Článek
Čím začít, pokud chcete popsat život a kariéru Petera Falka? Columbem. Málokdy totiž vznikne tak zažité spojení herce a postavy, jako v případě těchto dvou lidí - reálného herce a fiktivního losangeleského detektiva. Legendární seriál se natáčel v průběhu neuvěřitelných 35 let a má 69 dílů.
Natvrdle působící poručík, který dohání k šílenství vrahy, podezřelé i svědky svou slavnou větou: „…ještě bych měl malou otázečku…“ se stal už ikonickou filmovou postavou a vešel do dějin detektivního subžánru. A velice těžko si lze představit, že by ho hrál někdo jiný. Columbo je prostě Falk a Falk je Columbo.
S Richardem Kiley v Columbovi…
Ale sám herec toto svoje „prokletí“ bral s humorem a nadhledem. V jeho filmografii najdeme spoustu zajímavých filmů a jeho herecký talent byl nesporný i v jiných, vážnějších rovinách. Soukromý život Petera Falka byl docela divoký a usměvavý herec se musel vyrovnat s nejednou složitou situací i nepřízní osudu. A také s jedním velkým zdravotním problémem. Specifický výraz jeho tváře byl totiž způsoben skleněným okem.
Možná snad také kvůli tomu, co prožil a přežil v útlém dětství, se rozhodl dát domov a nový život dvěma sirotkům - dívkám. Bohužel jedna z nich mu místo vděku přichystala na sklonku života hotové peklo.
Lidé si o něm občas mysleli, že je Ital, ale to souviselo opět s až životním propojením s fiktivním poručíkem Columbem. Jeho původ byl mnohem složitější a dokonce měl mít i české předky. Oblíbený sympaťák s nezaměnitelným úsměvem - Peter Falk.
Vlastnoruční podpis Petera Falka
Možná jsem se měl jmenovat Petr Sokol!
Budoucí herec se narodil 16. září 1927 v Ossiningu ve státě New York jako Peter Michael Falk. Co se týče původu, byla rodina Falkových nesmírně rozmanitá. Oba rodiče byli Židé. Otec Michael Peter Falk byl majitel obchodu a galanterie, maminka Madeline, rozená Hochhauser, se živila jako účetní. Z otcovy strany měl Peter kořeny nejen v Rusku, ale i Maďarsku, matka byla polská Židovka s německými předky. Jeho pradědečkem byl světoznámý maďarský spisovatel a politik Miksa Falk. A po otci měl mít i kořeny české - ze strany prababičky.
Jenže v původu Petera Falka je jeden velký zmatek, který byl způsobený několika rozvody a úmrtími v rodině otce i matky. A noví partneři rodičů a prarodičů Michaela i Madeline pocházeli opět z různých koutů celé Evropy, měli různá slovanská příjmení, takže by toto dohledal leda nějaký zkušený genealog. Nicméně o tom, že by měl mít Peter Falk české předky, se mluví velice dlouho.
Václav Kabourek, který pracoval dlouhá léta jako šéf produkce v jednom z hollywoodských studií s Falkem o naší republice mluvil a herec se mu měl svěřit, že jeho prababička byla Češka. Dokonce uměl říct česky: „knedlíky.“ Možné to prostě je, ale asi se to už nedozvíme.
Rodina byla poměrně zámožná a dobře situovaná. Do tří let prožíval malý Peter velice šťastné dětství. Dokud si nezačal stěžovat, že ho bolí hlavička za pravým okem.
Peter Falk středoškolák - fotografie z ročenky z roku 1945
Retinoblastom a maminka s hromadou očí
Bolesti nepolevovaly a Peter začal i špatně vidět. Rodiče ho proto odvezli k rodinnému lékaři, který se zhrozil a okamžitě odeslal kluka i s matkou do newyorské dětské nemocnice. Tam se Madeline a Michael dozvěděli synovu diagnózu - retinoblastom, zhoubný nádor v oku. Žádná šetrnější léčba nepřipadala v úvahu. V pouhých třech letech podstoupil malý Peter Falk operaci, při které mu bylo spolu s nádorem odstraněno pravé oko.
Tento moment ovlivnil natrvalo celý jeho další život. Falk si uvědomoval, jaké měl obrovské štěstí, že vůbec přežil, ale to až v dospívání. V dětství se s jeho handicapem snažila vyrovnat spíše rodina, chlapec si to ani tak neuvědomoval. Prostě to tak bylo, co mu paměť sahala.
Maminka plakala, ale snažila se nepodlehnout zármutku a syna spíše povzbuzovat. Dokonce mu domů přinesla hromadu skleněných očí. Falk si s nimi hrál a mohl si vybrat to pravé - samozřejmě podstrčené, na míru vyrobené od protetika.
Postupně si na skleněné oko zvykl a nevnímal ho jako postižení. Dokonce si dělal i legraci, na základní škole s okem dělal hotová kouzla, vyndával ho a strašil jím spolužačky. Na střední škole Ossining High School mu oko přestalo vadit úplně.
Peter Falk v začátcích své kariéry v televizním seriálu Decoy z roku 1959
I když mu propůjčilo specifický vzhled tváře - typický pohled stranou s trochu skloněnou hlavou mu vydržel až do konce života. Dokonce vyděsil i rozhodčího, který ho nespravedlivě vyloučil z baseballového turnaje. Vyjmul oko a naštvaně ho po arogantním sudím hodil:
Byl natolik šokovaný mým okem letícím ve vzduchu, že přestal soupeři nadržovat.
Neslavná armádní kariéra i odmítnutí v CIA
Po maturitě se Peter Falk ocitl na rozcestí a nevěděl, co dělat v životě dál. Sice hrál divadlo od svých dvanácti let v dramatickém kroužku na základní škole, později na střední při amatérském souboru, ale herecká kariéra ho nijak nelákala. Nebyl jako spousta jiných herců, kteří věděli, že chtějí hrát, už snad od prvních krůčků. Falka vše přitahovalo k armádě.
U odvodu v roce 1945 však narazil - na své oko. Sice mu bylo řečeno, že ho odmítají, neboť válka již končí, ale americká armáda se vyjádřila jasně. V ozbrojených složkách ho nechtěli, ale mohl zůstat u armády jako civilní zaměstnanec. Budoucí herec chvíli vařil v armádní kuchyni, pak dokonce uklízel ubikace a čistil záchody.
Jako branec jsem musel podstoupit test u vojenského očaře. Nařídil mi, abych si zakryl levé a pravým okem mu četl znaky na tabulce zavěšené na stěně. Když jsem ho upozornil, že je skleněné, poručil mi, abych se víc snažil.
Peter Falk byl velice chytrý a nadaný
Znechucený Peter odešel, protože jako čistič záchodů v armádě se skutečně živit nehodlal. Zkusil to u CIA - tam mu poděkovali s tím, že „agent se skleněným okem patří akorát tak do blbých filmů“.
Falk už toho měl dost a nechal se najmout na zaoceánskou loď, kde dělal kuchaře. Po skončení lodního dobrodružství se s kamarádem dostal do Evropy, konkrétně do Jugoslávie. Tam působil jako strojvedoucí. Ale ani železnice se neměla stát osudem mladého muže.
Vzdělaný, inteligentní a šikovný účetní. Ale je z něj komediant!
Po návratu do Ameriky se Peter Falk vrhl na studie. Řekl si, že vzdělání se mu nikdy neztratí a jelikož měl odjakživa „hlavu na učení“, vystudoval postupem doby několik poměrně prestižních ústavů - New School for Social Research v New Yorku a Syracuse University. Studoval souběžně více oborů - management, politologii, účetnictví i literaturu.
Získal titul bakaláře a MPA (Master of Public Administration). Absolutorium v roce 1953 završilo jeho opravdu hvězdnou studijní kariéru. Byl mezi pěti nejlepšími absolventy. Pořád nevěděl, čemu se věnovat, ale nakonec zvítězila nabídka místa s ubytováním - Falk se osamostatnil a stal se vrchním finančním expertem Státního úřadu pro rozpočet v Connecticutu.
Eva Le Galllienne - žena, která přivedla Petera Falka k herectví
Eva Le Gallienne byla bývalá slavná divadelní herečka, která působila na Brodadway. Trávila důchod - či jak tomu ona říkala - odchod do ústranní v Connecticutu, kde shodou okolností v jednom malém komunitním divadle White Barn Theatre ochotničil Peter Falk.
Eva neomylně v mladém účetním poznala talent a ukázala mu vlastně všechno kolem divadla. A Peter Falk začínal pod její taktovkou herectví skutečně propadat. Falk přijal angažmá v souboru Mark Twain Maskers, se kterým projezdil snad celé Spojené státy.
Herectví mělo samozřejmě vliv na jeho zaměstnání, na mladého a ambiciózního finančního ředitele přestával být spoleh. Často nechodil do práce, když přišel, nevěděl, o čem je řeč. Po sérii důrazných výtek se rozhodl k dalšímu životnímu kroku - v roce 1956 dal výpověď a bez jakékoliv budoucnosti se naslepo rozjel do New Yorku. To se nelíbilo jeho rodičům, hlavně otci:
Budeš si muset každý den malovat obličej a staneš se bláznem až do konce svého života.
Peter Falk začínal v televizních seriálech
Já chci herce, který má obě oči!
V New Yorku se Falkovi dařilo na divadelní scéně. Dostal se díky doporučení Evy až na Broadway. Stihl vystudovat Hamilton College v oboru herectví a absolvoval hereckou průpravu u Jacka Landaua a Sanforda Meisnera. Zhostil se hlavní role v Donu Juanovi, ve hře G. B. Shawa Svatá Jana a v komedii Neila Simona Zajatec 2. avenue. Získal dokonce ocenění Tony za divadelní práci. Pořád obcházel konkursy do filmů. A tam opět narazil a opět na svoje oko.
Šéf studia Columbia Pictures se dokonce nechal slyšet, že za stejné peníze by dostal herce s oběma očima. Na všech konkursech a kamerovkách byl Peter Falk odmítnut. Někdy i hrubě uražen. Najal si manažera, ale i ten ho od filmování zrazoval. Prý má zůstat na divadle, kde to „není tak vidět.“ Peter ho s díky propustil a zaměřil se na televizi. A tam mu dali šanci.
Po pár epizodních rolích různých gangsterů, tuláků a zlodějů konečně prorazil. A to s velkou slávou. Jeho bývalý manažer se chtěl k herci vrátit, Peter Falk ho ale kulantně řečeno poslal někam a chopil se role, která mu vynesla dokonce nominaci na Oscara a Zlatý glóbus - role chladnokrevného vraha Abe Relese v kriminálním dramatu Vražda, s.r.o. (1960) se Peteru Falkovi povedla.
S Natalií Wood na počátku kariéry ve filmu Penelopé
Byť je nominace na Oscara již úplně pozapomenutou věcí, svědčí o tom, že Peter Falk skutečně nebyl pouze hercem jedné role. Protože druhou nominaci na tuto prestižní cenu si vysloužil i o rok později - tentokrát za film Kapsa plná zázraků (1961).
Nejsem herec jedné role, ani zdaleka ne!
Peter Falk se začal objevovat nejen v televizních seriálech, jako například v epizodách cyklu The Twillight Zone (1961), Zadáno pro Alfreda Hitchcocka (1962), nebo v oblíbeném The Trials of O'Brien (1965). Mířil výš a točil i filmy.
Přehled jeho filmografie je bohatý, můžeme jmenovat například filmy: Okamžik rozhodnutí, To je ale bláznivý svět, Šli na východ, Velké závody, Penelopé, Peter Falk zazářil také ve dvou válečných filmech Anzio a Hájili jsme hrad, dále jsme ho mohli vidět ve filmech Manželé, Žena pod vlivem, v půvabné komedii na motivy románu Agathy Christie Vražda na večeři.
Anzio
V sedmdesátých a osmdesátých letech natočil Mickey a Nicky, Griffin a Phoenixová, Premiéra, Kasař Tony, Blízcí příbuzní, Princezna nevěsta. Mezi další známé filmy Petera Falka patří slavné Nebe nad Berlínem a dobrodružné Vibrace z roku 1988.
V roce 1993 natočil ještě film Tak daleko, tak blízko (1993). Následoval Hráč, Klauni, Next, Boží květ nebo Podzimní cesta. V roce 2005 zahrál hlavní role ve dvou komediích Checking Out a The Thing about my Folks. Naposledy stanul před kamerou ve dvaaosmdesáti letech v komedii American Cowslip.
Peter Falk - Je to šílený, šílený, šílený svět…
Postupem své kariéry se vypracoval ve vyhledávaného herce a nejen herce. Také scénáristu a režiséra. Natáčel i dokumentární filmy a namlouval postavičky dětských filmů. Ale nemůžeme nezmínit jeho osudovou roli.
Fenomén Columbo - seriál, který ovlivnil detektivní žánr.
Pes jménem Pes, otřískaný Peugeot 403 Cabriolet, pošpiněný a zmuchlaný baloňák, doutník, paní Columbová, kterou nikdy nikdo neviděl, otravné otázky, detektiv, který působí natvrdle a je skutečně nesmírně vlezlý - to vše se vybaví divákovi tohoto detektivního seriálu. Nádherné shrnutí „fenoménu Columbo“ se povedlo kritikovi The New York Times, který o seriálu napsal:
Columbo je fenoménem, který je nejen geniální svou zápletkou, ale hlavně ukazuje proměnu celé Ameriky na pozadí jedné generace. Je fascinující vidět, jak se postupem doby mění vozy, vše se modernizuje, od vytáčecích telefonů k prvním mobilním telefonům velikosti cihly, zajímavé jsou i měnící se předměty denní potřeby - mixéry, posilovací stroje, trezory, pomůcky pro postižené, nákupní centra, různá „udělátka“ jako odposlechy, televizory, kamery - co nám může dnes připadat směšné, bylo v době natáčení toho konkrétního dílu prudce moderní, aby se v dalším díle objevoval další a další pokrok. Columbo je i obrazem měnícího se Los Angeles, některé lokace nenajdeme, některé jsou úplně jiné. Pohled Američanů na tento seriál se snoubí s pokrokem celé jedné generace. Jen poručík Columbo zůstává stále stejný. Je jakýmsi mementem prudce se měnící doby, archetyp té „staré dobré Ameriky“, která mizí. Jen on jako připomínka starých časů zůstává stejný.
…Ještě bych měl takovou malou otázku…
Jak to vlastně celé začalo: Postavu Columba vytvořilo spisovatelské duo Richard Levinson a William Link. Inspirovali se soudcem Petrovičem z Dostojevského Zločinu a trestu a zčásti také amatérským detektivem otcem Brownem, kterého stvořil G. K. Chesterton. Postavu ještě zkompletoval inspektor Fichet z francouzského thrilleru Ďábelské ženy.
Postava detektiva Columba se poprvé objevila v roce 1960 v mysteriózním seriálu The Chevy Mystery Show a hrál ho Bert Freed. V roce 1962 se Columbo objevil v divadelní hře Vražda na předpis, kde detektiva ztvárnil oscarový herec Thomas Mitchell.
Velice originální a zajímavá detektivka se prostě líbila. Princip seriálu, kdy v každém díle hned na začátku vidíme celou vraždu, její motiv a známe i vraha, se stal naprostou inovací a divákům se to líbilo. Teprve po vraždě na scénu vstupuje detektiv a snaží se vraha dostat a nachytat na své natvrdle působící a přihlouplé otázky. Vrah si začne myslet, že je to prostě jen blbec a chová se k poručíkovi arogantně a povýšeně. Jenže Columbo je velice inteligentní a za svou zanedbaným zevnějškem skrývá brilantní mysl.
Od začátku ví, kdo je vrah. Jen se ho snaží nachytat. A to se mu ve finále vždy povede naprosto luxusním způsobem. Diváci naprosto šíleli a celá inovátorská kostra příběhu, která je převrácená naruby oproti typickým detektivkám, se velice líbila.
S Martinem Landau v epizodě Dvojitý šok
A také se velice líbil náhled do různých profesí vrahů. Zločinci jsou převážně úspěšné nebo slavné osobnosti z tzv. lepší společnosti, např. profesí lékař, právník, inženýr, podnikatel, spisovatel, dirigent, velkoobchodník s vínem, kritik umění, šachový velmistr, vojenský důstojník, zpěvák, herec nebo diplomat. Obvykle páchají důmyslné vraždy, předem důkladně promyšlené tak, že si při nich zajistí zdánlivě neprůstřelné alibi.
Poručíkovi navíc kladou falešné stopy, aby odvrátili podezření od sebe samých. Spletitou manipulací se snaží detektiva přesvědčit, že se v inkriminovanou dobu nemohli nacházet na místě činu. Columbo však „ví“, jeho snaha je pachatele znejistit, aby ztratil pevnou půdu pod nohama a nakonec se sám dalšími chybami usvědčil.
Na pachatele neustále dotírá, znervózňuje ho a snaží se ho přesvědčit, že není příliš inteligentní ani schopný vyšetřovatel, pročež ho vrah obvykle fatálně podcení, udělá zásadní chybu a dá mu do ruky klíčový důkaz.
V seriálu se objevila řada slavných herců, kteří hráli své „vrahy“ s ohromnou chutí. William Shatner, Faye Dunnaway, Johny Cash, Robert Vaughn, John Cassavetes, Martin Landau, Leonard Nimoy, to je jen malý výčet hvězdných „hostů“.
S Johnem Cassavetesem
Columbo má 69 dílů, natočeno bylo 10 řad. Poslední díl, Columbo má rád noční život, v roce 2003. U nás byl vysílán i za hlubokého komunismu a umožnil divákům vhled do „prohnilého“ západního světa a Ameriky. A fenomenální dabing Petra Haničince, později Dalimila Klapky, zážitek jen umocnil. Zajímavostí je, že v prvních dílech byl u nás seriál uváděn jako COLOMBO, s O místo druhého U.
Sám Peter Falk se se vzrůstající popularitou svého poručíka popral poměrně dobře. Dokonce si sám vybral rekvizity a několik epizod také režíroval. Během let 1971 až 2005 si seriál vysloužil mnoho nominací a získal řadu ocenění; včetně 13 cen Emmy (celkem 39 nominací), dvou Zlatých glóbů (celkem 15 nominací), dvou Edgarových cen (celkem 4 nominace) a nominace na cenu TV Land Award v roce 2005 pro Petera Falka. V dobách největší slávy seriálu bral Falk za jeden díl v přepočtu 5,1 milionu korun.
To je můj kabát! Stylisti mi řekli, ať si na natáčení vezmu věci ze svého šatníku. Vybral jsem to nejumolousanější sako a řekl někomu ze štábu, ať ho obarví na špinavou hnědou. A ve skříni jsem našel taky starý baloňák. Stejné to bylo s autem. Potřeboval jsem auťák, kterým bych zaparkoval před studiem. Do oka mi padl příšerně ošklivý Peugeot. Já toho chlapíka mi-lu-ju!! Přáním každého herce je hrát postavu, která vás baví natolik, že se nemůžete dočkat dalšího natáčení.
Fenomén Columbo inspiroval také spoustu umělců
Dvě paní Columbové aneb věrný manžel Falk
Peter Falk nikdy nebyl žádným lamačem dívčích srdcí. Byl spíše plaché povahy, i když se dívkám a ženám moc líbil, obestírala ho jakási aura nepřístupnosti. Snad za to mohl jeho specifický výraz, který mu propůjčovalo protetické oko - působil nepřístupně. Ale byl to velice sympatický, chytrý a sečtělý muž. Jenže nebral fanynky jako „dříví“, které by přebíral s hvězdnými manýry. On se musel zamilovat. A když se zamiloval, tak byl věrný.
Poprvé se oženil v roce 1960. Vzal si spolužačku z univerzity Alici Mayo. Tato velice milá a pohledná herečka měla zdravotní problém, kvůli kterému se bohužel nikdy nemohla stát matkou. Velkorysý Peter Falk spolu s ní adoptoval dvě holčičky - Catherine a Jacqueline, které říkali Jackie, a to už jí zůstalo.
Peter Falk s manželkou Shere Danese (vedle v černém oblečení) v roce 1979
V době, kdy šla Columbova hvězda vzhůru, zbývalo Falkovi pro rodinu stále méně času. Narůstající domácí spory vyvrcholily v roce 1976 rozvodem. Ale už o rok později se seznámil se slavnou herečkou Sherou Danese. 7. července 1977 se Shera a Peter vzali.
O dvaadvacet let mladší sexbomba a poručík Columbo - tento pár tehdejší bulvární novináře naprosto fascinoval a nikdo jim nedával šanci na nějaký dlouhodobější vztah. Nesourodá dvojice však překvapila a Shera zůstala herci po boku 34 let, až do jeho smrti.
Shera s manželem hrála i v Columbovi, například v díle Smrt ve skleničce vína, Vražda jako autoportrét nebo Columbo v přestrojení. Falk byl neskutečně zamilovaný:
Mám tu nejbáječnější ženu na světě, a navíc vypadá spíš jako moje vnučka.
Manželství zůstalo bezdětné, ale dvě dívky, které osvojil spolu s Alicí Mayo, jim měly nepřítomnost vlastních dětí vynahradit. A v případě Jackie se tak stalo. Jenže Catherine macechu nenáviděla a snažila se všemožnými způsoby zkomplikovat harmonické manželství slavného páru.
Se starostou Bostonu - Peter Falk byl nesmírně populární
Smutný začátek konce a zlá Catherine
Catherine se stala soukromou detektivkou. Prý ji k tomu inspiroval úspěch tatínkova Columba. Jenže se také postupem jejího dospívání a dospělosti naplno projevila velice komplikovaná povaha této adoptivní dcery Petera Falka. Ač měla své zaměstnání, neustále „pumpovala“ z otce peníze. Když se do toho vložila Shera, Catherine označila macechu velice hanlivě, otce také, Jackii urazila podobně a práskla dveřmi.
Byla prostě zlá a hamižná, tvrdilo to její okolí. Postupně přišla o všechny přátele a dokonce se s ní rozhádala i její adoptivní matka Alice. Bohužel, někdy se takové povahy prostě objevují a nikdo s tím nic neudělá. A mělo být ještě hůře.
Zdravotní stav Petera Falka se začal zhoršovat. V roce 2008 se v losangelských denících začalo spekulovat o tom, že trpí Alzheimerovou chorobu. Jako důkaz měly posloužit fotografie, na nichž herec zmateně pobíhá po ulicích Beverly Hills. Catherine zavětřila a když se zeptala rodinného lékaře, který neměl žádný výslovný zákaz dceru neinformovat, potvrdil jí diagnostikovanou demenci spojenou s Alzheimerovou nemocí u jejího otce.
Catherine, která do té doby byla uražená a otce neviděla snad deset let, se najednou začala zajímat. Neustále chodila do jeho domu, předstírala starostlivou dceru, dokonce se pokoušela o smíření s Jackií i Sherou. Ale ty si dávaly na ženu veliký pozor. A Catherine zašla ještě dál.
Peter Falk v roce 2007
Poslední záchvěv zdravého rozumu
Veřejně, přes zákaz rodiny, informovala média a veřejnost o nemoci svého otce, vystoupení bylo emotivní a zdrcené a každý jí věřil, že má o tatínka opravdový strach. Jenže to byl jen začátek. Catherine začala usilovat o to, aby jí byl Peter Falk svěřen do opatrovnictví.
Soud jejímu požadavku nevyhověl, ba naopak. Nařídil Catherine, aby otce navštěvovala pouze jednou měsíčně. Podle svědectví lékařů totiž její přítomnost čím dál zmatenějšího Falka velice rozrušovala. Důvod byl velice prostý - kdykoliv byla s tatínkem sama, doslova do něj „hučela“, aby jí nemocný stařec odkázal všechno své jmění, dům i akcie.
Peter Falk ztrácel paměť, chvílemi nevěděl kdo je, kdo jsou jeho blízcí, ale měl naštěstí i světlé chvilky. A v jedné takové světlé chvilce zavolal notáře a sepsal závěť. Stihl to opravdu na poslední chvíli, v roce 2009 jeho lékaři rodině konstatovali, že už si milovaný manžel a otec nic a nikoho nepamatuje.
V Budapešti, kde měl Peter Falk také předky, stojí socha jeho nejslavnějšího filmového alter ega
Columbo už není. A závěť je.
Ve čtvrtek 23. 6. 2011 Peter Falk zemřel v kruhu rodiny ve věku 83 let po bezmála tříletém nelidském odcházení, kdy kvůli zákeřné nemoci ztratil celou svou osobnost. Pochován je ve Westwood Village Memorial Park Cemetery. Při otevření závěti se ukázalo, jak jasnozřivý Falk ještě ke sklonku života byl.
To nejcennější, tedy pohádkovou nemovitost v hodnotě 90 milionů korun, odkázal bytosti, která stála věrně 34 let po jeho boku a neopustila jej ani v posledních, velmi strastiplných dnech jeho života, tedy manželce Shere Danese. Oběma dcerám odkázal peníze, šestimístné sumy.
Nevydědil Catherine, jak by se dalo předpokládat, nebyl nikdy zlý. Ale prozíravě dal do závěti klauzuli, ve které stojí, že u kohokoliv, kdo se pokusí závěť napadnout, zanikne právo na dědický podíl. Catherine, která si ještě před čtením závěti najala celou armádu právníků a přesně na toto se chystala, měla tedy smůlu. Skandál se nekonal a ani konat nemůže.
Legendární Peter Falk byl Columbem do poslední chvíle. Jeho poručík baví diváky dosud. Zajímavý život milého člověka, který se musel poprat s leckterým problémem, aby nakonec nepřepral tu nejzákeřnější nemoc, která existuje - Alzheimera. Ten mu ukradl duši a vzpomínky. A odcházení mu ztrpčila žena, které dal domov, šanci na nový život, jméno a bohatství.
Peter Falk 16. září 1927 - 23. červen 2011
Osudy slavných jsou někdy skutečně pohnuté a ani bohatství samo nezajistí klid a harmonii. Peter Falk je toho důkazem. Vzdělaný, okouzlující a statečný sympaťák.
Prameny:
