Článek
Richard Chamberlain bývá velice často srovnáván s francouzskou filmovou a divadelní legendou - Jeanem Maraisem. Pokud si je představíte vedle sebe, ani to tak nevyzní, ale oba měli takovou tu tvář, která je předurčovala k rolím různých historických romantických hrdinů. A samozřejmě, v kontextu s tím, co Richard přiznal až ve svých sedmdesáti letech, měli společného ještě něco navíc. Ale nepředbíhejme.
Stejně jako Marais, i Chamberlain proslul charakterním herectvím a typickou fyziognomií, která mu přinesla pár nezapomenutelných rolí právě v historických velkofilmech. Mušketýr Aramis nebo Edmond Dantes jako nezapomenutelný Hrabě Monte Christo, nejen tyto role zajistily vysokému krasavci nesmírnou popularitu. Stal se také proslulým jako „král seriálu“ či „král minisérií“ - právě za role v seriálech dostal tři Zlaté glóby.
Ve své roli v tehdejší době nejslavnější - Dr. Kildare
Plachý herec však před popularitou, která byla svého času opravdu nesmírná, utíkal. Nechtěl být populární. Nechtěl mít fanynky. Což je u muže, který je denně vidět, který jde se „svou kůží na trh“ přinejmenším podivné. A tak se začalo šuškat, jak to tak bývá.
Před drby a pronásledováním odjel do Anglie, kde se velice úspěšně postavil na divadelní prkna. Melancholická povaha a jakási vnitřní rozervanost je velice dobře vidět i v rolích nejslavnějších. Šrámy na duši utrpěl už v dětství. Celý život se vlastně snažil dělat, že je něco, co není, což muselo být nesmírně vyčerpávající.
Navždy zůstává legendou a oslaví devadesáté narozeniny. Richard Chamberlain.
Mladé „ucho“
Kozel zahradníkem
Richard Chamberlain je rodilý Kaliforňan. 31. března 1934 se narodil v Beverly Hills v Los Angeles do rodiny obchodního cestujícího Charlese Axiona Chamberlaina, matka se jmenovala Elsa Winnifred Matthews von Benzon. Elsa měla po otci německé a švýcarské kořeny, zatímco Charles (Chuck) byl Američan „jako poleno“ - snad třetí generace rodilých Američanů. Richard měl o sedm let staršího bratra, Williama (Billa) Hayes Chamberlaina.
Rodině se dařilo velice dobře, brzy po narození druhého syna se všichni odstěhovali z malého domečku do docela opulentního a velkého sedmipokojového domu, který byl asi dva kilometry od původního bydliště. Matka byla amatérskou herečkou, zpěvačkou a velice laskavou ženou, která se snažila oba bratry bránit. Před čím? Spíše před kým.
Manžel a otec Chuck byl takovým chameleonem. Rodák z Indiany byl nedříve obchodní cestující, který objížděl celé státy a prodával kdeco - od tkaniček přes vysavače. Pak koupil společnost City Fridge Inc., a angažoval se v obchodech s nemovitostmi. A zbohatl.
Richard Chamberlain byl odjakživa miláčkem žen
Jenže to byl alkoholik a to pořádný. Navíc tak trochu všem lhal. Navenek dělal, že je vyléčený a stal se proslulým a oblíbeným členem Anonymních alkoholiků, který léta cestoval a přednášel na kongresech AA po celém světě. O tom, jak to zvládl, o tom, jak se vyléčil, o tom, jak miluje svou rodinu, která ho podporovala a podporuje. A všichni mu to uvěřili.
Jenže pil dál a kdyby jen pil. Oba bratři byli od otce neustále ponižováni, šikanováni, Richard zažil i bití. Bill už se tak nedal, byl starší. Richard byl velice plachý chlapec s uměleckými sklony, rád maloval a jeho díla jsou skutečně velice pěkná. A to věčně opilý otec odmítal. Kluka považoval za „ženskou“ a obrazy mu ničil.
Po velice dlouhou dobu hrál vyléčeného alkoholika, doma pil čím dál víc. Rodina si oddychla jen, když odjel na nějaký kongres. Situace se stala neúnosnou v momentě, kdy Bill nevydržel šikanu od úplně ožralého otce, který mu sprostě nadával. Bill mu, jak bychom řekli, „jednu natáhl“.
Je až úsměvné, jak známí herci vypadají jako mladíci :-)
A od té doby, jak to tak u těch zbabělých opilců bývá, měl klid. Veškerá „pozornost“ milovaného tatínka se zaměřila na mladšího Richarda. Nadával mu do „buzerantů“, fackoval ho v opilosti, ničil mu věci. Navenek solidní předseda Anonymních Alkoholiků byl doma tyranem takového kalibru, že sousedi volali policii vlastně neustále.
A vždy následovalo jen: „Jééé, ahoj Tome, tak co, vydržel jsi ten měsíc, máš minci za měsíc nepití, jsi dobrý…ne, u nás se nic neděje, tak to víš, jen jsme se pohádali, však to znáš, uvidíme se večer v kostele na schůzi AA a drž se!“ A tak to pokračovalo a pokračovalo.
Malíř nebo herec?
Richard doslova utíkal do školy. Tam byl nejspokojenější, měl spoustu kamarádů a ve výtvarném ateliéru mohl tvořit své obrazy bez obavy, že mu je opilý otec zničí. Střední škola Beverly Hills se stala jeho domovem a to doslova. Kdyby nemusel, ani by nešel domů. Matka ho často vyzvedávala, když jí volali ze školy, že váš Richard zase ztratil pojem o čase…
Chamberlain si prostě maloval a maloval a tvořil a zapomínal na čas. Vysoký a velice pohledný mladík byl obklopen zástupem spolužaček, které by velice rády navázaly bližší spojení. Melancholický smutný úsměv podmanil nejedno dívčí srdce. Na střední škole se Richard snažil s dívkami chodit. S jednou dokonce velmi vážně, byla to také nadaná malířka. Ale rozešli se. Nevěděl už tehdy, kam se sebou.
Doktor Kildare - v Americe ikonický seriál
Další rána pro beztak rozervanou duši - postupně si asi musel uvědomovat, že tíhne ke stejnému pohlaví. A v té době se homosexualita považovala za něco hrozného. Raději se uzavřel do sebe a nastoupil na univerzitu.
Otec mu dal pokoj. Opět jako v případě Billa v okamžiku, kdy Richard vytáhl, zmužněl a dal najevo, že se ho nebojí, se Chuck začal bát. A na koho přesměroval svou alkoholickou nenávist - na manželku. Na univerzitě Pomona College Richard studoval dějiny umění a tehdy se ocitl na křižovatce - stal se členem dramatického kroužku a to ho nesmírně „chytlo“. Nebyl si jistý, zdali dále malovat, nebo se upnout k herectví.
Toxická atmosféra doma gradovala a oba bratři se otci postavili spolu - aby chránili matku. Chuck seznal, že doma mu v týrání už pšenka nepokvete. Stal se z něj zahořklý opilec, který celé dny proseděl v křesle, pil a nadával. Ale na fyzické inzultace už se nezmohl. Nezemřel, jak skutečně celá rodina doufala, naopak. Chamberlainovi byli vůbec dlouhověkostí proslulí. Otec zemřel v 82 letech na rozedmu plic, maminka dokonce v 91 letech, bratr v 86. Sám Richard nyní slaví devadesátiny.
1961 - opět dr. Kildare
Doktor Kildare a Průser u Tiffanyho
Ještě na univerzitě se potkal s pozdější slavnou herečkou Lindou Gray, známou z Dallasu, a spolu s ní založil Company of Angels - divadelní soubor, který se stal velice populárním. Jenže vypukla válka v Koreji a Chamberlain byl povolán do armády. V Koreji sloužil dva roky, 1956 - 1958. V hodnosti seržanta byl propuštěn do civilu a naplno se vrhl na hereckou kariéru.
Svoji hereckou kariéru odstartoval v roce 1961 v americkém doktorském seriálu Dr. Kildare. V něm účinkoval pět let a v USA nesmírně populární dílo dosáhlo poměrně úctyhodných 190 dílů. Okouzlující mladý doktor vystřelil kariéru Richarda Chamberlaina nahoru. Osamostatnil se, odstěhoval se do vlastního bytu a s radostí hrál. Jenže po pár letech byl už ze všeho unavený. A hlavně z fanynek.
Ženy po něm doslova šílely, Chamberlaina potkalo to, co vesměs všechny slavné a pohledné mladé herce - byl pronásledován, dostával milostné dopisy i hotové nabídky. Jenže na rozdíl od kolegů ho to netěšilo, naopak. Opět si uvědomil, že to není ono. Ale zapřísahal se, že neřekne nikomu nikdy, že je gay. Nakolik to od něj byla póza, nakolik opravdový strach, to nevíme. Po pěti letech se rozhodl ze seriálu odejít. Popularita mu lezla krkem a chtěl změnu, jakoukoliv.
Jeho tvář byla svého času všude
Dostal se na divadelní prkna, hrál na Broadway. A jelikož uměl také velice dobře zpívat (pár jeho písní je populárních i dnes), obsadili ho do muzikálu Snídaně u Tiffanyho. Jenže to byl obrovský průšvih. Scénář byl šílený, herci se motali sem tam, inovátorské pojetí se lidem zajídalo natolik, že už na premiéře diváci odcházeli v půlce a zbytek bučel na herce, dokonce došlo na házení věcí na jeviště.
Po čtyřech představeních byl „Průser u Tiffanyho“, jak tomuto dílu ironicky přezdívali tehdejší kritici, z repertoáru stažen. V tu chvíli se vždy distingovaný Richard Chamberlain, perfekcionista, který se považoval za klasického a charakterního herce, začal hrozně stydět a rozhodl se, že tohle už nikdy. A odjel do Anglie.
Svalnatý, vysoký a štíhlý Chamberlain se stal také předmětem satirických koláží
Já chci prostě hrát. A neptejte se mě na nic.
Anglické intermezzo Richarda Chamberlaina bylo mimořádně úspěšné. Jako snad první americký herec se dostal do hvězdné Shakespearovské královské společnosti a hrál své vysněné role na divadelních prknech. Hamlet, Richard III, to je jen malý výčet z jeho anglického působení. Dostal skutečně oprávněnou nálepku herce charakterního, který je mužný a perfektní. Když se vrátil z Británie zpět do Hollywoodu, začal skutečně hrát.
Julius Caesar, Milovníci hudby, slavné zpracování Tří mušketýrů, kde si zahrál Aramise, to jsou začátky znovuobnovené kariéry Richarda Chamberlaina. Následovala role „srabáckého“ nevěrného inženýra ve slavném velkofilmu Skleněné peklo. A ztvárnění Edmonda Dantese v Hrabě Monte Christo (1975) už jen potvrdilo, že Chamberlain skutečně umí.
Pantoflíček a růže, Poslední vlna, dvojrole v klasickém historickém filmu Muž se železnou maskou, Zajatec Japonských ostrovů, Doly krále Šalamouna, Cassanova, Ztracená dcera, Černovous - i tyto filmy potvrzují kvalitu herectví Richarda Chamberlaina. Byl také prvním představitelem agenta Bournea - ve filmu Bournova identita.
Ptáci v trní
Ale proslavil se hlavně seriály. O doktoru Kildare už byla řeč, natočil též sérii Centenial a hlavně Shogun z roku 1980, za který získal druhý Zlatý glóbus. Zástup fanoušků (či spíše fanynek) si získal především jako kněz Ralph de Bricassart v sáze Ptáci v trní, která se opakovaně objevila i na tuzemských obrazovkách. Za roli zamilovaného kněze získal třetí Zlatý glóbus.
Objevil se i v seriálu Zoufalé manželky či Městečko Twin peaks, nebo v trojdílném životopisném Wallenbergovi. Také pořád hrál divadlo a zpíval, jeho My Fair Lady, kde exceloval v roli profesora Higginse, se s úspěchem hrála po celé Evropě.
Jen - pořád byl starým mládencem. A velice úzkostlivě se vyhýbal veškeré společnosti, která v Hollywoodu pořádala večírky a galavečery. A tak se začalo zase šuškat a drbat.
Charismatický a tajemný muž. Až moc.
Pro lásku…
Aby takto pohledný a okouzlující muž byl neustále sám, nebylo prostě normální. Vždy se však našla nějaká dobrá duše, která párovala Chamberlaina se slavnými herečkami. Podle všech těchto drbů měl mít dlouholetý poměr například s Ornellou Muti nebo Raquel Welch. Vášnivý román měl prožít i s Faye Dunaway. Leč - nikdy to tyto dámy nepotvrdily, což by jistě s radostí udělaly, pokud by to byla pravda.
A tak se Chamberlaina začali reportéři ptát natvrdo. Otázku jeho sexuální orientace probírali neustále a on neustále mlžil. Později sám přiznal, že vědomě mlžil z obavy, že přijde o kariéru. A uznal, že byl svým způsobem hrozný srab. Dlouhá léta se snažil se se svou sexualitou poprat sám, zjistit, co za člověka vlastně přebývá v mém těle.
V prosinci 1999 byl zveřejněn francouzským ženským časopisem Nous Deux jakýsi neautorizovaný rozhovor, kde Richard Chamberlain na otázku, proč se odstěhoval na Havaj, na ostrov Oahu, tak daleko od Hollywoodu, prořekl, že kvůli němu. Když novinářka zbystřila, uvedla pak, že se jí Richard Chamberlain dlouze zahleděl do očí. Měřili se jak někde při duelu, prostě kdo z koho. A najednou rezignoval, mávl rukou a přiznal vztah. S mužem.
V roce 1976
A začalo to z něj padat. Od počátku 70. let měl vášnivý a tajný vztah s Wesleym Eurem, kterého ale přestalo bavit se schovávat. Na Oahu pak zklamaný Chamberlain utekl vlastně i sám před sebou. A tam se seznámil se svým budoucím manželem. S hercem Martinem Rabbettem, který byl o dvacet let mladší, měli skromný obřad na pláži a usadili se spolu. I když se rozešli v roce 2010, zůstali přáteli.
V roce 2003 vydává Richard Chamberlain svoje paměti, nazvané jednoduše Pro lásku. A v nich se ke všemu vyznává a přiznává. A dal také rozhovor v televizi NBC, kde řekl, že na stará kolena už nemůže nic tajit. A navíc to dluží všem svým fanouškům a fanynkám.
Když jsem vyrůstal, bylo vlastně nemožné být homosexuálem, bylo to zakázané. Sám sebe jsem nemohl vystát a bál jsem se této části svého já. Abych ji zakryl, musel jsem být ten perfektní Richard, ten správný americký chlapec. Bylo to těžké. Nikomu jsem svou homosexualitu nevyvracel, ale přiznávám, že jsem v mnoha rozhovorech mlžil. Bál jsem se o kariéru.
Po třeskutém přiznání došlo vlastně k velké úlevě, protože to stejně všichni tušili. Jak těžké muselo být pro sedmdesátiletého starého muže vyjít s něčím takovým, to si asi neumíme představit. V dnešní době, kdy je to vlastně věcí normální, v letech Richardova dětství a dospívání to bylo něco děsivého. Celý život v sobě musel něco potlačovat a hrát si na něco, co nebyl.
Richard Chamberlain
Snad se mu přiznáním ulevilo. Richard Chamberlain oslaví již devadesáté narozeniny. Žije nyní v Los Angeles a většinu času tráví malováním. A vypadá pořád dobře a je veřejně činný, angažuje se v různých projektech, spravuje si sám sociální sítě i webové stránky. Radost mu dělají děti jeho synovce a neteře, která považuje za svá vnoučata.
Legendární a šarmantní Richard Chamberlain *31. březen 1934
prameny:
Facebook Richard Chamberlain
