Článek
Brněnské kořeny, kde se zrodil herec
Brno, město s bohatou divadelní tradicí, se stalo kolébkou talentu Jiřího Dvořáka. Narodil se zde 4. února 1967, přesněji v obci Modřice nedaleko města, což mu od útlého věku vtisklo moravský temperament a lásku k umění. Jeho rodina nebyla přímo spojená s divadlem, ale mladý Jiří už v pubertě cítil touhu po jevišti. Po maturitě na Gymnáziu Křenová v Brně v roce 1985 se rozhodl pro herectví. Nebylo to snadné – přijímačky na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU) jsou notoricky tvrdé. Přesto se mu podařilo uspět a v roce 1990 absolvoval činoherní herectví s vyznamenáním.
Během studia se Jiří Dvořák rychle prosadil. Už v prvním ročníku hostoval v Mahenově činohře Státního divadla v Brně, kde si vyzkoušel první profesionální role. Tyto zkušenosti byly pro něj klíčové; naučil se základy řemesla pod vedením zkušených mentorů. „Divadlo je nedůstojné povolání,“ řekl jednou v rozhovoru, což odráží jeho skromnost i hluboké porozumění profesi, kde se herec musí neustále vrhat do ostudy a zranitelnosti. Po absolvování získal angažmá přímo v tomto divadle, kde působil od roku 1989 do 1992. Mezi jeho rané role patřily postavy v klasických hrách, které mu pomohly vybudovat pevné základy.
Před nástupem na JAMU si Jiří Dvořák vyzkoušel i amatérské divadlo. V letech 1985–1986 pracoval jako elév v Severomoravském divadle v Šumperku, což byla jeho první konfrontace s profesionálním prostředím. Tyto měsíce byly plné fyzické práce – malování kulis, údržba jeviště – ale i pozorování herců, kteří se stali jeho idoly. Brno mu zůstalo v srdci; i dnes se vrací do svého rodného města, kde oceňuje klid a inspiraci moravské krajiny. Tato fáze života ho naučila vytrvalosti – herectví není jen sláva, ale i tvrdá práce v zákulisí.
První kroky na filmovém plátně a televizních obrazovkách
Kariéra Jiřího Dvořáka se brzy rozšířila za hranice divadla. Jeho filmový debut přišel v 90. letech, kdy se objevil v menších rolích v televizních filmech. V roce 1991 natočil „Pravda visí na vlásku“ a „Případ Salieri“, kde si vyzkoušel historické a dramatické žánry. Tyto snímky byly pro něj cenné zkušeností – natáčení podle scénáře se lišilo od živého divadla, kde není druhý šanci.
V 2000. letech přišel první větší úspěch. V roce 2002 si zahrál detektiva ve filmu „Vyvraždění rodiny Greenů“ v režii Jiřího Stracha, což mu otevřelo dveře do mainstreamové kinematografie. Tato role byla klíčová; ukázala jeho schopnost ztvárnit složité postavy s hloubkou. O rok později následovaly „Nekonečná neděle“ a „Stará láska nerezaví“, kde se projevila jeho komediální strana. Jiří Dvořák se rychle stal vyhledávaným hercem pro televizní projekty. Seriál „Pojišťovna štěstí“ z let 2004–2006 mu přinesl popularitu mezi širším publikem – zahrál si v desítkách epizod, kde sténal postavy plné absurdity každodenního života.
Mezi významné televizní role patří i účinkování v „Ulice“ nebo „Místo nahoře“. V roce 2005 přišel průlom s rolí čerta Uriáše ve vánoční pohádce „Anděl Páně“ od Sisa Drápala. Tato postava, plná diabolské ironie a charismatu, se stala ikonou. Jiří Dvořák v ní spojil humor s temnotou, což diváci milovali. Pokračování „Anděl Páně 2“ v roce 2016 jen upevnilo jeho status. „Uriáš je role, kterou miluji, protože mi umožňuje být špatný bez následků,“ komentoval herec v jednom z rozhovorů. Další filmy jako „Zemský ráj to na pohled“ (2009), kde hrál Petra Hána, nebo „Toman“ (2018) jako brigádního generála Josefa Bartíka, ukazují jeho rozmanitost – od historických dramat po thriller.
Filmografie Jiřího Dvořáka je bohatá a chronologicky se rozrůstá. V 90. letech to byly převážně TV filmy jako „Tvář za sklem“ (1992) nebo „Vůně vanilky“ (2001). V 2000. letech přidává „Operace Silver A“ (2007), kde exceloval v akčních scénách. Novější práce zahrnují „Pohádkář“ (2014) jako Michala, „Strašidla“ (2016) jako vodníka Bublu nebo „Zbojník“ (2023) jako probošta Miroslava. V roce 2024 natočil „Léto s Evženem“ v roli Evžena a v 2025 čeká „Cukrkandl“ jako továrníka Štorcha. Každá role přináší nový rozměr – od pohádkových bytostí po reálné historické figury.
Divadlo: Srdce jeho umělecké duše
Divadlo zůstává pro Jiřího Dvořáka jádrem jeho kariéry. Po brněnském angažmá se v roce 1992 přesunul do Městského divadla v Brně, kde působil až do 1999. Zde si zahrál v hrách jako „Hrátky s čertem“ nebo „Višňový sad“. Tato etapa mu umožnila experimentovat s moderním repertoárem i klasikou.
V roce 1999 přišel velký skok – nabídka z pražského Divadla na Vinohradech. Jiří Dvořák se stal členem souboru a zůstal zde nejdéle, až do současnosti. Vinohrady jsou pro něj domovem; zde ztvárnil ikony jako Macbeth v Shakespearově tragédii, Bolingbrokea v „Richards II.“ nebo Arthura Goringa v Wildeově „Ideálním manželovi“. Další významné role zahrnují Cyrana z Bergeracu, Willyho Loman v „Smrti obchodního cestujícího“ nebo Šmerala v „Adině“. „Hrát divadlo je pořád nervák, i po těch letech,“ přiznal v rozhovoru pro iDNES.cz. Jeho přístup je intenzivní – cvičí hodiny, aby dosáhl autentičnosti.
Po roce 2015 se více věnoval filmu, ale v roce 2023 se vrátil na jeviště v Divadle Bolka Polívky. Tento návrat byl pro něj osvěžující; hraje v „Ohni a popelu“, kde spojuje svou zkušenost s novými výzvami. Divadlo pro něj není jen práce, ale terapie – umožňuje mu prozkoumávat lidskou psychiku. Kromě hraní se věnuje i dabingu a nahrávání audioknih, kde jeho hlas oživuje postavy v rozhlasových hrách nebo dokumentech jako „České tajemno“.
Taneční sen: Triumf v StarDance
Nečekaný zvrat přišel v roce 2018, kdy se Jiří Dvořák zúčastnil soutěže „StarDance …když hvězdy tančí“. Přesvědčila ho dcera Anička, která toužila vidět otce v novém světle. S partnerkou Lenkou Norou Návorkovou vytvořili chemii, která ohromila porotu i diváky. Vyhráli 9. řadu, porazivši v finále Pavlu Tomicovou a Michala Vránu. Jejich freestyle na píseň z „The Greatest Showman“ byl vrcholem – plný energie a emoce.
„Vzpomínám na to jako na úplné peklo,“ řekl později v rozhovoru pro Deník.cz. Trénink byl náročný; Jiří, tehdy 51letý, musel překonat fyzické limity. Ale vítězství mu přineslo novou popularitu a sebevědomí. Dodnes se objevuje v StarDance Tour, kde sdílí zkušenosti. Tato epizoda ukázala, že herec je univerzální umělec – tanec prohloubil jeho herecký výraz.
Osobní stránka: Rodina, láska a charita
Život mimo jeviště je pro Jiřího Dvořáka stejně důležitý. První manželství s Yvettou Tannenbergerovou skončilo rozvodem, ale druhé s herečkou Barborou Munzarovou (2002–2009) přineslo dceru Annu, narozenou v 2002. Anička je jeho hrdostí; inspirovala ho k StarDance a dnes studuje herectví. Po rozvodu měl vztah s Jitkou Randárovou (2009–2021), od 2022 je s Martinou Zábranskou.
Jiří Dvořák je aktivní v charitě. Podporuje projekt Move for Life, kde cvičí s onkologickými pacienty. „Špatný je herec, který nevydrží dvě hodiny ostudy,“ říká o svém přístupu k životu. V rozhovorech mluví o dabingu – hlasuje postavy v „Dallasu“, „Hře o trůny“ nebo Jamese Bonda. „Jednou jsem roztrhal smlouvu před natáčením,“ přiznal v podcastu Novinky.cz, když odmítl roli, která neseděla jeho etice.
Budoucnost: Nové role a odkaz
Dnes, v 58 letech, Jiří Dvořák zůstává aktivní. Natáčí „Sanitku 2“, kde se vrací k rolím z 90. let, a plánuje divadelní projekty. Jeho kariéra je důkazem, že vytrvalost vítězí. Od brněnského chlapce po tanečního krále – jeho příběh inspiruje.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Dvořák_(herec)
https://www.csfd.cz/tvurce/9112-jiri-dvorak/biografie/
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-soutez-stardance-vyhral-jiri-dvorak-40262503
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jiri-dvorak-rozhovor-herec-divadlo-navrat-ohen-a-popel.A240502_162215_lidicky_ceve
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-rozhovory-herec-jiri-dvorak-uz-jsem-starej-na-to-abych-delal-hloupe-veci-herectvi-je-nedustojne-povolani-99976
