Hitlerova přítelkyně Unity Mitford: anglická šlechtična propadla nacismu, pak si prostřelila hlavu

„Tatínku, byl to nejkrásnější a nejkrásnější a nejkrásnější den mého života. Jsem tak šťastná, že by mi ani trochu nevadilo, kdybych umřela. Řekla bych, že jsem ta nejšťastnější holka na světě. Pro mě je to největší muž všech dob!“ (Unity v dopise svému otci po setkání s Hitlerem)

„Je známá jako Valkýra a vypadá podle toho, včetně svých obřích nohou. Já, milenka největšího muže Německa a celého světa, tu sedím a čekám. A i slunce se mi vysmívá přes okenní tabule!“ (Z deníky Evy Braun)

„Nebyli jsme připraveny na to, co jsme s matkou spatřily – osoba ležící v posteli byla zoufale nemocná. Ztratila 13 kilogramů, měla obrovské vyvalené oči a rozcuchané vlasy, nedotčené od té doby, co jí kulka prošla lebkou. Kulka byla stále v její hlavě, neoperovatelná, řekl doktor. Nemohla chodit, mluvila s obtížemi a byla změněnou osobností, jako když prodělala mrtvici. Žvatlala jako dítě, měla panenku. Neudržela ani moč ani stolici. Nejenže byl její vzhled šokující, ale byla to cizí osoba, někdo, koho jsme neznaly.“ (Sestra Deborah popisuje stav Unity v roce 1939, kdy ji po pokusu o sebevraždu přepravovali Švýcarska do Anglie).

Adolf Hitler a ženy - kapitola mnohokrát omílaná a mnohokrát popsaná. V případě Unity Mitford si však historici nejsou dodnes jisti, zda měla s nacistickým diktátorem poměr intimní. Z její strany by tomu jistě nic nebránilo - Unity byla do Hitlera zamilovaná tak strašně, že dělala doslovné psí kusy, jen aby si jí všiml. Z jeho strany šlo o obdiv spojený s jistou úctou a blahosklonností. Pravdu se zřejmě nikdy nikdo nedozví, ale spekulace stíhala spekulaci. Například i o dítěti, které měla Unity Hitlerovi porodit a dát k adopci.

Unity Mitford svým chováním vyvolala ohromný skandál mezi anglickou šlechtou. Bylo jí to jedno. Zbožňovala svého idola, stála mu po boku při anšlusu Rakouska, hajlovala, dštila síru na Židy, pohybovala se mezi nacistickými prominenty. Až se to všechno sesypalo jako domeček z karet a skončila jako ubohý pomatený ležák s kulkou v hlavě. Děsivý příběh Unity Mitford, Valkýry z Británie.

Když je někdo počat ve městě, které se jmenuje Swastika (Ontario, Kanada), a jeho osud se dále ubírá směrem nacistické Německo, je to minimálně velice zvláštní shoda okolností. Unity navíc „vyfasovala“ druhé jméno Valkýra (Valkyria). Není divu, že se cítila jaksi osudově předurčena ke spojení s Adolfem Hitlerem. Ale nepředbíhejme. Byla dcerou Davida Freemana-Mitforda, což byl druhý baron Redesdale. Matka se jmenovala Sydney Bowles. Rodina Mitfordových patří k anglické šlechtě, jejich kořeny sahají až do jedenáctého století. David a Sydney si pořídili úctyhodný počet potomků - Nancy, Pamelu, Thomase, Dianu, Jessicu, Deborah a Unity, která byla pátá v pořadí a narodila se 8. srpna 1914 v Londýně.

Velká britská šlechtická rodina kladla na své ratolesti ohromné nároky. Všichni žili na opulentním sídle Asthall Manor a děti chodily do prestižních škol. Unity měla velice obtížnou pozici - narodila se po těch „chytřejších a lepších“, jak jí neustále naznačovali rodiče. „Tvoje sestry jsou dokonalé. Ty neumíš nic,“ káral Unity otec. Tak se urazila a začala si budovat pozici rebelky. Byla neposlušná, neučila se, dělala rodině ostudu při různých večírcích britské smetánky. Samé skandály, jen aby se o ní mluvilo - i ve špatném smyslu.

„Myslím, že touha šokovat byla pro Unity velmi důležitá, byl to způsob, jakým se dělala výjimečnou. Když objevila nacismus, zjistila, že je to fantastická příležitost ohromit všechny v Anglii. Považovala to za nejlepší vtip všech dob!“ uvádí životopisec její sestry Diany Jan Dalley. Unity začala být brzy posedlá politikou. Se sestrou Jessicou se neustále hádaly, protože zatímco Unity si ve společné ložnici vyvěšovala portréty Hitlera, Jessica milovala komunismus, takže v „její“ části pokoje visel Lenin. Prapodivné sourozenecké škádlení nebralo konce. Ale jako první udělala skandál starší sestra Diana. A to pořádný.

Opustila svého manžela a začala si románek s Oswaldem Mosleym, což byl zakladatel Britské unie fašistů. Otce mohl trefit šlak, téměř dceru vydědil, ale Diana byla neústupná, zamilovala se a do fašistické organizace přivedla i sestru Unity. Ta těmto ideálům zcela propadla, nosila černé košile, hajlovala, provokovala škrobené britské občany, jednoduše řečeno si koledovala o velký malér. Ten už byl na obzoru. Unity a Diana byly v delegaci Britského svazu fašistů, která mířila do Německa. Kostky byly vrženy.

Rok 1933, Norimberské shromáždění. Diana a Unity nevěřícně zíraly na mumraj lidí, projevy, oslavné hajlování, oheň, atmosféra je naprosto uchvátila. Unity ale nejvíce ohromil Adolf Hitler. „Když jsem ho poprvé spatřila, věděla jsem, že není nikdo, koho bych potkala raději. Uctívám ho. Chci mu být co nejblíže,“ psala v dopise své kamarádce. Okouzlení Hitlerem se změnilo v naprostou posedlost. Musela ho za každou cenu vidět znovu. V létě 1934 se proto Unity nechala zapsat do jazykové školy v Mnichově. Otci namluvila, že chce být lepší dívkou, že se chce naučit německy jako rodilá mluvčí. Otec věřil a nevěřil, nicméně to Unity povolil. Škola sídlila poblíž ústředí nacistické strany a Unity místo učení začala Hitlera pronásledovat.

Ačkoliv byl německým Vůdcem, bylo poměrně snadné ho vidět na veřejnosti, protože byl zvyklý jíst každý den ve stejných kavárnách a restauracích. Když se Unity dozvěděla, že často obědvá v Osteria Bavaria, začala jíst i tam. Dělala vše, co mohla, aby upoutala jeho pozornost. Mělo však uplynout deset měsíců, než Hitler konečně pozval neodbytnou anglickou dívku k sobě ke stolu. Oba si povídali půl hodiny a rychle si uvědomili, že jsou spřízněné duše. Hitler dokonce zaplatil účet (měli klobásu a štrůdl).

Adolf Hitler posléze zjistil, že je opravdu podivně spojena s germánskou kulturou. Uchválilo ho místo Unitina početí (Swastika), čímž se hned pochlubila. Také její prostřední jméno Valkýra Hitler považoval za známku spřízněnosti. A když zjistil, že její děda byl osobní přítelem Richarda Wagnera a překládal antisemitská díla, bylo hotovo. Extrémně pověrčivý Vůdce byl přesvědčen, že mu blonďatou neodbytnou Angličanku seslala prozřetelnost sama. Dokonce ji častoval přízviskem: „Dokonalý příklad árijského ženství.“ Seznámil ji se členy svého „vnitřního okruhu“, nejlépe vycházela s Juliem Streicherem.

Tento neblaze proslulý a opravdu odporný antisemita našel v Unity Mitford pilnou žačku. Unity dokonce publikovala jedovaté články v jeho novinách Der Stürmer.„Angličané nemají ani ponětí o židovském nebezpečí,“ začínal její článek. „Naši nejhorší Židé pracují pouze v zákulisí. S radostí myslíme na den, kdy budeme moci říci Anglie Angličanům! Pryč s Židy! Heil Hitler!“ Svůj text zakončila slovy: „Prosím, zveřejněte mé jméno v plném znění, chci, aby všichni věděli, že nenávidím Židy.“ Až tak, bohužel. Unity Mitford se stala blízkou přítelkyní Adolfa Hitlera a v jeden čas byla po jeho boku vlastně pořád.

V roce 1938 jí Hitler koupil v Mnichově byt. To už v Anglii kvůli jejímu chování zavládlo značné znepokojení nejen ve vysokých kruzích, ale dostala se do hledáčku britské tajné služby, která Unity Mitford prohlásila za kandidáta velezrady a označila ji za „nacističtější než nacisté!“ Unity se stala naprosto posedlou. Byla tak horlivá, že stála po boku Hitlera při anšlusu Rakouska, vystoupila s ním na onen balkon ve Vídni. Eva Braun se rozhodla spáchat demonstrativní sebevraždu. Věděla, že Hitler se takových gest bojí. V Unity viděla obrovskou konkurenci, tak to zkusila a podařilo se.

Adolf Hitler se zalekl, přiklonil se opět k Evě Braun a Unity se z toho poučila - nebyla hloupá. „Pro získání jeho přízně je třeba velkých gest. I těch největších. I těch zoufalých. Jsem s tím srozuměna!“ čteme v dopisech oné kamarádce, která se od ní neodvrátila. Mnoho prominentních nacistů však začalo být vůči Unity podezřívavých. Například Albert Speer ve svých pamětech píše:

„Převládala jedna tichá dohoda: Nikdo se nesmí zmiňovat o politice. Jedinou výjimkou byla lady Mitford, která i v pozdějších letech mezinárodního napětí vytrvale hájila svou zemi a často dokonce prosila Hitlera, aby uzavřel dohodu s Británií. Navzdory Hitlerově odrazující zdrženlivosti se po všechna ta léta nevzdala svého úsilí. Pokračovala v diskusích o možném německo-britském spojenectví s Hitlerem a zašla tak daleko, že dodala seznamy potenciálních podporovatelů a nepřátel. “ Jednoduše řečeno, Unity se „motala“ do Vůdcových plánů až moc. Sice ji pozval ještě v létě 1939 na Berghof, ale už se mu agilní a dychtivá anglická Valkýra poněkud zajídala.

Ještě ji varoval, aby se spolu s Dianou vrátily do Británie, protože válka s ostrovy byla nevyhnutelná. Diana ho poslechla, Unity nikoli. Po vyhlášení války Británii 3. září 1939 to s Unity Mitford doslova seklo - omdlela. Nevěřila, že to Hitler udělá. Na jednu stranu si to prý přála, na druhou byla dle sestry Diany roztrhaná na kusy: „Řekla mi, že pokud by byla válka, že by toto nesnesla, že by nemohla být na světě. Že by se zabila. Nemohla by se dívat, jak se tyto dvě země navzájem požírají. Milovala Německo, ale i Británii. Obě je milovala.“ uvedla Diana v rozhovoru z roku 1999.

Třetího září ráno Unity Mitford vyhledala gauleitera Adolfa Wagnera. Ten ji ujistil, že nebude zadržena jako nepřátelský cizinec, nicméně něco v chování mladé ženy se mu opravdu nezdálo. Raději zavolal své dva pobočníky, aby ji sledovali. Unity jim utekla do mnichovského parku Anglická zahrada. Vytáhla z kabelky perletí vykládaný revolver (dar od Hitlera) a střelila se do hlavy. Možná by bylo pro všechny lepší, kdyby se jí to podařilo. Kulka uvízla v hlavě, Unity byla převezena do nemocnice v Mnichově, kde za ní Adolf Hitler byl. Několikrát. Jenže to už nebyla Unity Mitford, která ho uchvátila.

Ubohá skořápka ženy s kulkou v hlavě už nebyla pro jeho oči. Zaplatil účty za lékaře, vyřídil její návrat domů přes neutrální Švýcarsko a tím pro něj kapitola jménem Unity skončila. Výše zmíněný popis sestry Deborah, která ji v Bernu vyzvedla, zmiňuje rozsáhlé poškození mozku, které Unity utrpěla. Kulka v hlavě byla neoperovatelná, nedala se vyndat, a paseka, kterou v mozku anglické šlechtičny zanechala, byla doslova příšerná. Unity sice mohla mluvit, ale „mlela“ z cesty, chtěla mít děti a pojmenovat syna Adolf - z té doby pochází spekulace o tom, že dítě opravdu porodila a mluvila o svém pravém synovi, ale nic z toho se nepodařilo potvrdit.

Po návratu do Anglie jí samozřejmě hrozilo zatčení a dlouholeté vězení, možná i poprava. Byla ustanovena lékařská komise, která shledala, že Unity Mitford nepředstavuje pro Anglii žádné nebezpečí. „Inkontinentní a žvatlavá pacientka, neustále jen šišlá a žvatlá. Vyžaduje cumel, hraje si s panenkou. Oko v části hlavy, kde uvízla kulka, má vyvalené, ale prý na ně vidí. Nechápe složitější otázky, moc se neorientuje v čase ani prostoru. Mentálně je na úrovni desetiletého dítěte. Označil bych to jako sofistikované dítě. Postupně se opět učí chodit.“ zní zpráva Jamese Leese-Milnea.

Neurochirurg znovu shledal, že kulku nelze vyjmout, navíc se v mozku posunovala, takže Unity měla každý den nějaké „nové“ postižení - začala se neskutečně přejídat, až k zvracení, ztloustla do monstrózních rozměrů. Nebo si vyrvala vlasy. Nebo byla zase téměř normální - vtipkovala, švitořila, aby druhý den jen ležela, „kálela pod sebe a matlala v tom ruce,“ jak zní výpověď Margaret Sewell-Corby, což byla dcera faráře v Hillmortonu, kam byla na faru Unity „uklizena“. Ale když měla své světlé chvilky, dokonce navázala poměr s pilotem RAF. John Andrews musel mít tedy velice silný žaludek, když si uvědomíme všechny souvislosti. Vyzvedával Unity, vozil ji autem a nikdo neví, co s ní dělal.

Unity na všechny otázky odpovídala: „Má mě rád.“ A zasmála se a česala panenku. Tento poměr, pokud se to dá nazvat poměrem, zatrhl ze své moci ministr vnitra, protože mu to přišlo jako zneužívání nemocné ženy (velká pravda) a nechal Andrewse převelet na druhý konec Británie. Když se Unity při pobytu na faře dozvěděla ono historické Vůdce padl!, začala se smát, pak propukla v pláč. „To je dobře, je konec,“ řekla Margaret. Unity ji prudce nakopla do zadku. „To neříkej! To byl největší člověk v dějinách!“ vzpomínala Margaret.

S Unity to šlo z kopce čím dál více. Dovezli ji na návštěvu za sestrou Dianou do vězení, ale už ji ani nepoznala. Považovala Dianu za Evu Braun a smála se, že je konečně za mřížemi. Vše bylo neuvěřitelně zoufalé. Rodina občas brala Unity na dovolené, kde už pak jen seděla ve vozíčku a dívala se na moře nebo na stromy. Po jednom takovém výletě onemocněla a byla převezena do nemocnice. Lékaři usoudili, že se nepokusí kulku odstranit. Bylo to zbytečné.

Unity Mitford měla tak příšerné bolesti hlavy, že nepomáhalo ani morfium a museli ji svázat pouty, protože si rvala z obličeje cáry kůže v naprosté agónii. Zemřela 28. května 1948 ve věku 33 let. Jako příčina smrti se uvádí meningitida způsobená otokem mozku kolem kulky. Pohřbena je ve Swinbrooku. Nápis na jejím náhrobku je zvláštní: „Neříkej, že boj je k ničemu!“

A zvláštní byl i osud Unity Mitford, dívky, která mohla mít vše a ztratila vše. Díky Hitlerovi. A díky sobě samotné.

Zpracováno podle: When Adolf Hitler confidante Unity Mitford came to stay - BBC News, Unity Mitford: When Hitler Took Cocaine - The History Reader : The History Reader, Unity Mitford - Wikipedia, časopis Epocha, My sister and Hitler | Adolf Hitler | The Guardian