Článek
Zná je snad každý - nebo alespoň jejich typické a nejznámější vyobrazení či fotografie - v elastickém přiléhavém oblečku v doprovodu tygrů, lvů, žiraf, slonů. Na vrcholu své slávy je milovalo celé Las Vegas, v hotelu Mirage, kde se vystoupení německých kouzelníků konala, měli doživotní smlouvu a jejich představení byla beznadějně vyprodaná na roky dopředu.
Objevili se v několika filmech i animovaných seriálech, vystoupení iluzionistů sledovali američtí prezidenti, celebrity tajily dech při nebezpečných kouscích s exotickými zvířaty. Podle deníku Guardian vydělali Siegfried a Roy na vstupenkách na svá představení více než miliardu, absolvovali turné po celém světě a dokonce vystupovali pro monackou kněžnu Grace.
Na vrcholu kariéry
Michael Jackson oba mágy obdivoval natolik, že pro ně složil píseň Mind Is the Magic. A Jan Pavel II. si nechával vozit do Vatikánu jejich natočená představení. Byli známi pod přezdívkou „mistři nemožného“. Žili si jako v pohádce, obdivováni smetánkou Las Vegas i celých Spojených států. Ale - během hvězdné kariéry se objevila spousta spekulací. Nejen o přátelství obou pánů, kteří k sobě měli skutečně blízko. Padala i obvinění o homosexuální pedofilii, týrání zvířat, která měli doslova zakopávat po celém Las Vegas.
Od chvíle, kdy jsme se potkali, jsem věděl, že Roy a já společně změníme svět. Nemohl by existovat Siegfried bez Roye a žádný Roy by nebyl bez Siegfrieda
A nejhorší věc, která ukončila kariéru Siegfrieda a Roye, se odehrála přímo při vystoupení - mazlíček a opečovávaný bílý tygr Montecore před zraky diváků jednoho z nich téměř zabil. Byla to podívaná děsivá, neuvěřitelná a tragická. A tragický byl i konec obou iluzionistů, kteří si doslova z ničeho vytvořili svůj „americký sen“. Jaký byl život a smrt Siegfrieda Fischbachera a Roye Horna?
Roy Horn
Vzhůru na palubu parníku Brémy… a dál do Ameriky
Siegfried Fischbacher (na vrcholu kariéry blonďák) se narodil v roce 1939 v Rosenheimu a Roy Horn (opět - na vrcholu kariéry černovlasý) pocházel z Nordehamu, kde se narodil roku 1944. Oba Němci se spolu seznámili na parníku Brémy. Siegfried byl nadaný kouzelník a iluzionista, na lodi byl zaměstnaný, aby bavil hosty, což mu skutečně šlo. A Roy měl zase jinou vášeň - exotická zvířata. Odmalička toužil být krotitelem.
Oba muži se zatím jen tak „plácali“ od ničeho k ničemu, když najednou jim v roce 1959 přišla nabídka od nočního klubu v Brémách, aby Siegfried vystupoval jako kouzelník a Roy byl jeho asistent. A měli velký úspěch. Oba byli velice pohlední, velice. Fanynky to k nim táhlo jako magnet. Sotva si něco vydělali, rozjeli se na turné po Evropě, která jim rázem byla malá. A kam jinam se rozjet za svým snem, než do USA. Tam také od roku 1962 začali oba emigranti přibírat k trikům i živá zvířata.
Siegfried Fischbacher
Vzrůstající popularita „těch dvou Němců s tygrem a lvem“ jim umožnila vyprodávat stále větší a větší sály - z představení po venkovských zapadákovech se dostali až do Las Vegas, kde naprosto uhranuli nejen diváky, ale i manažery casin a hotelů. V roce 1972 duo obdrželo cenu za nejlepší show roku. Jejich čísla byla neuvěřitelná, existuje z nich spousta videí - exotická zvířata je poslouchala na slovo, děly se věci neskutečné.
A konečně dosáhli svého amerického snu - manažer hotelového casina Mirage ve Vegas jim nabídl smlouvu. Nejprve roční, kdy každý z nich bral 57,5 milionu dolarů ročně - a později doživotní smlouvu s částkou, která už přesahovala sto milionů amerických dolarů ročně pro každého. Nepředstavitelný je také počet představení - každé z nich bylo naprosto špičkové, do detailů vypilované, neuvěřitelné - a bylo jich bezmála šest tisíc.
V roce 2000 se Siegfried & Roy objevili na seznamu sta největších osobností světa. A ve výši výdělku předstihli v žebříčku i Stevena Spielberga. Mají i svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Zní to jako skutečná pohádka, skutečné splnění všech snů. Jenže pokud je někdo tak úspěšný, občas se vynoří věci, které pohádkové rozhodně nejsou.
Finálová show před ukončením kariéry
Naši miláčkové, naše šelmy, náš personál a naše džungle
Ve Vegas si dvojice pořídila honosný dům Secret Garden s obrovskou zahradou, kterou přebudovali na džungli. Součástí bylo i delfinárium, výběhy pro zvířata, dokonce i vlastní vodopád a oáza v poušti, kam si nechali navézt opravdový písek ze Sahary. Jak byli čím dál slavnější, stávali se Siegfried a Roy také tak trochu obětí vlastní pompéznosti. Jejich opulentní vila je toho důkazem.
Dům má čtyři ložnice, dvě koupelny, kovovou bránu s iniciálami „SR“ a dva bazény na zahradě. Uvnitř jsou neobvyklé interiéry v koloniálním stylu: mimo jiné je zde černá koupelna, jedna z ložnic má na stěně obrovský motiv slona. K domu patří také nejrůznější bizarní doplňky- v jedné ložnici je solárium a vodopád, po celém domě jsou rozmístěny klece pro exotická zvířata.
Zvířata byla skutečně nádherná
Všechna zvířata, která používali při svých vystoupeních, si sami vychovávali. Siegfried a Roy vlastnili 33 bílých tygrů z osmapadesáti, kteří jsou registrováni na celém světě. Mimo bílých chovali i „obyčejné“ tygry a 16 lvů, taktéž i bílých.
Byl jsem vždy při jejich narození. Můj hlas byl to, co slyšeli jako první zvuk, první, co viděli, byla moje tvář. Ti hodní spí s námi v posteli. Jsem jedním z nich. V minulém životě jsem byl velká kočka. Vím to.
Roy se považoval za otce lvů a tygrů, i jejich koťat. Po každé show si odváželi zvířata k sobě domů, kde měla volný pohyb. Roy přece jen více upřednostňoval tygry - ti si ve vile žili jako v paláci. Roy zvířatům dokonce čistil zuby a všechna koťata odchoval z lahve. Vypadalo to jako život sice výstředních, ale milých pánů, kteří k sobě mají neobvykle blízko. Z jejich sídla je nyní muzeum.
Vchod do Tajné zahrady…
Jak to spolu máte, pánové?
O sexuální orientaci Siegfrieda a Roye se spekulovalo dlouhé roky. V Las Vegas, v „ráji neřesti“ (co se ve Vegas stane, to tam taky zůstane!), to nicméně nikdo moc neřešil. Jen fanynky, které by pro své kouzelníky byly ochotny udělat naprosto cokoliv. Doslova. Doslova a marně. Nikdy se ani Siegfried ani Roy neobjevili s žádnou ženou. Personál jejich „tajné zahrady“ tvořili výhradně muži, asistenti, zahradníci, krmiči zvířat, krotitelé. Asi to bylo každému jasné, zvláště když Roy přiznal, že „hodné kočičky spí S NÁMI v posteli“.
Jejich dřívější vztah potvrdila i herečka Shirley MacLaine, kamarádka, která se s párem seznámila, když v 70. letech pracovala ve Vegas. Na otázku: „Co si myslíte o vztahu Siegfrieda a Roye?“ v rozhovoru pro časopis Vanity Fair z roku 1999 herečka řekla: „Způsob, jakým se vyrovnávají s tím, jak jsou vnímáni jako pár, je stejně trik jako jejich herectví… Chci říct, že kdysi dávno bývali milenci, že? Nebo - víte, oni jsou, samozřejmě. Ale. A už se mě na to neptejte. Vždyť se chtěli na té lodi vzít! Ale co to zase povídám. Promiňte, mládenci!“
Socha v nově zpřístupněné zahradě
Do všech těch spekulací se dokonce vložil známý aktivista za práva gayů Dennis McBride. Nařkl oba muže z „neochoty vyjít s pravdou ven“, ač sám později přiznal, že tehdejší doba tomu nepřála a mohla by jim zničit kariéru. Nicméně, jako všichni tito pomatení aktivisté (ze všech oblastí, nejen z oblastí gay komunity) dodal, že během devadesátých let potřebovala gay komunita vzory. A že tím právě mohli být Siegfried a Roy. A opravdu jim poměrně nechutně vynadal, že „celá generace zoufalých mladých mužů trpěla tím, že jste nevyšli s pravdou ven.“
Na toto opět reagoval Shirley, která se do milého aktivního aktivisty pustila tak, že si McBride od té doby dával velký pozor. Ale zase na kouzelníky čekala rána pod pás z jiné strany - vynořilo se hrozné obvinění od jejích bývalých zaměstnanců. A to byl skandál nevídaných rozměrů.
Roy jede na slonu
Orgie a střílení slonů aneb výbušná kniha
Dva bývalí „komorníci“ slavného dua vydali třaskavou knihu Pohřbení sloni: Odhalené tajemství Siegfrieda a Roye. V ní popisují věci, které se měly dít při cestách do Jižní Ameriky. Tam si měli iluzionisté kupovat malé chlapce ve věku kolem osmi let a provozovat s nimi poměrně drsné sexuální orgie. Prý už byli mezi překupníky dětí velice známým pojmem, protože „platili zlatem“ hlavně za „čistě bílé a modrooké chlapce“. Aby toho nebylo málo, autoři je nařkli z týrání zvířat.
Pašování diamantů v tygřích klecích prý bylo na denním pořádku, ač vydělávali tolik, že to nemohli nikdy utratit, znamenalo to pro ně jakési vzrušení. Pašovat měli i zvířata, která cestou často umírala. A celé okolí Las Vegas má být pokryto kostrami exotických šelem, které Siegfried i Roy sami zabíjeli - nevyrostlá koťata tygrů, lev, který kulhal, prostě nevyhovující „kusy“. Na místech, kde je personál zakopal, už vyrostly domy, takže prý nikdo neví, kolik jich mělo být.
Odpočívající tygr v casinu Mirage
Ve své zahradě měli pořádat lovy a hony, při kterých zbohatlíci naoko „lovili“ šelmy, zabít měli i pár slonů. Slona se tak snadno zbavit nedá, takže byl údajně rozřezán a kusy pohozeny v poušti za Las Vegas.
A to ještě není vše - oba mágové prý získávali omamné látky na zfalšované recepty a ve svém sídle pořádali alkoholové a drogové dýchánky za účasti nezletilých dětí. Mluvčí slavné dvojice tehdy odmítl veškerá obvinění komentovat, ani Siegfried ani Roy nikdy k tomu nic neřekli, ale jistá hořká pachuť za tímto obviněním již zůstala.
Čísla byla skutečně ohromující
Tygr „Velké srdce“ a velký průšvih
Kariéra iluzionistů pokračovala dál, aniž by se tímto skandálem snížil počet prodaných lístků. Ba naopak - dostat se na jejich show byl doslova zázrak. Manažer hotelu Mirage si mnul ruce, kouzelníci mu doslova snášeli zlatá vejce. Mělo to pokračovat i nadále, byť i mágové stárnou a věk se na tvářích obou mužů velice podepsal. Svá kouzla, iluze a čísla však lety vypilovali k naprosté dokonalosti, že to byla podívaná skutečně dechberoucí.
Ale jak si začali být jistí, přestali si dávat pozor. Zvláště Roy. Stala se z toho rutina. Miláčkové, jejich mazlíčci, kteří s nimi spí v posteli, jsou pořád šelmy, na což se snadno zapomínalo. A pak se stal lidově řečeno průser.
3. října 2003 jako vždy v osm večer nastoupili na pódium. Světelné efekty, nádherná atmosféra, majestátní zvířata, která doslova létala vzduchem. Nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží událost, která zničí kariéru celé dvojice. Přes 1500 nadšených diváků od začátku s napětím sledovalo jednu z největších show na světě. Navíc tato byla slavnostní - páteční show byla uspořádána u příležitosti 59. narozenin Roye Horna. Ten na scéně exceloval, zvířata poslouchala na slovo, na pohled, na gesto.
Zhruba v polovině představení Roy přivedl svého miláčka. Jeho nejznámějším bílým tygrem byl Montecore (Též Mantecore nebo Velké srdce), v době představení měl 7 let a vážil téměř 320 kg. S dvojicí odehrál již spoustu úspěšných čísel, uvádí se až 460. Ale v tento den byl prostě nějaký neklidný. Siegfried a Roy se vlnili do rytmu, tancovali. Montecore měl po tanci přejít scénu a položit tlapky Royovi na ramena. Jenže začal řvát a odmítl se hnout z místa. Roy k němu natáhl ruku, v tom se bílý tygr vymrštil a chňapl ho za paži.
„Ne! Ne! Lehni!“ zařval Roy a klepl tygra mikrofonem přes čumák. Šelma na něj skočila, hryzla ho do krku, zvedla kouzelníka do vzduchu a zatřepala s ním. Okamžitě všude začala stříkat krev. Diváci nejdříve vše považovali za součást představení, pískali a nadšeně dupali. Jenže pak viděli mrtvolně bílého Siegfrieda, který řval do zákulisí, ať okamžitě přiběhne pomoc. „Bylo to typické smrtící kousnutí,“ tvrdil Jonathan Kraft ze spolku pro ochranu zvířat. „Složil Roye na zem jako kořist, jako hadrového panáka s ním třepal, chtěl ho zabít,“
„Diváci zalapali po dechu, mysleli si, že jde o součást show, a pak náhle zavládlo mrtvolné ticho,“ líčil časopisu Las Vegas Review Paul D'Antonio, jeden z diváků, který seděl asi 13 metrů od místa krvavé podívané. Tygr Roye doslova odtáhl za krk z jeviště jako hadrovou panenku, krev stříkala na všechny strany. Přiběhli pomocníci a snažili se tygra mlátit hasičákem, čekalo se na veterináře s uspávací puškou. Když byl Montecore střelen uspávacím nábojem, smrtelný stisk povolil a Roy spadl zpět na jeviště.
Montecore
Podle hasiče mezi chrlením krve zachroptěl: „Ne! Ne, je to moje chyba, netrestejte ho, nestřílejte ho, bože můj, nestřílejte ho…“ Roy Horn byl poté okamžitě převezen do nemocnice, kde mu zachránili život - utrpěl ztrátu tří litrů krve, podstoupit kraniektomii, aby se snížil tlak v lebeční dutině, musel se podrobit dvěma operacím. Zahájil dlouhou rehabilitaci. Naprostý zázrak, že přežil, i když s trvalými následky. Tygr mu tak trochu zdevastoval páteř, byl skutečně jednou nohou v hrobě.
A když se obdivuhodně z útoku vykřesal, již za pár dní seděl u Larryho Kinga v kolečkovém křesle a masivně tygra obhajoval. Siegfried také. Prý Montecoreho vyprovokovala divačka v první řadě, která si chtěla na Roye sáhnout. To měl bílý tygr považovat za napadení svého pána a tímto ho chtěl chránit. A korunu tomu nasadil Roy, který do své smrti nepřestal tvrdit, že ještě PŘED útokem tygra utrpěl mozkovou mrtvici. Montecore to měl vycítit a pokusit se ho zachránit - samozřejmě po svém způsobu.
Montecore samozřejmě přežil - nikdo by si ho nedovolil zabít. Uhynul až v roce 2014, přirozenou smrtí.
Při přebírání ceny za nejlepší show
I kouzelníci umírají…
Roy nakonec dokázal znovu chodit, ale s vystupováním byl konec. Společně se Siegfriedem se však v roce 2010 ještě jednou vrátili na jeviště, aby spolu naposledy vystoupili a rozloučili se se svou kouzelnickou kariérou ve velkém stylu, tak jak to vždy uměli. Zbytek života strávili cestováním, navštěvováním svých zvířat a účastí na výstavách a filantropických událostech v Las Vegas. Zpřístupnili také zahradu své vily veřejnosti a dětem, samozřejmě po náležitých bezpečnostních úpravách.
Dne 28. dubna 2020 Hornova mluvčí uvedla, že „byl pozitivně testován na virus, který způsobuje COVID -19, a v současné době dobře reaguje na léčbu“. Jeho stav se však zhoršil a Roy zemřel ve věku 75 let 8. května 2020 v Las Vegas během pandemie.
Siegfried zemřel 13. ledna 2021, pár měsíců po fatální diagnóze rakoviny slinivky. Osm měsíců po smrti Roye Horna. Bylo mu 81 let.
Navždy Siegfried a Roy
David Copperfield po smrti druhého člena ikonického dua kondoloval s tím, že byli vždy jeho velkým vzorem. Zvláště scény, které měli němečtí kouzelníci zvlášť vymazlené - efekty, dým, světla, kouř, to vše používal i Copperfield.
Fascinující příběh mužů, kteří se z pomyslné nuly dostali na sto. Kdepak na sto - na miliardu. Z chudých německých emigrantů se staly hvězdy první kategorie. Nebýt jejich seznámení na parníku, nikdo by je nikdy nemohl obdivovat a skládat o nich písně. Splněný sen - byť s trošku hořkým pozadím. Příběh Siegfrieda & Roye.
zdroje:
