Robert E. Howard: Barbar z Texasu a mistr temnoty

Byl vizionářem, který mísil historii, mýty a hrůzu do explozivního koktejlu. Jeho život, plný touhy po dobrodružství a stíhaný démony deprese, skončil tragicky mladě, ale dílo žije dál. Zvláště povídka „Holubi z pekla“ ukazuje Howardovu mistrovskou ruku v hororu, kde se jižanská gotika prolíná s nadpřirozeným strachem, a stala se inspirací pro filmy, komiksy i televizní adaptace.

Představte si chlapce, který vyrůstá v drsném Texasu na počátku 20. století, kde se prach z prérií mísí s příběhy o kovbojích a indiánech. Robert Ervin Howard se narodil 22. ledna 1906 v malém městečku Peaster v Parker County, Texas, jako jediný syn lékaře Isaaca M. Howarda a Hester Jane Ervin Howardové, ženy s irskými a skotskými kořeny, která mu vštěpovala lásku k poezii a starým ságám. Jeho otec byl cestujícím doktorem, což znamenalo, že rodina se často stěhovala – z Peasteru do Seminole, Bronte, Poteet, Oran, Wichita Falls, Bagwell a nakonec do Cross Plains v roce 1919, kde Howard strávil většinu svého života. Tato nomádská existence ho vystavila různým tvářím amerického Západu, od boomu naftových polí po ospalé venkovské osady, což se později odrazilo v jeho příbězích plných surové energie a historických motivů.

Jako dítě byl Howard slabý a často nemocný, což ho vedlo k intenzivnímu čtení. Pohlcovaly ho dobrodružné romány Jacka Londona, Edgara Rice Burroughse a Rudyarda Kiplinga, ale také staré norské ságy a keltské mýty. Vliv Thomase Bulfincha a jeho „Bulfinch's Mythology“ byl klíčový pro tvorbu jeho fantasy světů. Aby posílil své tělo, začal s boxem a kulturistikou, což se stalo jeho vášní – sám se označoval za amatérského boxera a psal příběhy o zápasech, jako byla série o Sailoru Steve Costiganovi. Tato fyzická transformace odrážela jeho touhu po síle a nezávislosti, kterou promítal do svých hrdinů: mužů, kteří bojují s mečem v ruce proti temným silám.

Howardův vstup do světa literatury byl rychlý a ambiciózní. Ve věku patnácti let napsal svou první povídku „Spear and Fang“, kterou prodal do časopisu Weird Tales v roce 1925 za 16 dolarů. Tento magazín, redigovaný Farnsworthem Wrightem, se stal jeho hlavním odbytištěm. Howard psal rychle a prolificky – od fantasy přes horor, westerny, historické příběhy až po detektivky. Jeho styl byl dynamický, plný akce a živých popisů, což perfektně sedělo k pulpové éře, kde čtenáři toužili po levném úniku z Velké deprese.

Mezi jeho rané úspěchy patří série o králi Kullovi z Atlantidy, který debutoval v „The Shadow Kingdom“ v roce 1929. Kull byl prototypem pro jeho nejslavnější postavu – Conana z Cimmerie. První Conanův příběh „The Phoenix on the Sword“ vyšel v prosinci 1932 v Weird Tales a rychle si získal fanoušky. Howard vytvořil hypotetický předhistorický svět Hyborie, inspirovaný reálnou historií, kde se mísí prvky starověkých civilizací s magií a barbarstvím. Conan, surový válečník s morálním kódexem, se stal symbolem sword-and-sorcery žánru, který Howard prakticky vynalezl.

Howard nebyl osamělý vlk – udržoval bohatou korespondenci s jinými autory, zejména s H. P. Lovecraftem, se kterým si psal od roku 1930. Tato výměna ovlivnila jeho hororové příběhy, kde se objevují prvky kosmické hrůzy, jako v „The Black Stone“ nebo „The Thing on the Roof“. Lovecraft ho nazýval „Bob Two-Gun“ pro jeho lásku k zbraním a texaskému folklóru. Dalším přítelem byl Clark Ashton Smith, s nímž sdílel zájem o exotické kultury a poezii.

Howard byl také plodným básníkem – napsal stovky básní, často inspirovaných keltskými legendami nebo texaskými tématy. Jeho poezie, jako „The Song of the Bats“ nebo „The Ride of Falume“, ukazuje citlivější stránku muže, který ve svých příbězích glorifikoval násilí. Vliv na něj měly i historické postavy jako El Borak (inspirovaný T. E. Lawrencem) nebo Solomon Kane, puritánský dobrodruh bojující proti zlu v Africe.

Život v Cross Plains nebyl idylický. Howard žil se svými rodiči v malém domě, kde se staral o nemocnou matku, která trpěla tuberkulózou. Jeho otec byl často pryč, takže zodpovědnost padla na něj. Tato situace ho trápila a přispěla k jeho depresi. Navzdory úspěchům – v roce 1936 vydělával psaním slušně – se cítil uvězněný v maloměstě, toužil po dobrodružstvích, která žil jen ve svých příbězích.

V červnu 1936, když mu lékaři sdělili, že matka je v kómatu a neprobudí se, Howard se rozhodl pro tragický krok. 11. června si vzal život pistolí v autě před domem, ve věku pouhých 30 let. Jeho poslední slova prý byla: „All fled, all done, so lift me on the pyre; The feast is over and the lamps expire.“ – citát z básně Viola Garvina. Matka zemřela následující den.

Howardovo dílo nezemřelo s ním. Jeho agent Otis Adelbert Kline zajistil posmrtné publikace, a v 60. letech zažil renesanci díky L. Sprague de Campovi a Linu Carterovi, kteří upravili a doplnili Conanovy příběhy. Filmy jako „Conan the Barbarian“ (1982) s Arnoldem Schwarzeneggerem přinesly jeho svět k milionům diváků. Ovlivnil autory jako Michael Moorcock, Fritz Leiber nebo dokonce George R. R. Martina, jehož „Hra o trůny“ nese stopy Howardova brutálního realismu.

Howardův vliv se táhne i do komiksů (Marvel's Conan), her (Age of Conan) a literatury, kde sword-and-sorcery žánr kvete díky němu. Jeho příběhy o rasismu, civilizaci a barbarství jsou dnes analyzovány v kontextu doby, ale zůstávají timeless díky surové síle.

Mezi Howardovými hororovými klenoty září „Holubi z pekla“ – povídka, která dokonale zachycuje jižanskou gotiku a nadpřirozený teror. Napsaná koncem roku 1934, vyšla posmrtně v květnu 1938 v Weird Tales. Příběh sleduje dva přátele, Griswella a Brinera, kteří přenocují v opuštěném plantážním domě v Louisianě, kde se dějí strašidelné věci. Holubi, symbol smrti v místním folklóru, signalizují příchod zuvembie – zombie-like bytosti inspirované voodoo a otrokářskou minulostí Jihu.

Howard mistrně buduje napětí: temný dům Blassenville, kde se skrývá tajemství vražd a kletby, je plný stínů a šelestu křídel. Hlavní hrdina Griswell utíká v panice, jen aby se vrátil s šerifem Bucknerem a odkryl pravdu o sestře Joan, která se stala zuvembie po kletbě voodoo kněžny. Povídka mísí rasové napětí, otroctví a nadpřirozeno, což ji činí nejen strašidelnou, ale i sociálně komentující.

Tento příběh inspiroval mnoho adaptací. V roce 1961 ho zpracovala TV série „Thriller“ Borise Karloffa, režírovaná Johnem Newlandem, s Brandonem deWildem v hlavní roli – epizoda je považována za jednu z nejděsivějších v historii televize. V roce 2008 vyšla komiksová adaptace od Joe R. Lansdalea a Nathana Foxe u Dark Horse Comics, která aktualizovala příběh pro moderní čtenáře. Lansdale přidal prvky jako rasismus 30. let, což posílilo Howardův originál.

„Holubi z pekla“ ukazují Howardovu všestrannost – zatímco Conan je o síle, tato povídka je o bezmoci před neznámým. Stephen King ji označil za jednu z nejlepších hororových povídek 20. století. Její atmosféra pomalého hororu, kde se strach buduje skrz detaily jako pískání na schodech nebo holubi na střeše, ovlivnila filmy jako „The Conjuring“ nebo „Get Out“.

Dnes je Howard ctěn nejen jako pulpový hrdina, ale jako literární inovátor. Jeho příběhy byly přeloženy do desítek jazyků, včetně češtiny, kde vyšly sbírky jako „Conan“ nebo „Hrůzné příběhy“. Vliv na popkulturu je obrovský – od her jako „The Elder Scrolls“ po metalové kapely jako Manowar, které čerpají z jeho barbarovských témat.

V Cross Plains stojí muzeum v jeho domě, kde fanoušci slaví Howardovy dny každoročně. Biografie jako „Blood and Thunder“ od Marka Finna nebo „Robert E. Howard: A Literary Biography“ Davida C. Smithe odkrývají složitost muže, který bojoval s démony, ale vytvořil nesmrtelné hrdiny.

Howardův život připomíná, jak tenká je hranice mezi fantazií a realitou – v jeho příbězích vítězí síla, ale v životě zvítězila temnota. Přesto jeho slova žhnou dál, inspirovat a strašit.