Článek
Při procházce malou vesnicí, která je ukryta v brazilské divočině, musí mít návštěvník pocit, že vidí dvojmo. Všude samá dvojčata, mladá, stará, miminka v kočárku, teenageři. Při vjezdu do Cândido Godói užaslé cestovatele vítá cedule s nápisem Země dvojčat. Na náměstíčku pak stojí další symbol tohoto pozoruhodného městečka - socha matky s dvojčaty v náručí. A není se čemu divit - podíl dvojčat ve zdejší populaci je skoro šestkrát vyšší než ve zbytku země, potažmo na celém světě.
Brána do „Země dvojčat“
Dvojčata, všude samá dvojčata…
Každé páté těhotenství v brazilském Candido Godói vede k narození dvojčat. Například v místní malé čtvrti Sao Pedro, kde v malých domcích žije 80 domácností, vyrůstá hned 38 párů dvojčat. Tato rarita je omezena pouze na oblast vesničky Cândido Godói.
Zajímavý fenomén nepřestává fascinovat vědce i genetiky. Proč tomu tak je? Proč se na tak omezeném místě a v malé komunitě rodí tolik dvojčat? Navíc vizáž těchto dětí je zcela jiná, než by se v Brazílii předpokládalo. Děti nejsou snědé, nemají hnědé oči a černé vlasy, naopak. Dvojčata z Cândido Godói jsou vesměs modrooká s čistě bílou pletí a blond vlasy.
Malá, velká, všude samá dvojčata
Děti naprosto odlišné od rodičů - modrooké a blond
Zvýšený výskyt těhotenství s dvojčaty vědci v Cândido Godói pozorují již od šedesátých let 20. století, což se kryje s obdobím, kdy na místo začali proudit německy mluvící imigranti z Evropy. Obyvatelstvo je převážně polského nebo německého původu, přičemž mnoho předků pochází z německého regionu Hunsrück.
Dvojčata se rodí v části obývané etnicky homogenní populací německých přistěhovalců. Ale nikdo nechápe, proč se tak děje. Jak je možné, že právě v takovéto zapadlé vesnici v Brazílii se rodí tolik dvojčat a zcela rasově odlišných od svých rodičů?
Cândido Godói
Vědci pro tuto záhadu mají několik vysvětlení, ale jde spíše o teorie. S jednou takovou teorií přišel v roce 2009 argentinský historik a spisovatel Jorge A. Camarasa. Po mnohaletém výzkumu a bádání zveřejňuje třeskutou hypotézu - může za to Josef Mengele!
Kdo byl Josef Mengele
Osoba Josef Mengeleho (1911 - 1979) je nechvalně známá a už jen vyslovení tohoto jména vyvolává u lidí mrazení. Anděl smrti, který rozhodoval o tom, kdo bude žít a kdo půjde na jistou smrt do plynových komor. Lékař, který v koncentračním táboře Osvětim prováděl hrůzyplné, nelidské a sadistické experimenty na lidech. Dvojčata ho velice zajímala a nechal si je do Osvětimi doslova „svážet“ z celé tehdejší okupované Evropy.
Pokusy, které na dvojčatech dělal, byly tak příšerné, že pouhé čtení popisu těchto „lékařských experimentů“ se nedá dlouho vydržet. Mengele také dostal zadání od samotného Hitlera - zabývat se možnostmi, jak uměle zvýšit pravděpodobnost rození dvojčat, případně vícerčat a tím zajistit po „vyhrané“ válce co nejvíce německé árijské populace pro osídlení dobytých území.
Dr. Josef Mengele
V dubnu 1945 uprchl na západ Evropy jako řadový německý voják. Byl zadržen jako válečný zajetec a vězněn. Ačkoliv byl v zajateckém táboře evidován pod svým skutečným jménem, spojenci neměli ani potuchy, s kým mají tu čest a nakonec ho propustili. Mengelemu pomohl fakt, že si nenechal v podpaží vytetovat krevní skupinu.
V táboře získal novou totožnost - Fritz Hollmann. Po propuštění se skrýval jako nádeník na zemědělské farmě v Bavorsku. Rodinní příslušníci mu pomohli sehnat falešné cestovní doklady na jméno Ludwig Gregor a zaplatili mu jízdenku na lodi do Jižní Ameriky. Dne 20. června 1949 vyplul do Argentiny.
Fotografie Josefa Mengeleho na argentinském dokladu totožnosti v roce 1956
Poté žil nedaleko Sao Paola v Brazílii až do své smrti roku 1979, kdy dostal při plavání v moři infarkt a utopil se. Tělesné pozůstatky Dr. Mengeleho objevili lovci nacistů až 6. června 1985, kdy byla jeho totožnost roku 1992 identifikována pomocí DNA testů.
Camarasova teorie vyvolala doslova poprask. Ale ono to všechno sedí!
Hypotéza Jorge Camarasa se opírá o velice odvážné tvrzení. Podle něj se Mengele během svého působení v Osvětimi zabýval i otázkou, jakým způsobem je geneticky podmíněno početí jednovaječných dvojčat. Existují i indicie, že se pokoušel o umělé oplodnění, čímž by tehdy vlastně předběhl dobu - první dítě ze zkumavky se narodilo v roce 1978.
První výskyt velkého množství těhotenství s dvojčaty v brazilském Cândido Godói se kryje s dobou, kdy se právě do Jižní Ameriky uchýlil Mengele, aby unikl spravedlnosti. Nápadná souvislost mezi dvěma zdánlivě nezávislými událostmi Camarasovi neunikla a rozhodl se pátrat dál.
Děti úplně jiné než jejich rodiče
Myslím si, že Candido Godoi mohla být Mengeleho laboratoř, kde nakonec zvládl uskutečnit své sny o vytvoření nadřazené rasy blonďatých a modrookých Árijců.
Camarasa zjistil, že v Argentině, kde žil před usazením v Brazílii, pracoval na farmě. Tam chtěl Mengele zvýšit porodnost krav. Z Paraguaye pak měl často dojíždět do brazilského Cândido Godói. Camarasa na základě statistik a výpovědí stále žijících svědků došel k teorii, že i zde Mengele prováděl pokusy s genetikou a s umělým oplodněním.
Rudolph Weiss - takový hodný pan doktor
Camarasa vydává knihu Mengele: Anděl smrti v Jižní Americe. V knize zveřejní svou hypotézu o Mengelem a doplňuje podrobnosti. Nejprve se v Cândido Godói vydával za zvěrolékaře Rudolpha Weisse, pak ale začal nabízet ošetření i místním ženám. Pamětníci z města tvrdí, že Mengele/Weiss těhotným ženám podával dosud neznámé preparáty. A pokud žena otěhotněla, s vekou pravděpodobností se narodila dvojčata.
Říkal, že může zajistit umělé oplodnění krav i lidí, což jsme v té době považovali za nemožné, protože jsme o tom ještě neslyšeli.
Třeskutá kniha Jorge Camarasa
Doktor Weiss si získal místní svou dobrosrdečností a ochotou, se kterou objížděl jednotlivá stavení, odebíral pacientům krev a podával jim neznámé léčebné prostředky. Postupně se zaměřoval především na ženy, kterým sliboval odstranění křečových žil, a pečoval o těhotné. Podaná svědectví však nejsou dostatečně rozsáhlá na to, aby poskytla konkrétnější obrázek. Podle Camarasa navíc vědí místní víc, než jsou ochotni přiznat – ze strachu z možných důsledků se totiž stále ještě bojí o minulosti obávaného nacisty promluvit.
Je to blbost. Za dvojčata může tzv. „efekt hrdla láhve“!
Badatelé jeho teorii v odborných kruzích přijímají poměrně vlažně a výskyt takového množství dvojčat vysvětlují prostou genetikou. Všeobecně přijímané – byť ne zcela prokázané – vysvětlení nachází klíč v zákonitostech genetiky.
a zase ta dvojčata…
Efekt hrdla láhve (nebo též efekt zakladatele) nastává v situaci, kdy se určitá populace vyvine z omezeného množství jedinců a její genetická základna je proto užší. To se patrně stalo i v Cândido Godói, kde zpočátku žilo jen několik desítek rodin. Vícečetná těhotenství jsou zde tedy podle všeho částečně dědičná – u žen, které přivedly na svět dvojčata počatá přirozenou cestou, se v předchozích generacích zpravidla takové porody vyskytovaly častěji, než u zbytku populace.
To je taky blbost. Může za to voda!
Další hypotéza nabízí jiné vysvětlení. K němu se přiklánějí i někteří místní obyvatelé. Za dvojčata prý může zdejší pramen. V průběhu minulého století se totiž vesnice modernizovala a lidem začala téct z kohoutku podzemní voda. Prý je teoreticky možné, že voda obsahuje nějakou dosud neidentifikovanou látku, která působí na proces oplodnění. Jenže žádná chemická analýza se zatím nekonala - starosta Cândido Godói nedal k testům svolení a prý ani nedá.
Která teorie je správná? Vědci tápou…
To je ještě větší blbost. Dvojčata se zde rodí od 30. let minulého století. To tu Mengele být nemohl.
Brazilská genetička Ursula Matteo přišla s tím, že podobný jev s dvojčaty se vyskytuje i na jiných místech. Jako příklad uvedla městečko Linha São Pedro, kam byla se svým týmem již dříve pozvaná. Tím se Matteo snažila dokázat to, že vysoký výskyt dvojčat se týká více odlehlých míst a není k tomu potřeba žádného vnějšího přičinění, natož přičinění doktora Josefa Mengeleho.
Navíc uvedla, že dvojčata se v Cândido Godói rodila více než jinde již od třicátých let 20. století. Jenže Matteo toto zjištění nijak nedoložila.
Brazílie. Skutečně zde doktor Mengele pokračoval se svými pokusy?
Vědci Camarasovu teorii odmítají. Mengele sice studoval dědičnost a dvojčata, se svou řezničinou se však určitě nevěnoval genetice. Ta tehdy byla ostatně ještě v plenkách. Navíc zjistili, že většina přistěhovalců pocházela z německého regionu Hunsrück, který se rovněž vyznačuje vyšší porodností dvojčat. Omezená genetická základna malé a uzavřené skupiny kdesi v amazonském pralese pak vykonala své: gen podporující vznik dvou plodů naráz se v místní populaci objevuje častěji.
Camarasova teorie je více než odvážná. Může na ní být zrnko pravdy? Vědci tvrdí, že ne. Ale dosud nikdo nepřišel s jednoznačným vysvětlením toho, proč se zrovna zde, v Cândido Godói, izolované maličké vesnici v Brazílii, rodí tolik dvojčat. Navíc vysloveně „árijského typu“, modrookých a blond. Genetika, Mengele, neznámý prvek ve vodě… Jedna teorie divočejší než druhá. Dozvíme se někdy pravdu?
Zdroje:
