Článek
Když se v červenci 2005 narodila v Olomouci holčička s velkýma očima po tatínkovi, nikdo netušil, že jednoho dne bude její tvář zdobit obrazovky v nekonečném seriálu, který sledují statisíce Čechů. Kateřina Ujfaluši přišla na svět do rodiny, kde se o úspěchu mluvilo denně – její otec Tomáš Ujfaluši byl tehdy už uznávaným obráncem, který bránil barvy Sigmy, Sparty i zahraničních klubů jako Galatasaray nebo Fiorentina. Matka, bývalá modelka stejného jména, přinesla do domu estetiku a eleganci. Malá Katka ale od první chvíle tíhla k něčemu jinému než ke sportu.
Její první kroky na jevišti přišly brzy. Už jako dítě stála na prknech v muzikálu Ferda Mravenec a zpívala roli Malého mravenečka. Publikum ji milovalo, rodiče ji povzbuzovali. Pak přišel Shrek, kde ztvárnila malou Fionu a s turné projela republiku až do února 2020. V Divadle Broadway se objevila v Muži se železnou maskou. Zpěv byl jejím snem, herectví se k němu přidalo přirozeně. „Dlouho jsem si myslela, že se budu věnovat převážně zpěvu,“ přiznává dnes. Hudba ji naplňovala, ale divadlo jí ukázalo, jak silný je příběh vyprávěný tělem i hlasem.
Když jí zavolali s nabídkou na casting do Ulice, byla na dovolené. Seriál neznala, netušila, jak obrovský fenomén to je. Přesto řekla ano. Od roku 2020 hraje Žofii Duškovou, dívku, která prošla rozvodem rodičů, sebepoškozováním i hledáním opory v rodině Klímových. Postava rostla s ní. Zpočátku točila párkrát do měsíce, dnes je Žofka jednou z hlavních tváří příběhu v pražské ulici. „Když se podívám na záběry před dvěma lety, nepoznávám se,“ říká. Stejně jako ona se i její hrdinka proměnila – z impulsivní holky v mladou ženu, která se učí stát si za svým.
Žofka ji naučila věci, které v reálném životě ještě nezažila. Být dotěrná, když je to potřeba. Říkat svůj názor nahlas. A hlavně – soustředit se na sebe, i když okolí soudí. Scéna sebepoškozování byla pro ni zkouškou. Musela se naučit nevnímat kamery, štáb, diváky. Ten moment jí pomohl i s vlastními nejistotami na začátku natáčení, kdy si připadala méněcenná mezi zkušenými kolegy. Dnes už ví, že čím víc diváci reagují, tím lépe roli zvládla. „Zlost, kterou na někoho máte, přenesete do role a osvobodíte se,“ uvažuje o možnosti, že by se její postava stala zápornou.
Natáčení ovšem zasahuje do všeho. Volné víkendy, dovolené, plány s přáteli – to všechno je luxus. Škola se musí dohánět doma, někdy celý týden chybí ve třídě. Přesto ji to nenaplňuje hořkostí. Naopak. „Ulice mi dala zkušenosti, komunitu a kontakty,“ shrnuje. A také přátele. S hercem Karlem Klementem, který hraje Michala, sdílí nejen seriálový vztah, ale i chemii, kterou diváci milují. Jejich první milování, hádky i smíření sledují tisíce očí. Kateřina přiznává, že by si se současnou Žofkou šla na kávu. „Ze začátku byla trošku mrcha, ale teď je to fajn holka.“
Podobnost s otcem je nepopiratelná. Stejné oči, pusa, tvar obličeje. Výraz má po mámě. Povahou se proměnila – dříve stresařka jako matka, dnes pohodářka. Tomáš Ujfaluši je jejím nejvěrnějším fanouškem. Vstává v pět ráno, aby si pustil reprízy Ulice, a posílá jí videa s poznámkami. „Taťka je pyšnej hodně. Ten to miluje. Vždycky, když jedu k němu na večeři, tak koukáme na Ulici každý den,“ směje se. Podporuje ji ve všem. Jen jednu věc by spolu nezvládli – hraní deskových her. Oba jsou příliš soutěživí. „Při jedné věci bychom se pozabíjeli,“ přiznává s humorem.
Rodina ale není jen idyla. Babička, která měla před čtyřiceti lety šanci na hereckou roli, ale otěhotněla s její matkou, teď radí nekompromisně. „Babička je docela iracionální, upřímná, takže mi to řekne na plnou pusu.“ Maminka přidává svou dávku kritiky. Kateřina přiznává, že ji to nejdřív naštve. Pak ale uznává, že ji to posouvá dál. „Ve finále jsem za to ráda, protože mě to aspoň někam posouvá a snažím se dovzdělávat.“ Otec kritizuje méně, ale sleduje každý detail. Komplikované vztahy mezi generacemi jí pomáhají rozumět i vlastní postavě, jejíž rodiče procházejí rozvodem.
Jméno Ujfaluši s sebou nese stín. Posměšky, že má vše zadarmo, že je to jen díky tatínkovi. „Myslím si, že doteď to pořád nějak v lidech je a asi vždycky bude,“ říká. Snaží se to nevnímat. Zaměřuje se na lidi, kterým záleží. Hejtři? Zatím žádní velcí. Komentáře pod příspěvky jsou většinou pozitivní – že jí to s Michalem sluší, že jsou roztomilí. Přesto ví, že veřejný život přináší i negativní energii. Naučila se ji filtrovat.
Vedle herectví ji čeká další cesta. Studuje psychologii v angličtině na mezinárodním gymnáziu, které už dokončila. Proč zrovna psychologie? „Lidé se mě často ptají, proč jsem nešla na DAMU, ale v Česku bohužel nemáme školy, které by se věnovaly herectví před kamerou.“ Chce skloubit oba světy. A má konkrétní sen – stát se psycholožkou fotbalistů. Vidí, jak sportovci bojují s tlakem, zraněními, veřejným míněním. Otec jí dal příklad, jak tvrdý ten svět je. „Chci pomáhat lidem, kteří mají podobné problémy jako já viděla u taťky.“
Osobní život se nevyhnul zvratům. Dlouho chodila s spolužákem, fotbalistou. Matka jí vztahy se sportovci v dospívání zakazovala, otec byl zpočátku zmatený, pak se s přítelem sblížil. Láska vydržela šest let. Pak přišel rozchod. Krátce po dvacátých narozeninách. Tehdy se o ní psalo jako o dívce, která „vyrostla z roztomilé holčičky v kočku“. Dnes září. „Byla to otázka času,“ naznačila v jednom rozhovoru. Volný čas věnuje golfu, který cvičí trpělivost, nebo tenisu. Miluje tapiokový čaj s liči želé a online testy „jaká postava ze seriálu jsi“.
V Ulici se objevila i v menších rolích v jiných projektech. V Pálavě hrála Báru, kamarádku Elišky. Otec tam měl epizodku vedle Terezy Kostkové. V Modrém kódu měla hostování už v roce 2017. Letos ji čeká mini role v českém filmu. Vyhledává castingy, chodí na workshopy. Sní o pohádce, kde by byla princeznou, nebo o biografickém filmu s velkou proměnou. „Eventuálně bych určitě chtěla zkusit i zahraničí, ale myslím, že mám ještě čas.“
Každý den je pro ni balanc. Mezi natáčením, školou, rodinou a vlastním růstem. Rodiče ji učili, že nejdůležitější je být šťastná. Trávit čas s blízkými, občas se nudit, nabíjet energii. To jí pomáhá, když přijde únava z neustálého tempa. Žofka ji naučila impulsivitu, ale i nadhled. „Někdy člověku nestojí za to si kazit den kvůli jedné maličkosti.“ A tatínek? Ten ji učí vytrvalosti, kterou poznal na hřišti. I když spolu nesednou k Člověče, nezlob se.
Kateřina Ujfaluši dnes stojí na rozcestí. Herečka, která už není jen „dcera slavného fotbalisty“. Studentka psychologie, která chce léčit duše sportovců. Mladá žena, která prošla rozchodem, kritickými hlasy rodiny i vlastními pochybnostmi. Přesto se usmívá. Protože ví, že každá role, každá chyba i každé pochopení ji posouvají dál. V ulici plné příběhů si píše ten svůj – vlastními slovy, vlastním tempem.
Až se jednoho dne podívá zpět, uvidí dívku, která zpívala v dětském muzikálu, pak vstoupila do seriálu, který ji změnil, a nakonec spojila umění s pomocí druhým. To je příběh, který stojí za to sledovat. Nejen na obrazovce.
Zdroje:
https://www.kinobox.cz/osobnosti/1634329-katerina-ujfalusi
https://www.extra.cz/komplikovane-rodinne-vztahy-kateriny-ujfalusi-za-sve-herectvi-schytava-poradnou-cocku-1ac23
https://www.lifee.cz/hvezda-ulice-katerina-ujfalusi-o-slavném-tatovi-podporuje-me-ve-vsem-ale-pri-jedne-veci-bychom-se-pozabijeli-2ea9b
https://www.iglanc.cz/rozhovory/herecka-katerina-ujfalusi-ze-serialu-ulice/
https://www.csfd.cz/tvurce/761489-katerina-ujfalusi/prehled/
