Superman Christopher Reeve ochrnul po pádu z koně. Prosil blízké o vraždu z milosti, dožil se 52 let

V srpnu roku 1994 dostal světoznámý herec a představitel kultovního Supermana/Clarka Kenta nabídku na roli od společnosti HBO. V zapomenutém, ale docela pěkném kriminálním dramatu Mimo podezření (Above Suspicion) měl Christopher Reeve hrát po boku Joe Mantegny nebo Kim Cattrall. Scénář si jako vždy pečlivě prostudoval - dostal roli policisty, který naplánuje svou vlastní vraždu. To se mu líbilo a režisérovi Stevenu Schachterovi předběžně své obsazení odkýval. Jenže…

Zde vystrčil drápky škodolibý osud. Občas nestačíme žasnout, jak si něco (nebo někdo) může s životy lidí pohrávat naprosto prapodivným způsobem! Reevův filmový policista byl totiž upoután po nešťastné přestřelce na invalidní vozík. Christopher Reeve nelenil a aby poznal a pochopil pocity ochrnutého člověka, dostavil se na kliniku ve Van Nuys. Ředitel rehabilitačního ústavu slavného herce přivítal a zeptal se, co u nich pohledává. „Vždyť jste zcela zdravý!“ smál se mu.

193 cm vysoký a mimořádně pohledný Reeve skutečně působil mezi ležícími kvadruplegiky a vozíčkáři nepatřičně. „Chtěl bych kvůli roli ochrnutého policisty, který je po zranění navždy na vozíku, pochopit tuto věc. Usednout do vozíku a být u vás třeba týden, dva. Se vším všudy,“ požádal šéflékaře Percyho Lee Seniora. „To myslíte vážně?“ byl udiven lékař. Reeve mu vysvětlil, jak je to pro něj důležité. Požádal ho, aby se s ním zacházelo jako kdyby skutečně neovládal nohy, včetně intimních úkonů. „Uděláte to pro mě? Rád bych se do všeho vcítil,“ přemlouval doktora Lee herec.

Celebrita jeho ražení vzbudila rozruch už jen svou přítomností, rehabilitační sanatorium ve Van Nuys potřebovalo co nejvíce sponzorů, velkou reklamu, což šéflékař uznal. Nevšední, ale ne nesplnitelné přání Christophera Reeva bylo realizováno. Asi na deset dní usedl na vozík. Bylo o něj pečováno jako o řádného pacienta, nechal si vyprávět osudy dalších vozíčkářů a ve Van Nuys pochopil, jak nesmírně těžké tohle vše je. Nejen pro trpícího člověka, ale i pro jeho okolí, rodinu, personál…

Když se Reeve loučil, zajistil ústavu spoustu sponzorů, předním vchodem odkráčel směr natáčení, role ochrnutého policisty se zhostil s bravurou a režisér si mnul ruce. Po premiéře filmu na Reeva čekala jeho další obrovská vášeň - věrný dvanáctiletý americký plnokrevník jménem Eastern Express, kterému říkal Buck.

Týden po uvedení snímku Mimo podezření v kinech se Reeve v sedle Bucka připravoval na cross-country závod. Bylo odstartováno. Herec měl obavu ze skoků číslo 16 a 17 - vůbec nevěnoval pozornost skoku třetímu, prosté metr a půl vysoké překážce ve tvaru písmene W.

Buck vedený slavným hercem už na překážku najížděl, když tu náhle…

Jaká byla životní pouť Christophera Reeva, nezapomenutelného herce, který se pral s krutým osudem jako lev, i když zprvu žádal své blízké vraždu z milosti?

Christopher Reeve byl vždy středem pozornosti, aniž by to vlastně sám chtěl. Byly mu dány do vínku geny vznešené a starodávné - a opravdu se to odrazilo na jeho vizáži, inteligenci i vystupování. Charismatický Christopher se narodil v New Yorku 25. září 1952 Barbaře Lamb a Franklinu D'Olierovi Reevovi. Matka byla novinářka, otec velký básník, umělec, romanopisec a velice vzdělaný učenec. Původ mnoha předků Christophera Reeva lze vystopovat až do samého počátku kolonizace USA - Christopher byl potomkem slavného Williama Bradforda (zakladatel kolonie Plymouth) a spousta jeho dalších pra pra pra dědů připlula do země na lodi Mayflower.

Politici, šlechtici, francouzská aristokratická větev ze strany jeho matky: všechny tyto slovutné persony amerických dějin předaly své geny Christopheru Reevovi. Chlapec uměl velice brzy hrát na klavír, četl, pokoušel se o psaní románů. Nadmíru talentované dítě se líbilo všem - až na otce. Franklin byl despota, kterého zajímalo jen jediné - výkon. „Musíte víc a víc a víc,“ buzeroval Chrise a mladšího Benjamina k lepším výsledkům v… vlastně úplně ve všem.

„Láska našeho otce se zdála být vždy spojena jen s výsledky. Pokud jsme nedostali dobrou známku, nemluvil s námi celé měsíce. Byl zatrpklý a složitý. Sám na sebe jsem vyvíjel tak hrozný tlak, že jsem působil mnohem starší, než jsem ve skutečnosti byl. Abych získal otcovo uznání, potlačil jsem v sobě dítě a stal se dospělým. Byly to hrozné časy. Toxické. Nemohl jsem pořádně dospět, mít kamarády, hrát si, dělat pitomosti. Protože jsem si nasadil brýle a choval se jako třicátník, abych nerozčílil tátu? Jak to mohl dopustit?“ pokládal si v roce 1998 ve své autobiografii Reeve řečnickou otázku. Manželka Barbara raději vzala kluky a už v roce 1956 proběhl docela drsný rozvod.

Oba rodiče měli později další partnery a spoustu dětí: „Pět nevlastních sourozenců, pak jsem zjistil, že vlastně osm…“ uvedl Reeve víceznačně. Talentovaný, krásný a vysoký sportovec Christopher už na střední škole okouzloval davy žen i mužů. Byl atlet s krásným opáleným tělem. Vynikal úplně ve všem. „Miláček davů, to byl on. Kam vkročil, tam se všichni dívali jen na něj. I dospělí, i učitelé…“ kroutila hlavou s úsměvem jeho bývalá spolužačka. „Ráda bych si s ním začala, to každá, ale byl tak plachý. Jen se usmál, vyhrál nějaký závod, nečekal na nic a šel na hodinu klavíru. Nebo na hodinu herectví. Dokonce zpíval ve sboru! S nikým se netahal, jak se říká. Až to bylo divné a začaly jsme si s roztleskávačkami říkat, že je určitě na kluky!“

O tom, že je Reeve gay se ostatně povídalo dlouho. Jemu to bylo jedno. Objevil v sobě touhu po herectví už v šesti letech, kdy hrál v dětském představení. V patnácti už cestoval s divadelní společností, ale zasáhla maminka: „Jdi za svým snem, buď hercem, ale nejprve vystuduj. Nemrhej svou inteligencí. Titul z univerzity se ti v životě neztratí!“ řekla synovi Barbara. Christopher poslechl. Podal si přihlášky a byl díky excelentně složeným zkouškám přijat na Princeton, Kolumbii, Brown, Cornell, Rutger a Carnegie. Neuvěřitelný výkon. Reeve si vybral Cornell, ale samozřejmě se tam ihned připojil k divadelnímu kroužku, kde hrál spoustu velkých rolí. A také potají filmoval.

Po vysokém a krásném mladíkovi sáhla spousta začínajících režisérů. Televizní filmy z té doby už asi nikomu nic neřeknou, ale viděl je Stark Hesseltin. To byl vysoce postavený filmový agent, který objevil například Redforda, zastupoval Chamberlaina, Douglase nebo Susan Sarandon. Christopher od něj dostal dopis: „Rád bych vás zastupoval. Jste zjevením. Chci se s vámi setkat, ale mluvil jsem s vaší matkou. Ctím její rozhodnutí o úplnosti vašeho vzdělání, takže vám nabízím kursy. Jednou měsíčně budete jezdit do N.Y., kde vás budu představovat a vy se budete učit herectví.“ Tečka. To bylo slovo do pranice! Je jasné, že Reeve na to kývl. A všichni ho chtěli. Dokonce tak moc, že se stal nejobsazovanějším divadelním hercem té doby.

Musel si vzít po třetím semestru rok volna, protože i matka uznala, že „na tom asi něco bude“. Mladého herce s aristokratickým vystupováním poslali na zkušenou do Evropy, Reeve hrál v Paříži, v Anglii u Královské Shakespearovské společnosti, naučil se perfektně francouzsky a po návratu z kontinentu už neměl o čem přemýšlet. „Budu hercem!“ Ale slib matce dodržel. Přestoupil z Cornellu na neméně slavný Juilliard, kde navázal celoživotní přátelství s Robinem Williamsem. Po úspěšné promoci se Christopher Reeve stal hercem na plný úvazek. Exceloval na Broadway, hrál v televizních seriálech a doslechl se, že se připravuje filmová adaptace Supermana.

Po neslavném seriálu Supermanova dobrodružství s tím ale nechtěl mít hrdý a občas trošku nafoukaný Reeve nic společného. Komiksy nesnášel, dával přednost klasikům, o Supermanovi mluvil celý herecký svět, ale jeho se to vůbec netýkalo. Mávl rukou. Jenže domával, když se dozvěděl, že do příběhu létajícího mimozemšťana byl obsazen Marlon Brando a Gene Hackman. „Řekl jsem si, že když tam jsou tyto legendy… Na casting jsem se vydal s tím, že mám nápad na polidštění Kal-Ela z planety Krypton. Chtěl jsem, aby byl Superman vtipný, šarmantní a citlivý. Ne zabiják bez citů…“ Sázka na netradiční pojetí vyšla. Režisér Richard Donner byl vysokým mužem úplně okouzlen a okamžitě v něm Supermana viděl. A viděli i ostatní.

Když v roce 1978 přišel film do kin, vyvolal obrovský poprask. Snímek se okamžitě zařadil mezi klenoty stříbrného plátna a dodnes je naprosto kultovní. Reeve byl v době natáčení velice hubený - za pomoci trenéra a kulturisty Davida Prowse nabral 14 kilo svalové hmoty a jeho převtělování se do zakřiknutého Clarka Kenta bylo jednoduše úžasné. „Když se objeví jako Kal-El, působí jako nadčlověk. Pak je z něj člověk. Ta změna je ohromující. Superman je bůh, který se ocitl na Zemi. Christopher Reeve z něj udělal člověka. Směšně pohledný, s obličejem ostrým a silným jako ostří sekery, jeho neohrabaný, tápající Clark Kent a všemocný Superman jsou prostě dva styly galantnosti a nevinnosti.“ Výstižná charakteristika od filmového kritika z Newsweeku!

Další tři pokračování jsou fanoušky označována mnohdy za úplně hloupá, zvláště poslední dva filmy s komiksovým superhrdinou. Reeve navíc už Supermana nesnášel. Byl ve škatulce, a to herci nemají rádi. „Jsem charakterní herec, nejsem jen Superman!“ snažil se pořád dokola představovat své další role, ale nikoho to nezajímalo. Christopher Reeve moc bohatou filmografii nemá, mimo Supermana můžeme jmenovat například jeho seriálové role v Cesta do Avonlea, Frazier, Smallville, nebo Příběhy ze záhrobí; z filmových rolí Ponorka na dně, Kdysi dávno, Smrtící past, Monsiňor, Bostoňanky, Pilotův návrat, Anna Karenina, Chytrák, Přeladit na život, Sny o smrti, Pád do tmy, Fraška, Soumrak dne, Popínavé květy, Bez řečí, Městečko prokletých…

Reeve si také prožil různé veletoče v soukromém životě. Rozhodně nebyl gay, jak se dlouho spekulovalo. V šestnácti letech byl „zasvěcen“ o mnoho let starší herečkou, kterou nikdy nejmenoval, ale spekuluje se o Katharine Hepburn! Mohl by být tehdy její vnuk. Ale jsou to jen drby. „Začal jsem cítit, že na tom není něco v pořádku,“ uvedl Reeve bez bližšího komentáře nebo jména. Když natáčel Supermana, začal chodit s Gae Exton. Jenže se zamiloval také do Jane Seymour. Slavná sexbomba (a doktorka Quinnová) ale nebyla tou, kdo Christopherovi zlomil srdce - to zlomil ON JÍ.

„Gae mu zavolala, že je těhotná. My jsme se zrovna milovali, když zazvonil telefon. Chris řekl jen Aha, tak to se budu muset vrátit. Oblékl se, políbil mne, zašeptal, abych mu prominula a odešel. Teprve pak jsem pochopila, že to udělat musel…“ komentovala Jane jejich rozchod. Syn Mathew se narodil v roce 1979, následovala Alexandra v roce 1983. V tu dobu žil pár v Anglii a začalo to skřípat. Reeve chtěl do Ameriky, Gae to odmítala. Přátelsky se rozešli, Chris byl sám a děti za ním jezdily na dvouměsíční prázdniny.

Osudová láska na Reeva teprve čekala: v roce 1987 se zamiloval do Dany Morosiny, zpěvačky a herečky. „Nechtěl jsem manželství. Bál jsem se, že dopadneme stejně jako moji rodiče, jako snad všichni v naší rodině. Když jsem ji žádal o ruku, nervozitou mi vše padalo na zem.“ popisoval Reeve. Nakonec si Danu vzal a svazek korunovalo v roce 1992 narození syna Williama  Dana Reeve zůstala jeho ženou až do kruté smrti slavného herce. Ale nepředbíhejme.

Při natáčení Anny Kareniny propadl Christopher Reeve své další vášni, která se mu měla stát už brzy osudnou. Od dětství trpěl alergií na koňskou srst, nemohl se ke koni ani přiblížit, začal okamžitě slzet a kýchat. Jezdecké scény nenatáčel, ale když byl nyní blízko koní, s údivem zjistil, že už žádné projevy alergie nemá. Zkusil tedy začít jezdit a zcela ho to pohltilo. Reeve byl dobrý ve všem, stal se i skvělým jezdcem - za poměrně krátkou dobu se vypracoval v úspěšného závodníka všestrannosti. Koupil si koně a nyní už se ocitáme ve městě Culpeper ve Virginii, kde se 27. května 1995 Reeve v sedle Bucka řítil na třetí překážku ve tvaru dvojitého vé…

Buck před překážkou znenadání z plného cvalu zastavil. Reeve byl vymrštěn ze sedla, ale stále pevně svíral otěže, měl je omotané kolem zápěstí - to bylo zřejmě fatální. Přeletěl setrvačností hlavu koně, při pádu strhl Buckovi uzdu i s udidlem (kůň byl také vážně zraněný, téměř přišel o nozdry a jazyk) a přistál hlavou napřed u paty překážky. Dopadl tak nešťastně, že si roztříštil první a druhý obratel. Odborníci poté vypočítali, že kdyby neměl otěže omotané kolem ruky, dopadl by jinak a jinam - a zranění by bylo také jiné. Ale o tom se skutečně nedá spekulovat.

Jisté je, že Christopher Reeve byl okamžitě a doživotně paralyzován od krku dolů. Těžké zranění mu znemožnilo dýchat - záchranáři přiběhli za tři minuty po strašidelném pádu a museli mu provést tracheotomii. Poté byl herec převezen letecky do nemocnice. Pět dní Christophera drželi pod léky, blouznil, nemohl dýchat, upadal do bezvědomí a zase se probíral.

Když nabyl vědomí, chtěli před ním pravdu tajit, ale samozřejmě se to nedalo - necítil nohy, ruce, bylo jasné, že je zle. „První a druhý obratel - ty jsou zcela zničené. Máte poškozenou míchu. Od krku dolů už nikdy nic neucítíte, dýchat nebudete bez ventilátoru,“ zněl krutý verdikt. V tu chvíli Christopher Reeve usoudil, že bude nejlepší umřít. Jenže sám se nemohl ani zabít. Začal proto žádat lékaře, personál, kamarády, svou ženu. „Zabijte mě!“ prosil zoufale všechny kolem.

„Zničil jsem si život a všem ostatním. Nebudu moci lyžovat, plachtit, házet míč Willovi. Nebudu se moci s tebou milovat. Možná byste mě měli nechat jít. Budu pro vás břemenem. Prosím, udělej to!“ žádal Danu. Jeho žena mu na to odpověděla: „Udělám všechno, co budeš chtít udělat. Je to tvůj život, tvé rozhodnutí. Ale i když to bude na dlouho, budu tady pro tebe. A ty tady musíš být pro děti. Miluji tě. Domluvíme se. Za dva roky, ode dneška za dva roky, pokud ještě budeš chtít zemřít, pomohu ti, i kdybych měla jít do vězení,“ vzpomínala Dana v dokumentu o svém muži, který po jeho smrti spolu se všemi dětmi natočila.

Reeve tehdy zjihl a rozhodl se, že to zkusí. Ty dva roky si dal jako svou vlastní lhůtu života a smrti. Děti s ním bydlely v pokoji, dostal čtyřicet tisíc (!) dopisů od fanoušků z celého světa - klinika musela vyčlenit na jeho poštu speciální komoru! Pak následovala operace, do které všichni vkládali ohromné naděje. Věhlasný chirurg John A. Jane se pustil do tehdy převratného zákroku krčních obratlů, který u kvadruplegika v roce 1995 neměl obdoby.

Lékař protáhl dráty pod oba obratle, použil kus kosti z jeho kyčle, aby se vešla mezi C1 a C2. Pak vložil titanový šroub a spojil dráty s obratli. Vyvrtal díry do lebky Christophera a zajistil tenkým lankem lebku k páteři. Musel přitom přeříznout šlachu na pravé straně Reevova krku, která se zkrátila a hercova hlava zůstala už navždy mírně nakloněna doprava.

Poté se Reeve rehabilitoval, učil se ovládat vozík foukáním do speciálního adaptéru, který dával vozíku pokyny. Zpočátku byl plně připojen na ventilátor, po nezměrném úsilí dosáhl schopnosti dýchat až 90 minut bez pomoci. Každý den pět hodin tvrdě rehabilitoval. V roce 2000 s údivem a šťastným nadšením křičel: „Dano!!! Já hýbu prsty! Letěla jsem k němu a opravdu. Pak začal cítit vpichy injekcí. Pak na těle rozeznal teplou a studenou vodu. Když cvičil v bazénu, tak se dokázal odrazit nohama od okraje. Z beznadějného případu se stala odborná studie, o jeho uzdravování se psaly články do odborných časopisů. To byla naděje, naděje!“ říkala Dana.

„V únoru 2003 se Reeve stal třetím pacientem ve Spojených státech, který podstoupil experimentální proceduru, při níž mu byly do bránice implantovány elektrody, které mu pomohly dýchat bez ventilátoru. Dříve mohl pomocí krčních svalů vhánět vzduch do plic, což vyžadovalo velké úsilí. S membránovým stimulačním zařízením byl schopen normálně dýchat nosem, čímž se mu vrátil čich a normální řeč. Zpočátku mu přístroj umožňoval dýchat 15 minut za hodinu, ale postupem času se to zvýšilo až na 18 hodin denně,“ stojí na stránkách Nadace Christophera Reeva. Tu založil spolu s Danou a pomáhá lidem po celém světě. Christopher začal navzdory svému handicapu žít naplno.

Zahrál si v remake slavného Pohledu z okna, chodil na hokej, předával ceny a zasazoval se o práva zdravotně postižených. Bývalý skvělý herec, pilot, plavec a hrdý otec poskytl spoustu rozhovorů. Apeloval na zlepšení lékařské péče, na bezpečnost při sportech, stal se patronem mnoha nadací. Nestyděl se. Kdekoliv se objevil na svém vozíku, sklidil mnohaminutové ovace vestoje. „Pro všechny byl Superman a Supermanem zůstal i po úrazu. Chtěl tak moc žít, tak moc! Vzpomínal, jak demonstroval v Chile, aby nebyli popraveni tamní herci. To mu šlo o život a jim také! Po těch dvou letech se smál, když si uvědomil, že zrovna dnes je to datum, kdy mě má požádat o zabití,“ usmívala se Dana.

Jenže vše nabralo rychlý spád. Reeve býval často v nemocnici se zápalem plic, postupně se přidal jejich kolaps, krevní sraženiny. Jednou ho Dana špatně usadila na vozík, načež z něj nemohoucí herec vypadl a zlomil si levou ruku. Z prostého pupínku na kotníku se během let stal nebezpečný otevřený vřed, který zhnisal a sepse napadla kost. Christopherovi hrozila amputace nohy, naštěstí ji doktoři odvrátili antibiotiky. Ale bylo čím dál hůř.

Na začátku října 2004 se Christopher Reeve probudil a shledal, že má postel plnou hnisu. Proleženina na zádech, kterou mu celé roky léčili a ovazovali, se najednou provalila ven. Zápach a zával hnisu zažil už mnohokrát, nechal si dekubit vyčistit a všichni mysleli, že se to zase „zavře“. 4. října mluvil v Chicagu v Rehabilitačním institutu, devátého sledoval hokejový zápas svého syna přímo na stadionu. Mimochodem, byl velkým fanouškem Jaromíra Jágra. Když se ten den večer vrátil domů, dostal antibiotika na infekci z rozsáhlé proleženiny.

Jenže v noci upadl do kómatu a byl konec. Christopher Reeve zemřel 10. října 2004 ve věku 52 let. Pitva zuboženého těla provedena nebyla, takže se o příčině smrti spekuluje: šlo zřejmě o souběh všeho možného - totální vyčerpání organismu spolu s reakcí na ona antibiotika. Zdrcená Dana to chtěla řešit, soudit se, ale děti jí to rozmluvily. „Dopřej mu klid,“ objímala ji nevlastní dcera.

Popel slavného Supermana byl rozptýlen ve větru na hřbitově Ferncliff. Dva týdny poté se na obrazovkách objevil jeho poslední režisérský počin - film o ochrnuté Brooke, která vystudovala Harvard. Dana zemřela na rakovinu plic v roce 2009.

Odkaz Christophera Reeva, nezdolného Supermana, spravují jeho děti a vnuci - nadace jede na plné obrátky a pečuje o potřeby zdravotně postižených lidí po celém světě. Pro všechny zůstane navždy vysokým krasavcem z planety Krypton a plachým Clarkem Kentem, který svou Lois zachrání za každou cenu.

Bohužel nebylo v lidských silách zachránit Christophera Reeva, který mohl světu ještě tolik dát.

Zpracováno podle: Christopher Reeve oficiální stránky, ČSFD, Superman Fandom, iDNES, Reflex, Christopher Reeve, Kinobox, Nadace Christophera a Dany