Hotovost jako zbraň: Proč ti peníze sedící na účtu mohou vydělat víc než akcie

Bylo jaro roku 2008 a finanční svět se začínal hroutit. Hypoteční trh v USA se záhy proměnil v apokalypsu, banky se kroutily v posledních smrtelných křečích, a investoři po celém světě prodávali vše, co nebylo přibito k zemi. Jeden muž dělal pravý opak. Warren Buffett - Věštec z Omahy, jak mu říkají - seděl klidně ve svém skromném domě v Nebrasce a čekal. Čekal s miliardami v ruce. A pak udeřil.

V září 2008 - ve chvíli, kdy Goldman Sachs zoufale hledal záchranné lano - Buffettova společnost Berkshire Hathaway vstoupila do banky s pěti miliardami dolarů. Ne jako záchranář z dobré vůle. Jako obchodník, který si pojistil desetiprocentní roční dividendu, výhodné předkupní právo a podmínky, o nichž se řadovému investorovi ani nezdá. Aby to bylo možné, potřeboval jednu věc: mít hotovost připravenou v okamžiku, kdy ostatní propadali panice.

Tato epizoda není pouhým historickým anekdotem. Je to učebnicová ukázka strategie, které většina investorů nerozumí nebo ji odmítá jako příliš konzervativní. Přitom právě v těchto dnech - kdy akciové trhy prochází turbulencemi způsobenými obchodními válkami a geopolitickou nejistotou - nabývá otázka role hotovosti v investičním portfoliu mimořádné aktuálnosti.

V základní logice financí zní hotovost jako nesmysl. Peníze na účtu nevydělávají (nebo vydělávají velmi málo), inflace je každým rokem ohlodává, a zatímco vy sedíte s rukama v klíně, akciové indexy rostou. Data tuto intuici potvrzují: průměrný roční výnos globálních akcií očištěný o inflaci se za posledních 120 let pohybuje kolem pěti procent ročně, zatímco hotovost ve stejném období reálně vydělala přibližně procento. Kdo by dobrovolně volil horší variantu?

A přesto existují investoři - ti nejlepší, nejúspěšnější, s nejdelšími výkonostnými záznamy - kteří hotovost drží strategicky, vědomě a s radostí. Ne proto, že se bojí. Ale proto, že hotovost není jen pasivní odložení peněz. Je to nabitá zbraň čekající na správný okamžik.

Klíčem k pochopení tohoto paradoxu je odlišit dva různé typy investorů. První typ investuje průběžně, pravidelně a pasivně - vkládá peníze každý měsíc do indexových fondů a nevěnuje přílišnou pozornost výkyvům trhu. Pro takového investora je držení hotovosti skutečně ztrátové: každý měsíc, kdy peníze leží ladem, je měsíc promarněný. Druhý typ - a sem patří Buffett i většina velkolepých jmen světového investování - čeká na příležitost. Hledá momenty, kdy trh zpanikářil, kdy prodává výjimečné firmy za ceny průměrných, kdy strach překonal racionalitu. A pro takového investora je hotovost tím nejcennějším aktivem, které může vlastnit.

Buffettův přístup k hotovosti není náhodný rozmaru stárnoucího miliardáře. Je to důsledně promyšlená filosofie, která se s každou krizí osvědčuje znovu. A čísla jsou impozantní.

Na konci roku 2022 držela Berkshire Hathaway přibližně 167 miliard dolarů v hotovosti a krátkodobých dluhopisech. Pak začal Buffett - pomalu, soustavně a s typickou nedramatičností - prodávat. Zbavoval se podílů v Apple, snižoval pozici v Bank of America, a místo aby výtěžek reinvestoval do nových akcií, ukládal ho. Do konce roku 2024 hotovostní rezerva Berkshire dosáhla ohromujících 334 miliard dolarů - v jediném roce ji tedy Buffett prakticky zdvojnásobil.

Tato suma přesahuje veškeré veřejně obchodovatelné akcie, které Berkshire vlastní - a zároveň je vyšší než hotovostní pozice Applu, Amazonu, Alphabetu a Microsoftu dohromady. Aby bylo jasné, o jaké číslice jde: za 348 miliard dolarů by bylo možné koupit všechny kluby NFL a NBA a ještě by zbývalo 34 miliard.

Reakce finančního světa byla předvídatelná. Analytici kroutili hlavami, komentátoři spekulovali o skryté depresi nebo přípravě na megaakvizici. Buffett odpověděl ve svém tradičním stylu - v každoročním dopise akcionářům klidně vysvětlil, že naprostá většina jejich peněz stále zůstává v akciích a že Berkshire bude v amerických firmách investovat navždy. Nic dramatického, žádná apokalyptická varovná slova.

Přesto byly jeho činy v roce 2024 jednoznačné: Věštec z Omahy dával přednost hotovosti před nákupem dalších akcií. A jak se ukázalo, akcie Berkshire Hathaway vzrostly od začátku roku 2025 o více než dvanáct procent, zatímco index S&P 500 ztratil jedenáct procent. Kdo seděl na horách peněz, vydělal na padajícím trhu víc, než vydělali ti, kteří byli plně zainvestováni.

Chcete-li pochopit Buffettovo uvažování o hotovosti, musíte pochopit jeho zásadní přesvědčení o trzích. Trhy nejsou racionální. Jsou řízeny emocemi, stádním chováním, krátkodobým myšlením a informačními zkresleními. A to je přesně ten důvod, proč se čas od času nabízejí výjimečné nákupní příležitosti.

Buffettovo heslo je v investičních kruzích dobře známé: buďte opatrní, když jsou ostatní chamtiví, a chamtiví, když se ostatní bojí. Tato myšlenka přitom není prázdnou poetikou - je to konkrétní návod k akci. A aby ji bylo možné uskutečnit, potřebujete hotovost. Nelze být chamtivý v době paniky, pokud jste všechny peníze investovali v době euforie.

Rok 2008 byl pro tuto filosofii dokonalým zkušebním kamenem. Zatímco penzijní fondy prodávaly, retailoví investoři utíkali z trhu a banky prosily o záchranné balíčky, Berkshire nakupovala. Zmíněná investice do Goldman Sachs nebyla jediná: Buffett v průběhu finanční krize roku 2008 investoval více než 21 miliard dolarů do pěti firem - Goldman Sachs, General Electric, Mars, Dow Chemical a Swiss Re - přičemž jeho následný výnos na úrocích a dividendách dosáhl plné desetiny investované částky.

Čistá matematika těchto obchodů je oslnivá. U Goldman Sachs si Buffett zajistil desetiprocentní roční dividendu z preferenčních akcií a předkupní právo na další nákupy za tehdejší krizové ceny. Když banka v roce 2011 využila možnosti akcie zpětně odkoupit, musela Buffettovi vyplatit jednorázovou dividendu přesahující 1,64 miliardy dolarů - z počáteční investice pěti miliard tak Berkshire získala tři pravidelné půlmiliardové dividendy plus zmíněný mimořádný bonus. Bez hotovosti připravené na takový okamžik by nic z toho nebylo možné.

Existuje scénář, kdy je hotovost jednoznačně lepší volbou než akcie - a je to scénář, který nastane vždy. Otázka je pouze kdy.

Každý větší tržní pokles vytváří příležitost, která je dostupná výhradně těm, kdo ji mohou využít: tedy těm, kdo hotovost mají. Když v březnu 2020 spadly akciové trhy kvůli covidu o třetinu svých hodnot, bylo to pro trpělivého investora s hotovostní rezervou doslova vánoční výprodej. Kdo tehdy nakoupil, vydělal v následujících dvou letech astronomická procenta. Kdo byl plně zainvestovaný a bez hotovosti, mohl pouze přihlížet.

Podobnou logiku popisují i čeští správci bohatství. Finanční poradce Vladimír Fichtner vzpomíná, jak ho zkušenosti s poklesy v letech 2000 až 2003 a pak finanční krizí naučily jednu věc: je dobré mít trochu víc hotovosti, aby bylo možné využít pokles k nákupu, když se objeví příležitost.

Problém s touto strategií ovšem není v záměru, ale ve výkonu. Hotovost jako taktická zbraň vyžaduje dvě věci, které jsou vzácnější, než se zdá: trpělivost a odvahu jednat. Trpělivost vydržet se zainvestovanými penězi čekat, i když trhy měsíce a roky rostou a vaše hotovost leží prakticky ladem. A odvahu nakoupit právě tehdy, kdy titulky v novinách křičí o apokalypse a váš instinkt velí utéct.

Analytik Ben Carlson z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management to popisuje jako past: v době, kdy trhy rostou, investoři čekají na korekci. A když ceny skutečně začnou klesat, čekají, až se trh propadne na dno. Jenže dno málokdy rozpoznají, a tak při dalším růstu zase pouze čekají. Hotovost se tak ze zbraně stává poutem.

Poctivá diskuse o roli hotovosti v portfoliu musí pojmenovat její slabiny, ne jen ctnosti. A těch není málo.

Za prvé, inflace. Hotovost ležící na běžném účtu ztrácí kupní sílu tempem, které sice kolísá, ale v průměru dostačuje na pozvolné eroze majetku. Kdo drží velkou část svého portfolia v penězích na spořicím účtu s úrokovou sazbou pod inflací, reálně přichází o hodnotu. Data jsou v tomto ohledu neúprosná: historická reálná hodnota hotovosti klesá, zatímco akciové trhy dlouhodobě rostou. Cena za trpělivost je reálná a musí být vědomá.

Za druhé, náklady příležitosti jsou obrovské. Výzkum společnosti Vanguard ukázal, že přibližně ve dvou třetinách případů dopadne lépe jednorázová investice než její postupné dávkování - důvod je prostý: trhy dlouhodobě rostou, a pokud peníze leží stranou, investor přichází o tento růst. Čím déle hotovost čeká na ideální příležitost, tím větší ztrátu v porovnání s plně zainvestovaným portfoliem kumuluje.

Za třetí, psychologická past. Čekání na pokles je intelektuálně lákavé, ale emotivně vyčerpávající a prakticky obtížně proveditelné. Někteří investoři prodali své portfolio v roce 1999, čekali s hotovostí na lepší příležitost - a z pohledu toho, co trhy v následujících měsících dělaly, udělali skvělé rozhodnutí. Jenže někteří z nich sedí na hotovosti dodnes. Odložit investici jednou je snadné. Odkládat ji desetiletí je pasivita přestrojená za strategii.

Buffett těchto slabin si je vědom lépe než kdokoli jiný a jeho odpověď na ně je sofistikovaná. Nedrží hotovost v doslova passivním smyslu - na nulovém účtu. Berkshire přeměnila velkou část svých likvidních rezerv do amerických státních dluhopisů, přičemž v jednom čtvrtletí roku 2024 z těchto pozic vydělala 3,5 miliardy dolarů na úrocích. Hotovost tak pracuje - nevydělává jako akcie v době býčího trhu, ale zdaleka nesedí úplně ladem.

Tato strategie má navíc přívlastek, který mnozí přehlédnou: v době, kdy krátkodobé státní dluhopisy nesou slušné výnosy (v nedávných letech kolem pěti procent ročně), není náklad za čekání zdaleka tak vysoký. Buffett si v podstatě platí za opci - za právo nakoupit v budoucnu za výhodné ceny, přičemž za dobu čekání inkasuje úroky.

Analytici oceňují Buffettovu filosofii jako typicky protikladnou: hotovost je zbraní v době, kdy strach žene trhy do iracionálních poklesů. Cílem je být připraven na nákupní příležitosti generačního dosahu, které se v krizi nabídnou - přesně tak, jak tomu bylo v letech 2008 a 2009.

Jeden z nejčastějších argumentů pro navyšování hotovostní pozice zní: trh je příliš drahý, takže raději počkám. Tato logika má určitý základ, ale i skrytou past. Trh může být „příliš drahý“ mnoho let, než se skutečně zhroutí - a investor, který čeká příliš dlouho, přijde o podstatnou část výnosů.

Přesto existují ukazatele, na které zkušení investoři při rozhodování o výši hotovostní rezervy hledí. Jedním z nich je poměr tržní kapitalizace amerického akciového trhu k hrubému domácímu produktu - takzvaný Buffettův ukazatel, pojmenovaný samozřejmě po Věštci z Omahy. Když tento poměr dosahuje historicky vysokých hodnot, signalizuje to nadhodnocenost. Není to zaručený předpovědní nástroj, ale jeden z podnětů k opatrnosti.

Buffett sám při rozhodování o výši hotovostní pozice nikdy nevysvětluje svůj postup v kategoriích „trh je drahý nebo levný“. Jeho přístup je spíše negativní: kupuje firmy, které mu přijdou výjimečně zajímavé za rozumnou cenu. Pokud takové firmy nenachází, jednoduše nenakupuje. A hotovost mu zůstává. Analytik Nicholas Colas ze společnosti DataTrek popisuje dvě hlavní vysvětlení Buffettova přístupu: buď přípravu na zásadní akvizici, nebo přesvědčení, že akciový trh je aktuálně nadhodnocený. Obě interpretace vedou ke stejnému závěru - vyčkávání s hotovostí.

Je snadné říct: Buffett drží hotovost, budu dělat to samé. Jenže mezi Buffettovou pozicí a situací průměrného českého investora je propastný rozdíl.

Buffett má stovky miliard, takže jeho hotovostní rezerva sama o sobě vydělává miliardy ročně na úrocích. Průměrný investor má desítky nebo stovky tisíc korun. Pro něj je náklad za držení hotovosti procentuálně stejný, ale absolutně mnohem bolestivější. Navíc Buffett má analytický tým, dekády zkušeností a přístup k informacím a obchodům, které jsou pro běžného investora nedostupné.

To ale neznamená, že myšlenka o strategické hotovosti pro drobného investora postrádá smysl. Upravená verze Buffettovy filosofie - pro smrtelníky - by mohla vypadat takto:

Jako mladý investor s dlouhým časovým horizontem a žádnými většími plánovanými výdaji je nejlepší strategií pravidelné investování s velmi malou hotovostní rezervou. Čas a složené úrokování jsou na vaší straně, a náklady za čekání jsou příliš vysoké. S narůstajícím věkem, rostoucím majetkem a blížícími se finančními cíli (kupříkladu koupě nemovitosti nebo přechod do důchodu) se ale podíl hotovosti nebo hotovosti podobných nástrojů v portfoliu rozumně navyšuje. Finanční analytici doporučují střednění kategorii investorů s blížícími se většími výdaji podíl hotovosti v portfoliu deset až dvacet procent, přičemž cíleně si odkládat rezervu na nákupy při poklesu trhu alespoň o patnáct procent patří k osvědčeným taktikám.

Hotovost plní v portfoliu trojí funkci: nabízí likviditu pro nečekané příležitosti i osobní potřeby, slouží jako nástroj řízení rizika při medvědích trzích, a dává investorovi psychologický klid nezbytný k udržení dlouhodobé strategie. Tato psychologická hodnota je přitom velmi reálná. Investor, který ví, že má likvidní rezervu, je méně náchylný panikovat při tržních poklesech a prodávat v nejhorší možný okamžik.

Jeden ze základních omylů v diskusi o hotovosti pramení z přesvědčení, že úspěch strategie závisí na přesném načasování. Buffett mě přesvědčil, že hotovost je důležitá - tak si teď počkám na správný okamžik a nakoupím přesně na dně. Tato myšlenka je bohužel iluzí.

Nikdo - ani Buffett - nezná přesné dno trhu. Nikdo neví, jestli pokles, který nastal, je dočasnou korekcí nebo začátkem dlouhodobého medvědího trhu. Ani Věštec z Omahy nebyl schopný předpovědět přesné načasování finanční krize 2008 ani to, jak vážné budou její dopady. Dokázal však předem identifikovat faktory, které mohou krizi způsobit - a byl připraven nakoupit, když přišla.

Umění hotovostní strategie nespočívá v přesném načasování, ale v přibližném rozpoznání příležitostí. Velké poklesy trhu jsou vždy viditelné - jsou doprovázeny masovými titulky o konci světa, obrovskou volatilitou a panikou. Přesně v těchto okamžicích je hotovost nejcennější. Investor nemusí nakoupit na absolutním dně - stačí nakoupit v době velké paniky. To je dostatečně přesné zadání pro strategii, která funguje.

Jaro 2025 přineslo zprávu, která otřásla světem investování: Warren Buffett oznámil, že ke konci roku předá vedení Berkshire Hathaway svému nástupci Grego Abelovi. Po šedesáti letech u kormidla jeden z nejúspěšnějších investorů všech dob odchází. Zanechává za sebou rekordní hotovostní rezervu přesahující 348 miliard dolarů - více, než kolik Berkshire drží ve veřejně obchodovatelných akciích.

Mnozí analytici spekulují, zda Abel bude strategii hromadění hotovosti udržovat, nebo zda ji rychle zainvestuje. Buffett sám naznačil, že Abelovi věří a že jeho nástupce sdílí klíčové investiční hodnoty. Jak se ale ukáže v praxi, zůstává otevřenou otázkou.

Jisté je, že filosofie, kterou Buffett přivedl k dokonalosti, není závislá na jedné osobnosti. Je to přístup k investování, který stojí na jednoduchém, ale obtížně proveditelném základě: trpělivost je vzácná a cenná, a kdo ji má, dostane zaplaceno. Hotovost je fyzickým vyjádřením této trpělivosti. Není to zbabělost. Není to pasivita. Je to příprava.

Dnes, na jaře roku 2026, jsou akciové trhy stále nestabilní. Clá, obchodní napětí mezi velmocemi, nejistota ohledně inflace a ekonomického výkonu - to vše vytváří prostředí, ve kterém mnozí investoři neví, co dělat. Někteří nakupují za každé ceny, přesvědčeni, že „čas na trhu je lepší než časování trhu“. Jiní drží hotovost a čekají. A pak jsou tu tací, kteří nejprve zpanikařili, prodali, a nyní váhají, zda znovu vstoupit.

Buffettova lekce platí pro všechny tři skupiny. Pro první: uvědomte si, že ne všechny investice jsou rovnocenné, a mít trochu hotovosti pro výjimečné příležitosti není prohřešek, ale rozumná pojistka. Pro druhou: přesvědčte se, že vaše čekání má jasnou strategii a jasné podmínky, za nichž hodláte nakoupit - jinak se z trpělivosti stane paralýza. A pro třetí: nesnažte se trefit dokonalý okamžik. V době skutečné paniky stačí mít hotovost a odvahu ji použít.

Warren Buffett strávil desítky let budováním filosofie, která se zdá jednoduchá, ale v praxi ji dokáže uskutečnit jen málokdo. Nejedná se o genialitu v oblasti makroekonomie nebo finančního modelování. Je to disciplína: vydělat, uložit, čekat, udeřit. A pak začít znovu.

Horám peněz, na nichž Berkshire sedí, se mnozí smějí. Buffett se směje spolu s nimi - a tiše si připravuje nákupní seznam.

Zdroje: