíbil, toho zničil. Koho si oblíbil, toho zničil také: být „mláďátkem“ Louise B. Mayera znamenalo sexuální, psychické i fyzické týrání a vydírání. Podle některých teorií v honbě za čím dál větší slávou kryl vraždy a únosy „Říkal mi Můj malý hrbáček. Naprosto mě zničil. Zlomil mě, vzal mi mého ducha, mé sny, mé tělo. Bylo mi třináct let. Za všechny moje problémy, za to, že nerostu, že trpím depresí, že jsem uvnitř umřela, za to může on.“ vyprávěla Judy Garland.

Odkud se vzal tento muž a co udělal tak strašného, že se při vyslovení jeho jména třásli herečky a herci hrůzou? A kdyby jen herci a herečky - také vlastní dcery a rodina?

Louis Burt Mayer, který si nechal říkal LB nebo strýček Louie, se narodil jako Lazar (Eliezer) Meir 12. července 1884 v… To je právě to. Mayer po svém proslavení neustále mlžil o svém původu. Rád říkával, že se narodil v Minsku. Pak to změnil na vesnici u Vilniusu, Dymer poblíž Kyjeva nebo na město Mińsk Mazowiecki ve východním Polsku. Všechna tato místa byla tehdy součástí Ruské říše, takže říkal, že je hlavně Rus. Ruský Žid. Nicméně životopisci Louise B. Mayera uvádějí jako nejpravděpodobnější místo jeho narození právě polský Mińsk Mazowiecki.

Ono je to ve finále asi jedno, chudá rodina emigrantů neměla na růžích ustláno. Židé Jacob a Sarah utekli před pronásledováním tehdejších ruských orgánů do Ameriky i s pěti dětmi a usadili se po dlouhém putování napříč USA v Kanadě. Takže se Mayer s oblibou označoval také za Kanaďana. Podnikavý otec si v Novém Brunšviku založil firmu, která vykupovala a následně zpracovávala železný šrot. Mayer se dostal k umění v roce 1904, kdy cestoval po USA jako obchodní zástupce firmy svého táty. Protože se netajil židovskou vírou, čelil antisemitismu toho nejhrubšího zrna.

Chodil zapíjet svou frustraci do zaplivaných barů, kde se seznámil s jistým vykukem, který měl v hlavě plán na tzv. diskrétní podnik. Donutil Lazara Meira ke změně jména na Louise Burta Mayera a otevřeli si v Haverhillu v Massachusetts „penzionek“, ve kterém bylo i promítací plátno pro pány, kteří čekali na příchod dam. Dlužno dodat, že to nebyly dámy, ale malá děvčata. Kumpán měl zcela specifickou klientelu zájemců z řad pedofilů. Když to Mayer zjistil, opustil ho a založil si vlastní kino (už bez malých holek). Zůstala mu ale jistá „náklonnost“ k nevyzrálým puberťačkám. Těžko říct, jestli to měl vrozené, nebo tyto sklony získal během jinošských let, ale zalíbení v mladičkých dívkách mu zůstalo vlastně až do smrti. Bohužel pro ně.

Jinak se mu kariéra rozjížděla. V roce 1918 vlastnil největší řetězec kin v Nové Anglii, přestěhoval se do L.A, kde začal podnikat ve filmové branži. Založil slavné studio MGM a začal si své neomezené moci ve filmovém průmyslu neuvěřitelně užívat. Pod jeho vlivem se produkce MGM nesmírně pozdvihla. Filmy z té doby jsou úžasné a legendární. A kdyby jen filmy. Také hvězdy. Jen namátkou Greta Garbo, Judy Garland, Liz Taylor, Joan Crawford, Rudy Valentino, Clark Gable - ty všechny Louis B. Mayer zaměstnával nebo jim kariéru zařídil. Ale za jakou cenu? Už tehdy se totiž začalo říkat, že kdo chce do MGM, musí nejprve kleknout na kolena před strýčkem a odvést dobrou práci - a pod tím si představme to první, co nás napadne.

Rozporuplná osobnost slavného magnáta přitahovala i odpuzovala. Kontroverzní muž měl obrovskou moc a byl si jí naprosto vědom. Jeho chování vykazovalo typické psychopatické rysy: byl okouzlující, výřečný, podnikavý, bez skrupulí a bez slitování. Zároveň ho lidé z branže označovali za hypochondra - velice se bál o své zdraví. Důsledně pracoval až 12 hodin denně, přesto si každý den včetně víkendů vyhradil třicet minut na konzultaci se svým osobním lékařem. Nevynechal ani jednou. A nevynechal ani konzultace s mláďaty, jak říkal dětským hercům.

Přesto se ho mnozí zastávali. Louis B. Mayer byl prý opravdovým pečovatelem. Mickey Rooney, se kterým míval Mayer příšerné výstupy, později konstatoval: „Mayer byl pod svou zlou slupkou ochranitelský a mnoho mě naučil. Byl jsem teenager, sláva mi stoupla do hlavy, a on mě vrátil zpátky na zem. Nezlobím se na něj. Byl jedním z nejhodnějších a nejlaskavějších lidí, které jsem kdy potkal,“ říkal už dospělý Mickey. „Opravdovým pečovatelem“ ale nebyl. Hlavně ne doma.

Louis B. Mayer se oženil už v roce 1904 s Margaret Shenberg, se kterou měl dvě dcery, Edith a Irene. Manželství trvalo neuvěřitelných 43 let. Pak Margaret zažádala o rozvod. U Mayerových totiž vládla atmosféra mírně řečeno toxická. Irene dokonce slovutný magnát vydědil, protože se mu nelíbil dceřin nápadník. Nelíbil se mu nikdo, kdo „šel proti němu“. Často se říkalo, že má Mayer na rukou krev, byť špinavou práci za něj měl dělat samozřejmě někdo jiný. Únosy, výhružky, vydírání, vraždy - to měla zařizovat mafie. Své dcery psychicky deptal, bála se ho i široká rodina.

Každému do všeho mluvil a nic jim nepovolil. Ani své druhé manželce, bývalé herečce Loreně Layson Danker. Extrémně kontroloval i své herce. Zakazoval mladým dívkám s někým chodit, hercům pro změnu přiváděl vhodné sexuální partnerky, dokonce mladíky nechal zasvětit prostitutkou - a někde vzadu se na to díval. MGM mezitím „jelo“. Vznikaly slavné filmy jako Jih proti Severu, Ben Hur nebo Čaroděj ze země Oz a Mayer pořádal ve svém sídle v Bel Air mejdany, kde tekl alkohol proudem. Mayer byl už v té době abstinent, všechny opilce pozoroval, poslouchal a sledoval. A vše si ukládal do paměti, aby to později použil k vydírání a týrání. Dospělí to nějak přežili, ale děti? Těžko.

Liz Taylor bylo patnáct let, když k MGM nastoupila. Mayer v krásce rozpoznal nezměrný talent, choval se k ní však jako naprostý hulvát. Sama Elizabeth vzpomínala: „Když mi bylo 15, Louis B. Mayer začal křičet na mou matku a používat sprostá slova, která jsem nikdy předtím neslyšela: Vzal jsem tě a tvou dceru ze stoky, ty bílá z…. špíno! Poprvé jsem řekla sprosté slovo také. Křičela jsem na něj, že jestli se odváží mluvit s mou matkou tímto způsobem, ať si celé své studio sebere a milostivě si ho strčí do…“ vrtěla hlavou slavná herečka.

Nikdy Mayerovi neřekla jinak než MONSTRUM. Věděla proč, zkoušel to na ni také, ale vrozený temperament Liz Taylor odnesl Mayer dokonce fackou. Nechal ji být, nepokusil se na ni už nikdy sáhnout. Judy Garland takové štěstí neměla. Strýček Louie labilní a křehkou mladičkou dívku úplně zničil. Později byl obviněn ze sexuálního zneužívání (nejen) Judy Garland a ve výpovědích nalézáme poměrně otřesné věci.

Judy do MGM nastoupila ve třinácti letech, byla drobná, maličká, s dětskou postavou a nádhernou tváří; měla krátké nohy a tenký zakřivený trup. „Můj Malý hrbáček,“ shazoval ji neustále Louis B. Mayer. „Zpívej od srdce, nejde ti to!“ buzeroval uplakanou herečku, posadil si ji na koleno a hladil dle výpovědí levé ňadro vyděšené puberťačky. „Odtud. Od srdce, tááák. A zpívej! Honem!“ Mačkal Judy Garland prsa, zatímco musela zpívat. Otřesná představa. Sexuální narážky měl pořád. Ptal se zvědavě, jestli už menstruuje, chodil s Judy na záchod, detaily raději vynechme. Z už beztak velice psychicky labilní Garland se stávala vynervovaná troska.

Deptal ji neuvěřitelně. Ponižování, shazování, narážky na její nevyvinuté tělo, které se mu ale velice líbilo… Dotáhl Judy k lékaři a Garland začala dostávat koňské dávky amfetaminu, protože se mu zdála moc smutná. Když ale byla úplně zfetovaná a s chichotáním se potácela po studiu, „srážel“ jí to barbituráty, po kterých jen spala. Koktejl chemických látek udělal Judy Garland v mozku naprostý guláš. Když natáčela Čaroděje za země Oz, rozhodl se Mayer, že jeho maličká oblíbenkyně bude ještě více dětská.

Převedl ji na tekutou stravu - a to zcela, pila jen vodu a džusy. Omdlévala hlady, jenže se všichni Strýčka Louieho báli, takže Judy nedostala ani kus chleba. Navíc mu někdo prodal zázračný preparát - pilulky na hubnutí, což nebylo nic jiného než směs amfetaminu a kokainu. Když od Metro-Goldwyn-Mayer utekla (spíše byla vyhozena, protože už slovutného producenta nebavila), byla natrvalo poznamenána na těle i na duchu. Už nikdy moc nevyrostla, kvůli odpírání stravy měla zakřivenou páteř a její mozek utrpěl nevratné změny z braní drog.

Judy se pokusila o sebevraždu - ne naposledy - a celý její další krátký život se nesl ve znamení zoufalství, hledání lásky, drog, alkoholu, potratů a skandálů. Zemřela na předávkování ve svých 47 letech. Do smrti proklínala Mayera, že jí zničil život. Tomu to bylo jedno. Sotva Judy ze studia odešla, ihned si našel jiné „mláďátko“. A nikdo si mu netroufl odporovat. Žalobám za zneužívání se jen smál. Zastávali se ho najednou všichni, protože když bylo něco opravdu na hraně, zalepil ústa žalující straně tučnou částkou. Nebo svědek jednoduše zmizel jako pára nad hrncem a už ho nikdy nikdo neviděl.

Všemocný Louis B. Mayer si dokonce troufl i na tehdy dvanáctiletou Shirley Temple. Kudrnatá dětská hvězda a pozdější paní Shirley Temple-Black (v letech 1989–1992 velvyslankyně USA v Československu) v rozhovoru s Larrym Kingem svěřila: „Mayer se zavřel v kanceláři s mojí matkou a zároveň mě nechal v sousední místnosti s Arthurem Freedem (producent a skladatel filmových melodií). A začal na něj volat: Máš tam tu malou drzou lokýnku? Svlíkni se, ať vidí pořádného chlapa! A on se svlékl do naha. Co řekl Mayer, to bylo svaté.“ kroutila hlavou a potvrdila, že to byl „velice úchylný člověk, který si zahrával s osudy lidí jako kdyby to byly figurky ve společenské hře“.

Krásnou Jean Howard Mayer hnusně pronásledoval: „Chtěl po mně sexuální styk. Běhal za mnou, funěl, strhával mi šaty. A lidé stáli okolo a pozorovali to. Nikdo nezasáhl. Křičela jsem, že v žádném případě, že se mi dělá zle, jen se na něj podívám! V tu chvíli strnul, upravil se, vykázal mě. Vdala jsem se za Charlieho. A za pět dní po svatbě měl autonehodu. Můj muž tak tak vyvázl životem. Jsem dodnes přesvědčená, že za to mohl Mayer, někoho poslal. To se ostatně říkalo po celém L.A. Že může cokoliv.“ uváděla Jean ve svém životopise. Esther Ralston, hvězda němého filmu, měla téměř totožnou zkušenost. Odmítla se s ním vyspat a členy její rodiny pak stíhaly prapodivné nehody nebo sabotování všeho možného - od financí až po vyhazovy z práce.

Louis B. Mayer vládl železnou rukou studiu MGM celé dlouhé roky, když se na konci čtyřicátých let začala jeho pozice otřásat. Lidé chtěli něco jiného, do módy přišly psychologické filmy, noir detektivky, komorní dramata, horory. Výpravným velkofilmům na chvíli odzvonilo a Mayer poznal, že definitivně končí. V roce 1948 se vzdal kontroly nad studiem a o rok později odešel do důchodu. Měl za sebou dva infarkty, příšerná pověst ho provázela na každém kroku, ale nesmírný boháč a tak trochu sociopat si užíval jinak. Choval plnokrevníky, chodil na divadelní a operní představení… A také si vyřizoval účty.

Kolik zničil mužů, o tom existuje mnoho výpovědí. Na dívky a ženy útočil sexuálně a psychicky, muže drtil jinak - kdo nehrál podle jeho not, skončil. Mnoho nadějných a talentovaných lidí skončilo díky Strýčkovi ve škarpě - stačilo jen „něco“ najít a vylít na ně kýbl špíny. Měl mezi muži i pár oblíbenců - a koho měl rád, toho zachránil. Dodnes se tvrdí, že Clark Gable v těžké opilosti zabil autem člověka a Louis B. Mayer to „přikryl“ díky svým stykům v nejvyšších kruzích mafie i policie.

Pak onemocněl. „Rád bych řekl, že začal konečně platit za své hříchy. Byl mučen stejně jako trápil všechny ostatní. Je to hrozné, ale dostal, co si zasloužil,“ uvedl synovec Gerald, svědek konce života kdysi nejobávanějšího muže amerického filmového průmyslu. Mayer trpěl leukémií. 29. října 1957 dostal dvacet transfúzí a řval, že nemůže umřít, protože je nesmrtelný. Vyhrožoval, rouhal se, bál se, kvičel strachy. Halucinoval z bolestí, protože lékař s morfiem, který byl na cestě, havaroval - do cesty mu vjelo cizí auto, které narazilo do jeho vozu a ujelo.

Že by ony pověstné boží mlýny? Nebo se nabízí otázka, jestli to někdo nezařídil tak, jako Mayer zařizoval všemožné nehody jiným. Jak příkladné, kývali hlavou všichni, kteří mu přišli na pohřeb. A že jich bylo! Třiasedmdesátiletý Louis B. Mayer zesnul ještě onoho 29. října večer a pochován je na Home of Peace Cemetery ve východním Los Angeles. Davy slavných se přišly rozloučit. Opravdové davy. Ulice byly úplně plné a rakev kontroverzního producenta doprovázely stárnoucí filmové hvězdy, které Strýčka Louieho pamatovaly. A věděly své.

„Karma je…“ říkala v zástupu bývalá sekretářka MGM. „Kdybych já vám mohla říct všechno, ale neřeknu. Už je pozdě,“ pokrčila rameny na otázku přítomného reportéra. Na pohřbu hovořil Spencer Tracy. „Musíte říct něco hezkého,“ říkali slavnému herci. Tracy měl trému, zpocené čelo a nakonec řekl: „Louis B. Mayer chtěl vyprávět příběh Ameriky. Země, ke které choval téměř zuřivou lásku, zrozenou z vděčnosti. Té kontrastovala nenávist k temné zemi jeho dětství, kterou zanechal za mořem. Láska k Americe z něj udělala autoritu. Byl milován i nenáviděn,“ dodal Spencer. Usoudil, že to stačilo a raději z podia od rakve odešel.

Inu, jak se říká, o mrtvých jen dobře. Co říct o člověku, který byl postrachem lidí okolo a svou moc si nezměrně užíval? Krutý a poživačný, zatracovaný i obdivovaný, ale bezesporu opravdový podnikatel, který pozvedl americký filmový průmysl - to byl Louis B. Mayer.

Až budou příště dávat nějaký starý hollywoodský „biják“ a na začátku filmu se objeví ono slavné logo se řvoucím lvem, už budete vědět, co se odehrávalo v zákulisí proslulého studia MGM.

Zpracováno podle: History by Day - Monster of Hollywood, Lifee.cz , Wikipedia.org, Louis B. Mayer: The Canadian Encyclopedia, Judy Garland, Britannica: biografie Louise B. Mayera, The Washington Post, IMDb, Find a Grave, Shirley Temple-Black, MGM, Vanity Fair: Jean Howard, Esther Ralston Youtube