Příběh dvojčat Bogdanoffových: pohlední bratři se změnili v obludná monstra

Životní osud bratrů Bogdanoffových je pro některé velkou neznámou. Mnozí je znají už jen jako skutečné příšery, které děsily svým vzhledem zmutovaných mimozemšťanů. Nebylo třeba zvláštností, že děti při jejich spatření začaly ječet, počuraly se, dospělí se buď znechuceně odvraceli, či naopak zvědavě očumovali monstrózní hlavy obou mužů.

Nebylo tomu ale tak vždy. Igor a Gríška byli velice, skutečně velice pohlední bratři, navíc dvojčata, která byla obdařena velkým intelektem, vzděláním a obdivem dívek a žen. Ve Francii se stali populárními propagátory science fiction, měli dokonce svůj vlastní a velice dobrý pořad v celostátní televizi, kde pravidelně divákům představovali seriály právě z oblasti sci-fi a fantasy.

Do Francie přivedli seriály jako Star Trek, Doctor Who a podobně. Jejich původ lze vysledovat přes hodně šlechtických rodů až do naší země.

Obdiv žen je pronásledoval na každém kroku. Igor byl proslaveným proutníkem, a dokonce měl syna s Geneviève Grad - Nicole z Četníků. Ta se do něj zamilovala natolik, že kvůli němu byla ochotna zahodit kariéru. Dvojčata však také proslula řadou skandálů - přišlo se na podvody s disertační prací, následoval soud. Během osmdesátých a devadesátých let se Bogdanoffovi začali také měnit fyzicky. Zprvu plíživě a nenápadně. Během let to dostoupilo do takového stavu, že se lidem dělalo zle při pouhém pohledu na ně.

Zpackané plastiky nebo akromegalie - nebo kombinace obojího? To se dodnes neví. Oba rezolutně popírali jakýkoliv zásah plastické chirurgie. Jenže - když se jich tedy ptali, proč vypadají tak, jak vypadají, bylo zaskočeným novinářům oznámeno, že jsou mimozemšťané. Zbláznili se bratři? Oba naráz? Kdo koho vůbec přemluvil, aby ze sebe udělali - a dobrovolně - něco tak příšerného? Nebo u nich propukla duševní nemoc?

Život a smrt bratrů Bogdanoffových - nešťastníků, kteří se z chytrých a krásných kluků stali něčím, co byste nechtěli potkat v noci o samotě.

Původ dvojčat je velice spletitý a sahá mimo půl Evropy až do Čech. A dokonce s jedním velkým skandálem, který se týkal jejich babičky. Igor a Grégoire (zvaný též Gríša, Gríška, Grichka) se narodili 29. srpna 1949 na starém rodinném zámku Saint-Lary ve Francii v departmentu Gers. Igor byl o 40 minut starší. Jejich otec se jmenoval Jurij Michajlovič Ostasenko-Bogdanov. Tento Jurij o sobě rád prohlašoval, že je princem, byl to velký pohádkář.

(příjmení dvojčat se píše různě, s -ov na konci, nebo -off, spíše se užívá varianta Bogdanoff, v článku ponechána takto, stejně jako křestní jméno Gríška, pozn. autorky).

Dvojčata zase s oblibou tvrdila, že je otec malíř, jehož obrazy visí i v Ermitáži, přežil gulag, za hladomoru měl být sněden, ale zachránil se na poslední chvíli, no prostě bájilo se o něm různě. Nakonec se zjistilo, že to byl ruský emigrant, který z vlasti utekl, protože tam ztropil nějaký skandál. Potuloval se po Francii jako námezdní dělník a maloval krajinky, které prodával v hospodách, aby měl na alkohol.

Jurij se nemohl vrátit do SSSR, protože by byl považován za špiona a uvězněn, tak se potuloval, až dorazil v roce 1948 na zámek své budoucí tchyně, která zaměstnávala Slovany. A tam potkal svou manželku. Jak prosté.

Daleko zajímavější je osoba matky, potažmo babičky obou chlapců. Maria Dolores Franciszka Kolowrat-Krakowska, zvaná vždy Maya, byla českého a polského původu. Podle dokumentů je jejím otcem hrabě Hieronymus von Colloredo-Mansfeld. Jenže to nebyl její otec a tady je právě onen skandál. Babička dvojčat, matka Mayi, Berta Kolowrat-Krakowská, pocházela ze šlechtického rodu Kolowratů a byla provdána za onoho Hieronyma. Berta měla s Hieronymem čtyři děti, spoustu sídel a zámků, mimo jiné v Berlíně i Praze. Byla vlastně Češkou.

Berta se s Hieronymem rozvedla a  zamilovala se do černošského zpěváka. Roland Hayes pocházel z Pobřeží Slonoviny a byl to s odpuštěním černoch jako poleno. Berta, čtyřnásobná matka a šlechtična, porušila naprosto všechny tehdejší zákony, morální i etické, a doslova se spustila. Ve škrobené (a zcela bílé) šlechtické společnosti to bylo něco tak strašného, že Berta div nebyla lynčována na ulici.

A co vypuklo, když se provalilo, že je těhotná, to si raději nepředstavovat. Bývalý manžel by ji rád podporoval, ale byla hrdá a odešla do Ženevy, kde se Maya narodila. Nesměla už nikdy vidět své čtyři děti, v počestném manželství stvořené, po narození Mayi musela opustit všechna svá sídla a usadila se ve Francii, právě na zámku Saint-Lary.

Maya se narodila jako míšenka. Berta se snažila s Hayesem ještě nějakou dobu udržovat vztah, ale marně, zcela svou dceru zapřel a utekl. Vychovala Mayu sama. A když se Maya „spustila“ s Jurijem, který byl také velice prapodivnou existencí, rozhodla se vzít to do svých rukou. Sotva se bratři narodili, Jurije ze zámku vyhnala.

Bratři otce viděli až v deseti letech, kdy to babička milostivě dovolila. Ale když se pozorně podíváme do tváří dvojčat ještě před jejich proměnou, můžeme v nich spatřit rysy po černošském dědečkovi. Mají i snědou pleť, velké rty i bradu. Krev není voda a geny se prostě nedají potlačit.

Po kom zdědili nesmírnou inteligenci, to se můžeme jen dohadovat. Berta si na zámek nechala tajně přivézt svou obsáhlou knihovnu. Věrné služebnictvo, které svou paní následovalo do vyhnanství, jí přiváželo různé svazky, které brali z různých sídel. Také Bertě služky přinášely informace o jejích zapovězených dětech. S nimi se Berta posléze stýkala v různých městech Evropy. Celkově se personál na Saint-Lary skládal hlavně ze slovanských mužů a žen - česká kuchařka i pokojská, český zahradník. A ti všichni krásná dvojčátka opečovávali jako opravdové prince.

Dvojčata měla ještě další sourozence, ovšem nelze dohledat otce. Zdali je to opět Jurij, nebo někdo jiný, to se zřejmě tajilo. Maya během let porodila mimo bratrů ještě dcery Laurence, Géraldine a Véronique, a syna Françoise. Ale nic nebylo nad bratry. Od malička byli nesmírně zvídaví. Číst, mluvit, chodit, vše se naučili dříve, než jejich vrstevníci. Babička Berta trvala na tom, aby se na ně mluvilo ve více jazycích - oba plynně ovládali mimo francouzštiny také němčinu či angličtinu.

Protože otec byl Rus, Berta odmítala vše ruské, nesmělo se mluvit rusky, nicméně bratři se naučili i řeč svého otce. Sami, jen za pomoci knih. Malí géniové rostli a Maya z nich byla nadšená. Protože byli ve všem napřed, zapsala je do soukromé školy pro nadané děti Lycée de l'Oratoire ve městě Arch. Odmaturovali ve 13 letech. Na rok školu přerušili, aby pobývali s matkou v Německu, takže nebýt této mezihry, mohli mít maturitu už ve dvanácti. Oběma bratrům byl v té době diagnostikován Aspergerův syndrom.

Jelikož byli oba velcí fandové do letectví, následovala vojenská škola v Sorezu. Tam oba získali pilotní průkazy na vrtulník i letadlo. Po přestěhování do Paříže následovala poměrně hvězdná kariéra, jak veřejná, tak studijní. Na rodinný zámek se často vraceli, za matkou i za chřadnoucí babičkou. Berta zemřela v roce 1982 ve věku 90 let a za čtyři měsíce po matce zemřela i Maya.

Na Burgundské univerzitě získali oba doktoráty - Igor vystudoval sémiotiku a pak obhájil doktorát z teoretické fyziky. Gríška se stal doktorem matematiky na Pařížském institutu politických studií. Jenže po mnoha letech vyšlo najevo, že to s jejich vzděláním nebude zase tak horké. Vypukla doslova „aféra Bogdanoff“. Ve zkratce - Max Niedermaier a John Baez, fyzici, si vyměnili pár mailů na téma dizertačních prací a publikací obou bratrů a nařkli je z podvodu. Nebo spíše z mystifikace.

Nazvali je novým Sokalem (to byl vědec, který záměrně zaslal nesmyslné články do odborných časopisů, aby ukázal, že bez problémů obec vědců přijme jakoukoli blbost, kterou jim kdo zašle, protože to podrobně nezkoumají, zkrátka na to obrazně řečeno kašlou a pustí každý nesmysl jako ověřený fakt). Nalezli velké nesrovnalosti právě v publikační činnosti obou bratrů. Ti po vypuknutí aféry dali celou věc k soudu, žalovali vlastně každého, kdo se o tom jen zmínil - noviny, časopisy, konkrétní osoby i televizní stanice.

Nikdy nebylo rozhodnuto v ničí prospěch, jen se vyjádřilo několik dalších vědců, že jejich práce jsou „duté myšlenky s krásným obalem“ či „nesmyslná tvrzení, která jsou sofistikovaně sepsána, takže jim uvěří každý, kdo nejde do hloubky.“

Bratrům to však nebylo jedno a všechny „pomlouvače“ neustále žalovali. Byli obviněni i z plagiátorství, které jim však nebylo nikdy dokázáno. Jejich případ vyvolává dodnes značné kontroverze a nikdo vlastně již neví, jestli to byli podvodníci, nebo ne. Od devadesátých let se bratři Bogdanoffové věnovali doktorátu z primordiální kosmologie. Od roku 2005 Bogdanoffovi společně vedli katedru kosmologie na Megatrend University v srbském Bělehradě. Ale tahle instituce byla vždy kritizována jako naprosto amatérský a spíše bláznivý ústav.

Také patřili mezi velké propagátory kryptoměn, hlavně v začátcích a při jejich vzniku. Ale to už vypadali jako z nějakého kabinetu kuriozit, takže jejich důvěryhodnost jako finančních poradců velice klesla a tato aktivita spíše vynesla trpký posměch a satirické parodování Igora i Gríšky.

Bratři Bogdanoffovi vystupovali ve francouzské televizi, kde měli svůj vlastní pořad o science fiction. Také hráli v seriálu Temps X (Time X). To jim zajistilo nesmírnou popularitu a dlouho vysílané pořady byly velice oblíbené. A oblíbení se stali i Igor s Gríškou. Hlavně u dívek a žen. Ve vztahu k něžnému pohlaví se projevil první - a vlastně jediný rozdíl v povahách obou bratrů. Gríška byl plachý, žen se stranil. Zato Igor si vyloženě užíval. Postupem let se stal opravdovým milovníkem a snad každý den měl po boku jinou ženu.

Poprvé se zamiloval, myšleno doopravdy zamiloval, právě do Geneviève Grad, Nicole z četnické série. Po nervovém zhroucení, které mladá žena prodělala právě při natáčení těchto oblíbených komedií, nalezla útočiště u přátel v Gers. A nedaleko stál právě zámek Saint-Lary. Seznámila se s Igorem, tehdy ještě „neproměněným“ a zamilovali se do sebe. Vztah byl velice intenzivní, o čemž svědčí i syn Dimitri (*1976).

Geneviève s Igorem strávila pár let, když ji začal děsit svou proměnou. Změnil se i povahově, nařkl ji, že Dimitri není jeho a Gríška ho v tom mohutně utvrzoval. Ten ostatně byl vždy takový „našeptavač“, bratrovi pomlouval všechny jeho známosti.

Geneviève už to nevydržela a doslova od něj utekla. Uvádí se, že byli manželé, ovšem není to pravdou, těsně před svatbou se začal Igor tak trochu cukat. Opět ho v tom povzbuzoval Gríška. Měl na bratra prostě velice negativní vliv. A jelikož dvojčata bez sebe v životě nedala nikdy ani ránu, Igor ho vždy poslechl. A naopak, Gríška poslechl Igora, ve všem. Igor se nicméně oženil víckrát a za život zplodil celkem šest dětí. První manželkou měla být Geneviève, jak bylo uvedeno, zdroje zmiňují, že svatba neproběhla. S ní měl Dimitriho.

Druhou manželkou byla hraběnka Ludmila de Ultremont von Gallen. Igor nijak netroškařil a měl s ní děti dokonce tři - syna Václava a dcery Sašu a Annu. V roce 1994 se rozvedl -to už vypadal jako zmutovaná kreatura. Ale i se svou děsivou vizáží našel další partnerky. Je to až neuvěřitelné, ale lepily se na něj půvabné mladé modelky a on si je pyšně vodil za ruce. Na filmovém festivalu v Cannes v roce 2009 se objevil se svou novomanželkou.

A všechny totálně vyděsil svým vzhledem. Protože už nevypadal jako z tohoto světa, ale spíše jako mimozemšťan. Gríška ho doprovázel a vypadal snad ještě hůř, pokud je něco takového vůbec možné. Všichni byli naprosto zděšeni - kromě ústřední trojice - bratrů a novomanželky.

Krásná šlechtična (opět), která má mezi předky i krále Ludvíka XIV., se jmenovala Amélie de Bourbon-Parme. A porodila Igorovi dva syny, Alexandera a Konstantina. I s tou se rozvedl a následovaly další přítelkyně. Poslední byla nádherná blondýnka Julie Jardon, která v rozhovorech uvedla, že Igor je „krásný a vypadá skvěle“. Zamilovaná dvojice, opět bedlivě sledována Gríškou v pozadí, se hrdě procházela zase v Cannes a fotografové nestačili cvakat jeden snímek za druhým - kráska a dvě zvířata, tak se těm fotkám říkalo.

Na bratry se skutečně nedalo podívat bez mrazení v zádech a záchvěvu hrůzy. A neodbytně se vnucovaly otázky - co se jim během těch desetiletí stalo? Zbláznili se a začali chodit na plastiky, nebo mají nějakou nemoc?

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let si lidé všimli, že se bratři začínají měnit. Jakoby se jim protahovaly obličeje, následovalo mohutné zvětšení rtů. Tvář měli najednou bez jediné vrásky, naprosto vypnuté a vyžehlené obličeje působily jako kožené masky. Také dosud krásné, výrazné a viditelné lícní kosti vlastně zmizely. V místě nad bradou se objevily propadliny, které propůjčily obličejům dvojčat výrazy poměrně bizarní.

Začalo se samozřejmě okamžitě spekulovat o plastických operacích. Nebylo to ještě tak moc fatální, aby se jich lidé lekali, ale změna to byla. Bogdanoffovi jakýkoliv zásah plastického chirurga popírali. Na přímou otázku vždy odpověděli, že ani náhodou. Když už byl vzhled bratrů propírán všude možně, protože se měnili skutečně velice rychle, napadla jednoho lékaře, se kterým vedl rozhovor francouzský reportér, akromegalie.

Tato hormonální porucha se projevuje zvětšováním částí těla, většinou koncových, jako prstů, nosu, brady, dolní čelisti, lícních kostí. Může být i u orgánu vnitřních. Nadměrná produkce růstového hormonu nejde zastavit, probíhá plíživě a často se zjistí až v dospělosti. Nemocným zmohutní čelisti, obličejové kosti. Promění se v takového neotesaného obra. Lékaři pro představu nemocného Akromegalií uvádějí například fiktivní postavu sluhy Lurche z Addams Family.- herec, který ho hrál, je akromegalik a jmenuje se Carel Struycken.

Akromegalie je léčitelná, pokud se zachytí včas. Trpěl jí například Sergej Rachmaninov, Richard Kiel, král Karel II. Habsburský nebo Neil McCarthy - ten hrál Caliba v Souboji Titánů. A tato diagnóza naprosto přesně odpovídá příznakům změny bratrů Bogdanoffových.

Jenže - lidé se nepřestávali ptát a samozřejmě vyšlo najevo, že Bogdanoffovi na plastiky chodí. Potají. Vystoupil jeden lékař, který bratry již odmítl operovat a prý to mělo být poměrně vyhrocené - málem obrazně řečeno dostal přes hubu, když odmítl bratrům provést další, naprosto zbytečný zákrok. Pak bývalý kamarád dvojčat prořekl, že iniciátorem plastik byl Gríška. Jednou viděl v zrcadle první vrásky kolem očí, navrhl Igorovi, aby se nechali jen tak trochu poupravit.

A Igor jako vždy a ve všem bratra podpořil a šel do toho s ním. A zřejmě souběžně s tím propukla u bratrů nějaká forma duševní choroby - závislost na plastikách v kombinaci s akromegalií - jejich vizáž tomu zcela odpovídala.

Začali blouznit o „věčném mládí“ a také v té době měli začít slýchat mimozemšťany. Tedy Gríška. Igor se jako vždy k bratrovi přidal. A svou proměnu začali svádět na to, že se mění na svou pravou podstatu - tedy mimozemskou. Po vystoupení onoho plastického chirurga však bylo jasné, že na plastiky chodí. A po odmítnutí odborníka měli navštěvovat jakési pokoutní kliniky v Mexiku a Rusku.

Mimo botoxu, kterým byly tváře bratrů doslova napěchovány, jim byly voperovány implantáty do lícních kostí a brady, vysekána část obličejových kostí, aby se dosáhlo protažení obličeje. Dvojčata si nechala zvětšit rty - několikrát, až vznikla místo rtů jen taková opuchlá věc. Pomocí různých kyselin zcela ztratili vrásky, ale také se jim zvětšila oblast nad očima tak, že připomínali spíše neandrtálce.

Původně pohlední bratři se zkrátka během necelých dvou desetiletí změnili v něco neuvěřitelného. Těžko se věří tomu, že své obří hlavy vůbec jejich krk unesl. Zvláštně protažené obličeje opravdu vypadaly jako mimozemské masky. Na svůj vzhled byli Igor i Gríška nesmírně pyšní. Vždy se usmívali - pokud tedy můžeme říkat úsměv tomu, co jim zbylo z mimiky obličeje. A vždy popírali jakýkoliv zásah skalpelu. A i akromegalii i jakoukoliv jinou nemoc.

Je to opravdu bizarní, strašidelné a svým způsobem velice smutné. I jejich smrt. Spolu se narodili, spolu žili, spolu se zbláznili a spolu také zemřeli. Na covid. 28. prosince 2021 skonal Gríška a šest dní po něm i jeho bratr Igor. Bylo jim 72 let. Pohřeb obou dvojčat se konal 10. ledna 2022 v kostele Madeleine v Paříži.

Pitva se nekonala, příčina smrti byla zcela jasná. Později to vědci označili jako „škodu“ a dodali, že provedení pitvy by „potvrdilo či vyvrátilo spekulace o plastice či akromegalii“. Takto můžeme jen nevěřícně hledět na fotografie před a po. A svým způsobem litovat Igora i Gríšku. Určitě měli naplněný život, to bezesporu. Ale opravdu jim změna v tak strašné příšery nevadila? Možná to byla jen póza pro média. Nebo vyhrál Gríška nad Igorem svou válku nervů?

Právě Geneviève Grad jednou prozradila, že Gríška byl skutečně takové to zlé dvojče, které svého bratra psychicky ovládalo. A Igor, ač navenek dělal světáka a floutka, nesmírně trpěl bratrovým nátlakem a udělal, co mu řekl. A dopadlo to tak, že se z dvou krásných a chytrých lidí stala smutná dvojice klaunů, kteří vypadali jak z depozitáře příšer. Jeden jejich přítel se na pohřbu vyjádřil, že všude je jim lépe, než zde na světě.

Svým způsobem naznačil, že byli skutečně nešťastní.

Igor a Gríška Bogdanoffovi - 29. srpen 1949 - 28. prosinec 2021, 3. leden 2022

zdroje:

Igor et Grichka Bogdanoff — Wikipédia (wikipedia.org)

Kdo jsou bratři Bogdanovi? Kdo jsou bratři Bogdanoffové: příběh podivných a neoficiálních pseudovědců a showmanů (kiddyclub.ru)

Dvojčata vedoucí z Francie. Šokující vystoupení Igora Bogdanova v Cannes, televizního moderátora, který se stal obětí plastické chirurgie (kiddyclub.ru)

Igor and Grichka Bogdanoff - Wikipedia

Akromegalie – Wikipedie (wikipedia.org)

Bratři fyzici jsou obětí plastické chirurgie. Nejslavnější oběť plastické chirurgie Televizní moderátor Igor Bogdanov šokoval filmový festival v Cannes znetvořeným obličejem (kiddyclub.ru)

Facebook Bogdanoff

Igor Bogdanoff a jeho dvojče Grichka zemřeli na covid - iDNES.cz

Julie Jardon Igor Bogdanov Redakční stock fotografie – stock snímek | Shutterstock Editorial