Navždy padouch Džejár: Okouzlující živel Larry Hagman propadl alkoholu už ve dvanácti letech.

Když tehdy v devadesátkách vtrhl na naše obrazovky americký seriál z „prostředí průměrné milionářské rodiny“, jak zněl ironický popis tohoto velkolepého projektu, diváci jen zírali. V honosném ranči Southfork se intrikovalo, brečelo, nadávalo, souložilo, sprchovalo, nenávidělo, milovalo, drogovalo, rvalo se, hroutilo se, nakupovalo, utrácelo a hlavně - chlastalo.

A to ve velkém. Prim vedl samozřejmě John Ross Junior zvaný Džejár. A toto zkomolené jméno dnes evokuje vlastně celý seriál. Dallas rovná se Džejár. Dallas však lidé hltali, smáli se mu, řešili, co zase kdo provede, kdo začne znovu pít, kdo koho napadne, která z žen se zhroutí jako první, druhá, třetí… Nebo slavné „zmrtvýchvstání“ Bobbyho Ewinga. A i když se tomu dnes jen ušklíbneme, právě tohle znamená, že je dílo populární.

Ale Larry Hagman nebyl jen Džejár z Dallasu. Jeho životní příběh je napínavější, než leckterý televizní seriál. A už vůbec nebyl jen herec jedné role, ač on sám svého lumpa Johna Rosse opravdu miloval. On tou postavou opravdu byl. Bohužel, i se všemi zlozvyky, které mělo i jeho seriálové alter ego. Neradostné dětství zanechalo velké šrámy na duši tohoto herce, který své vnitřní démony zaháněl jak jinak než - alkoholem. Larry Hagman.

Popis životního příběhu Larryho Hagmana musíme začít jeho matkou. Byla to totiž poměrně slavná herečka. Dokonce tak populární, že má svou hvězdu na slavném hollywoodském chodníku slávy. Jmenovala se Mary Martin a ve své době něco znamenala. Jenže v roce 1930 to byla sedmnáctiletá Texasanka s hlavou plnou ideálů a kluků, rozevlátá a maličko potrhlá.

Tak sama sebe později v rozhovorech označovala. Měla přísné rodiče, kteří svéhlavou Mary nechtěli pouštět ani na krok, takže dívka revoltovala, jak to tak bývá. A jak to také tak bývá, tak trochu natruc se zamilovala. Jenže posléze zjistila, že to není natruc, že je zamilovaná doopravdy. Až po uši. Benjamin (Ben) Jackson Hagman byl doktor práv a pocházel ze Švédska.

Vysoký blondýn navázal s Mary vztah, který se nedá označit jinak, než - intenzivní. Zamilovaná Mary ztratila veškerou soudnost a s Benem si malovala budoucnost více než růžovou.

A co se v takových případech obvykle stává - sedmnáctiletá dívka samozřejmě otěhotněla. A byla vržena do docela kruté reality. Doktor práv začal couvat, nutil dívku k tehdy nelegálnímu potratu, hučel do ní, že si oba zkazí život. Mary si však dupla, dítě se narodí a bude svatba. Ben ze strachu z přísného budoucího tchána chtě nechtě souhlasil a stanul s Mary před oltářem.

Proč to tak zeširoka popisovat, říkáte si možná. Ale pro další život Larryho Hagmana je jeho dětství klíčové.

Mladá paní dosáhla svého, ale probuzení do reality bylo tak trochu kruté. Musela zanechat školy, porodit dítě a z bezstarostné mladosti vstoupila do docela hnusné reality. Manžel na ni vysloveně kašlal, k novorozenci neměla vztah vůbec žádný - když se 21. září 1931 ve Fort Worth v Texasu narodil malý Larry, nechtěla ho v první chvíli dokonce ani vidět a poručila sestrám, ať křičícího chlapce odnesou pryč.

Dlouhých pět let trvalo, než Mary našla odvahu jít za svým snem. A těch pět let po boku Bena bylo pro ni i chlapce poměrně drsnou dobou. Ben se pěkně „vybarvil“, stal se z něj despota, který své mladé manželce neustále vyčítal, že ho „uhnala“ a teď musí žít v manželství s někým, koho nemiluje. A starat se o spratka, který ani možná není jeho.

Mary se ocitla ve zlém snu a malý Larry musel velice rychle pochopit, že je lepší v přítomnosti tatínka být zticha, nemluvit, nehrát si, možná radši vůbec nebýt. Jestli se osobnost člověka opravdu formuje již v nejútlejším dětství, měl se v tomto toxickém prostředí malý chlapec opravdu na co těšit. Mary po jedné obrovské hádce, kdy jí manžel opět zakázal zpívat a tančit, došla trpělivost. Sbalila se, sbalila syna a v noci od manžela utekla za svým snem - stát se herečkou.

Mary se po dva roky snažila prorazit, ale marně. Živila se všelijak a nyní už šestiletého Larryho odkládala různě po přítelkyních, u kterých dvojice přechodně bydlela. Larry neměl žádný domov, jistotu ani stabilitu. Zvykl si mlčet a stát v pozadí jako „hodný chlapec“, jak mu matka neustále říkala. Mary nebyla zlá, jak by se možná zdálo. Chtěla pro něj to nejlepší.

Opravdu se snažila a v rozhovorech později vzpomínala, že si je vědoma toho, že synovi opravdu zkazila život - ale nechtěně. Nevěděla co dělat. Můžeme si o tom myslet své, nicméně když Mary konečně podepsala smlouvu se slavným studiem Paramount Pictures, poslala Larryho na „výchovu“ k babičce zpět do Texasu a sama se stala komediální hvězdou na slavné Broadway.

Takže Larry byl opět někde pryč, od matky, bez stability, bez domova. U babičky mu však nebylo zle. Juanita Presley Martinová byla na chlapce hodná a Larry staré paní pomáhal na farmě. Když už se zdálo, že má nejhorší za sebou, Mary se zamilovala. Opět bezhlavě. A opět do nepravého. A opět otěhotněla.

Richard Halliday byl novou velkou láskou matky Larryho Hagmana. A chlapec putoval od milované babičky jako zavazadlo zpět k Mary, aby žil se svou novou rodinou. Cítil se tak odstrčený a vytržený ze života, že později vzpomínal, že tato matčina svatba bylo to nejhorší, co ho kdy potkalo. A to nesobecky, matku přes všechno upřímně miloval. Ale bylo toho na jeho desetiletou hlavičku trochu moc.

Po narození sestry Heller se situace zhoršila. Otčím, který zprvu chtěl být s klukem velký kamarád, začal Larryho ignorovat. Což by nebylo nejhorší. Protože pak mu začal vadit tak, že ho začal slovně napadat, vulgárně mu nadávat. A pak i bít. Mary dala Heller chůvám a jezdila natáčet a hrát a Larryho brala sebou. V divadle se mu líbilo, byl tam klid od otčíma a jeho nadávek a ran. Tam poprvé občas vystoupil v dětské roli a divadelní svět ho nadchl.

Situace v rodině však vygradovala natolik, že zmlácený Larry prosil na kolenou matku, aby mohl zpět k babičce. Ta mu to dovolila, nevěděla, co jiného dělat. Larry opět odjel jako zavazadlo do Texasu. Jenže radost neměla dlouhého trvání - stará paní zemřela. A Larry putoval zpět k nenáviděnému otčímovi. A v té době už beztak citově labilní malý kluk nalezl ventil, kterým všechny tyto děsné životní události dle svého mínění vyřešil - ve dvanácti letech si otevřel otčímovu whisky a zjistil, že po alkoholu na vše zapomene. A je mu krásně.

Larry Hagman začal pít a s alkoholem získal kuráž. Stále častěji se potýkal s otčímem, i fyzicky. Vyrůstal ve skutečně nezvladatelného puberťáka. Matka se ho snažila zapisovat na školy a dát mu vzdělání, ale ze všech byl vyhozen. Vychodil jen základní školu. Mary ho zkusila umístit ve velice přísné internátní škole v Kanadě. Tam však výrostek velice důmyslně a vynalézavě pašoval alkohol a opíjel nejen sebe, ale i spolužáky.

Následoval vyhazov a otčím, který Larryho nejprve zbil tak, že se hoch nemohl pár dnů hýbat, promluvil se svým kamarádem, který vedl vojenskou školu. A Black-Fox Military Institute se měla stát dalším domovem Larryho Hagmana.

Tato škola byla skutečně neblaze proslulá nejen svými přísnými pravidly, ale hlavně šikanou, která zde bujela přímo strašidelně. Ač renomé školy navenek vypadalo skvěle a vedení zaručovalo, že „napravíme každého hocha, který sešel z cesty“, skutečnost byla jiná, horší.

Hagman si ve své opilecké pýše myslel, že tam „všem ukáže“, ale nic nemohlo být dále od pravdy. Hned první den si ho podali „mazáci“, kadeti z vyšších ročníků tak, že Larry skončil v nemocnici. Sebrali mu alkohol, takže důrazně prosil matku, aby mohl pryč. A následovala další anabáze.

Je až neuvěřitelné, jakým doslova „putovním maskotem“ Larry Hagman byl. Vždy, když někomu z rodiny obrazně řečeno nevyhovoval, poslali ho někam pryč. A to mělo být i nyní. Na scéně se totiž objevil Ben, Larryho biologický otec.

Ben Hagman se zčistajasna vynořil, aby se o Larryho začal „starat“, jelikož se v něm dle jeho slov hnulo svědomí. Nutil mladíka, aby se stal právníkem jako on. Dokonce mu nabízel místo ve své nově rozjeté právnické společnosti. Larry ho chtěl poslat někam, vždyť se o něj nezajímal celé roky. Ale pak si řekl, že by to mohl být únik z celého toho bezvýchodného kolotoče, ve kterém se otáčel pořád dokola.

Odjel s otcem do Texasu, kde si dodělal střední školu. Weatherford High School Hagmana malinko zklidnila. Věnoval se studiu, ale popíjel dál. Dlužno dodat, že mezi spolužáky nebyl zdaleka jediný, kdo holdoval alkoholu. Po absolvování střední školy ho otec stále lákal ke studiu práv, ale Larry Hagman chtěl hrát divadlo. Vrátil se do New Yorku k matce, ale sehnal si ubytování jinde. S otčímem nechtěl mít už nikdy nic společného. Na začátku padesátých let měl za sebou hodně rolí v muzikálech i v klasických dramatech a naplno se projevil jeho talent.

S matkou se podíval do Londýna, kde natáčela. Strávil tam rok, pak se vrátil na Bard College, kterou přerušil právě kvůli svému londýnskému výletu. A někdy v tu dobu se seznámil s Joan Collins, se kterou nějakou dobu chodil. Je zajímavé, že Joan Collins po letech hrála v Dynastii mrchu Alexis a stala se jakýmsi „Džejárem v sukních“. Rozešli se kvůli tomu, že Hagman pil. Ale Joan také, jak vyšlo později najevo. Spíš se oba dva v opilosti nenáviděli a vztah to byl velice toxický.

Po vypuknutí války v Koreji byl Larry povolán k letectvu, ale nikdy nelétal. Pětileté působení v armádě se neslo v duchu estrád a vystupování s armádním souborem, který objížděl základny v Británii a Hagman v něm měl velice úspěšné komediální pásmo.

Právě v Británii potkal Larry Hagman okouzlující dívku, která měla zajímavou shodou okolností také švédské kořeny - přímo se ve Skandinávii narodila a do Anglie emigrovala spolu s rodiči. Vysokou blondýnu Maj Axelsson si vzal v roce 1954. Po skončení války a návratu do New Yorku se za mohutné podpory své mladé manželky Larry vrhl na budování své kariéry.

A dařilo se mu. Objevoval se nejen v divadle, ale i v televizi, většinou v seriálech, mnohdy ještě živě vysílaných. Jeho tvář se stávala populární a sympatický mladý herec měl slibně nakročeno.

Dařilo se mu i v soukromí - laskavá a vstřícná Maj byla pravým opakem jeho teatrální matky. Hagman se dočkal i potomků - dcery Heidi a syna Prestona. V roce 1965 byl už známý Larry Hagman obsazen do seriálu I Dream of Jeannie. V dnešní době už je toto dílko spíše úsměvné, ale ve své době byla série nesmírně populární.

Komediální fantasmagorie o ženském džinovi jménem Jeannie se vysílala dlouhých pět let a zaručila Hagmanovi stále narůstající slávu a popularitu. Se kterou se vyrovnával alkoholem. Maj se znepokojeně dívala, jak v manželovi mizí jedna flaška za druhou - pro Hagmana prý nebyl problém vypít i šest flašek šampusu denně.

A kdyby jen šampusu. Svoje „panáky“ považoval za něco naprosto normálního, něco jako kávu či čaj. Probouzel se sklenkou whisky, během dne zdolal třeba celou lahev a den končil večerním šláftruňkem. A velice se divil, že se manželka i jeho přátelé tváří zděšeně. On měl totiž takovou tu opici, kdy na něm nebylo vlastně vůbec nic znát. Nebyl agresivní, nehádal se, jen musel mít stabilní hladinku.

I přes náklonost k alkoholu Larry Hagman natáčel a na nedostatek práce si nemohl stěžovat. Selhání vyloučeno, Po zlém, nebo Ensing Pulver či Parta, to je jen malý výběr z bohaté filmografie Larryho Hagmana v šedesátých letech. Přesto si přátelé všimli, že se mu často třesou ruce, že si nalévá z ukrytých flašek, které měl schované nejen doma, ale i na place, kde právě točil. Měl malé lahvičky s whisky ukryté i v obleku. Někdy doslova cinkal a chrastil při chůzi.

Jeho velký kamarád Jack Nicholson mu promlouval do duše. Řekl, že místo chlastu by měl zkusit marihuanu. David Crosby Larrymu přinesl LSD. Obojí vyzkoušel a nadchl se, nicméně alkohol vedl prim i nadále. Herec pil čím dál víc. Byl schopen třeba tři dny v kuse nespat, sedět v barech a dělat takový ten ohromný tah, po kterém následuje morální kocovina a nesplněné závazky.

Přesto byl stále úspěšnější a stále natáčel. Antonio, Harry a Tonto, Velký autobus, Orel přistál nebo Superman, další filmy jeho kariéry. Zlom nastal v roce 1978. Tehdy mu na stole přistály dvě nabídky na dva seriály. Nechal rozhodnout manželku a Maj měla doslova a do písmene šťastnou ruku.

Vybrala Dallas. Druhý seriál, The Waverly Wonders, byl stažen po pouhých čtyřech dílech, protože to byla opravdová blbost. Ale Dallas se stal kultem a legendou. Stejně jako postava, kterou hrál Larry Hagman.

Dallas není třeba blíže představovat. Snad jen pár perliček, o kterých se možná málo ví. Larry Hagman svého J.R. Ewinga miloval. Postupem let se stal touto postavou doslova posedlý. Pletl se scénáristům do práce, sám vymýšlel všechny možné podrazy, které jeho seriálové alter ego dělalo na své blízké. Seriál má úctyhodných 357 dílů a postupem doby si Hagman vymohl pohádkový honorář - dva miliony korun za jednu epizodu.

Hlavní postavou měl být Bobby, kterého hrál Patrick Duffy. Stačilo však několik dílů a hlavním tahounem a diváckým oblíbencem se stal chamtivý intrikán John Ross. Šestkrát vyhrál anketu o největšího televizního padoucha. A čtyřikrát byl Hagman nominován na Zlatý góbus, na cenu Emmy dvakrát. A stále pil. Veškerý alkohol, který do sebe v seriálu obrátil, byl reálný.

Produkční seriálu označila Hagmana za „vysoce funkčního alkoholika“, který se nemotal, na place byl včas a pamatoval si text. A jelikož se v Dallasu chlastalo legálně, už při chůzi nechrastil. Džejárovi zůstal věrný až do konce svého života.

I když už byl těžce nemocný, stále byl Džejárem. Scénáristé nevěděli, jak zakomponovat jeho smrt do děje, nakonec to vyřešili tím, že se naposledy objevuje ve scéně, kdy telefonuje se svým synem, a najednou se ozvou dvě rány.

Telefon je hluchý a nikdo neví, jestli je J. R. mrtvý. Jeho příbuzní pak v márnici zjistí, že je to tak. Otázka „kdo zastřelil J. R.?“ se stala doslova kultovní, a dokonce vznikla na tohle téma i obálka časopisu People. Zkrátka Dallas byl Džejár a bez něj to už nešlo. Další velkou roli Larry Hagman už mít neměl. A navíc se mu všechno začalo bortit.

Když se něco sype, většinou se sesype všechno na jednu hromadu. Pro Larryho Hagmana se vše začalo bortit v devadesátých letech. Nejprve měla jeho matka Mary těžkou autonehodu. Z ní se stará žena kupodivu dostala bez větších následků, zjistili jí však rakovinu, které podlehla.

A když jeho matka umírala, byla Larrymu diagnostikována těžká cirhóza jater. A aby toho nebylo málo, také rakovina. Čeho a jaká konkrétně, to nikdy blíže nespecifikoval.

V roce 1995 podstoupil na poslední chvíli transplantaci jater. Opravdu ne za pět minut dvanáct, ale za vteřinu dvanáct. A aby si připomínal, že jeho život málem skončil, nechal si ze svých ztvrdlých jater vyjmout kámen, který mu klenotník vsadil do prstenu. Do své smrti ho nesundal z prstu.

Zcela změnil životosprávu a přestal pít. Jenže roky těžkého alkoholismu se podepsaly na celém jeho těle. Trpěl vším možným, nemohl dýchat, měl cukrovku, neuropatii, počínajícího Parkinsona, byl skoro slepý, téměř nejedl, protože měl žaludek plný vředů, stejně tak jícen.

Přesto stále natáčel Dallas. V posledních dílech je vidět, jak neskutečně Larry Hagman sešel. A pak ztratil chuť. To ho vyděsilo, takže znovu vyhledal lékaře. A diagnóza zněla krutě - rakovina jazyka.

Podstoupil operaci, kdy mu byl z jazyka vyňat nádor velikosti lískového ořechu. A ještě k tomu všemu při krevních testech lékaři zjistili, že Larry Hagman trpí pokročilým stádiem leukémie. Rodině bylo doporučeno se s ním rozloučit. A Larry samozřejmě také věděl, že je s ním tentokrát opravdu konec.

Jeho poslední přání bylo poněkud bizarní, ale byl to přece Larry Hagman, takže v kontextu s jeho životem znělo vlastně velice příhodně. Přál si být zpopelněn. A aby byl jeho popel rozptýlen. Kam? Na pole s pšenicí. A marihuanou. A z té sklizně si lidé měli buď upéct nebo vyhulit Larryho, každému podle jeho vkusu.

A víte co? Jeho syn Preston mu to opravdu splnil. A postaral se o to, aby se tráva i pšenice po sklizni dostala do správných rukou jednoho nejmenovaného pekaře. A lidé Larryho doslova hltali, stejně jako za jeho života.

Okouzlující lump Larry Hagman zemřel 23. listopadu 2012 ve věku 81 let v Dallasu. Jeho životní styl si vybral těžkou daň a herec umíral po skutečně nelidském utrpení. Ale jak říkal sám Larry:

Larry Hagman - 21. září 1931 - 23. listopad 2012

prameny:

Larry Hagman | Biografie | ČSFD.cz (csfd.cz)

Larry Hagman srostl s postavou J. R. Ewinga z Dallasu. A všechny drinky na plátně byly skutečné | Radiožurnál (rozhlas.cz)

Larry Hagman - Wikipedia

Larry Hagman - Wikipedia

Larry Hagman - IMDb

Padouch k sežrání. Larry Hagman snový život neměl, alkoholu holdoval od dvanácti - iDNES.cz