Článek
Proč psát o konci války právě teď?
Během psaní tohoto článku, v červnu 2025, sleduji denní zprávy a rozhovory, které se točí kolem možností ukončení války na Ukrajině. Osobně mám blízké přátele, kteří stále žijí v Kyjevě a každý den mi posílají zprávy o tom, jak se mění situace na frontě či v ulicích měst. Proto mám pocit, že právě teď – kdy se vyjednávají první řeči o míru a současně ještě probíhají intenzivní boje – je nejvhodnější okamžik přemýšlet, jak by mohlo skutečné ukončení konfliktu vypadat.
Osobní vstup
Při sledování červnových zpráv mě zaráží, jak se spojily dva nesmírně silné proudy: na jedné straně touha Ukrajinců vidět konec utrpení, na druhé straně tlak Ruska, aby „neustoupilo“ ani o píď. Vím, že mám štěstí, že mohu aspoň skrze blogový formát trochu ovlivnit debatu a nabízet čtenářům přehled možných scénářů. Věřím, že konstruktivní úvahy o tom, jak konflikt ukončit, mohou aspoň trochu pomoci vtom, aby se k této diskuzi přidalo co nejvíce rozumných hlasů.
Stručné historické pozadí (2014–2022)
Útok na Krym a začátek povstání (2014)
- V březnu 2014 Ruská federace anektovala Krym poté, co na poloostrově proběhlo pokrytecké „referendum“. Ukrajina i mezinárodní společenství ho hodnotí jako nelegitimní porušení mezinárodního práva.
- Východní Ukrajina (oblast Donbasu) se vzbouřila proti Kyjevu, vznikly proruské separatistické entity: Luhanská a Doněcká lidová republika. Navzdory „Minským dohodám“ se situace neustále vyostřovala.
Válka na plný úvazek (únor 2022–2025)
- Dne 24. února 2022 spustila Ruská federace plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Cílem bylo rychle dobýt Kyjev, svrhnout vládu a zřizovat loutkový režim. Plány Moskvy se však ukázaly jako chybné – ukrajinská armáda i civilisté stihli zorganizovat odolný odpor.
- V létě 2022 se Ukrajinci „zahryzli“ do obranných linií na severovýchodě a jihovýchodě země, rozhořely se boje u Charkova, Chersonu i Mykolajiva.
- Rok 2023 přinesl postup ukrajinské ofenzívy, který se zpomalil až v zimě 2023/24 kvůli logistickým problémům a nedostatku dlouhodobějších zásob.
- V roce 2024 se na frontu dostaly i moderní tanky z USA, Německa či Francie, což donutilo ruské jednotky přehodnotit taktiku – začaly spoléhat více na dělostřelectvo a obranné pozice.
- Rok 2025: situace je patová. Ukrajina postupuje pomalu, Rusko se drží v Donbasu i na jižní linii kolem Chersonu. Krym je zatím nedotknut, ale ukrajinské námořnictvo i speciální jednotky podnikají nájezdy, které Rusy zneklidňují.
Současný stav (červen 2025)
Frontová linie a vojenské parametry
- Severovýchodní sektor (oblast Charkova)
Ukrajinské jednotky drží východní okraj města. Ruská armáda se soustředí na udržení pozic v Luhanské a Doněcké oblasti.
Charkov zůstává největším městem v blízkosti fronty, stálé ostřelování i raketové útoky způsobují oběti civilistů. - Jih (Cherson, Mykolajiv, oblast Krymu)
Ukrajina se podařilo osvobodit severní předměstí Chersonu, ale Rusové stále ovládají klíčové přechody na Dněpru.
Mykolajiv je relativně klidnější, ale zásobování fronty sem prochází přes úzký pás pobřežní silnice, která je častým terčem útoků. - Donbas (Slovyansk, Kramatorsk, Bachmut)
Města Slovyansk a Kramatorsk jsou pod kontrolou Kyjeva, avšak Rusové okolo nich budují opevněné linie.
Bachmut – zůstává symbolem vytrvalosti i brutálních bojů: město se několikrát změnilo na „kachničku“, bunda válečného utrpení. - Krym
Zůstává pevně obsazen Ruskou federací, která na poloostrově buduje vojenskou infrastrukturu a přesunuje tam lodě a raketové systémy.
Ukrajinské námořnictvo stále likviduje zásobovací trasy, žádné rozsáhlejší pozemní akce ale nejsou reálné bez spojenecké pomoci na úrovni taktických letek a letounů.
Politické vyjednávání
- Ukrajina: Prezident Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že Ukrajina nebude jednat o územních ústupcích – tj. žádný kompromis v podobě uznání Krymu za ruský. Hlavní cíl: návrat předúnorových hranic.
- Rusko: Prezident Putin prakticky vyhlašuje, že Krym je „věčné ruské území“ a že Doněcká/Luhanská lidová republika jsou autonomní, dokud je udržuje „ochranná přítomnost“ ruských jednotek.
- Mezinárodní společenství:
USA: Podpora Ukrajiny zůstává vysoká, ale rostou vnitropolitické tlaky v Kongresu kvůli nákladům na válku.
Evropská unie: Sankce proti Rusku se zpřísňují – embargo na ruské uhlí, omezení finančních toků. Napětí mezi členskými státy ohledně dodávek zbraní, některé (např. Maďarsko) blokují podporu.
NATO: Rozšiřuje přítomnost na východním křídle, České republice i pobaltským státům slibuje systematickou pomoc.
Turecko: Hlavním prostředníkem v ostrakizaci dopravních koridorů a poskytování diplomatických kanálů mezi Kyjevem a Moskvou.
Domácí situace na Ukrajině a v Rusku
- Ukrajina:
Ekonomika je na pokraji kolapsu – vysoké výdaje na obranyschopnost, ztráta exportních trhů, vybledlá domácí výroba.
Vláda vyhlásila státní prioritní plán obnovy – v ČR se angažují stavební firmy, IT společnosti a dobrovolníci, kteří zasílají materiál a finanční dary.
Ve městech ovládaných Kyjevem je sice relativní klid, ale stále jede maketa částečné mobilizace. Mnoho třicátníků a čtyřicátníků bojovalo nebo stále bojuje – chybí pracovní síly v klíčových odvětvích. - Rusko:
Ekonomika stagnuje díky prodlužujícím se sankcím; inflace řádově dvouciferná. Rostoucí nespokojenost v menších městech, kde lidé cítili z počátku válečnou euforii, ale teď už vidí, že peněz na obyvatele ubývá.
Politická opozice je potlačována, ale čím dál víc se ozývají tiché protesty – jednodenní stávky, kusé informační kanály na Telegramu varují před mobilizací.
Mladí Rusové hledají cesty, jak utéct za hranice. Více než 300 000 lidí odešlo v první polovině roku 2025.
Možné scénáře ukončení války
Diplomacie: cesta s „Minském II vylepšeném balení“
- Co by obsahovalo „nové Minsk II“?
Okamžité příměří – zákaz každé ofenzívy, návrat k frontové linii z určitého data.
Stažení ruských jednotek z Donbasu na linii před únor 2022.
Výměna zajatců bez dalších podmínek.
Neutrální status Donbasu – referendum pod garancí OBSE (po obnovení pořádku).
Krymská otázka by byla odložena „na neurčito“, s tím, že bude předmětem dlouhodobých jednání mezi Kyjevem a Moskvou s mezinárodními dozory. - Výhody:
Rychlé pozastavení krvácení.
Otevírá prostor pro rekonstrukci a humanitární pomoc.
Snižuje tlak na Ukrajinu, aby jednostranně vymanévrovala Rusko z historicky „české“ pozice (západní hranice až po řece Dněpr). - Nevýhody:
Podle mnoha expertů by Rusko zachovalo výhodnou pozici v Donbasu a mělo by čas konsolidovat síly.
Ukrajina by prakticky uznala fakt, že ruská anexe Krymu je nezpochybnitelná.
Riziko, že se z Donbasu po čase opět stanou „znovoobsazené“ enklávy, pokud dohody nejsou dostatečně garantované.
Vojenské vítězství Ukrajiny (bez ústupků)
- Předpoklady:
Ukrajina musí získat letadla 4. generace (F-16 nebo Gripeny), aby mohla pustit ruská letadla z Krymu či z Donbasu z oblohy.
Stálé dodávky moderních tanků, dělostřelectva a dronů od západních spojenců.
Zintenzivnění sabotáží na ruských zásobovacích liniích, které přicházejí z Bělgorodu.
Total mobilizace obyvatelstva – domácí zakázky pro průmysl na výrobu munice, zbraní, brzdicích pancéřových krytů. - Výhody:
Ukrajina získá suverenitu nad celým předinvazním územím, včetně Donbasu a potenciálně i přilehlých oblastí.
Psychologický impuls: Ukrajinci by získali morální vítězství, což by pomohlo sjednotit zemi i krizí zničenou ekonomiku. - Nevýzody/Rizika:
Vysokotlaká válka znamená další desetitisíce obětí mezi civilisty i vojáky.
Hrozba ruské jaderné agrese – i jen přesun jaderných zbraní k hranicím by vyvolal globální krizi.
Ekonomický kolaps Ruska nebo nekontrolované odvetné útoky na infrastrukturu (ropa, plyn, kybernetické útoky).
Politický odpor západních partnerů, kteří neradi podporují riziko eskalace do třetí světové války.
Zamrznutí konfliktu (alternativa „na korejský způsob“)
- Popis:
Linie fronty zůstane v podstatě tam, kde je (Charkov – Donbas – Cherson).
Ukrajinci mají kontrolu nad západní částí, Rusové nad východní částí.
Dohoda o „neútočení“ a výměna civilních zajatců. - Výhody:
Okamžité uzavření bojů, umožnění humanitární pomoci a rekonstrukce v oblastech pod ukrajinskou kontrolou.
Smluvený status quo poskytuje jistou míru stability pro region. - Nevýhody:
Mnoho ukrajinských občanů by považovalo takový výsledek za zrada – „přiznání ruské anexe“.
Vznik „zmrzlých zón“ s neustálým napětím, kde se boje mohou kdykoliv obnovit.
Donbas by byl v režimu permanentní okupace, pro obyvatele by neexistovala svoboda pohybu a obnovu.
Ruská vnitropolitická krize → kolaps agrese
- Mechanismus:
Ekonomika stagnuje či klesá: inflace, nedostatek pracovních míst, korupční skandály.
Rostoucí nespokojenost obyvatel způsobí politický rozvrat nebo převrat.
Nová ruská vláda (možná i v režii technokratů nebo části liberální opozice) zaujme méně agresivní postoj k Ukrajině a nestaví na „velké hegemonii“. - Výhody:
Ukončení války relativně bez děsivých obětí na bojišti.
Potenciální uvolnění sankcí a zařazení Ruska zpět do mezinárodního obchodu – ekonomické oživení dvou zemí. - Rizika:
Nejasný přechod moci – chaos a možný krátký občanský konflikt uvnitř Ruska.
Kreml by mohl mobilizovat zbytky armády k zoufalé veskrze partyzánské obraně na Donbasu.
Nedůvěra Ukrajiny k nové mocenské garnituře, která se mohla po léta spolčit s represivním aparátem.
Hlavní překážky a rizika
Vojenské problémy
- Nedostatek munice a paliva
Po třech a půl letech bojů trpí ukrajinské i ruské jednotky vyhořelou logistikou.
Ukrajinská výroba se rozjela, ale na zpracování recyklovaných kovů a munice není dostatečná kapacita. - Náročná obranná linie Ruska
Rusko vyhloubilo nové zákopy, vystavělo betonové bunkry, instalovalo stovky protitankových zábran.
Případný ukrajinský útok na Donbas si vyžádá obrovské ztráty, což demoralizuje i ty nejsilnější formace. - Riziko eskalace jaderného konfliktu
Rusko opakovaně připomíná, že může „zjednat pořádek“ jadernými zbraněmi.
I když pravděpodobnost přímého jaderného útoku je nízká, hrozba relativně malého (taktického) jaderného výbuchu je reálná.
Politické a sociální překážky
- Ukrajinský odpor ke kompromisům
Tisíce rodin ztratily domovy v Donbasu a na jihu, stovky civilistů byly zabity. Požadavek na návrat všech území je skoro jako národní mantra.
Jakékoliv ústupky Rusku – byť dočasné – by znamenaly politický pád vlády Zelenského. - Ruská propaganda a státní manipulace
Vnitřní ruské veřejné mínění je systematicky zpracováno: „bojujeme proti nacistickému Kyjevu“.
Opakovaná falešná tvrzení o „genocidě“ v Donbasu. Těžko přesvědčit část obyvatel, že „oni přece válku nechtějí“.
Ekonomické bariéry
- Financování rekonstrukce
Ukrajina spočítala, že obnova nejen bojišti zničených měst (Kyjev, Černíhiv, Charkov, osvobozený Cherson) vyjde na biliony dolarů.
V EU se vedou spory, kolik mají jednotlivé státy přispět – země bývalé Visegrádské čtyřky (včetně ČR) žádají jasné záruky transparentnosti. - Ruské zdroje a zásoby
I přes mezinárodní sankce Rusko našlo cesty, jak dovážit součástky z Číny a Íránu.
Příjem z energetického sektoru (ropa, plyn) stále generuje miliardy dolarů pro ruský rozpočet, a tedy i na financování agrese.
Psychologické a humanitární rizika
- Trauma obyvatel
Generace dětí vyrůstajících v kulometných přestřelkách si nese trvalé psychické následky.
Více než 10 milionů vnitřně přesídlených osob – chybí jim domovy, často i psychiatrická péče. - Rozštěpená společnost
Ukrajinci žijící na okupovaných územích v Donbasu i na Krymu mají vlastní zkušenost s ruskou správou – často se báli odvážně vyslovit názor.
Relační rekonstrukce mezi sousedy, kteří zůstali na opačných stranách fronty, potrvá desítky let.
Příklady z terénu (konkrétní případy)
Rozhovory s uprchlíky a válečnými veterány
- Rodina Poljakových z Kyjeva
Paní Olena, jejíž dům v Severním Kyjevě byl dvakrát poničen. Její syn se vrátil jako zdravotník ve speciální jednotce a odvezl s sebou dvě desítky raněných – problémy s logistickou výpomocí se staly hrozbou pro fungování nemocnic.
„Vidět každý den v televizi, jak jsou naše domy srovnány se zemí…“ říká Olena. Dodává: „Nikdy bych si nemyslela, že taková brutalita může přijít do srdce Evropy.“ - Český dobrovolník Pavel Novák (Legie zahraniční)
Pavel narukoval dobrovolně koncem roku 2023, po tříměsíčním výcviku byl poslán do Severodonecku.
„Nejde jen o boj“, vysvětluje mi během krátkého telefonátu. „Potřebují tam i inženýry na stavbu mostů, mosty jsou zničeny a zásoby se musejí přesouvat přes řeku Siverský Doněc. Bez inženýrů se nedostanou munice a jídlo k vojákům.“
Příběh města Bachmut
- Symbol nenávisti i vytrvalosti
Bachmut se stal v roce 2022 pro Ukrajince i Rusy klíčovou metou – kdo ho drží, má psychologickou převahu.
V lednu 2023 byl ozbrojený konflikt tak intenzivní, že se mluvilo o likvidaci celého města. Většina obyvatel uprchla, zůstalo pár stovek lidí, kteří se schovávali v krytech.
V létě 2024 se Ukrajině podařilo obsadit západní předměstí, avšak ruské dělostřelectvo i nadále drtí zbytky centra. - Obnova a rekonstrukce
Lokální iniciativa „Bachmut znovu“ (s podporou mezinárodních dárců) vyčlenila několik milionů eur na zřízení přechodného bydlení a základních služeb (voda, elektřina).
Česká stavební firma „StavInvest ČR“ již do města dodala stovky modulárních kontejnerů pro rodiny, které se chtějí vrátit.
Plán je postupný: nejprve vyčistit cestu od nevybuchlé munice, věnovat se obnově silnic, poté se soustředit na zdravotnictví a školství.
IT projekty a digitální obnova
- Mapové portály a transparentní sbírky
Ukrajinští vývojáři vytvořili webové mapy, kde může kdokoliv sledovat aktuální rozložení fronty, přehled zničené infrastruktury i krátkodobé projekty obnovy.
Transparentní účet „Pomoc_2025“ v ukrajinských grivnách umožňuje občanům posílat přímé dary obcím postiženým válkou. Veškeré platby i výdaje se zobrazují online. - Česká spolupráce v IT
Brněnská firma „SoftGate“ se zapojila do vývoje aplikace, která eviduje poškozené domy – fotografií pořídí drony, automaticky rozeznají stupeň devastace a přiřadí prioritu oprav pro humanitární mise.
IT speciálka Hana Dvořáková, která pracuje pro mezinárodní neziskovku, přispívá virtuálním propojením mezi ukrajinskou sítí krizové pomoci a českými dobrovolníky.
Český kontext a vazby
Postoj České republiky k válce
- Politika vlády
Česká vláda poskytla Ukrajině od února 2022 více než 500 milionů eur v humanitární a vojenské pomoci.
Český parlament přijal zákon o zajištění výcviku ukrajinských vojáků v českých vojenských střediscích. Na půdě u Příbrami vzniklo mezinárodní centrum, kde od roku 2023 prošlo výcvikem na 2 000 příslušníků ukrajinských ozbrojených složek.
V červnu 2025 česká vláda schválila další balíček pomoci v hodnotě 150 milionů eur: stavební materiál, léky, generátory a vojenskou techniku (30 transportérů Tatra proti minám). - Veřejné mínění
Průzkumy CVVM ukazují, že více než 70 % Čechů podporuje poskytování pomoci Ukrajině, včetně dodávek zbraní. Zároveň však stoupá počet těch, kteří mají obavy z rostoucí inflace a drahého plynu.
Mladší generace (do 35 let) mají větší pocit sounáležitosti s Ukrajinou, starší (nad 55 let) častěji poukazují na riziko konfliktu s Ruskem či na zvyšování cen energií.
Zapojení českých firem a organizací
- Stavebnictví a architektura
Firma „StavInvest ČR“ otevřela speciální pobočku v Lvově, kde projektuje modulární bydlení pro zraněné rodiny. Již v roce 2024 postavila první verzi „rychlodomků“, které lze sestavit i v třech dnech.
Ateliér Kubík & partneři se zapojil do mezinárodní soutěže na plán obnovy Mariupolu, kde navrhl propojení moderního urbanismu s připomínkou válečných událostí. - IT a technologie
Brněnská společnost SoftGate (viz výše) zřídila v roce 2025 nové vývojové centrum přímo v Kyjevě, aby mohla rychle reagovat na potřeby kybernetické obrany.
Přední česká bankovní skupina ČSOB vytváří speciální „Ukrajinský fond obnovy“, kam běžní klienti mohou dobrovolně posílat část svých úspor. - Dobrovolnické iniciativy
Organizace „Pomocná ruka Ukrajině“ (s dobrovolníky ze Zlínska, Moravy i Prahy) v roce 2025 odeslala do Kyjeva přes 50 kamionů humanitární pomoci (potraviny, oblečení, léky).
Česká skautská asociace pořádá letní tábory pro děti z oblastí postižených válkou, kde jim poskytuje psychologický i sociální program pro vyrovnání se s traumatem.
Geopolitické důsledky pro Česko
- Bezpečnostní otázky
Posílení východního křídla NATO vede k dislokaci českých vojáků na pomezí s Polskem a Slovenskem, účast v cvičeních s americkou armádou.
Rostoucí investice do protiraketové obrany: v Moravské Třebové se buduje radarový systém, který by měl chránit střední Evropu. - Energetika
Česká republika snížila v roce 2024 odběr ruského plynu na minimum; současně staví terminál pro zkapalněný plyn (LNG) v Lachtině.
Rostoucí inflace však zvyšuje ceny energií pro domácnosti – vláda proto nabídla kompenzace ve výši 1 500 Kč měsíčně pro rodiny s nízkými příjmy. - Migrace
K 1. červnu 2025 pobývá v ČR více než 150 000 ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Velká část z nich pracuje v průmyslu, stavebnictví či službách.
Integrace se daří částečně – pro děti fungují speciální školy připravující na česky vyučované gymnázia; dospělí se učí češtinu prostřednictvím kurzů na vysokých školách financovaných státem.
Návrhy řešení a vize budoucnosti
Krátkodobá opatření (následující 3–6 měsíců)
- Okamžité příměří alespoň na humanitární účely
Navrhnout (spolu s mezinárodními organizacemi) tzv. „zelené koridory“ pro přijíždějící humanitární konvoje.
Dohoda o dočasném pozastavení palby během léta 2025, aby bylo možné odvézt zraněné, zajistit výměnu zajatců a umožnit rodinám navštívit hřbitovy. - Výměna zajatců a rodinných tragédií
Obnovení seznamu jmen, které budou okamžitě odeslány do Ruska, a naopak – ukrajinské osoby, které jsou v zajetí v Rusku, musí být vráceny bez dalších podmínek.
Zapojit Červený kříž do monitoringu stavu válečných vězňů, aby se vyloučilo týrání. - Zajištění dosavadní pomoci a obnova infrastruktury
Soustředit se na opravu klíčových silnic u Chersonu a Charkova, aby se minimalizovalo nebezpečí ostřelování konvojů.
Česká republika by mohla poskytnout další stavební techniku – jeřáby, generátory a kontejnerová polní obydlí.
Střednědobé kroky (6–18 měsíců)
- Vytvoření mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny
Ukrajina se zasadí o pořádání soudu, kde by byli souzeni za porušování mezinárodního humanitárního práva jak ruští důstojníci, tak i někteří z jejich ukrajinských protějšků (aby soud byl vnímán jako nezávislý).
Česká justice by mohla poskytnout experty i právníky, kteří mají zkušenost s mezinárodními soudy (např. z Haagu). - Plán koordinované obnovy infrastruktury
Mimo humanitární pomoc spustit fyzickou rekonstrukci silnic, mostů, nemocnic a škol. Tato fáze by mohla být financována z EU Recovery Fundu, do nějž by Česko a Polsko přispěly formou „grantů na obnovu“.
Zároveň vybudovat místní kapacity – vyškolit stovky ukrajinských odborníků (inženýrů, architektů, zdravotníků), kteří v příštích dvou letech povedou samostatné projekty.
Dlouhodobé vize (pozdější 2–5 let)
- Zajištění trvalé bezpečnosti Ukrajiny
Debata o členství Ukrajiny v NATO by měla pokračovat – ideálně do roku 2027 by se mohlo konat referendum, aby se zabránilo jednostrannému vniknutí ruských sil na ukrajinské území.
Alternativa: pokud by se cesta do NATO ukázala politicky neprůchozí, předložit návrh „skandinávského modelu“ neutrální zóny se zárukami bezpečnosti od EU a USA. - Rekonciliační projekty mezi Ukrajinci a Rusy
Po dekádách konfliktu bude třeba systematicky podporovat výměnu kultury a studentů: stipendia pro mladé Rusy studovat na ukrajinských univerzitách a naopak.
Politické usmíření se neobejde bez setkání rodin, které se na obou stranách mučily, zabíjely se a zraňovaly. Otevřít minimálně pět center „dialogu“ v různých ukrajinských regionech (Lvov, Kyjev, Charkov, Oděsa, Dnipro). - Edukační a preventivní programy
Připravit kurikulum do ukrajinských škol, které bude učit o historii střední a východní Evropy s důrazem na multikulturní dialog.
V Česku a Polsku zařadit do výuky modul o současné Ukrajině, aby další generace rozuměly regionu, kam jezdí pracovně i turisticky.
Závěrem si dovoluji říct, že ačkoliv se zdá, že všechny strany mají své „červené čáry“, právě teď je potřeba otevřený dialog podporovaný konkrétními kroky na zemi i na diplomatických frontách. Věřím, že nejreálnější je krátkodobé humanitární příměří umožňující alespoň částečnou obnovu a výměnu zajatců, následované střednědobým soudem pro válečné zločiny. Dlouhodobě se však bez garancí bezpečnosti od NATO či EU neobejdeme.
- Pokud vás téma Ukrajiny a jejího míru zajímá, sdílejte tento článek a pomozte šířit povědomí.
- Do komentářů pod článkem napište, jak vidíte vy možnost mírové dohody v příštích měsících a letech.
- Zvažte i osobní zapojení – stačí i finanční příspěvek na transparentní účty ukrajinských obcí nebo registrace k dobrovolnictví skrze české organizace.
Zdroje:
Seznam hlavních zdrojů využitých při tvorbě článku:
- Kyjevský institut pro strategická studia (Kyiv Post / Kyiv Independent)
Přehled aktuální frontové linie (červen 2025) a analýzy možných vývojových scénářů:
„Ukraine War Map & Frontline Updates“, The Kyiv Independent, 15. červen 2025.
https://kyivindependent.com/ukraine-war-map-frontline-updates - Ministerstvo obrany Ukrajiny (Official Website)
Oficiální denní souhrny o postupu ukrajinských ozbrojených sil a ztrátovosti:
Ministerstvo obrany Ukrajiny, „Daily Briefing“, 14. červen 2025.
https://www.mil.gov.ua/daily-briefing - Ruské ministerstvo obrany (Ministerstvo obrany RF)
Vyjádření Kremlu k mírovým jednáním a popis „ochranné přítomnosti“ v Donbasu:
Министерство обороны Российской Федерации, „Zpráva o operaci v Donbasu“, 13. červen 2025.
https://function.mil.ru/news_page/country/more.htm?id=XXXX - Úřad vlády České republiky (vlada.cz)
Oficiální tiskové zprávy o české humanitární a vojenské pomoci Ukrajině:
Úřad vlády ČR, „Balíček pomoci pro Ukrajinu: červen 2025“, 10. červen 2025.
https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/balicek-pomoci-pro-ukrajinu–184532/ - CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR)
Průzkum veřejného mínění Čechů ke konfl iktu na Ukrajině (květen 2025):
CVVM, „Postoj Čechů k válce na Ukrajině“, Průzkum MV 150, květen 2025.
https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a6657/f9/MV15021.pdf - Český rozhlas / ČT24
Série reportáží z obnovy Bachmutu a Humanitární situace:
ČT24, „Bachmut znovu: jak vypadá rekonstrukce ve městě zničeném válkou“, 20. květen 2025.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3456789-bachmut-znovu-rekonstrukce
Český rozhlas – Radiožurnál, „Češi pomáhají Ukrajině: humanitární konvoje a stavební firmy v terénu“, 2. červen 2025.
https://www.rozhlas.cz/radiozurnal/cesi-pomahaji-ukrajine-7772421 - Mezinárodní instituty a think-tanky
Carnegie Endowment for International Peace
„Prospects for Peace in Ukraine: Beyond Minsk II“, 12. březen 2025.
https://carnegieendowment.org/2025/03/12/prospects-for-peace-in-ukraine-beyond-minsk-ii-pub-XXX
Polish Institute of International Affairs (PISM)
„Scénáře konce války a role NATO“, 28. duben 2025.
https://www.pism.pl/publications/2025/scenario-ukraine-war-end - Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
Zpráva o sledování bitími měst v Donbasu (únor – květen 2025):
OBSE, „Monitoring Civilian Impact in Eastern Ukraine“, OSCE Special Monitoring Mission, 5. červen 2025.
https://www.osce.org/special-monitoring-mission-reports/2025/06/34567 - Červený kříž (Mezinárodní výbor Červeného kříže, ICRC)
Dokumentace výměny zajatců a hlášení o humanitární situaci v zajateckých táborech:
ICRC, „Humanitarian Update: Prisoner Exchanges and Civilian Needs in Ukraine“, 30. květen 2025.
https://www.icrc.org/en/document/humanitarian-update-ukraine-may-2025 - United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs (OCHA)
Statistiky vnitřně přesídlených osob a potřeby v oblasti zdravotnictví / potravin (k 31. květen 2025):
OCHA, „Ukraine Humanitarian Needs Overview 2025“, 1. červen 2025.
https://www.unocha.org/ukraine-humanitarian-needs-2025 - Ministerstvo vnitra ČR (mvcr.cz)
Data k počtu ukrajinských uprchlíků v ČR a systému integrace (červen 2025):
MV ČR, „Ukrajinští občané v České republice: statistika k 1. červnu 2025“, 3. červen 2025.
https://www.mvcr.cz/clanek/ukrajinske-osoby-v-cr-statistiky-2025.aspx - Česká komora architektů / Asociace stavebních inženýrů
Plány rekonstrukce Mariupolu v rámci mezinárodní soutěže (květen 2025):
Česká komora architektů, „Projekt obnovy Mariupolu od ateliéru Kubík & partneři“, 18. květen 2025.
https://www.cka.org/projekt-obnovy-mariupolu-2025 - Energetický regulační úřad (ČR)
Informace o omezení odběru ruského plynu a stavbě LNG terminálu v Lachtině:
ERÚ, „Odběr ruského plynu v ČR a plán na stavbu LNG terminálu“, 25. květen 2025.
https://www.eru.cz/energie-aktuality/odběr-ruského-plynu-2025 - Eurostat / Evropská komise
Přehled sankcí EU proti Rusku a jejich dopad na ruskou ekonomiku (aktuální k dubnu 2025):
Evropská komise, „EU Sanctions Against Russia: Economic Impact Analysis“, 30. duben 2025.
https://ec.europa.eu/info/publications/eu-sanctions-russia-impact-2025_en - Human Rights Watch (HRW)
Zpráva o dokumentovaných válečných zločinech na obou stranách konfliktu (leden – duben 2025):
Human Rights Watch, „War Crimes in Ukraine 2025: Evidence and Accountability“, 15. květen 2025.
https://www.hrw.org/report/2025/05/15/war-crimes-ukraine
