Dřevěný Charlie: děsivá břichomluvecká loutka připravila majitele o rozum, bál se ho i Sinatra

Přiznejme si, že na břichomluvectví je něco podivného. Jistě, pokud to člověk opravdu umí, je to mistrovský výkon. Encyklopedie říká, že je to druh jevištního umění, který je založený na schopnosti měnit hlas a napodobovat různé zvuky. Umělec „mluví“ se zavřenými ústy nebo koutkem úst tak, že to nelze postřehnout. Břichomluvec nejčastěji vystupuje s loutkou, které pomocí vlastní ruky rozhýbává čelisti. S ní vede rozhovor komického obsahu, normálním hlasem mluví za sebe, změněným odpovídá za figurínu.

Aby se v publiku vyvolala iluze, že figurína mluví vlastním hlasem, nesmí břichomluvec při jejích replikách pohybovat rty; proto se břichomluvecké scénáře píší tak, aby pokud možno neobsahovaly bilabiální souhlásky (v češtině b, m, p, které "jdou přes rty"). To je všechno velice hezké, pracné, a jistě náročný kumšt.

Ale ty loutky… Vykulené pohyblivé oči, klapající ústa, bizarní výraz, křiklavě namalovaný obličej - není divu, že se tyto děsivé panny stávají tak často cílem imaginace hororových scénáristů. Člověk s bujnou fantazií si může představovat, jak po představení neleží tiše ve své bedně jako kus dřeva (kterým jsou), ale pochodují po místnosti, našeptávají svému pánovi různé věci…

Existuje i fóbie, která je psychiatry nazývána automatonofobie - to je strach nejenom z loutek, ale z čehokoliv, co má napodobovat lidskou bytost. Člověk, který s touto fobií žije, má problém dívat se do výloh obchodů s oblečením, rozhodně ho nepotkáte v loutkovém divadle. Znepokojí ho také robot s vizáží a chováním člověka. Lidé s automatonofobií by tedy rozhodně neměli chodit na břichomluvecká představení! A následující poněkud mysteriózní příběh prapodivného přátelství dospělého muže a dřevěného Charlieho by také neměli číst. Bohužel.

Edgar Bergen byl svého času opravdovou hollywoodskou hvězdou a vystupoval po boku nejznámějších herců a komiků své doby. Jenže je děsil. Nejen on, ale hlavně Charlie. Který prý tak trochu loutkou nebyl - alespoň pro Bergena. Jaký osud strašidelného dua?

Na konci roku 1978 seděly proti sobě u jídelního stolu dvě ženy - dvaatřicetiletá Candice Bergen a její maminka Frances Bergen. Na své židličce seděl i šestapadesátiletý Charles McCarthy. Byl jako vždy podepřen poduškami a přikryt těžkou drahou přikrývkou. Pouhých devadesát centimetrů vysoké tělíčko ale mělo v místnosti, nad kterou se vznášelo dusivé a napjaté ticho, velkou autoritu. Charles mlčel. „Kde je Kris?“ optal se právník na nejmladšího syna. „Jeho se to netýká, pokud tomu dobře rozumím?“ řekla vdova Frances. Charles nadále mlčel a Candice si pohrdavě odfrkla.

„Netýká. Ono se to netýká nikoho z vás, kromě… éééh… Charlese,“ jukl na mužíčka notář. Charles mlčel. „Tak tedy, přejdeme k závěti vašeho manžela a otce, pana Edgara Bergena. Veškeré své jmění odkazuje…“ posunul si právník brýle na nose, „Charlesi McCarthymu.“ Zavládlo ticho. Mlčel i Charles. Aby ne. Byl totiž dřevěný. Edgar Bergen odkázal veškerý svůj majetek kromě domu (ve kterém ale vymínil pro Charlieho „doživotní“ místnost) své břichomluvecké loutce.

Jeho závěť je i v dnešních poměrech čtení velice zvláštní: „Dělám toto opatření ze sentimentálních důvodů. Jsou pro mě životně důležité kvůli spojení s Charliem McCarthym, mým synem, který byl mým stálým společníkem a který na sebe vzal charakter skutečné osoby. Od něj jsem se neodloučil ani den. Zakládám tímto Fond Charlieho McCarthyho na podporu břichomluvectví.“ A to bylo všechno. Manželka Frances to čekala, pro dceru Candice bylo její vydědění na úkor dřevěného Charlese ranou přímo na solar.

Také na svého dalšího syna z masa a krve pan Bergen nějak zapomněl. Candice se později stala slavnou herečkou a vydala paměti, ve kterých vzpomíná na „Prokletí dřevěného bratra“. V její knize je vykreslen postupný rozvoj nezdravé fixace, kterou táta Bergen přenesl na dřevěnou loutku. Co s Charliem dělali v soukromém životě? To se budete divit. Ale nejdříve trocha historie slavné dvojice Bergen-McCarthy. Oni byli totiž skutečně proslulí. Až nad poměry. A když začal Bergen lidi děsit, bylo asi pozdě, protože jeho myšlenky zcela ovládl Charles.

16. února 1903 se švédským přistěhovalcům Berggrenovým v Chicagu narodil syn Edgar John. Malý Edgar poprvé na ulici spatřil vystoupení břichomluvce - a už se z toho nevzpamatoval. Začal studovat různé příručky, učil se „mluvit“, čímž přiváděl k šílenství svou matku, která vůbec nechápala, kde se to v synovi bere. Odborníci se však později shodli, že Bergen byl břichomluvcem střední kvality - pohyb jeho úst byl viditelný, i když mluvil za Charlieho nebo jiné loutky.

V šestnácti letech začal Edgar manuálně pracovat, mimo jiné jako promítač němých filmů. Tam se seznámil s nejslavnějším břichomluvcem v USA. Harry Lester byl z horlivého mladíka natolik nadšený, že mu dával zdarma lekce. A dobrý umělec tohoto řemesla potřebuje co? Jistě, loutku. Když byl Edgar na střední škole, nechal si vyřezat Charlieho. Borovicový kluk měl „rošťácký“ obličej irského chlapce, za jeho hlavu zaplatil Bergen 35 dolarů (dnes cca 650) a sám si vyrobil tělo. Ani ne metr vysoký Charlie McCarthy byl na světě.

Místo páteře měl násadu od koštěte, trup byl ze dřeva, plastů a hadrové cupaniny. Bergen svému miláčkovi upravil čelist, ovládací mechanismus mluvidel loutky zajistil gumičkou a šňůrou. Charlie dostal skleněné oči, na míru ušitý obleček, klobouk, kožené boty a pravé lidské vlasy. Edgar John Bergen, americký břichomluvec, komik, herec, vaudevillián a rozhlasový performer měl svého parťáka. A už tehdy Charlie působil minimálně podivně, respektive když „ožíval“ pomocí svého pána. Komediální duo se dostalo do rozhlasu, posluchači naprosto šíleli a chtěli je vidět na vlastní oči. To se nadšeným divákům splnilo.

Edgar nechal vysoké školy a začal se plně věnovat břichomluvectví. S pásmem komických výstupů objížděl celé Státy, věrný Charlie spočíval nejprve v krabici, později už si ho majitel bral s sebou do vozu, kde šklebící se loutka seděla na sedadle spolujezdce. V hotelových pokojích měl svou postel, Edgar mu nechal i nosit jídlo. Budiž řečeno, že byli nesmírně populární. Tři čestné Oscary hovoří za vše. Bergen byl velice vtipný šoumen, který dovedl uhodit na strunu tehdejších problémů a střípků ze života celebrit.

Vystupoval jako doprovod slavných - Groucho Marx, Liberace, Henry Fonda, Dinah Shore nebo Frank Sinatra. Ten však možná také trpěl nějakou fobií. Nebo mu bylo jasné, že se v hlavě Edgara Bergena děje něco divného. Charlieho nenáviděl, nemohl se na loutku ani podívat. „Je vtipný, ale vše mi na tom zavání jistým rozdvojením. Je to divné. Divné, po čertech divné. Mám z nich husí kůži a uplivl jsem si pro štěstí. Raději,“ řekl Sinatra na adresu strašidelného dřevěného Charlieho.

To už byl ale břichomluvec se svou figurou slavný a obdivovaný. Měl pravidelně vyprodáno, vydával komiksy a postupem doby se objevoval ve filmech i v televizi. K Charliemu přibylo pár dalších panáků - hloupý Mortimer Snerd, stařenka Effie nebo jižanská dáma v životní velikosti (taky pěkně hnusná!). „Mám je všechny rád!“ zubil se poněkud agresivně sám velký břichomluvec ve vánočním televizním vysílání, kde vedl jakýsi „čtyřrozhovor.“

Prim však vedl Charlie McCarthy, ke kterému začal Edgar Bergen chovat náklonost až prapodivnou. Začalo se šuškat, že Bergen jaksi přestává vládnout rozumem. Neboli - že za něj myslí Charlie a že Bergen ztrácí zábrany. Vypukl totiž ohromný skandál ohledně Mae West, kterou Charlie McCarthy (pořád si musíme uvědomit, že to byl neživý kus dřeva!) velice hrubě urazil. A to jako velice. Na tu dobu nepředstavitelně. O co šlo? „Nemorální, oplzlé, obscénní a špinavé!“ rozčilovaly se přední deníky.

Mae West, v roce 1937 asi pětačtyřicetiletá slavná herečka, byla proslulá svým rozmařilým citovým životem a náhodnými známostmi. Přišla na pozvání Bergena do jeho rozhlasového pořadu. Dvojsmysly se tehdy dřevěnému Charliemu odpouštěly, jednoduše proto, že byl - prostě dřevěný. Lidem úplně vypadlo, že za něj myslí i mluví Edgar Bergen. Do Mae West se však pustil způsobem nevídaným.

Pokud shrneme přepis celého šíleného rozhovoru do dvou vět, bude to asi takto: Charlie McCarthy oznámil, že měl s Mae West sexuální styk. Téměř metr dlouhý Charlie se měl do herečky vtěsnat celý a jelikož je dřevěný, zanechal v těle (v oné části) Mae West dlouhé třísky.

No. V dnešní době asi v pořádku, ale v roce 1937 v živém vysílání? Tak si to představte. A to se začalo dít pořád. Jako kdyby „někdo“ slovutnému břichomluvci a baviči na chvíli odpojil mozek. Vesměs vždy, když měl na klíně svého Charlieho. Nicméně kariéra pokračovala dál, stoupala ke hvězdám, lidé byli vděčni za každý vtip i skandál, jak to tak chodí. A Edgar Bergen se oženil. Překrásnou herečku Frances si vzal v roce 1945. Ale znal ji velice dlouho, celé roky. Začínající modelku spatřil v publiku už v roce 1941.

„Ta má ale dlouhé nohy,“ šeptal mu Charlie před diváky. „Bude to moje maminka?“ Lidé se smáli, až se plácali do kolen, ale nebyla to spíše výstraha? Byla. Vzali se, o rok později se narodila dcera Candice, syn Kris přišel na svět až v roce 1961. A podle memoárů Candice (mimochodem, možná ji budete znát ze seriálu Dr. House, kde si zahrála matku Cuddyové) jí prozatím bratr nechyběl - protože jednoho měla. Charlieho. Je to velice děsivé čtení, pokud si uvědomíme všechny souvislosti. Candice otce milovala, vystupovala jako malé děvče v jeho televizní show, později i ve filmech.

Ale doma, tam byla „ta druhá“ do počtu. Po Charliem. „Umí si někdo představit, jaké to je, dělit se o přízeň otce s dřevěným panákem? Já měla malý pokojíček, Charlie měl velký pokoj s obrovskou postelí, balkónem, koupelnou. Je dřevěný, tatínku, nežije, snažila jsem se. Nechápala jsem to. Otec se vždy otočil a zuřivě se na mě díval. Tohle nikdy neříkej! Je to Charlie a ty se k němu budeš chovat s úctou!!!“ rozepsala se Candice. A to nebylo bohužel všechno.

Jak Candice později napsala ve své biografii Knock Wood z roku 1985, Charlie se stal dominantní osobou v celé domácnosti. Jak toxické prostředí to muselo být, ilustruje pár skutečně neuvěřitelných zážitků. „Byla jsem jen jeho rivalka v boji o otcovu pozornost. Můj táta a já jsme trávili nedělní dopoledne v jídelně. Byl to jen náš čas. Jen já a táta. Užívala jsem si to. Jenže jednou si přisedl Charlie a už zůstal. A hrozným způsobem do mě rýpal. Ty máš ale křivý nos! skřehotal. Ostříhám ti ty hnusné vlasy! klapal tou svou čelistí. A pochopte, to vše říkal můj otec! Můj táta! Který se líbezně usmíval.“ popisovala zážitky s rozdvojeným otcem.

„Pak už to vygradovalo. Když tam byl Charlie, můj táta si ho posadil na jedno koleno a mě na druhé. Stiskl mi krk, až jsem pohnula ústy, pak stiskl Charlieho krk, pohnul svou pusou. Ty couro, šklebil se Charlie. Křičela jsem na něj, strašně jsem křičela, ale nevěděla, na koho mám křičet! Tak jsem ječela na Charlieho, ať jde do pece, ať přestane otravovat, ať mi dá pokoj!“ popisuje Candice. Děsivá figurína provázela celé její dětství i část dospělého života.

„Když jsem se osamostatnila, Charlie mi řekl, že je jen dobře, že jdu pryč. Co na to mám říct. Pak už jsem i zapomínala, že to jsou myšlenky mého otce. Jak já toho panáka nenáviděla! A to, že mě vydědil, s tím jsem počítala, ale rozervalo mi to srdce. Kdyby to dal všechno na charitu, byl by to jistý způsob důstojného rozloučení. Dostal to jeho synek, jeho milovaný Charlie, jeho alter ego. Byl to moc smutný konec, všeho. To, že jsem funkční lidská bytost, je jen moje zásluha. Musela jsem být silná, jinak bych se v tom domě zbláznila,“ doplňuje. Edgar Bergen v roce 1978 vycítil, že je velice nemocný.

Oznámil poslední turné s Charliem, kterého pak poslal „na renovaci“ do slavné řezbářské dílny. „Políbil ho na cestu, povídal si s ním v jeho pokoji.“ řekla Candice. Slavný břichomluvec zemřel 30. září 1978 na onemocnění ledvin. Podle závěti měl být Charlie McCarthy „ubytován“ ve svém apartmá, ale vdova Frances toho měla právě dost. Charlie je nyní uložen v kryté vitríně v Národním muzeu americké historie Smithsonian Institution. Frances manžela přežila o dlouhé roky, zemřela v roce 2006. Candice je nyní 78 let.

Edgar Bergen a Charlie se dočkali i své hvězdy na hollywoodském chodníku slávy. Zcela oprávněně, v dějinách nenalezneme takto populární břichomluvecký pár. Je ale opravdu děsivé, kam až tohle vše zašlo. Bergen podle všeho trpěl nějakou duševní poruchou. Byl fixován na dřevěnou loutku natolik, že jejími ústy nadával vlastní dceři, a ještě ji vydědil. Je opravdu div, že Candice z toho všeho vyvázla se zdravým rozumem.

Umělci mají křehkou duši, to se všeobecně ví. Edgar Bergen však měl duši spíše temnou. Nic to ale nemění na tom, že se spolu s děsivým dřevěným Charliem po dobu téměř padesáti let dotýkali hvězd.

Superstar ventriloquist Edgar Bergen left his daughter Candice nothing when he died — his puppet got a fortune - ABC News, Edgar Bergen (1903-1978) - Find a Grave Memorial, Edgar Bergen – Wikipedie, Charlie McCarthy - Wikipedia, Dokument Ventriloquist na HBO, Časopis Enigma, Frances Bergenová – Wikipedie, Candice Bergenová – Wikipedie, Vanity Fair - Entertainment, Politics, and Fashion News | Vanity Fair